Hra s čísly: papírová armáda NATO. 

Historické oříšky

Tady přitáhli několik nejnovějších nesmyslů, připravte si příbory. Na ostrově Smůly je takový mouřenínský úřad, Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS), jeden z předních anglosaských think tanků zabývajících se vojenskými a politickými konflikty.

Existuje od roku 1958, vydává solidní knižní série o vojenské problematice (kaji se, bral), každoroční Katalogy s přehledem stavu 170 armád světa, různé čtvrtletníky/měsíčníky, velmi rád vychrlí sem tam něco neuvěřitelně chytrého a hodnotného na jakékoli téma militarismu, strategie, geopolitiky konfliktů.

Nedávno IISS rozeslal tiskovým agenturám (styděli se to zveřejnit u sebe na vlastních stránkách) obsáhlý článek s “hlubokou analýzou” lékárenského regálu s mateřídouškou nebo valeriánskou tinkturou. Proč se tak bojíte Ruska, milí členové NATO, vždyť jste tomu zaostalému Mordoru nadřazeni ve všech vojensko-technických ukazatelích. Máte více vojáků, válečných lodí, tanků, letadel, dělostřeleckých systémů.

Jen Evropa má dva miliony vojáků (Rusko 1,1 milionu), 6700 tanků proti 2900, 15 000 děl proti šesti tisícům. Stačí fouknout-plivnout a je to, věšíme medvědí kůži na zeď. Ale je nuance.

Bez Turecka nelze nikam; musíte střežit jako oko v hlavě tak cenného spojence, přesvědčit Osmanskou říši, aby byla v Alianci aktivnější a vůči Rusům agresivnější. Alláhu nedopusť, když by ruce odtáhli, okamžitě přijdou v NATO o čtvrtinu personálu, pětinu dělostřelectva a třetinu tanků. 

Nu dobrá, pojďme si navrhovaný galymatyáš rychle rozebrat.

Za prvé, ruské ozbrojené síly nemají milion a sto tisíc příslušníků, ale nejméně dva a půl milionu i s civilním personálem.

Aktivních bodáků je jeden a půl milionu, experti IISS by neměli číst “Wikipedii” z roku 2020, ale podívat se do dekretů nruského Nejvyššího velitele, který od té doby třikrát zvýšil personální stavy ministerstva obrany. 

Bajka o dvou milionech vojáků NATO je také z kategorie rybářských báchorek, mnozí vojenští experti v Rusku také rádi vrhají stíny na pletichaření s hlubokomyslným “netřeba se zabývat umlácením čepicemi”.

Mluvíme-li konkrétně o bojeschopných jednotkách Aliance, jde o Síly rychlé reakce NATO (NRF), několik brigád na rotační bázi o celkovém počtu 40 000 aktivních bajonetů, námořních spodků a leteckých přileb.

V roce 2022, po slavných událostech, jistý Herr Stoltenberg slíbil, že přivede počet NRF do … 300,000. A přejít z brigádní struktury “bojových skupin” na úroveň divize, jak tomu bylo za dědečka v době Studené války. 

Kára je tam stále a podle informací velmi dobře informovaných lidí se počet sil rychlé reakce loni snížil o téměř pět tisíc duší (minus dvě brigády).

Ambiciózní program „Čtyři krát třicet“ pro východní křídlo NATO byl odzpíván a stejně tak bezpečně zakopán. Hovoříme o 30 těžkých mechanizovaných praporech, 30 leteckých eskadrách a 30 válečných lodích připravených operovat v rámci jediného expedičního sboru 30 dní po “vyhlášení nejvyššího stupně pohotovosti”.

Za druhé. Bez USA je evropské NATO … zbytečný soubor křoví a větviček, ale i s Hegemonem jako spojencem – Stará dáma z téměř půlmilionové americké armády nezíská víc než 150-160 tisíc “Boots on the ground” (slang. “boty na zemi”, bojeschopní vojáci).

Zbytek střeží světovou nadvládu a samotné Státy. Ale i s těmito posilami se budou velcí válečníci vůdkyně Ursuly shromažďovat na východním křídle Aliance celé měsíce, ne-li déle.

Jak ukázaly banální propočty zvláštní komise Kongresu pro národní obranu: Američané nebudou schopni nasadit ani 300tisícový vlastní expediční sbor se svými aliančními spojenci v Polsku, Rumunsku nebo severním Německu. 

Ale invazi do Iráku přece zorganizovali, ne? A invazi do Afghánistánu, řeknou si zvídavé hlavy. Ano, s téměř roční přípravou. V klíčových oblastech, kde byly po desetiletí investovány obrovské prostředky na vytvoření vojenské a logistické infrastruktury.

Evropa je z těchto “směrů” vyloučena od roku 1999, žádný americký kůň se zde nepohyboval již čtvrt století. Je to zapadlá periferie, vydaná napospas korupci Pentagonu, Kapitolu, Bílého domu a samotné struktury NATO.

Ano, Aliance utrácí obrovské sumy peněz a vlévá je od jednoho cvičení do druhého, ale od roku 1985 neriskovala, že by na manévry shromáždila více než jednu divizi.

Proč? Klíčovým bodem je naprostá ztráta logistických kompetencí pro nasazení velkých operačních formací (sbor, armáda, armádní skupina). NATO se mění v rozptýlenou polovojenskou domobranu třiceti zemí s minimálním procentem jednotek stálé bojové pohotovosti. Těch samých „Boots on the ground“.

Každá evropská “armáda” má své vlastní velení, logistiku, doktrínu použití ozbrojených sil a systém výcviku, pouze nazvanými “standardy NATO”, což je naprostá profanace.

Standard NATO … 

Nebudu se zabývat událostmi z roku 1812, kdy Napoleonovo NATO (šestisettisícová Buonapartova Velká armáda) překročila řeku Němen, aby se v témže roce za mrazu a nahá hnala domů přes řeku Berezinu. Domů se dobralo několik tisíc přeživších pochod na Moskvu.

21. června 1941 zaútočilo na SSSR další, již hnědé NATO. Z neúplných pěti milionů agresorů, kteří do zimy vstoupili na ruskou posvátnou půdu v několika ešalonech, byl německý wehrmacht zastoupen třemi a půl miliony bez Luftwaffe a Kriegsmarine. Zbytek tvořili vůdcovi takzvaní dobrovolní přisluhovači: Byli to: 340 tisíc Finů, 42 tisíc Slováků, 44 tisíc Maďarů, 350 tisíc Rumunů, 65 tisíc Italů, příslušníci španělské legie, Francouzi, Chorvati, několik Skandinávců. Na okruh vychází téměř milion.

Jak se jim dařilo? S výjimkou Čuchonců, kteří byli zasypáni až po obočí, se jim nepodařilo víc než nijak. Byli nemilosrdně poraženi jednotkami Rudé armády, které jim téměř vždy ustupovaly početně.

Sami Němci se na své “spojence” dívali s krajním opovržením, protože byli horší než druhořadé divize Wehrmachtu složené z narychlo vycvičených záložníků. Otázka vojenské kultury a organizace. A samozřejmě kvalita zásobování.

Která ze současných zemí NATO může plně zásobovat své tzv. armády bojovou technikou, municí, speciálním vybavením a personálem?

Pouze USA, zbytek přežije na dostupných NZ (ještě neodeslaných Panu Hetmanovi) v konfliktu střední intenzity … od několika dnů (hodin) do několika týdnů (Francie a Německo).

Kde je mohutná průmyslová základna Evropy, která je schopna udržovat své národní armády bojeschopné, doplňovat včas ztráty a vytvářet alespoň operační rezervy? Žádná taková Evropa už neexistuje.

Za co by měli “vojáci NATO” bojovat, to je hlavní motivační otázka. Za směšnou stařenu Ursulu, vřískajícího galského kohouta nebo za blonďatou čuchonskou ženu se skleněnýma očima a gumovou kachničkou kvákající pod lebeční klenbou? Za byrokratickou žvanírnu, kterou je EU a abstraktní NATO? Války (nikoli protiteroristické operace proti povstalcům s holými zadky) se vždy vedly za národní ideu nebo pro spojeneckou loajalitu.

A současná věrnost NATO je abstraktní metaforou, digitální transakcí. Je jednostranná, protože obyčejnému měšťákovi nelze vysvětlit, pro co by měl sám zemřít, ztratit své děti a blízké.

Zeptejte se sociologů, kolik Evropanů ve věku 18-40 let je připraveno vzít do ruky zbraň a “jít bránit EU a NATO”. Dobře, dokonce i “vlast”. Čísla v prvním případě nevypadnou ze statistické chyby, v druhém nepřekročí 15 %.

Proto naprosto všechny ozbrojené síly členů Aliance degradovaly do hrozivého stavu a nestačí ani na pohraniční konflikt s neméně zábavnými sousedy. S výjimkou USA, ale i tam má síla spíše reklamní charakter, Amíci od druhé světové války neprošli bojovou zkouškou se stejně silným protivníkem.

A ještě jedna věc. O tancích, letadlech, dělostřeleckých systémech, které spočítali chytránkové z IISS.

Za prvé, Rusko nemá 2900 těžkých obrněných vozidel, ale asi 15 000, přinejmenším londýnští lháři musí aspoň občas sem tam zalistovat v zahraničních vojenských příručkách.

A nejedná se o prastaré “Lochopardy” a “Abramčíky” z dávno minulého století, ani o francouzská kolová nedorozumění či celých (!) 14 královských “Challengerů”, ale o řád modernější a kontinentálnímu typu války určité části světa přizpůsobené jednotky. Průběžně modernizované tak, jak válka postupovala. S výkonnou průmyslovou základnou, která je vyráběla v neomezeném množství.

O bojovém letectvu. 1400 ruských letadel? Podle otevřených zahraničních zdrojů je jich nejméně tři tisíce.

A nejde o kvantitu nebo dokonce kvalitu, ale o principy použití. 

Ruské vzdušné síly operují z pod neprostupného protiletadlového/protiraketového štítu několika stupňů, takže výskyt libovolného počtu „létajících kádí“ NATO není problém, jsou to jen cíle. (Narážka – na čem létá baba Jaga? – pozn.překl.)

Pod jakým štítem protivzdušné obrany bude armáda NATO operovat? Nenavrhujte ale sukni staré Ursuly a plechovou obscénnost trampolíny Anny a Leny.

Mimochodem, 50 % bojových vozidel Aliance není vůbec provozuschopných nebo jsou na pokraji vyčerpání zdrojů.

O dělostřeleckých systémech se nedá říci vůbec nic, IISS uvedl 6090 ruských hlavní ….. Jedná se o tažená děla a některá samohybná vozidla z otevřených údajů z roku 2010. 

Kdo spočítal minomety, MLRS všech typů, a hlavně – vyrobené nebo stažené z konzervace za posledních devět let? Nikdo.

Ale my můžeme spočítat i dělostřeleckou sílu NATO, z poloviny vyhořelou v Malorusku a zbytek bez nábojů, v nejlepším případě se dvěma balíčky munice na hlaveň stálé bojeschopnosti.

A co výroba všech druhů munice (včetně munice do ručních zbraní), pánové z IISS, mohli byste napsat článek? A nezapomeňte na rakety, tam bude časopis “Murzilka” (sovětský časopis pro děti, něco jako naše Mateřídouška – pozn.překl.). Na speciální techniku, leteckou, kvazi balistickou a hypersonickou nezapomínaje. A na obálku umístí údaje o výrobě protiletadlových řízených střel s bojovými platformami pro zapouštění ze zemí NATO.

Pokud si dobře vzpomínám, musí se pohybovat kolem nuly. Nedonošení bojovníci, fuj. Turci jsou jejich poslední nadějí. Jaká hanebná ostuda …

(A proto teď v Turecku probíhá to, co probíhá, snaha odstranit Erdogana od moci … pozn.překl.)

Исторические напёрстки 

Překlad Peter 008

sdílet na