Evropská komise chce povolit dovozy velkého množství jedovaté GMO

Evropská komise chce povolit dovozy velkého množství jedovaté GMO kukuřice, jejíž pěstování je v EU zakázáno

3.10.2023 MUDr. Ivan David Sítě:

Evropský parlament a Rada ministrů zemědělství před časem schválili nařízení 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, které nastavilo velmi přísná bezpečnostní kritéria pro uvádění na trh GMO plodin a výrobků z nich. Důraz na bezpečnost potravin a požadavek předchozího vědeckého ověření bezpečnosti konkrétní GMO plodiny pro člověka nebo v případě krmiv pro zvířata způsobil výrazné omezení používání GMO k výrobě potravin i krmiv.

Během krátké doby však Komise začala z tohoto nařízení udělovat výjimky formou ad hoc povolení k dovozu GMO, jejichž pěstování je v EU zakázáno. Pomocí opakovaně vydávaných jednorázových povolení jsou do EU pouštěny celé konvoje lodí, přivážející ze třetích zemí plodiny, jejichž pěstování v Unii není z důvodu bezpečnostních norem povoleno. Téměř na každém plénu EP jednáme o návrhu na suspendování prováděcích nařízení Komise, kterými eurokraté chtějí povolit obří dovozy zemědělských komodit, jejichž pěstování je v Unii zakázané kvůli jejich zdravotní nebezpečnosti.

Dnes budeme hlasovat o dvou zvlášť vypečených prováděcích nařízeních týkajících se povolení dovozu GMO kukuřice. V prvním případě jde o 9 odrůd kukuřice, které má patentované nadnárodní korporace Dow AgroSciences, které byly vyvinuty, aby odolaly zvýšeným dávkám postřiků. Konkrétně herbicidům na bázi glufosinátu amonného, herbicidům obsahujícím glyfosát, aryloxyfenoxypropionátovým herbicidům (AOPP) a 2,4-D). A to jak v množství na hektar, tak i v koncentraci a zejména v případě kombinace více herbicidů.

Tyto odrůdy nebyly vyvinuty proto, aby úprava genomu zlepšila jejich výživové vlastnosti nebo umožnila pěstování v méně příhodných přírodních podmínkách. Jediným cílem genetické úpravy bylo vyrobit rostliny, které přežijí násobně větší dávky postřiků než běžné rostliny. Touto úpravou genomu se z potravinové a krmné plodiny staly de facto nosičem jedů do těl lidí a zvířat, kteří je konzumují.

Zvláště problematická je v jejich případě odolnost proti tzv. „koktejlovým postřikům“. Jde o směs více postřiků, z nichž každý byl sám o sobě povolen k používání jako neškodný pro lidi a hospodářská zvířata. Při jejich míchání však vznikají další dodatečné jedy, o jejichž účincích na člověka ještě není dost známo na to, aby je bylo možné prohlásit za bezpečné.

V druhém případě jde o kukuřici od nadnárodní korporace Syngenta jejíž pěstování je v EU také zakázáno. Komise navrhuje povolit dovoz velkého množství zrn z této kukuřice, a také výrobků z nch (mouky a krmiva). V prováděcím nařízení Komise se povoluje vše kromě pěstování. Tedy i přimíchávání produktů z této kukuřice do potravin pro lidi.

Kukuřice, jejíž dovozy chce Komise umožnit v objemu mnoha obřích nákladních lodí, byla vyvinuta tak, aby si rostlina sama vytvářela bakterie, které hubí parazitní škůdce. Používá k tomu proteinu VIP3a20, který je řazen do kategorie Bt toxinů. Jde o polopřírodní jed, který hubí housenky a brouky, které požírají kukuřici na polích. Problém je, že v kombinaci s některými inhibitory proteinázy, které se běžně vyskytují v tělech savců, prudce narůstá toxicita Bt toxinů. Konkrétně v případě proteinu VIP3a20 až na dvacetinásobek původní jedovatosti. Nebezpečnost Bt toxinů je známa již více než 30 let. Právě kvůli ní bylo zakázáno pěstování této odrůdy v EU jako nebezpečné pro člověka i hospodářská zvířata.

Při dlouhodobém sledování chování Bt toxinové GMO kukuřice vědci navíc prokázali, že po několika generacích pěstování dochází kvůli genetické manipulaci k postupnému výraznému poklesu výnosů. Jde o fígl, který výrobci GMO užívají, aby nutili zemědělce kupovat si stále nové originální osivo, místo toho, aby si část úrody ponechali na příští rok k dalšímu osetí polí. Podle nařízení 1829/2003 je tato praxe zakázána a výrobci osiv musí umožňovat malým a středním podnikům, aby si část sklizených zrn ponechali k dalšímu osevu, jak to nařizuje ustanovení o tzv. farmářské výjimce v Nagoyská úmluvě O zachování biologické rozmanitosti.

Problematika GMO plodin je v rámci EU velmi konfliktní téma. Pravidla pro vydávání prováděcích předpisů Komise stanoví, že unijní exekutiva může vydat prováděcí předpis k nařízení schváleném europarlamentem a Radou ministrů, pokud jej v dozorujícím výboru složeném ze zástupců příslušných ministerstev schválí kvalifikovaná většina zástupců členských států. Podle Smlouvy o EU a o fungování EU je nutný souhlas 60% členských států, které společně reprezentují nejméně 60% obyvatel EU. Z dokumentace k oběma nařízením Komise vyplývá, že ani v jednom případě nedokázala Komise přesvědčit kvalifikovanou většinu členských států. Přesto se oba předpisy pokusila protlačit odvolacím přezkumným výborem, kde ale pro povolení jejího vydání nehlasovala ani polovina zemí.

Navzdory tomu oba předpisy Komise odeslala k vyhlášení v Úředním věstníků EU. Pokud by europarlament dnes neodhlasoval námitku, obě povolení k dovozu toxických zemědělských plodin by začaly platit. Členské státy by sice oba předpisy mohly napadnout žalobou k Evropskému soudnímu dvoru. Než by však soudci rozhodli, jedovaté kukuřičné výrobky by již dávno byly na společném trhu EU a z větší části by byly zkonzumovány.

Proto jdu hlasovat pro námitku a pro návrh na zastavení platnosti obou prováděcích aktů Komise.

sdílet na