Deník amerického vojáka. E-maily z fronty

Michail Zadornov

E-mail №1

Ahoj, drahoušku. U nás na vojenské základně je dnes svátek – jedeme do Iráku! To je hodně daleko. Kluci říkají, že je to ještě dál, než Mexiko. Velení nás varovalo, že válka bude velmi těžká, protože je tam velmi horko. Seržant tvrdí, že Irák je na samém jihu Afriky. Ale plukovník, který kdysi učil zeměpis středoškoláky na vysoké škole, řekl, že seržant je ignorant a nedouk a že Irák není na jihu Afriky, ale na severu Indie. Ráno nás prezident oslovil přes pager. Vysvětlil nám, že irácký vůdce se nechce dělit o ropu, což znamená, že je proti demokracii. Teď je hlavní povinností Ameriky přinést Iráčanům demokracii, protože my, Američané, jsme hlavními roznášeči demokracie na světě. Plukovník řekl, že náš prezident je velmi odvážný člověk, protože se odvážil jít do války se zemí, která je jen dvacetkrát menší.

My všichni jsme si jisti rychlým vítězstvím, protože máme prezidentovo požehnání a nejmodernější zbraně: protipěchotní pampersky a výbušninu s příchutí lesních plodů. Jen jedné věci nerozumíme: jak se správně říká Irák nebo Írán?

Další radostná zpráva. Odteď mě budete vídat docela často v televizi. V televizi budou ukazovat boje v přímém přenosu, a to mezi seriálem „Smrt párátkem“ a talk show „Vliv slunečních bouří na celulitidu u samců kalifornských želv“. Slibuji, že na vás budu během každého boje mávat.
O mě se nebojte, vzal jsem sebou ochranný opalovací krém.

E-mail №2.

Ahoj, miláčku. Odletěli jsme do Iráku. Je tu opravdu horko. Zřejmě to přece jen není Indie – obyvatelé vůbec nevypadají jako indiáni. Plukovník ale na velitelství upřesnil, že správný název země je Irák. A Írán, jak se ukázalo, je taková radioaktivní látka “Írán-238”.

Seržant nás varoval, že zítra začnou boje. Dozvěděl se to z rádia. Také říkal, že s námi budou bojovat Angličané, Španělé a Poláci. Ale neřekl, na čí straně.

Samozřejmě, velení nás strašilo, že tahle válka bude nelidsky těžká: v zákopech nejsou klimatizace, zákopy jsou bez sprch … Ale my Američané jsme – hrdinové! Vydržíme všechno! I kdyby nám během bitvy nepodávali Coca-Colu s ledem.

Večer do tábora se zpěvem a hvízdáním vjely kamuflované volské povozy. To přijel ukrajinský batalion protichemické obrany. Na pozadí pouště jim to moc sluší v lesních maskáčích. Všichni mají na sobě zelené maskovací obleky, na hlavách větve stromů, důstojníci mají pařezy, aby se při náletech odlišili.

Za nimi přišli nějací Estonci, Litevci a Lotyši. Podle tvrzení seržanta jsou to kmeny z amerických rezervací v zadní části Evropy. Jsou ale velmi dobří. Přivezli humanitární pomoc iráckým dětem: Estonci – dva kamiony dětské výživy, Litevci – čtyři kamiony dětského oblečení a Lotyši – dvě stě kamionů učebnic lotyšského jazyka!

Ale co je nejdůležitější, k naší četě byla připojena rota právníků. Takže se nebojte: kdybych se jen trochu zranil, Iráčané mi budou muset vyplatit slušné pojištění.

E-mail №3

Dnes jsme poprvé vyšli na pozice. Z těch Iráčanů se vyklubali opravdoví divoši, neuvědomují si, že jejich vesnice okupujeme legitimně, se souhlasem Senátu USA. Předevčírem dokonce zákeřně stříleli na naše letadla, která pokojně bombardovala jejich města.

Naši velitelé nás co nejpřísněji varovali, abychom se nevzdávali. Irácká armáda strašlivě naše vojáky mučí: nedávají jim popcorn, odeberou DVD přehrávače, zakazují jim dávat nohy na stůl a nití čistit mezizubní prostory.

Zato my se cítíme jako hrdinové. Říká se, že na válku v Iráku už reagoval celý svět. Britney Spears se učí iráčtinu a Madonna si nechala narůst vousy a vydala novou knihu V posteli s Husajnem.
Ale nejhorší je, že jsme dostali ukrajinské plynové masky. Oni tak moc nasákly sádlem a česnekem, že jsme se rozhodli, že budeme raději dýchat yperit a sarin.

Řekněte synovi, že táta se určitě vrátí domů živý, pokud si nenasadí ukrajinskou plynovou masku.

E-mail №4

Každým dnem je to pro nás těžší a těžší. Už měsíc cítíme po zápachu česneku, že někde poblíž je ukrajinský prapor protichemické ochrany. Jednou, když zavál vítr z jejich strany, se našemu seržantovi tak zamotala hlava pod helmou, že spadl z obrněného transportéru. Zdravotnice mu chtěla dát injekci proti tetanu. Ale on ji zažaloval za sexuální obtěžování.

Z Iráčanů se vyklubali barbaři. Nevědí, že jsme nejsilnější na světě, a pořád na nás útočí. Naše nejnovější laser-pozitronová zařízení na rušení nepřátelských zaměřovačů nefungují, protože tihle divoši žádné zaměřovače nemají.

Minulý týden nám poslali nějaké super nové vrtulníky, které létají tak nízko, že je nezachytí žádný sledovací systém. Takže předevčírem nějaký irácký rolník, kterému ten vrtulník překážel při práci na poli, sbil ho motykou. Pentagon ho žaluje za použití zbraní, které nebyly povoleny OSN. Prezident už vyprosil v Senátu pět miliard na novou obranou protimotykovou a na protilopatovou doktrínu, protože ta minulá protisovětská doktrína zastarala.

E-mail №5

Dnes je u nás ten nejvíce hořký den: někde se ztratil polní automat na popcorn a polní „McDonald“. A postup našich tanků byl zastaven, protože se na semaforu kousek před Bagdádem rozsvítila červená. Ukázalo se, že ti divoši zničili semafory. A my jsme stáli na křižovatce až do večera. Seržant tvrdí, že kdyby nebylo Iráčanů, my už bychom dávno Irák porazili.

Novináři žádají, abychom při vstupu do Bagdádu bombardovali město napalmem, aby měli dostatek světla na natáčení. Jediné, co máme zakázáno, je bombardovat sever Bagdádu, protože tam Hollywood natáčí erotický thriller o zatčení Husajna “Sex s Husajnem ve velkoměstě”. Původně si v něm měli zahrát Arnold Schwarzenegger, Tom Cruise, Julia Roberts a Macaulay Culkin. Ale honorář byl takový, že s účastí v hlavní roli souhlasil sám Saddám Husajn.

V zoufalství, že válka brzy skončí a já se na televizní obrazovku nedostanu, jsem na vás před kamerou začal mávat oběma rukama. Novináři si mě nakonec všimli a dali mě do televize s titulkem “Američané se hrdinně vzdávají u Bagdádu”. Hurá, jsem televizní hvězda!

E-mail №6

Přiblížili jsme se semknuti k Bagdádu. Cestou jsme viděli spoustu suchých stromů s pokroucenými listy, mnoho mrtvých ptáků, hmyzu a krtků s vypoulenýma očima. To znamená, zde projížděl ukrajinský batalion protichemické ochrany. On nás i zachránil. Iráčtí vojáci, neschopni vydržet pach cibule, utekli z města. Poté do něj hrdinně vstoupila naše vojska!

E-mail №7

Zlato, můžeš nám pogratulovat. Díky seržantově vynalézavosti jsme zajali třicet čtyři Husajnů. To je o jedenáct Husajnů víc než četa vedle nás. Naproti tomu Ukrajinci zajali jen osm Husajnů, z toho dvě ženy a jednu kočku. Všichni Husajnové byli nyní odesláni na odedbrání vzorku DNA. Je potěšitelné, že na prvním místě se umístil jeden z našich Husajnů. Porota s jistotou zjistila, že je to on. Teď se zjišťuje, kdo je to on.

Jediná škoda je, že se zdá, že jsme bojovali a snášeli všechny ty útrapy zbytečně, protože inspektoři OSN žádné jaderné zbraně nenašli. Ukázalo se, že ať už iráčtí jaderní vědci dělali cokoli, vždycky se z toho vyklubalo houbeles.

Ale prezident nám všem poslal SMS zprávy, v nichž nám blahopřál k úspěšnému dokončení operace. Zdůraznil, že jsme mírumilovná velmoc. Takže nenecháme svět v klidu. A brzy ho přineseme i do Severní Koreje. Seržant řekl, že Severní Korea je jezero v Tichém oceánu. Není připravena na válku s námi, tam ještě nepřivezli Fantu.

P.S. (Večer téhož dne.)

V Bagdádu začalo rabování. Ukrajinský prapor protichemické ochrany na nás náhle zaútočil a snažil se nám sebrat všechno, co jsme vzali Iráčanům. Ukázalo se, že Ukrajincům vůbec nevypláceli mzdu, řekli: “Co dostanete v Iráku, je vaše. K tak intenzivním bojům za celou válku ještě nedošlo.

Jestli se nevrátím, řekněte mému synovi, že jeho otec byl skutečný Američan – hrdinný roznašeč demokracie!

Z knihy Михаил Николаевич Задорнов – Я люблю Америку

Ilustrace z knihy

http://flibusta.is/b/242775 

Přeložil Peter 008

sdílet na