Praha má v čele prašivku? Primátor Hřib odmítl záštitu akci ČSBS k 80. výročí okupace ČSR nacistickým Německem

Postupně si jako Češi máme zvyknout, že jsou naše národní práva krácena ve prospěch jakési „velké Evropy“, na to, že jsme byli okradeni o naše národní bohatství, o národní výrobu i vzdělanost národa
a dnes nás chtějí „evropští přátelé“ připravit i o naše židovsko-křesťanské a slovanské tradice.
Nesmíme se proto smířit se zamlčováním nebo dokonce překrucováním našich dějin.
Protože národ, který zapomene své dějiny, je zpravidla nucen si je prožít znovu.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) odmítl převzít záštitu nad akcí  Českého svazu bojovníků za svobodu, připomínající 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem a nechce jim zapůjčit ani sál.
Proč?

Přimět český národ zapomenout
na své dějiny je  dnes evidentní cílevědomou snahou Západní Evropy a jejich českých ponížených služebníčků.

A není divu.
Ať už jde o mnichovskou zradu,
ať jde o obsazení Československa nacistickým Německem – to vše se dělo za spojeneckého mlčení našich současných „velepřátel“.

A v našich dějinách bychom podobných „přátelských“ aktů z jejich strany našli rozhodně víc.

30letý dvojí metr

Je zajímavé i srovnání, jak zuřivě se v médiích připomíná invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a jak decentně a v tichosti je viditelná snaha „zapomenout“ na zrůdnosti nacistického režimu a jeho skutečné okupace československého území.
Co na tom, že za období 1939 – 1945 zahynulo 365 tisíc československých občanů?
Že v koncentračních táborech skončily tisíce našich spoluobčanů, jen proto, že měli „ten nesprávný“ židovský původ? Zřejmě je nacistická okupace pro některé pouze nepatrnou kapitolou tehdejší doby.

Zato varšavská invaze je dílo veleďáblovo. 
Vždyť v jejím důsledku, po roce 1968, zemřelo za 23 let zhruba 400 našich lidí, většinou z důvodu dopravních nehod. Ano, i to byla zrada, ale jsou ty důsledky vůbec souměřitelné?

Obě světové války začalo Německo a obě války byly přímo nebo nepřímo vedené proti slovanskému světu, proti těm, kdo byli označováni za „untermeschen“ – podlidi.
Stačí si přečíst: 
pražský projev úřadujícího říšského protektora Reinharda Heydricha  z 2. října roku 1941
abychom věděli, co nás čekalo, co by nás mohlo čekat a co už nikdy nesmíme dopustit.

A ano, není třeba v sobě živit hořkost z minulosti, ale je třeba velmi dobře znát své dějiny a učit je znát i naše děti – padni komu padni. Jinak nám totiž hrozí, že si svou historii budeme muset zopakovat. I to by si měl uvědomit pan primátor Hřib, než odmítl svou záštitu připomínce tragického období českých dějin.

K napsání této poznámky mě přiměl článek ex-poslankyně a pražské zastupitelky Marty Semelové „Trosky primátora Hřiba„. I ona se pozastavuje nad neúctou pražského primátora vůči obětem tragického období naší historie. Proto ho zde uvádíme v plném znění.

Trosky primátora Hřiba

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) odmítl převzít záštitu nad akcí Českého svazu bojovníků za svobodu, svazu nezapůjčí dokonce ani sál. ČSBS chtěl na Staroměstské radnici uspořádat akci k 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem.

Hloupé argumenty pana Hřiba svědčí o tom, že ani zdaleka nedosahuje na primátorský řetěz.
Toho by měl být hoden člověk, který vyznává hodnoty míru a lidského života.
Který ví, zvlášť v dnešní době, jak důležité je připomínat si, kam nástup fašismu a nacismu dovedl svět.
Člověk, pro něhož by měla být čest vzpomenout obětí druhé světové války i hrdinů, kteří bojovali za mír.
Pirátský primátor však očividně vyznává jiné priority a vzory.

Za jím plánovanou úpravu části smlouvy mezi Prahou a Pekingem již sklízí potlesk z Tchaj-wanu.
Není divu. Současná pražská koalice se totiž rozhodla odstranit ze smlouvy, podepsané městem v roce 2016, pasáž, v níž je deklarován souhlas s politikou jedné Číny, která je zároveň oficiálním stanoviskem ČR. 
Krátkozraký pohled na zahraniční i domácí politiku určitě není to, co bychom od primátora čekali.
Bourání slovem i bagrem toho, co bylo vybudováno, by nemělo být necháno bez povšimnutí.
A týká se to i jiné pražské záležitosti.

Demoliční bagr v těchto dnech likviduje budovu Transgasu nad Národním muzeem, o jejíž záchranu usilovala laická i odborná veřejnost, která si je vědoma cenné hodnoty této budovy. Stavební úřad městské části Praha 2 však demolici budovy povolil, k jeho rozhodnutí nikdo v zákonné lhůtě nevznesl námitek.
Lhůta uplynula 29. ledna letošního roku.

Uvidíme, zda v troskách, kromě Transgasu, původní smlouvy mezi Prahou a Pekingem i úcty k objektivní historii, nezůstanou i předvolební vábničky politických stran pražské koalice.

(Převzato ze zdroje INSTITUTU SLOVANSKÝCH STRATEGICKÝCH STUDIÍ)
http://www.isstras.eu/cs/2019/02/19/3535/praha-ma-v-cele-prasivku-primator-hrib-odmitl-zastitu-akci-csbs-k-80-vyroci-okupace-csr-nacistickym-nemeckem/

sdílet na