Ztráta ruských dodávek energie „vyhnala cenu energie do nebes“

Ztráta ruských dodávek energie „vyhnala cenu energie do nebes“

MUDr. Ivan David fb

Aneb kterak Uršula „objevila Ameriku“. Nicméně ruské energie jsou prý větší zlo než nouze (která se jí osobně samozřejmě netýká). Tak by se dal shrnout neuvěřitelný projev Ursuly von der Leyenové v rámci Světového fóra v Davosu.

Zrušení dodávek levných fosilních paliv z Moskvy má svou cenu, řekla Ursula von der Leyenová

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že ceny energií v celé EU raketově vzrostly kvůli narušení levných dodávek z Ruska. Řekla to v úterý na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Řekla také, že před rokem 2022 dostávala EU 45 % plynu a 50 % uhlí z Ruska, a Moskva byla také jedním z největších dodavatelů ropy pro EU. “Tato energie se zdála levná, ale vystavila nás vydírání,” řekla. (Zřejmě myslela vydírání ze strany USA, pozn. překl. )

Von der Leyenová dále tvrdila, že ruský prezident Vladimir Putin nám „přerušil dodávky plynu“ poté, co v únoru 2022 vypukl konflikt na Ukrajině.

„Náš dovoz plynu z Ruska klesl zhruba o 75 %. A nyní dovážíme z Ruska jen 3 % naší ropy a vůbec žádné uhlí,“ uvedla.

Von der Leyenová dále uznala, že ztráta ruských dodávek energetickou krizi prohloubila. „Svoboda má svou cenu. Domácnosti a podniky zaznamenaly nebetyčně vysoké náklady na energii a účty pro mnohé ještě neklesnou.“

EU uvalila na Rusko rozsáhlé sankce zaměřené na jeho průmysl, energetiku a finanční sektor. V roce 2022 Rusko pozastavilo tok plynu do Německa přes plynovod Nord Stream 1 s odkazem na běžnou údržbu a problémy s dodávkami zařízení západní výroby kvůli sankcím.

V září 2022 byly dvojité plynovody Nord Stream, které vedou pod Baltským mořem, zasaženy sabotáží. Přestože za útok nikdo nepřevzal odpovědnost, Moskva od té doby tvrdila, že za ním stojí Spojené státy a Velká Británie. Londýn i Washington jakoukoliv účast popřely.

Ve svém projevu v Davosu von der Leyenová tvrdila, že EU by mohla dále nahradit dodávky z Ruska obnovitelnými a jadernými energiemi. “Budeme muset investovat do technologií čisté energie nové generace, jako je fúze, vylepšené geotermální a polovodičové baterie,” řekla šéfka Evropské komise.

Maďarsko a Slovensko stále častěji vyzývají Brusel, aby přehodnotil svou politiku sankcí a hledal diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině.

1. ledna Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do zemí EU prostřednictvím plynovodů ze sovětské éry poté, co se Kyjev rozhodl neobnovit dohodu s ruským státním plynárenským operátorem Gazprom. Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zastavením humanitární pomoci a přerušením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev nebude pokračovat v tranzitu.

sdílet na