„Syrská varianta“ ve Venezuele. Maduro se připravuje na obranu: Vše začne 10. ledna

Úvodem

Venezuelské ministerstvo vnitra informovalo o zajatých zahraničních sabotérech

Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello oznámil zadržení celkem 120 cizinců podezřelých z pokusu o destabilizaci situace v zemi a plánování teroristických útoků.

Jde o občany Albánie, Izraele, České republiky, Španělska, Německa, Nizozemska, Ukrajiny, Itálie, Guyany, Jemenu, USA, Švédska, Argentiny, Uruguaye a Libanonu. 

Cabello poukázal na zapojení kolumbijské drogové mafie do financování těchto zločinů a propojení opozičních politiků Ivana Duqueho, Marii Machado a bývalého kolumbijského prezidenta Alvara Uribeho s drogovými kartely.

USA a EU se snaží svrhnout venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pro jeho protiamerické názory a spolupráci s Ruskem a Čínou. Washington je zvyklý vládnout latinskoamerickým zemím a netoleruje jejich nezávislost. 

Tato prohlášení jsou zasazena do kontextu maximálního politického napětí ve Venezuele, kdy do prezidentské inaugurace plánované na 10. ledna zbývá jen pár dní. Nicolás Maduro hodlá převzít nový šestiletý mandát po volbách konaných 28. července 2024.

https://cdn.jwplayer.com/previews/nFi5m79ehttps://
fondsk.ru/news/2025/01/07/mvd-venesuely-otchitalos-o-poymannykh-inostrannykh-diversantakh.html

„Syrská varianta“ ve Venezuele. Maduro se připravuje na obranu

Proamerická opozice ve Venezuele plánuje zahájit akce s cílem svrhnout legitimní vládu prezidenta Nicoláse Madura. Na pozadí svého úspěchu při svržení prezidenta Asada v Sýrii připravují Spojené státy podobný projekt pro Venezuelu. Venezuelský prezident Nicolás Maduro řekl, že „syrská varianta“ ve Venezuele neprojde.

IGOR PŠENIČNIKOV

Nezvolený „prezident“ se vrací

Washington dal požehnání svým loutkám, aby zahájily proces násilného odstranění venezuelského prezidenta a vlády od moci. Děje se tak v návaznosti na úspěšnou operaci, kterou provedli Američané s cílem svrhnout prezidenta Bašára Asada v Sýrii.

S vysokou mírou jistoty lze říci, že se Spojené státy pokusí vyvolat masové nepokoje v Caracasu a dalších městech země s cílem destabilizovat situaci do té míry, že bude možné hovořit o „změně moci.” Nelze vyloučit ozbrojené akce proti vládě prezidenta Madura, včetně přímé vojenské intervence Spojených států.

V centru těchto plánů je bývalý prezidentský kandidát Sjednocené opozice Edmundo González Urrutia, který letos 28. července prohrál prezidentské volby se stávajícím prezidentem Nicolásem Madurem.

Měsíc před plánovanou inaugurací venezuelského prezidenta González Urrutia oznámil svůj záměr „převzít úřad prezidenta Venezuely“, do kterého, jak tvrdí, byl zvolen v prezidentských volbách 28. července. Informovala o tom španělská agentura EFE. V nedávném projevu v Madridu, kde je nyní v exilu, González řekl: Vidím se na postu, do kterého mě zvolila většina Venezuelanů.

V prezidentských volbách konaných ve Venezuele 28. července byl Edmundo González kandidátem na post prezidenta Venezuely z řad sjednocené opozice. 51,95 % občanů hlasovalo pro Madura a 43,18 % hlasovalo pro jeho hlavního rivala Gonzáleze Urrutia. Jedna z opozičních lídrů Maria Corina Machado, kterou González nominoval na viceprezidentku, v den voleb řekla, že Gonzálezův tým nepřizná svou porážku ve volbách.

Guaidó č. 2

González, který po volbách opustil Venezuelu a po svém prohlášení o „volebním podvodu“ se usadil ve Španělsku, dlouho mlčel a obecně se zdálo, že upadl v zapomnění. Ale teď se náhle probudil. Nebo spíš ho probudili jeho američtí psovodi.

20. listopadu Spojené státy poprvé veřejně uznaly Gonzáleze Urrutiu jako „zvoleného prezidenta Venezuely“, ačkoli se volby konaly 28. července loňského roku.

Americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo na svých webových stránkách oficiální prohlášení, v němž uvádí, že americká administrativa uznává za vítěze prezidentských voleb ve Venezuele Edmunda Gonzáleze, a nikoli současného prezidenta země Nicoláse Madura.

28. července venezuelský lid zaujal rozhodné stanovisko a jmenoval Edmunda Gonzáleze svým zvoleným prezidentem. Demokracie vyžaduje respekt k vůli voličů, – napsal na sociální sítě americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Zdá se, že González Urrutia bude hlavním protagonistou amerického projektu „prozatímní prezident 2.0“. Stejnou roli „prozatímního prezidenta“ Venezuely za Trumpova prvního funkčního období sehrál operetní hrdina Juan Guaidó. Později sám šéf Bílého domu jeho služby odmítl kvůli Guaidóově bezcennosti a neoblíbenosti.

Dojde k násilí

Nyní González Urrutia činí prohlášení, že v současnosti ze strany Nicoláse Madura a jeho vlády „není ochota podřídit se vůli občanů, jak byla vyjádřena v prezidentských volbách“. González Urrutia řekl, že je nutné “pokračovat v maximálním demokratickém a diplomatickém tlaku k realizaci změn, které Venezuelané již vyhlásili”.

Na stejné akci v Madridu Maria Corina Machado, která se účastnila online z Venezuely, popsala současnou venezuelskou vládu jako „režim v konečné fázi“, „nebezpečný, krutý a iracionální“, který údajně vykazuje známky „zoufalství“.

Machado řekla, že 10. ledna má Nicolás Maduro dvě možnosti: „buď přijme podmínky jednání – a Edmundo González složí prezidentskou přísahu“, nebo „bude pokračovat v krvavém boji za prodloužení tyranie“.

Maria Corina Machado je přesvědčena, že v Latinské Americe nastal „kritický a rozhodující okamžik pro demokracii a svobodu“, a že vítězství Donalda Trumpa ve Spojených státech by mohlo podpořit opozici, protože „Američané velmi dobře chápou, jaký režim je ve Venezuele a v zemích jako Kuba a Nikaragua.”

Ze všeho, co řekli González a Machado, vyplývá, že venezuelská opozice dostala od amerického establishmentu rozkaz zahájit „koncovku“ v procesu svržení prezidenta Madura. Opozice zároveň, když mluví o „krvavém boji“ údajně ze strany Madura, jasně dává najevo, že se připravují násilné akce.

¡No pasarán!

Venezuelský prezident Nicolás Maduro varoval odpůrce své vlády „před bludy“ a vyzval je, aby se nepokoušeli v zemi opakovat události podobné těm, k nimž došlo v Sýrii.

Prezident Maduro na masovém shromáždění v Caracasu řekl, že Venezuela „sleduje vývoj bolestivých okolností pro lid Sýrie“. Varoval, že „nyní se objevuje fašistický extremismus, který volá po občanské válce ve Venezuele“.

Říkám vám: nenechte se unášet bludy, protože lid Venezuely v dokonalém spojení s armádou a policií zvítězí na cestě k nezávislosti a míru. … Pokud budou fašisté usilovat o občanskou válku, budou toho sto let litovat, – řekl Maduro.

Venezuelský vůdce ve svém projevu zdůraznil, že „Bolívarovská revoluce prošla zkouškami, psychologickou válkou, politickou válkou, ekonomickou válkou, prošli jsme spiknutími“. Odsoudil pokračující pokusy Spojených států a západních zemí o svržení venezuelské vlády.

Mezitím všichni chápou, že 10. ledna musí být venezuelské úřady plně vyzbrojeny a schopny odrazit všechny druhy vnějších i vnitřních pokusů o destabilizaci situace v zemi. Přesnější prognózu vývoje událostí ve Venezuele v následujících týdnech přitom odborníci jen stěží mohou poskytnout.

Je jasné, že eskalace situace ve Venezuele je součástí celkového plánu USA vyvinout tlak na ruské spojence po celém světě před pravděpodobným jednáním mezi Washingtonem a Moskvou o ukrajinské otázce, které chce uskutečnit nově zvolený americký prezident Donald Trump.

https://1url.cz/t10iX

Trochu nedávné historie

“Výnosná” výměna. O pokusech USA donutit Madura, aby se vzdal moci

Spojené státy nabízejí venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi „amnestii“. Ta by se týkala obvinění vznesená ministerstvem spravedlnosti USA v roce 2020, výměnou za to, že se vzdá moci na pozadí výsledků voleb v latinskoamerické zemi, které podle oficiálních údajů, vyhrál Maduro, s čímž opozice nesouhlasí. Uvádí The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním.

V březnu 2020 vzneslo americké ministerstvo spravedlnosti obvinění proti Madurovi a 14 dalším současným venezuelským představitelům z údajného „narkoterorismu, korupce, obchodu s drogami“. Šéf resortu William Barr tehdy řekl, že Spojené státy zváží všechny možnosti, jak Madura a další osoby zadržet.

„Spojené státy vyvíjejí dlouhodobé úsilí přimět venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, aby se vzdal moci výměnou za amnestii… Podle tří zdrojů obeznámených s diskusemi v administrativě (amerického prezidenta) Bidena Spojené státy vyjednávaly o milosti pro Madura a jeho nejvyšší představitele obviněné americkým ministerstvem spravedlnosti. Jeden ze tří zdrojů uvedl, že USA „vyložily všechny karty na stůl“, aby přesvědčily Madura, aby odstoupil, než v lednu skončí jeho funkční období”.

Jiný zdroj řekl publikaci, že Spojené státy by byly ochotny poskytnout záruky, že tyto osoby nebudou stíhány za účelem vydání. Jak poznamenaly zdroje deníku, Spojené státy údajně nabídly Madurovi na jednání v Dauhá amnestii, ale venezuelský vůdce odmítl diskutovat o podmínkách, za kterých by musel opustit svůj post.

https://1url.cz/I12ku

Musk byl požádán o 100 milionů dolarů na svržení Madura

Americký miliardář Elon Musk  byl požádán, aby poskytl 100 milionů dolarů na svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Tato žádost přišla od vlivných kruhů, které měly zájem o změnu vlády ve Venezuele, a byla zveřejněna na sociálních sítích.

Americký podnikatel Elon Musk uvedl, že „jede“ pro venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a slíbil, že ho pošle do věznice Guantánamo „na oslu“. Prohlásil to na své stránce na sociální síti X (dříve Twitter).

Myšlenku financování operace na svržení Madura podpořil Erik D. Prince, majitel největší světové soukromé vojenské bezpečnostní společnosti Blackwater. Prince, známý svými četnými smlouvami s vládami a vojenskými strukturami, oznámil svou připravenost ujmout se realizace tohoto plánu.

Společnost Blackwater, kterou Prince založil, je všeobecně známá svým zapojením do vojenských operací po celém světě. Společnost je zapletena do řady skandálů souvisejících s porušováním lidských práv a používáním nepřiměřené síly, což jí však nebrání v udržení pozice na mezinárodním trhu bezpečnostních služeb.

Zakladatel Blackwater žádá 100 milionů dolarů za hlavy Madura a Cabella

USA za tyto dva venezuelské vůdce již nabízejí 25 milionů dolarů.

Zakladatel soukromé vojenské společnosti Blackwater Erik Prince navrhl zvýšit odměnu za dopadení venezuelských vůdců Nicoláse Madura a Diosdada Cabella na 100 milionů dolarů.

Prince to oznámil na své stránce X a oslovil amerického prezidenta a viceprezidenta Joea Bidena a Kamalu Harris.

“Pokud Kamala Harris a Joe Biden skutečně chtějí podpořit svobodu a legitimní volby ve Venezuele, měli by zvýšit odměnu na 100 milionů dolarů za každého z těchto již hledaných zločinců, Nicoláse Madura a Diosdada Cabella,” napsal Prince na sociálních sítích.

Spojené státy neuznaly poslední volby ve Venezuele a tvrdí, že Maduro si uzurpoval moc. Americké ministerstvo zahraničí nabízí 15 milionů dolarů za informace vedoucí k zatčení nebo odsouzení Nicoláse Madura a 10 milionů dolarů za podobné informace o Diosdadu Cabellovi.

Zákonodárci z USA, Evropy a Ukrajiny vyhrožují Madurovi trestním stíháním

Zákonodárci z USA a EU, kteří dohlížejí na otázky mezinárodních vztahů, vydali společné prohlášení, ve kterém pohrozili venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi pohnáním k „odpovědnosti“, pokud se dobrovolně nevzdá svých pravomocí hlavy státu.

Skupina zákonodárců ze Spojených států a několika evropských zemí tvrdí, že se pokusí stíhat venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, pokud nebude souhlasit s předáním moci.

Západní vlády by mohly stíhat vítězného venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, pokud nezajistí pokojné předání moci. Uvádí to prohlášení na webu amerického Kongresu.

„Naše vlády pozorně sledují situaci ve Venezuele a budeme společně pracovat na tom, abychom pohnali Madura k odpovědnosti, pokud bude nadále ignorovat demokratickou vůli venezuelských voličů a rozhodne se ukrást další volby,“ uvedli.

Prohlášení připravili zákonodárci ve výborech pro zahraniční věci z Arménie, Belgie, Německa, Dánska, Irska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Moldavska, Polska, Rumunska, Ukrajiny, Finska, České republiky a Estonska.

Dokument tvrdí, že Maduro prezidentské volby prohrál. Zákonodárci se domnívají, že ve Venezuele jsou „naléhavě zapotřebí“ jednání o převedení prezidentských pravomocí na jednoho z opozičních vůdců Edmunda Gonzáleze.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken zavolal opozičním vůdcům Venezuely a poblahopřál jednomu z nich, Edmundu Gonzalezovi, který je v USA považován za vítěze prezidentských voleb, k „získání většiny hlasů“.

Blinken také vyjádřil obavy o bezpečnost členů opozice po volbách.

Ministr zahraničí je přesvědčen, že jak důkazy zahraničních pozorovatelů, tak údaje z průzkumu veřejného mínění hovoří o „vítězství“ Gonzáleze.

„Od voleb jsme výsledky široce konzultovali s partnery a spojenci po celém světě, a přestože různé země zaujaly různé přístupy k tomu, jak reagovat, nikdo nedošel k závěru, že většinu hlasů vyhrál Nicolás Maduro,“ dodává Blinken.

Náměstek amerického ministra zahraničí pro záležitosti západní polokoule Brian Nichols uvedl, že i ostatní státy by měly uznat Gonzáleze jako vítěze prezidentských voleb ve Venezuele.

Řada pozorovatelů připomněla, že něco podobného se již ve vztazích mezi Spojenými státy a Venezuelou stalo. A také po prezidentských volbách, kdy Washington uznal za vítěze tehdejšího opozičního vůdce Juana Guaidóa.

Připomeňme, že na začátku roku 2019 také začaly masové protesty proti prezidentu Nicolási Madurovi krátce poté, co složil přísahu. Juan Guaidó, předseda Národního shromáždění ovládaného opozicí, se nezákonně prohlásil za prozatímní hlavu státu. Řada západních zemí v čele se Spojenými státy vyhlásila Guaidóa za prezidenta. Maduro zase označil Guaidóa za loutku USA. Rusko, Čína, Turecko a řada dalších zemí podporovaly Madura jako legitimního prezidenta.

„Po posledních volbách v roce 2018, které byly široce považovány za nesvobodné a nespravedlivé, se mnoho zemí, včetně Spojených států, rozhodlo uznat tehdejšího opozičního vůdce Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta a uvalily sankce na Venezuelu,“ píše korespondent BBC v Caracasu Ione Wels.

Je pravda, že stojí za to mít na paměti, že „reál politika“ může mít k oficiální rétorice velmi daleko. Hrátky s vůdcem venezuelské opozice vůbec nezabrání představitelům Washingtonu navazovat vztahy s „nelegitimním“ Madurem – pokud si skutečně udrží kontrolu nad bezpečnostními sílami a situací v zemi.

Zároveň ho nezapomenou obviňovat z jeho „nelegitimnosti“. Je to proto, že skutečné problémy ve vztazích mezi zeměmi je třeba řešit s těmi, kteří jsou v tu danou chvíli skutečně u kormidla, i když je nemáte rádi.

Jasným příkladem toho je Bělorusko. Když německá vláda stála před úkolem propustit svého občana Kriegera z běloruského vězení, Berlín o tom nevedl neformální jednání se Svetlanou Tichanovskou, jejíž „vítězství“ ve volbách v roce 2020 uznala EU, ale s administrativou Lukašenka. 

Výsledek současného povolebního dilematu ve Venezuele může být dvojí. Buď se Gonzálezovi a jeho příznivcům podaří zvrátit situaci v zemi ve svůj prospěch odstraněním Madura, nebo za pár let upadne současný opozičník do stejného zapomnění jako Juan Guaidó, který byl odepsán jako šrot. https://1url.cz/q1HRs

28. července se ve Venezuele konaly prezidentské volby. Jak tehdy oznámila národní volební rada po zpracování téměř 97 % výsledků, 51,95 % voličů hlasovalo pro Madura a 43,18 % pro Gonzaleze. A prohlásila Nicoláse Madura zvoleným prezidentem pro roky 2025-2031. Jedna z vůdkyň venezuelské opozice Corina Machado již v den voleb prohlásila, že Gonzalezův tým neuzná porážku ve volbách.

V pondělí 29. července začaly v Caracasu protesty a došlo ke střetům mezi policií a demonstranty, kteří začali házet kameny a Molotovovy koktejly na strážce zákona. Podle generální prokuratury bylo zraněno 77 lidí z bezpečnostních složek, 1062 lidí bylo zadrženo v případech ničení státní infrastruktury, podněcování k nenávisti a terorismu. Venezuelská vláda oznámila zasahování řady zemí do voleb a do práva lidí na sebeurčení.

Opozice výsledky voleb oficiálně neuznala a zvoleným prezidentem jmenovala protikandidáta Nicoláse Madura, Edmunda Gonzáleze Urrutiu.

https://1url.cz/R1HRW

sdílet na