Rumunské volby jako Československo 1968, říká Ivan David.

Rumunské volby jako Československo 1968, říká Ivan David. Teď už nikdo nepochybuje, o co jde

IMUDr. van David

Druhá aktualizovaná část rozhovoru s europoslancem Ivanem Davidem pro PL o nových komisařích Dramatické světové dění o minulém víkendu postavilo novou unijní komisařku pro zahraniční vztahy do zcela nové situace. Kaja Kallasová, již druhá generace estonských eurokomisařů v rodině, podle něj bude do vztahů EU projektovat jen tradiční baltské protiruské zaměření. Jinak podle Davida příliš velké předpoklady pro úspěch nemá.

Rumunské volby jako Československo 1968, říká Ivan David. Teď už nikdo nepochybuje, o co jde

PL: Co říkáte na zrušení voleb v Rumunsku, které následovalo po mezinárodním tlaku zejména ze strany USA s dnes obvyklými argumenty o „ruské stopě“?

ID: Připomíná mi to čtyřicet let starý vtip. V nové verzi by zněl: „Jaký je rozdíl mezi demokracií a západní demokracií? Asi takový jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou.“ Možná že skutečně někdo z Ruska ovlivnil volby prostřednictvím TikToku, ale co je takové „ovlivnění“ proti zrušení voleb? To není ovlivnění?

Nám se zdá bizarní, že v této konsekvenci někdo obviňuje Rusko z „ovlivňování“, ale trvalo mně dlouho, než jsem pochopil velmi rozšířenou kognitivní disonanci zápaďáků, tj. obyvatel bývalých koloniálních a stále neokoloniálních velmocí, kam počítám i USA a Izrael. Oni jsou opravdu upřímně přesvědčeni, že mají právo ovládat jiné, protože jsou lepší, nadřazení silou i morálně, ať dělají cokoliv včetně intervencí, genocid a státních převratů. A to zejména proto, protože jsou silnější.

To, že jsou silnější, je stále nejistější. Ale oni jsou přesvědčeni, že mohou, dokonce mají „morální“ právo… My to vnímáme jako pokrytectví, oni ne. Oni to pokládají za svoje právo vyplývající z morální (!) nadřazenosti. Samozřejmě nemůžeme souhlasit s vězněním politických odpůrců, pokud užívají demokratické prostředky, nemůžeme souhlasit s ženskými obřízkami atd., ale měli bychom si všímat svinstev v naší společnosti. Ta zůstávají tabu. Západ přestává být schopen plnit úlohu světového četníka, ač by rád.

V Evropském parlamentu v plénu každý čtvrtek udílejí většinoví poslanci autoritativní rady a někdy úplně směšná ultimáta všem „nedemokratickým“ státům. Jinak, jak naznačují, zasáhnou v zájmu demokracie do vnitřních záležitostí jiných zemí. Stále se snaží určovat povinnosti jiným.

V Rumunsku úspěšně určili povinnost tamnímu ústavnímu soudu zrušit volby. Samozřejmě je snad i jim jasné, že i v Rumunsku pochopí, že i jejich vláda a ústavní soud jsou jen pouhými nástroji cizí moci. Že „kolektivní Západ“ nevidí rozdíl mezi členskou zemí EU a Středoafrickou republikou. Pochopí, že i my jsme součástí jejich koloniálního panství. Je to i pro kolektivní Západ nepříjemné, ale jde o hodně, jde o vojenskou základnu USA v Rumunsku, jde o prestiž ve válce na Ukrajině a o uchování naděje na porážku Ruska a zmocnění se jeho zdrojů dřív, než je prodají Číně. Rumuni už kdysi táhli na Rusko, a to s Hitlerem. Skončili u Stalingradu, později osvobozovali Prahu od Hitlera…

Dalo by se to politickými důsledky srovnat s intervencí do Československa v roce 1968. Teď už nezůstane nikdo na pochybách, kdo je kdo a o co ve skutečnosti jde.

PL: V Sýrii padl prezident Asad a evropští státníci z toho vyjadřují větší či menší radost, český premiér Fiala mu vzkázal, že tak dopadne každý, kdo se spojí s Moskvou. Co na to říci?

ID: Myslím, že radost je předčasná, ostatně je to radost poněkud „opatrná“. Nikdo pořádně neví, co budou vítězové dělat, s kým a proti komu se spojí. Teď všichni předstírají, že jim budoucí vývoj prospěje nebo aspoň neuškodí. Jan Campbell připomněl zásadní okolnost. Dosud vládli v Sýrii alavité, kteří jsou ale v Sýrii třináctiprocentní menšinou. Zemi teď ovládnou sunnité, kteří představují tři čtvrtiny obyvatel. Zatím nevíme, jaký vliv si uchovají alavité, na jejichž území na severozápadě jsou ruské základny.

Otázka je, jak dopadnou USA, které podporovaly některé teroristické skupiny a usilovaly o likvidaci vůdce současné „umírněné opozice“. Každý si vzpomene, jak dopadli ti, kteří se spojili s USA a dále nechtěli být vazaly. Nevím, jestli Fialu ještě někdo kromě Fialy bere vážně. Ani vazalové nejsou v bezpečí. Nelze natrvalo spoléhat na podvody, ústavní soudy a zrušení neúspěšných voleb.

PL: V Evropské unii se péče o zahraniční vztahy ujala nová eurokomisařka Kaja Kallasová. Co jste říkal na její nástup v podobě cesty do Kyjeva společně s předsedou Evropské rady Costou?

ID: Její hlavní kvalifikací je protiruské zaměření, jak je u pobaltských národů včetně Poláků zvykem. Je jasné, že necítí žádnou odpovědnost za bezpečnost zemí EU a chce je zatáhnout do války. Nechci spekulovat, co to může znamenat pro Estonce, kterých je milion. Na rozdíl od druhé světové války, kdy měly svoje SS divize, asi nebudou mít tak velkou podporu Německa.

PL: Může její osobní angažmá „strhnout“ celou Evropskou unii v přístupu k Ukrajině, nebo jsou unijní mechanismy tak silné, že tuto svévoli dokážou eliminovat? Například Robert Fico poukazoval, že přístup paní Kallasové byl v rozporu s usneseními EU…

ID: Estonsko má méně obyvatel než Praha. Připadá mi to, jako by měl bývalý člen zastupitelstva Prahy rozhodovat o osudu 445 milionů lidí. On ani Barroso neměl nějak ohromující autoritu – v EU i mimo ni.

PL: Nová Komise, jak se zdá, bude hodně sázet na obranný průmysl, který má být lídrem inovací. Předsedkyně Leyenová o něm neustále mluví. Dá se čekat, že to povede k více „jestřábí“ zahraniční politice EU?

ID: Zatím jestřábí politika vedla k militarizaci včetně finanční podpory „obranného“ průmyslu. Na inovace bych moc nesázel, spíše se budou plnit plány podle množstevních ukazatelů. Jakou to bude mít dynamiku a jakou dynamiku bude mít válka, to se uvidí.

PL: Otázka vztahu k Rusku je pro paní Kallasovou, jejíž otec se pohyboval ve strukturách Estonské svazové republiky a poté se stal vlivným hlasatelem jeho samostatnosti, tak trochu srdeční záležitostí. Byly ale pochybnosti, jak je bývalá premiérka milionové baltské země obeznámena s jinou světovou agendou. Podařilo se během slyšení něco z jejích postojů rozklíčovat?

ID: Já jsem se jejího slyšení nezúčastnil. Ne snad, že bych se bál o své duševní zdraví, ale nestihl jsem to. Je samozřejmě schválena. Uvidíme.

PL: Jak podle vašeho pozorování změnilo náladu v Bruselu a Štrasburku volební vítězství Donalda Trumpa? Změnilo nějak chování unijních politiků a úředníků?

ID: Jistěže mu gratulovali. Obávám se, že rozesmutní nejen své nepříznivce, ale i většinu nadšených podporovatelů. Říká se, že je nejmocnějším mužem světa, ale nerozhoduje sám a nemůže si dovolit všechno. Bude se starat o přežití USA, které nejsou bez problémů. Ovšem USA budou hájit zájmy těch, kteří vládnou v USA, jak oni vždycky říkají, „kdekoliv na světě“. To se změní jen málo.

PL: Zahraniční politiku EU by měl spoluvytvářet i náš Jozef Síkela. Podle Leyenové by měl nasadit svou „obchodní mentalitu a zkušenosti, aby vyvinul skutečně strategický přístup“ k ostatním světovým regionům. Už se dá nějak tušit, jak by ten strategický přístup a la Síkela měl vypadat?

ID: Slyšel jsem pana komisaře, že by si přál, aby miliardy eur do rozvojové pomoci měly nějaký smysl, že by nemělo stačit, že nám diktátoři ve třetím světě poděkují. To nevím, jak se povede. On ten kolonialismus a četné genocidy nenaladily tamní domorodce ke vstřícnosti vůči Západu. Navíc neokoloniální vykrádání mnohde vesele pokračuje. Peníze si jistě rádi vezmou. Ale Čína dá možná víc a chytřeji.

sdílet na