Moldavsko: Nebezpečí patové situace

Německá novinářka Dagmar Hennová rozebírá situaci po volbách v Moldavsku s možným varováním (nejen) pro Německo:

Nyní tedy proběhlo referendum o vstupu Moldavska do EU a při vší snaze –kampani a policejním opatřením– došlo k výsledku, který nemůže nikoho potěšit. Protože patová situace je extrémně nebezpečná.

Ostatně tento výsledek je trochu děsivý i pro přední média a k oslavám se příliš nemůžou přimět. Tagesschau například píše:

“V posledních sčítáních se karta obrátila: občané Moldavska se velmi těsnou většinou rozhodli pro proevropský kurz ve své ústavě.”

Pokud čtete dostatečně pozorně, můžete z jejich zprávy dokonce vidět některá místa, kde došlo k zásahu za účelem dosažení této těsné většiny: protože to byly pouze hlasy ze zahraničí, které změnily výsledek:

“Odpůrci referenda byli zpočátku ve vedení s 57 procenty. Stále se však čekalo na počet Moldavanů žijících v zahraničí – a jak odborníci očekávali, zřejmě výrazně více hlasovali pro prounijní kurz.”

Samozřejmě není zmíněno, že počet dostupných hlasovacích lístků v uvedených volbách v zahraničí byl vyšší v západních volebních místnostech. A nic se nezmiňuje o všech dalších manipulativních krocích, jako jsou zákazy některých stran nebo domovní prohlídky u opozice krátce před volbami, nebo četné návštěvy z EU, nebo západních nevládních organizací. Ale i kdyby nic z toho neexistovalo, kdyby většina 50,39 % byla čistou pravdou, Moldavsko by mělo stále obrovský problém. Protože je jen málo situací politicky nebezpečnějších než patová situace v zásadní politické otázce.

Bylo by tomu tak i v případě, že by nešlo o volbu mezi dvěma stranami, které spolu momentálně válčí. I příslovečný klub chovatelů králíků by s tím měl problém. V amerických prezidentských volbách v roce 2020 byl výsledek mnohem méně těsný, ale důsledky jsou i dnes viditelné.

Je snadné to pochopit. Většina je prostě příliš hubená na to, aby ospravedlnila jakékoli činy, které jdou proti zájmům druhé poloviny. Co by se dělo v našem chovatelském klubu králíků? Předpokládejme, že se klub rozkládá na několika místech. Areál klubu je v lokalitě A, ale ve volbách je velmi tenká většina pro přesun do lokality B. Jaký by byl výsledek? Obvykle si takový výsledek vynutí kompromis. Ale pokud je spor o buď/nebo, buď budou kluby dva, nebo žádný.

Pokud jde o celé země, nevypadá to jinak. Problém není ani tak v detailech, i když některé z nich vyzařují obvyklou atmosféru západní demokracie, jak musela přiznat i veřejnoprávní Tagesschau:

“Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila finanční prostředky ve výši 1,8 miliardy eur během návštěvy moldavského hlavního města Kišiněva a setkání se Sanduovou krátce před hlasováním.”

Minimálně 720 eur za kus. Volební výsledek byl žalostný. Zásadním bodem jsou ale důsledky. To byl jeden z důvodů, proč Viktor Janukovyč na Ukrajině pravděpodobně v roce 2013 váhal při vyjednávání o Asociační dohodě EU: Nejen negativní ekonomické důsledky, ale i příliš malá většina. Jeho pokus oddálit dohodu byl v tu chvíli vlastně správným politickým rozhodnutím, ale EU ho smazala Majdanem.

Pokud by Moldavsko mělo šanci učinit nezávislé politické rozhodnutí, muselo by být v tu chvíli neutrální. Protože pouze stejná vzdálenost a blízkost k Rusku jako k EU/NATO nabízí šanci se s tímto výsledkem vypořádat.

To je ale krajně nepravděpodobné. Požadavky, které EU na země klade, nezohledňují jejich vnitřní vývoj, jak bylo vidět již v letech 2013/2014. Dokonce i většina jediného hlasu by byla v Bruselu považována za legitimitu k uskutečnění celého programu.

Tato legitimita však neexistuje. I bez jakéhokoli náznaku nebo dokonce důkazu o vměšování do volebního procesu – taková těsná většina tato obvinění sama generuje. I kdyby bylo vše provedeno správně, volby proběhly pod dohledem a byly téměř klinicky čisté (což nebyly).

Kromě čistého snížení hlasů na polovinu je samozřejmě potřeba vzít v úvahu ještě jeden faktor: Pokud je toto snížení na polovinu sociálně a geograficky vyrovnané, je stále poměrně neškodné. Jakmile se to odrazí na mapě, stává se tato situace mnohem nebezpečnější. To se tehdy stalo na Ukrajině a každý ví, že to skončilo občanskou válkou. Je tomu tak i ve Spojených státech a od té doby se v některých státech vede vážná politická debata o možnosti odtržení (například v Texasu). A tak je to v Moldavsku, pokud věříte mapám, které ukazují rozložení hlasů: S výjimkou čtvrti Cantemir, kde žije 55 000 lidí, existuje souvislá oblast schválení obklopená půlkruhem odmítnutí. – nejen v Gagauzii nebo Podněstří, kde by se to dalo očekávat.

Kdyby byla politická propast ve Spojených státech více geograficky rozdělena, byla by již dávno zjevnější. Výsledek těsně nad 50 procent, který pochází z geograficky uzavřeného regionu, ale má být základem pro dalekosáhlá politická rozhodnutí, by spustil všechna poplašná světla pro každého zkušeného politika. Protože taková situace může vést k občanské válce.

Což samozřejmě závisí na chování vlády v této situaci. Každý administrativní krok k zajištění vlastní většiny zvyšuje riziko. Jinými slovy, zákazy opozičních skupin, potlačování jejich médií atd. by byly v takové situaci nepřípustné, pokud by dotyčná vláda jednala byť jen vzdáleně v zájmu své vlastní země.

O EU si v tomto ohledu není třeba dělat iluze. Reakcí na Ukrajinu v roce 2013 bylo zvýšení tlaku místo jeho snížení, jak by bylo nutné. A je třeba se obávat, že podobné požadavky zazní z Bruselu znovu – požadavek co nejrychleji vyhovět diktátu EU spojený s mobilizací velkoměstské liberální lůzy, která vyvolá fikci drtivé většiny na televizních obrazovkách prostřednictvím hlasitého jásotu.

To stabilizuje příběh na Západě, ale v žádném případě ne podmínky v zemi. A to dokazuje, že Moldavsko je pouze na seznamu užitečných pomůcek, ale ne na seznamu zemí uznaných za rovnocenné. I když je třeba přiznat, že elity EU nejsou příliš bystré ani v rámci konglomerátu a jsou skálopevně přesvědčeny, že i ta nejužší většina, ať už vznikla jakkoli, má dostatečnou legitimitu na to, aby se nazývala demokratickou.

Vedení „proevropské“ strany v Moldavsku má pravděpodobně na mysli jen jeden cíl: dobře placenou pozici v Bruselu, jak právě předvedla členka trpasličího státu Kaja Kallasová. Protože bez ohledu na to, co udělají, Moldavsko je stále zemí s 2,5 miliony obyvatel, o něco menší než spolková země Berlín. Se 2,5 milionu chudých lidí, kteří díky politice prezidentky Maii Sanduové (vzhledem k velikosti země by se měla nazývat starostkou) dál trochu zchudli, jak připouští i Tagesschau:

“Ceny v zemi nedávno vzrostly v důsledku snahy stát se nezávislejší na Rusku, pokud jde o dodávky energie.”

A nyní máme další bod, který problém dále prohlubuje. Totiž, když politika, která spoléhá na tuto extrémně těsnou většinu, je jasně namířena proti bezprostřednímu materiálnímu blahu druhé poloviny. To dává argumentu ještě větší ekonomickou hloubku. I zde se to dá srovnat s ukrajinskou situací 2013/14 – průmyslové podniky na jihovýchodě, tedy pozdější Doněcká a Luganská lidová republika, se orientovaly na východ a přišly by asociační dohodou o odbytové trhy a dodavatele.

Opakování se tedy nabízí v mnoha ohledech. I když je třeba dodat, že oblasti v Moldavsku, ve kterých žije velká část ukrajinsky mluvící populace, pro vstup do EU nehlasovaly. Zřejmě proto, že lidé tam dobře pochopili, jak něco takového končí, zejména když tam jsou to Ukrajinci, kteří uprchli před službou v armádě.

O nic jednodušší situace však není ani pro moldavskou opozici. Navzdory všem událostem a navzdory snaze von der Leyenové koupit si hlasy za 1,8 miliardy eur – menšina, která je absolutně přesvědčena, že musí vstoupit do EU, je i zde příliš velká. Rozumným řešením by bylo odložit jakékoli rozhodnutí v jakémkoli směru, dokud konflikt na Ukrajině neskončí a možná opět nevznikne možnost nějakého „mezitím“. Ale dokázal by si někdo představit tolik zdravého rozumu u von der Leyenové a jejím doprovodem? Spíše ne.

Díky čemuž se moldavská budoucnost zdá poněkud pochmurná, i když pomineme nebezpečí, že Podněstří může vypadat pro NATO čím dál lákavěji, jak se bude odehrávat ukrajinská porážka. Němci by však měli bedlivě sledovat, jak se tato patová situace vyvíjí, protože přesně taková situace by se mohla vyvinout v budoucnu v Německu se všemi možnými důsledky.

sdílet na