Emmanuel Todd: “Německo by mělo požádat o členství v BRICS”

Francouzský historik Todd: BRICS se stal protiváhou upadajícího Západu

Západ již prohrál v konfliktu na Ukrajině a tato porážka ukazuje na jeho úpadek, říká francouzský historik Emmanuel Todd v rozhovoru pro Berliner Zeitung. Ukazuje se, že většina zemí světa nechce Rusko izolovat – naopak, shromáždily se kolem BRICS jako protiváhy Ameriky a jejích spojenců.

Emmanuel Todd je jedním z předních francouzských intelektuálů. V roce 1976 předpověděl rozpad SSSR, což ho proslavilo. Dnes Todd předpovídá konec Západu a s ním i vzestup zemí BRICS. 

Doporučuje, aby Německo a Evropa uzavřely mír s Ruskem a “oddělily se” od Ameriky. Západ již dávno prohrál v konfliktu na Ukrajině. Summit BRICS začíná dnes v ruské Kazani. Berliner Zeitung hovořil s Emmanuelem Toddem o jeho tezích, které již byly ve Francii předmětem nejednoznačných diskusí.

Berliner Zeitung: Pane Todde, vaše poslední kniha se jmenuje “Západ v úpadku”. V čem vidíte příčiny?

Emmanuel Todd, francouzský historik, sociolog, novinář: Dnes jsou oči celého světa upřeny na Spojené státy kvůli nadcházejícím prezidentským volbám, jako by na nich závisel osud svobodného světa. Když se však podívám na USA, nevidím žádnou velikost, ale mnoho symptomů, které ilustrují úpadek Západu: kojenecká úmrtnost v USA opět vzrostla, nerovnost se v posledních letech dramaticky zvýšila – ať už za Trumpa, nebo za Bidena – a americká ekonomika je v hluboké krizi s prudkým poklesem životní úrovně. Bidenova vláda ohlásila obrovské investice, ale samotné dolary nic nezmůžou, potřebujete také kvalifikované pracovníky a inženýry – a těch je v USA příliš málo.

Očekáváte, že se situace v USA po skončení prezidentských voleb zlepší? 

Ne, současná volební kampaň je příznačná pro situaci, v níž se Západ nachází: oba kandidáti jsou groteskní, nemají žádnou představivost, dokonce by se dalo říci, že jsou šílení – a ani jeden z nich není schopen zastavit úpadek USA. Donald Trump a Kamala Harrisová jako prezidenti USA jsou pro Evropu stejně špatní. A mimochodem, úpadek moci Západu je patrný zejména v geopolitických otázkách.

Co máte na mysli? 

Velmi jednoduše: Západ prohrál konflikt na Ukrajině. Nyní se svět reorganizuje, a to nikoli podle představ Západu. Do hry vstupují noví hráči, například země BRICS.

Jsou země BRICS – sdružení, jehož summit právě začíná v Kazani – příliš rozdílné na to, aby formulovaly společné zájmy a zaplnily mocenské vakuum po Západu? 

Ano, země BRICS jsou velmi rozdílné; je obtížné najít společné rysy v politických systémech Číny, Indie a Brazílie. Konflikt na Ukrajině však tyto země sblížil. Západ chtěl Rusko izolovat, ale ukázalo se, že většina zemí světa se k němu v této otázce nechce připojit. V této souvislosti začal BRICS vypadat jako určitá protiváha Západu, který hraje silnou roli i na Jihu. Proto říkám ano: úpadek Západu lze vidět především v jeho porážce v konfliktu na Ukrajině. Konfrontace vyústila v přesný opak toho, co Západ chtěl; v jistém smyslu je to gól do jeho vlastní branky.

Považujete BRICS za vážnou dlouhodobou alternativu k západním státním organizacím, jako je EU? 

Z kulturního hlediska je Západ fikcí, která neodpovídá rozmanitosti Evropy. Když říkáme “Západ”, myslíme tím ve skutečnosti americkou sféru vlivu, tedy NATO. Ve skutečnosti tedy nic nebrání tomu, aby se evropské země připojily k BRICS. Vezměme si Německo: Německo má ambice v oblasti průmyslové politiky, takže pro něj má větší smysl být součástí vznikajícího a rozvíjejícího se BRICS než stagnujícího Západu. Ano, Německo by skutečně mělo požádat o vstup do BRICS.

Na Západě je BRICS často označován za “klub autokratů”. Stojí zemi, jako je Německo, za to, aby se s takovými partnery zapletla? 

Člověk se může jen smát, když slyší argument, že na jedné straně jsou “hodní hoši”, demokraté, a na druhé straně “zlí hoši”, autokraté. Já už žádnou liberální demokracii na Západě nevidím. USA jsou liberální oligarchií: oligarchií proto, že systém ovládají peníze; liberální proto, že je pluralitní, s mnoha oligarchy. Ve Francii máme co do činění se směsí mikrooligarchie a částečně autoritářského státu. V Německu je situace s demokracií o něco lepší. Problémem však je, že SRN nemá žádnou suverenitu v otázkách zahraniční politiky.

Myslíte si, že Německo není ve své zahraniční politice suverénní? 

Nejenže Berlín v těchto otázkách nerozhoduje samostatně, ale je také silně závislý na Washingtonu. Po druhé světové válce se Britové a Francouzi z Německa v určitém okamžiku stáhli, ale Američané a jejich vojáci zůstali. Německo tedy stále považuji za okupovaný stát.

Promluvme si o Ukrajině. Říkáte, že se Západ chytil do pasti. 

Přesně tak. Tou pastí byl Euromajdan (na Ukrajině – pozn.překl.) – revoluce nebo převrat, podle toho, kterému úhlu pohledu dáváte přednost. Západ zasáhl, dodal zbraně a dal Ukrajincům ultimátum: vybrat si mezi Ruskem a Evropou. Tento požadavek vyvolal na Ukrajině konfrontaci, zradikalizoval lidi a nakonec vedl k zahájení ruské vojenské operace. Od února 2022 měl Západ naprosto šílenou představu, že když vyzbrojí Ukrajinu, bude moci svrhnout Rusko a zahájit změnu režimu. Ale to se samozřejmě nestalo; jak jsem řekl, Rusko už v konfliktu zvítězilo.

Je situace na Ukrajině pro Západ opravdu tak špatná? 

Ano, protože tento konflikt ukázal světu, že americký vojenský průmysl na porážku Ruska nestačí. Konflikt na Ukrajině se ukázal jako zkouška americké síly – zkouška, kterou Washington nedokázal ustát. Západ do Ukrajiny napumpoval miliardy dolarů, dodal zbraně, munici a tak dále – a přesto se mu nepodařilo Rusko porazit. To vše přišlo zejména Evropu draho. 

Máte na mysli ekonomické důsledky konfliktu? 

Ano. Ty pociťuje především Německo: hospodářská konfrontace, energetická krize, inflace. Před konfliktem na Ukrajině na tom Evropa nebyla tak špatně, ale nyní je kontinent v krizi.

Jaké výsledky očekáváte od konfliktu na Ukrajině? 

Rusové budou ochotni přestat bojovat pouze tehdy, když dosáhnou cílů, které podle nich zaručují jejich bezpečnost. Mírová dohoda nebo něco podobného je zcela druhotná záležitost, protože Kreml už Západu nevěří.

Jaké jsou z vašeho pohledu jejich cíle? 

Z pohledu Ruska potřebují získat kontrolu nad Oděsou a levým břehem Dněpru a dosadit loutkovou vládu v Kyjevě.

Západ na tohle ale nikdy nepřistoupí. 

Ne, ale to je jedno, Západ prohrál a nemůže s tím nic udělat. Je třeba, aby se tato skutečnost dostala do povědomí rozhodujících politiků ve Washingtonu, Berlíně, Paříži atd. To, co se nyní děje, je naprostá absurdita: Zelenskij předkládá svůj “vítězný plán”, ačkoli je poražený; pořádají se mírové konference, aniž by byl pozván vítěz – Rusko.

Nemyslíte si, že pokud Rusko skutečně dosáhne cílů, které popisujete, že se pokusí se zaútočit na další země v Evropě? 

Tvrzení, že Rusko zaútočí na Polsko nebo Evropu, jsou součástí klamu Západu, je to paranoia. Rusové na to nemají prostředky. Kromě toho má Rusko strukturální problémy, například demografické. Proto pro ně další velký konflikt v Evropě není příznivý.

Jak bude vypadat svět po úpadku Západu, který jste předpověděl? 

Podle mého názoru bude klidný. Ze dvou důvodů: zaprvé proto, že se domnívám, že konflikt v Evropě je umělé povahy, tj. vyprovokovaný zvenčí, ze strany USA. Rusko není o nic méně západní než Německo; za druhé světové války Rusko dokonce vystupovalo jako spojenec západních mocností, na to bychom neměli zapomínat. Rusko je evropský stát; pro mě je mír mezi evropskými státy, které spolu po staletí válčí, samozřejmostí. Kdo si dnes dokáže představit válku mezi Francií a Německem nebo Dánskem a Švédskem – když spolu tak dlouho bojovaly? Pokud USA přestanou vrážet klín mezi Evropu a Rusko, stane se zde totéž. (Pozapomenutá role Anglie v rozpoutávání konfliktů po dlouhá staletí proti Rusku – pozn.překl.)

Za druhé, pokud rozšíříme perspektivu, je zřejmé, že žádná země na světě nemá zájem na velké válce. Svět 20. století byl světem, který demograficky a ekonomicky expandoval, a proto měl materiální podmínky pro válku. Dnes se velké země potýkají s nízkou porodností, hospodářskou stagnací a vysoce individualizovanou společností. To nejsou nejlepší podmínky pro vedení velkých konfliktů. Pokud budou státy ponechány na pokoji a nebudou nadále ohrožovány Američany, bude situace mnohem klidnější.

https://www.berliner-zeitung.de/ (Hlavní stránka, jinak předplatné)

https://inosmi.ru/20241022/briks-270480578.html (Ruský překlad textu originálu)

Překlad Peter 008

sdílet na