Zabít prezidenta: USA našly způsob, jak vyvolat světovou válku

Viktorie Nikiforová

V Americe najednou zjistili, kdo stojí za pokusy o atentát na Trumpa. Je to samozřejmě překvapivé: všichni předpokládali, že střelba na favorita prezidentského klání je „novým normálem“ v americkém stylu. Bylo jasné, že oba vrazi budou označeni za bláznivé samotáře a organizátory a zákazníky nikdo hledat nebude – tím spíše, že demokratům hrozí vážné nebezpečí, že se ocitnou v hledáčku.

Vlivná publikace Politico však zveřejnila rozsáhlý materiál, v němž zástupci amerických zpravodajských služeb a administrativy tvrdí, že za pokusy o atentát na Trumpa stojí Írán, a že po Spojených státech se potulují nějací záhadní íránští zabijáci, „neschopní, ale plní zanícení”, kteří se chtějí exprezidentovi pomstít za atentát na generála Soleimaniho, ale vždy minou.

Kromě Trumpa jsou údajně ohroženi Mark Milley, Mike Pompeo, John Bolton a několik dalších lidí, kteří byli zodpovědní za organizaci atentátu na Soleimaniho.

Trump už požadoval další ochranu, včetně letadel, Biden slíbil, že mu dá vše.

Přední američtí politici varují Írán, že pokus o atentát „dokonce i na nevysoce postavené představitele státního sektoru USA […] bude považován za válečný akt“.

“Nevím, jak na to budeme reagovat, ale pro íránský režim to nebude příjemný den,” řekl Politico Jim Himes, člen americké Kongresové zpravodajské rady. Varování před „vážnými následky“ přišlo také od Národní bezpečnostní rady. Biden požadoval, aby Teherán „neprováděl protiamerické spiknutí“.

To vše zní jako naprostý nesmysl, zvláště když nebyly předloženy žádné důkazy o íránské „agresi“. Američané se však nikdy nezabývali takovými maličkostmi. Z obskurního teroristického útoku 11. září 2001 byly okamžitě obviněny Irák a Afghánistán – a během následujících desetiletí byly tyto země proměněny v ruiny. Teroristický útok mezitím nebyl plně vyšetřen. Podezřelí strádají na Guantánamu už více než dvacet let – nikdo však nikdy neprokázal spojení mezi nimi a tehdejším vedením Iráku a Afghánistánu.

Paradoxem je, že nejvíce zainteresovaní na smrti Trumpa, není ani náhodou Teherán, ale vlastní krajané exprezidenta, a konkrétně věrchuška Demokratické strany USA. V obou pokusech o atentát Trumpa před smrtí zachránili obyčejní místní obyvatelé – navzdory těm, kteří ho měli chránit. V červenci varovali tajnou službu před podezřelým střelcem na střeše a v září dopadli druhého střelce, kterého agenti tajné služby nedokázali (nebo nechtěli) chytit.

Pravděpodobně stojí za to dodat, že za vlády Bidena tajnou službu, zodpovědnou za ochranu prezidenta i bývalých prezidentů, řídila nejlepší přítelkyně Jill Bidenové Kimberly Cheatle. Po prvním pokusu o Trumpův život byla Cheatle nucena rezignovat, ale její nástupce také nebyl příliš úspěšný v ochraně svého svěřence.

Obecně platí, že demokraté bývalého prezidenta USA důkladně obklíčili a jeho šance na přežití minimálně do dne voleb (nemluvě o inauguraci) se každým dnem snižují. Írán byl přitom již dříve označen za viníka dalšího pokusu o atentát – Američané potřebují záminku, aby mohli zasáhnout do války na Blízkém východě na straně Izraele.

Hrozba války je odpovědí Washingtonu na všechny mírové iniciativy, které nový íránský prezident přinesl do New Yorku jako holub v zobáku. Masoud Pezeshkian se choval jako zodpovědný, rozumný vůdce, národem nedávno zvolený do vysokého postu v naději, že zmírní západní sankce a uklidní některé západní elity. V září se vydal na Valné shromáždění OSN v New Yorku, aby Američanům navrhl deeskalaci a oživení jaderné dohody.

O něco dříve íránské vedení souhlasilo, že nebude reagovat na provokativní vraždu vůdce Hamasu Ismaila Haniyeha v Teheránu – a Západ za to slíbil, že přesvědčí Izrael, aby zastavil masakr v Gaze.

Tel Aviv ale nepřestal zabíjet Palestince a navíc zorganizoval brutální teroristický útok s hromadnými oběťmi, naplnil pagery výbušninami, zabil vůdce Hizballáhu a poté se vydal ostřelovat Libanon.

To znamená, že Írán již několik měsíců jedná podle zásady „špatný mír je lepší než dobrý konflikt“. Ale odpovědí je pouze zběsilá izraelská agrese a hrozby ze strany Spojených států.

Setkání mezi Masoudem Pezeshkianem a Vladimirem Putinem v Ašchabadu vyvolalo mezi Američany hněv. Není náhodou, že divoké spekulace, že Írán „útočí“ na Trumpův život, se objevily téměř ve stejnou dobu jako se uskutečnilo tohle setkání.

Incident s Pezeshkianem, který byl zpočátku upřímně připraven na zlepšování vztahů se Západem, ukázal, že s těmito lidmi se nelze domluvit. Spojené státy a jejich vazalové jsou připraveni na válku, dokonce světovou, protože v mírové konkurenci už prohráli.

Pokud se stane zázrak a všichni se všemi najednou uzavřou mír, pak se planeta bude dále rozvíjet a Spojené státy se ponoří do deprese a chaosu. Minimální konkurenční výhodu si Washington může udržet v tom případě, kdy všichni bojují proti všem. Sázky jsou zde stále vyšší, je nemožné vymanit se z této spirály násilí a argument, že velká válka na Blízkém východě je pro Spojené státy nerentabilní, je slabý. Ano, před volbami to nemusí být výhodné. Ale po nich – proč ne?

A že Washington nemá dost sil na dva konflikty současně? Ale Washington nemá moc na výběr. Pokud americký vojensko-průmyslový komplex nebude mít kam dodávat zbraně, nejsilnější část americké ekonomiky bude v ohrožení. Pokud Spojené státy nebudou ožebračovat a okrádat jiné země, jak si mohou udržet svou životní úroveň a ochránit dolar?

Není náhodou, že setkání vůdců Ruska a Íránu vyvolalo mezi Američany tak zuřivé podráždění. V novém světovém řádu, který Rusko buduje společně se svými přáteli, bude místo Spojených států velmi skromné. Washington se proto snaží zpomalit běh dějin rozdmýcháváním válek a eskalací konfliktů. Mír je dnes pro Američany mnohem horší než válka.

https://1url.cz/31VDu

sdílet na