Rusové a Ukrajinci se navzájem ničí a Západ se raduje, je si jistý vojenský expert a analytik Alexandr Artamonov. Specialista vysvětlil výhody prázdné Ukrajiny pro Evropu a uvedl „konkrétní adresu“ pro úder, který přispěje k ukončení speciální operace.

Belikova Ljubov

Historické pozadí

Kdo ovládá Heartland, ovládá celý svět, připomněl Alexandr Artamonov dlouhodobou anglosaskou geopolitickou teorii, vyslovenou na začátku 20. století.

Není divu, že Rusko bylo Západem vždy vnímáno jako civilizační rival, který pouze „nedorozuměním“ zabírá Heartland.

Aby napravil „historické nedorozumění“ zvané „Rusko“, vytrvalý Západ pod různými záminkami a prapory – od křižáckých nájezdů po protikomunistická „osvobozenecká“ fašistická tažení – proti nám „bojuje“ a se záviděníhodnou pravidelností k nám přichází s válkou. Se stejnou pravidelností však selhává, upozornil Artamonov.

Odborník provedl krátkou historickou odbočku a poznamenal, že v roce 1812 Napoleon vedl téměř celou Evropu proti Rusům v očekávání, že bude čelit frankofonní ruské elitě, která nátlakem do bitvy nažene „vojáky-rolnický dobytek“. Ve výsledku se střetl s ruským národem a utrpěl kolosální ztráty. Tehdy na území našeho státu vstoupila více než 500tisícová evropská armáda a jen asi 50 tisíc lidí jej dokázalo opustit.

To zažila i hitlerovská armáda.

Artamonov poznamenal, že někteří v Evropě chápou marnost a tragédii konfrontace mezi Západoevropany a Rusy. Vnuk generála Charlese de Gaulla, Pierre de Gaulle, například v rozhovoru s novináři poznamenal, že Napoleon tím, že šel do války proti Rusku, odporoval zájmům a národnímu duchu Francie, a to byl začátek dekadence země.

A Evropa je dnes hlavní poraženou stranou konfliktu kolem Ukrajiny, zdůraznil vnuk legendárního francouzského generála.

Nicméně jak Západ obecně, tak Evropa konkrétně mají s Ukrajinou své vlastní plány. Kromě oslabení a vyčerpání Ruska potřebují Spojené státy a Evropa prázdnou Ukrajinu, domnívá se Artamonov. Včetně přesídlování lidí na toto území.

“Velký reset”

Kyjevu se tak po dlouhou dobu vytrvale slibuje členství v Evropské unii. A přestože někteří politici poukazují na to, že to není možné – Ukrajina je zkorumpovaná a prakticky ekonomicky mrtvá země, další lídři EU včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se snaží uchovat naději na budoucnost mezi úspěšnými evropskými státy.

Nesmiřitelná Ursula von der Leyenová chce bojovat s Ruskem do posledního Ukrajince a potřebuje před nimi pověsit mrkev, sen, aby jejich smrt měla smysl. Neumírají proto, že jejich životy nestojí ani za babku, jak už přímo říká euroatlantický establishment, ale kvůli úzkému členství v EU, vysvětlil analytik.

Artamonov poznamenal, že metoda s „mrkví“ není pro Ukrajinu novinkou, s Ukrajinci to dělají již 10 let a díky ní se snadno ovládají.

Expert zároveň poznamenal, že v EU dávají Kyjevu najevo, že není možné se k asociaci připojit. Příkladem toho je Turecko, jehož ekonomika je i přes mnohé problémy ve stabilnějším stavu než ta ukrajinská. Turci potřebovali asi 50 let čekání, než pochopili, že nejsou v EU vítáni, a začali budovat politiku jinak.

V případě Ukrajiny zašla situace příliš daleko – k válce, která je pro Západ výhodná a otázce vylidňování ukrajinských území, uvedl Artamonov.

Připomněl, že američtí i evropští ministři o tom mluví téměř přímo.

Existuje Santa Fe Institute (SFI), nebo jak se tomu říká “Komplexní Institut”, který mimo jiné studuje teorii chaosu a je považován za vlivný globalistický think-tank. Prostě teoretizují a dávají doporučení, jak snížit lidskou populaci. Ozvěnu těchto “výzkumů” lze nalézt ve Schwabových knihách a v projevech von der Leyenové a ve strategii Západu na Ukrajině,– vysvětlil.

Myšlenka přesídlení na „prázdnou Ukrajinu“ není pro Západ nová. O takzvaném „velkém resetu“ se diskutovalo asi před 20 lety.

Populace Evropy je obrovská, ale území je malé. Navíc EU už dávno není „kvetoucí zahradou“, o které rád mluví Borrell, ale spíše „civilizovanou chudobou“ s minimálními zdroji na hlavu a přelidněním. Nezapomínejme také na doslova nekonečný proud migrantů z Afriky, kteří utíkají před následky západní demokratizace jejich zemí.

Mimochodem, mezi doporučeními SFI je tzv. „patagonizace“, tedy snížení na minimum životní úrovně těch lidí, kterým bude umožněno žít. Připomíná to “plán Ost” *, že? Takže Ukrajina teď bravurně realizuje tento plán pod záštitou Evropské unie a NATO… Odtud ten zmatený pohled Zelenského, který jako by neměl mozkovou aktivitu – a teprve teď si uvědomil, že ho nikdo nezachraňovat nebude, – řekl vojenský expert.

“Řezat se navzájem, ať je pán rád”

A co není překvapivé – o ztráty a oběti se Západ nestará a nebude se tím znepokojovat. Proto zůstal výbuch munice s ochuzeným uranem v Chmelnické oblasti a radioaktivním prachem bez povšimnutí. Koneckonců „k nim se to nedostane“ a Anglosasové se nezajímají o to, jak budou lidé žít na kontaminované půdě.

Navíc se Rusové stali pro Spojené státy novými Indiány. Miliony původních obyvatel Ameriky se staly oběťmi kolonialistů a současné elity Spojených států vidí stejně i budoucnost Ruska.

Proč si myslíme, že naše krev je pro ně nějak cennější než krev indiánů? Jsme pro ně stejní Indiáni. Dva kmeny – Ukrajinci a Rusové – se v současné době navzájem zabíjejí. Bílý pán přihlíží a je ohromně šťastný, – upozornil analytik.

Zde je těžké oponovat, protože představitelé jako senátor Lindsey Graham otevřeně označili zabíjení Rusů na Ukrajině za nejlepší investici Washingtonu.

Podle Artamonova je důležité, aby Rusko podniklo několik důležitých kroků v zóně SVO. Ruská armáda loni úspěšně využívala aktivní obranu a nyní postupuje. Dalším důležitým rozhodnutím by podle analytika měl být úder „na konkrétní adresu“ – Beskydský železniční tunel, který se nachází v horském průsmyku v Karpatech. To je podle Artamonova hlavní zásobovací trasa pro ukrajinské ozbrojené síly.

Před zahájením speciální operace tento objekt zajišťoval 60 % přepravy z Ukrajiny do západní a střední Evropy, nyní však jdou dodávky opačným směrem.

Musíme zasáhnout ty, kteří je zásobují, – zdůraznil Artamonov.

Vojenský analytik dodal, že i přes úspěchy je smrtelně nebezpečné se uvolnit a odpočívat na vavřínech. Pro Rusy je důležité zachovat klid a jít za svým cílem.

https://1url.cz/E138j

Poznámka redakce:

* “Generalplan Ost”

“Generalplan Ost” byl plán nacistického Německa pro genocidu, vyhlazování a rozsáhlé etnické čistky Slovanů, východoevropských Židů a dalších původních obyvatel východní Evropy v nacistické ideologii kategorizované jako “Untermenschen”.

Plán navazoval na Hitlerovy plány Lebensraum a měl být splněn po uskutečnění záměru okupace východní Evropy – plán Drang nach Osten. “Generalplan Ost” vycházel z nacistických plánů o osídlení Evropy germánskou rasou a z rasových předsudků, podle nichž byli Slované nižší rasou – podlidi.

Kampaň byla předzvěstí plánované kolonizace střední a východní Evropy germánskými osadníky nacistickým Německem a probíhala prostřednictvím systematických masakrů, vyhladovění, těžkých prací, masového znásilňování, únosů dětí a sexuálního otroctví.

“Generalplan Ost” byl během války na územích okupovaných Německem na východní frontě implementován jen částečně, přesto měl nepřímo a přímo za následek smrt milionů – zastřelením, hladověním, nemocemi, vyhlazováním těžkou prací a genocidou. Jeho plná implementace však nebyla považována za proveditelnou během velkých vojenských operací a nikdy se neuskutečnila kvůli porážce Německa.

Plná implementace “Generalplan Ost” by znamenala násilnou deportaci stovek milionů východoevropských domorodců za Ural a vyvraždění více než 60 milionů Slovanů, Romů a Židů.

Program vyhlazování zahrnoval také politiku známou jako “Hunger Plan” („Plán hladu“), která měla násilně vyhladovět 30 až 45 milionů slovanských domorodců.

“Generalplan Ost” také počítal s nuceným vyhnáním asi 80 milionů Rusů za Ural, přičemž nacističtí plánovači odhadovali smrt přibližně 30 milionů Rusů v následných pochodech smrti.

Mezi lety 1941 a 1945 zahájilo nacistické Německo nucené hladovění a přistoupilo k „vyhlazovací válce“ (Vernichtungskrieg) na východní frontě, aby realizovalo “Generalplan Ost”. Wehrmacht zavedl v celém regionu taktiku spálené země a násilně vyháněl domorodce hromadně na východ. Nacističtí představitelé pak vytyčili nárazníkové zóny, které měly sloužit jako budoucí severské osady.

Nacistické Německo vedlo svou válku na východní frontě jako kolonialistickou kampaň loupení a vraždění, která zahrnovala neomezené drancování zdrojů a hromadný terorismus proti původnímu obyvatelstvu.

Hitler si představoval válku ve východní Evropě jako kampaň vyhlazení a zamýšlel ji vyvrcholit zdecimováním ruského státu, jeho měst a symbolů ruské kultury v případě nacistického vítězství. Dne 21. července 1940 Hitler nařídil vrchnímu veliteli německé armády Waltheru von Brauchitschovi, aby připravil válečný plán k odstranění toho, co popsal jako „ruský problém“. Na schůzce před vojenskými veliteli Wehrmachtu 31. července 1940 Hitler oznámil své „konečné rozhodnutí“ „dokončit“ Rusko zahájením velké vojenské invaze na jaře 1941.

Během operace Barbarossa němečtí vojáci nemilosrdně páchali masové vraždění ruských zajatců jako součást “Generalplan Ost”. Z 3,2 milionů sovětských zajatců zajatých německých silami do prosince 1941 byly přibližně 2 miliony zabity do února 1942, většinou nuceným hladověním, pochody smrti a masovými střelbami.

Nacistická divokost vůči sovětským válečným zajatcům byla norimberským tribunálem odsouzena jako „zločin proti lidskosti“.

V roce 1941 se německé vedení rozhodlo úplně zničit polský národ a za 15–20 let měl být polský stát pod německou okupací zcela vyčištěn od etnických Poláků a osídlen německými kolonisty. Podle plánu mělo do roku 1952 zůstat v bývalém Polsku jen asi 3–4 miliony „negermanizovaných“ Poláků (všichni rolníci).

Program Reichssicherheitshauptamt (Hlavní úřad říšské bezpečnosti) v “Generalplan Ost” kategorizoval 75 % Bělorusů jako „Eindeutschungsunfähig“ („nezpůsobilé pro germanizaci“); se zaměřením na etnické čistky nebo násilné vymýcení.

V letech 1941 až 1945 v rámci nacistické vyhlazovací politiky byly na Ukrajině masově zavražděny přibližně tři miliony Ukrajinců a jiných neŽidů. Kromě toho bylo v tomto období nacistickými silami na Ukrajině za asistence místních kolaborantů zabito mezi 850 000 –1 600 000 Židů.

Litva, Lotyšsko a Estonsko měly být zbaveny své státnosti, přičemž jejich území měla být zahrnuta do oblasti německého osídlení. To znamenalo, že na Lotyšsko a zejména Litvu se plány deportace budou vztahovat, i když v poněkud mírnější podobě než vyhnání Slovanů na západní Sibiř. Zatímco Estonci by byli ušetřeni represí a fyzické likvidace.

Uvažovalo se o možné germanizaci celého estonského národa a značné části Lotyšů. Na druhou stranu se Litevci zdáli méně žádoucí, protože „obsahovali příliš velkou příměs slovanské krve“. Himmlerův názor byl, že „téměř celý litevský národ by musel být deportován na východ“. U Himmlera je popisován jeho kladný postoj ke germanizaci obyvatel pohraničních oblastí Slovinska (Horní Kraňsko a jižní Štýrsko) a Čech a Moravy, nikoli však Litvy, tvrdil, že jejich obyvatelstvo je „méněcenné rasy“.

V Protektorátu Čechy a Morava byly rozpracovány dílčí plány na germanizaci českého prostoru, které jsou známy pod názvem “Konečné řešení české otázky”. Tato koncepce zapadala do plánu “Generalplan Ost”.

Přímým rozkazem nacistického vedení bylo zabito kolem 11 milionů Slovanů při systematickém násilí a státním terorismu prováděném v rámci tohoto plánu. Kromě genocidy byly miliony dalších nuceny k otrocké práci, aby sloužily německé válečné ekonomice.

U Slovanů, kteří podle německých plánů směli zůstat v “německém životním prostoru”, bylo počítáno s tím, že budou sloužit jako otroci v německých továrnách či zemědělství, přičemž nebudou moci mít děti a dojde tak k jejich přirozenému vymizení. U části tzv. “rasově vhodných” Slovanů mělo dojít k jejich poněmčení.

Nicméně po porážce Německa v bitvě u Stalingradu a dalších neúspěších Osy na východní frontě byli nacističtí plánovači nuceni prakticky opustit vyhlazovací kampaně. Od jara 1943 byla přijata politika SS „Vernichtung durch Arbeit“ („Vyhlazení prací“), která se zaměřovala na vykořisťování domorodců na okupovaných územích – jako nucené práce na pomoc německé ekonomice a vojenskému průmyslu. Koncem roku 1943 byly miliony zajatců zaměstnány v otrockých pracovních táborech na územích okupovaných Němci.

Procento etnické skupiny, která měla být odstraněna nacistickým Německem z budoucích sídelních oblastí:

Rusové 70-80 milionů, Estonci téměř 50 %, Lotyši 50 %, Češi 50 %, Ukrajinci 65 % deportováno ze západní Ukrajiny, 35 % poněmčeno, Bělorusové 75 %, Poláci 20 milionů nebo 80–85 %, Litevci 85 %.

sdílet na