Technologie uchvácení vlivu. Úvod

Nováček – Новичек

Na motivy knihy V. K. Tarasova “Pragmatická logika” (odkaz – В.К. Тарасова «Прагматическая логика»).

Jak se říká, velbloud má dva hrby, protože život je boj! A přestože člověk už dávno není velbloudem, velká část našeho života je věnována věci boje. Všichni, kdo se při slově boj dívají na Marxovu bustu stojící na stole nebo, což je ještě horší, si představují napumpované muže svíjejících se na žíněnkách, či v boxerském ringu, žádám, aby se okamžitě uklidnili a odešli od obrazovky. Mluvíme o jiném boji – manažerském, psychologickém. Je neustálý, napjatý a nesmírně důležitý, protože jeho výsledek určí, kdo bude tvrdit muziku a kdo bude mít pré.

Epické bitvy co do intenzity vřou doslova všude – ve velkých i malých kabinetech, dílnách i kancelářích, v kuchyních i ložnicích (dokonce i mezi bezdomovci, a samozřejmě i mezi zločinci – pozn.překl.). Bojují všichni – soupeřící  nesoupeřící státy; politici a lidé; šéfové, podřízení a kolegové; staří přátelé a náhodní známí; blízcí i vzdálení příbuzní; a všichni – jeden s druhým a zároveň mezi sebou.

Hlavní cenou v tomto boji je vliv (podrobněji o metodách a prostředcích kontroly viz https://aftershock.news/?q=node/1351736), tj. možnost vydávat příkazy, které jsou objektem kontroly plněny bez námitek dobrovolně nebo podmíněně dobrovolně.

Zabrání vlivu dochází prostřednictvím zdánlivě nevinných věcí, a proto pro objekt podřízení je to jen zřídkakdy nápadné. Začíná se láskyplnými žádostmi, “bezúplatnou” pomocí nebo žertovnými výčitkami. Časem však politicky nezkušený, nic netušící občan zjistí, že žádosti se mění v požadavky, dobrovolná pomoc v obrovský dluh vyžadující neustálé splácení a žertovné vtípky v rozzlobená obvinění. Zapleten do lepkavé sítě viny, vynucené vděčnosti, vymyšlených práv a neadekvátních reakcí, ztrácí vlastní linii chování a dostává se pod částečnou, v silně zanedbaných případech úplnou kontrolu prohnaných manipulátorů, aniž by si to většinou uvědomoval.

A co s tím dělat? Boji o vůdčí roli se nelze zcela vyhnout, protože vždy se najde někdo, kdo vám chce vysvětlit, jak máte správně žít a co přesně máte dělat. Nezbývá tedy než se připravit, zdokonalit své dovednosti nebo se alespoň naučit odlišit “bojové operace” od každodenních situací. Následující série článků je pokusem o volné převyprávění “ženských technologií podmaňování si mužů” (převzato z knihy Vladimira Tarasova “Pragmatická logika”), spojené s přehledem podobných technik v pracovních kolektivech a politické sféře.

Tarasov použil vztah mezi ženou a mužem pouze pro ilustraci, jako nejnázornější a nejznámější příklad podřízení člověka, který uvažuje logicky (prostřednictvím příčin a následků), člověku, který vyznává intuitivní přístup (prostřednictvím náhodných asociací, “jedině správných” myšlenek a přesvědčení). (O myšlení a jeho zvláštnostech https://aftershock.news/?q=node/1351749). Stejnými metodami vyvíjejí nátlak sami muži na ženy, děti na rodiče nebo rodiče na děti, nemluvě o “mimorodinném” využití, takže na těchto technologiích není nic výhradně ženského. (Na technologiích ne, ale na některých prostředcích ano – pozn.překl.)

Pravdou je, že ženy jsou v tom zpravidla lepší a muži (kromě jiného z velké části proto, že muž se musí vždy „předvést“ reálně, kdežto ženě stačí „vhodně se chovat“, jistě vám došlo, o  čem konkrétně je řeč, protože tady leží konec konců velmi často základ boje ženy o uchvácení vlivu ve vztahu s mužem – pozn.překl.), kteří si poprvé uvědomují, že jsou objektem psychologických technologií starých jako sám svět, jsou mnohem více „spáleni“, takže aktéři používaní k popisu jsou zvoleni více než úspěšně, což ovšem neznamená, že muž je vždy jen oběť a žena je mazaný a chladnokrevný agresor. Vše může být přesně naopak a záleží jen na konmkrétních představitelích (Jejich osobních vlastnostech, i zkušenostech a chování k okolí – pozn.překl.).

Řízení pomocí přesvědčování (odkaz na podrobnosti jsem již uvedl výše) je alternativou k donucování a výměně, jejichž použití je v současných podmínkách omezeno z důvodů hospodárnosti, zákonnosti a bezpečnosti. Umožňuje nenápadně usměrnit chování objektu žádoucím směrem, takže v dobrých rukou harmonizuje vztahy s ovládajícím, šetří vzájemně síly i prostředky.

Bohužel moc člověku zamotává hlavu, a tak se málokdy stane, že by ji dokázal využít jen pro obecné dobro nebo k ochraně vlastních zájmů. Existuje značné pokušení přehnat to a začít utrácet nervy, čas a peníze řízeného objektu, aniž by se za to něco dávalo, nebo imitovat výhody, místo aby se vytvářely.

Takové vztahy odpuzují objekt řízení, který se před nimi začne jednoduše skrývat, snižuje se počet styčných bodů s ovládajícím, což nakonec vede k jeho stažení z vlivu a přechodu k nepřátelství. Přirozeným důsledkem zneužívání vlivu je degradace vztahů až k úplnému rozpadu, pokud je to ovšem čistě technicky možné. Kvalita vztahů však přímo ovlivňuje tak důležité jevy, jako jsou demografie a efektivita organizací, nemluvě o politické situaci.

Uchvácení vlivu se provádí pomalu a beze spěchu. Každý krok se opakuje mnohokrát, dokud se příslušný vzorec chování nestane obvyklým a reakce objektu ustálenou a neměnnou. Teprve poté se plynule přechází k dalšímu kroku, takže objekt nevnímá změny, které se kolem něj odehrávají, díky čemuž se celý proces jeví jako přirozený běh událostí a nesetkává se s aktivním odporem.

Nejzajímavější je, že manažer (alespoň v každodenních situacích) také ne vždy ví, co dělá a kam věci směřují, protože základem vlivových technologií většinou není chladná kalkulace, ale okamžitá intuice (vřele doporučuji seznámit se s významem, v němž je zde toto slovo použito), která pomáhá pochopit, CO by se mělo udělat, ale nevysvětluje PROČ a málokdy nabízí alternativy.

Výsledkem je, že nikdo neví, kdy přestat – zda uvolnit sevření, nebo se bránit pohrávajícímu si partnerovi. Kvůli tomu ve vztazích dochází k přehánění (a nastává pak krize. Je to podobné situaci, kdy se snažíte s někým o něčem neškodném domluvit, např. o tom, že stačí něco dělat tak a tak nebo malinko jinak,  aby se zlepšila práce, vztah, pro oba, pak se ten koho de facto jen o něco prosíte, promění v pomstichtivého a neustále na vaše návrhy vysílá protiargumenty, nehledě jak ve skutečnosti „praštěné“ jsou, on přece tomu rozumí lépe … má jiné a lepší zvyky a vůbec vy jste víc než normální pako …  – pozn.překl.) a zneužívání, takže to s ním jde z kopce a účastníci se diví, jak se to stalo. Abych zdůraznil důležitost respektování hranic rozumnosti, vytyčil jsem pro každou popisovanou technologii virtuální pomyslnou hranici normálnosti, jejíž překročení neslibuje nic dobrého ani pro objekt ovládání, ani pro ovládajícího. Nemělo by se k ní přistupovat jako k poslední hranici, ale pokud si všimnete, že se nebezpečná hranice blíží nebo byla překročena, stojí za to zvážit budoucí perspektivu nebo změnu chování.

Obecně platí, že výběr technologií a fáze, ve které budou zastaveny, závisí na schopnostech a záměrech objektu a vykonavatele, okolnostech použití nebo zapojení třetích osob, takže s některými metodami jste se v životě nesetkali, jiných jste si prostě nevšimli, když jste si dokázali poradit v některé z raných fází, a jiné vám mohou připadat bolestně známými.

Tarasov popisuje celkem 13 takových technologií. Pravděpodobně by se dalo vymyslet více, ale nám to stačí. Zejména proto, že všechny se z velké části omezují na totéž – pomocí drzosti, úspěšně vnucené viny a laciných efektů je zachycena kontrola ze zdánlivě slabé pozice. Není těžké uhodnout, že se tak děje nejen v domácnosti, ale všude tam, kde je o co bojovat. Jako příklad univerzálnosti přístupů jsem uvedl paralely se situacemi v domácnosti (jako v originále), v pracovním kolektivu a v politické sféře.

Poznámka: Tyto psychologické metody jsou využívány samozřejmě i v reklamních účelech, postup bývá podobný jak v politice, jen její výhodou je neustálé opakování „krátkého sloganu“, který má přivést k zadanému výsledku. V politice se občas využívá i tento „bleskový“ postup je-li třeba v zájmu zadavatele – politika/ů něco vtlouct lidem do hlavy. Ve velkém lze sledovat dnes tuto situaci v podpoře prezidentské kampaně Kamaly Harrisové. Hlavním a základním prvkem této kampaně se stalo tvrzení, že ihned po oznámení kandidatury ji podporovalo více voličů než-li Trumpa, to proto, aby se nikdo nepozastavil nad tím, že by vyhrála. 

Navzdory rozdílům v rozsahu a složitosti systémů jsou hlavní rozdíly mezi domácími, pracovními a politickými situacemi:

– složení a počet účastníků

– rozdílná míra publicity (z toho vyplývá nutnost dodržovat určité propriety v práci nebo politice, které mohou být v domácích situacích přehlíženy).

– vědomost jednání (v každodenním životě lidé častěji jednají podle zavedených stereotypů, aniž by si stanovili výslovný cíl zmocnit se vlivu).

– rychlost vývoje situace, která je u politiky mnohem pomalejší (proto zde není tolik vidět boj jako jednotlivé techniky a výsledky).

Jako politické ilustrace jsem použil především techniky informační války, neboť mi toto téma připadá zajímavé, i když informační fronta samozřejmě není omezena na oblast použití. Jakákoli ideologie (včetně náboženské) je praktikuje neméně aktivně, ale přesto je informační válka v současné době nejaktuálnější.

Obecně platí, že pokud jste tak mladí a naivní, že jste ještě nepřišli na to, proč se vaše žena pohoršuje nad komplimenty, pokud jste vyměklí náhlou láskou svých nadřízených nebo pokud věříte v indexy korupce, svobody a štěstí, pak vám znalost technologií uchopení vlivu pomůže ušetřit spoustu času a nervů. Všichni ostatní se mohou uklidnit, i když opakování i těch nejzjevnějších věcí může být někdy užitečné.

DŮLEŽITÉ!!! Než přejdeme k bližšímu pohledu na jednotlivé technologie, rád bych vás ještě jednou upozornil. Používají je (alespoň v domácích situacích) zcela slušní normální lidé, kteří nemají žádné zlé úmysly a nekalkulují se vzdálenými následky svého jednání. Neschopnost včas se zastavit nebo přílišná poddajnost objektu nátlaku je však může proměnit v krvelačné ghúly, kteří otravují život svým blízkým. Totéž lze říci o přílišné odolnosti vůči ovlivňování, která nejenže uzavírá možnosti rovnocenného dialogu, ale také využívá stejné technologie, jednoduše zaměňuje agresora a oběť (mno, to poslední je názor autora, já jako překladatel naopak si myslím, že odolnost vůči manipulaci neznamená vůbec využívat tytéž metody a považuji to spíše za plus, pokud si to asutor nespletl se schopností domluvit se docela normálně, což le také ne vždy znamená ustupovat, ale je to tak jako tak zcela jiná kapitola vztahů – pozn.překl.).

Buďte ve všem umírnění a šťastní!

https://aftershock.news/?q=node/1402450&full

Překlad Peter 008

sdílet na