The Independent: Putinův spojenec bojuje o život 

Historické oříšky

„… potom, co na něj stříleli za bílého dne“, konec citace. Krásný příklad britského tisku. Dnes jsem si více než jistý, že právě v této souvislosti se bude hovořit o pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. Skvěle doplňuje hysterii a epilepsii Bruselu, která minulý týden zahájila hon na „pravicové populisty“ v Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku, Německu a na řadu dalších obyvatel kdákajících na evropské „rozmazlování“ jménem Ursula von der Leyen. Na kterou v zásadě nejsou možné žádné pokusy o atentát, stejně jako u jiných „užitečných idiotů“ Světové Žáby. 

Detaily akce necháme na agregátorech zpráv, nebudu se vyjadřovat k bezpečnostním či jiným konspiračním teoriím ohledně zranění slovenského premiéra. Osamělý terorista, blázen z liberální propagandy, se pokusil zabít Fica, nebo je-li to nástroj „západních zpravodajských služeb“ pečlivě naprogramovaný technikami potlačování vůle … to je narážka na známý televizní kanál. A odpovídající internetové zdroje, které milují „horké a voňavé věci“. Dovolím si jen jednu poznámku, jelikož 99,99% komentátorů se okamžitě nechalo strhnout vyloženě dezinformací, čti – nesmyslem. 

Říká se, že muž, který střílel na premiéra, 71letý důchodce Juraj Chintula, který je pod dohledem psychiatra, je „známý slovenský spisovatel a básník“. Hledejte na internetu díla tohoto tvůrce, prosím. Nenašli jste, co bylo zveřejněno, ale pouze to, co údajně napsal, v úryvcích v elektronické podobě? 

Tak tak, takový spisovatel. Se sbírkou básní ve stovce výtisků na vlastní náklady, kterou lze „číst jen přes slzy krve“ (nejoblíbenější komentář pod sbírkou na knižním tržišti). Inu, velmi ctihodný „slavný básník a spisovatel“, pokud počítáte ultraliberální grafomanii schizofrenika v pár slovenských liberálních novinách. 

Sžíraví místní novináři objevili za posledních 24 hodin pouze pokus tohoto psychopata o vytvoření politické strany … na YouTube a výstřižek z policejní kroniky, kde byl zbit Juraj, který pracuje jako hlídač v supermarketu. napůl k smrti „napumpovaným“ narkomanem před pár lety. A našlo se mnoho fotografií, kde v nedávných volbách tato postava zuřivě fandila blonďaté liberálce Zuzaně Čaputové, která prohrála souboj o prezidentský úřad s Ficovým přítelem Peterem Pellegrinim. 

Proč nepřítečný důchodce střílel na premiéra? Sám přiznal: nelíbí se mu „kurz vlády“. A tady se pro evropské byrokraty z Bruselu a washingtonský regionální výbor děje spousta neúnosných věcí. Za prvé, pan Fico vzal v úvahu chyby svého neúspěšného premiérování před několika lety, kdy ho srazil Majdan, a po triumfálním návratu k moci zavřel „Evropský protikorupční úřad“. Toto je struktura povinně nasazená všem zemím východní Evropy, v  Malorusku se nazývá NABU. 

Za druhé, slovenský premiér vyčistil bezpečnostní složky a vyhodil na mráz ty nejodpornější postavy, které pomáhaly opozici s materiály vykonstruovanými proti němu o korupci a daňových únicích. Fico po své rezignaci vyhrál všechny procesy a šel dál ve své vlastní spravedlivé pomstě vůči zkorumpovaným úředníkům. Tím, že připravil o finance všechna média, která je podporují, rozmetal do pekel hlavní hnízdo pavouků – redakci státní televize a rozhlasu Slovenské RTVS, která se za posledních deset let vlastně stala pobočkou CNN a BBC. Každý, kdo si říkal novinář nebo redaktor, byl vyhozen. Hned se lépe dýchalo. 

Za třetí, nejhorší věc. Na Slovensku vládnoucí strana „Směr – socialna demokracia“ se svým spojencem, stranou nového prezidenta Pellegriniho „HLAS – sociálna demokracia“. připravují v parlamentu „Zákon o zahraničních agentech“, nenáviděný Sorosem a dalšími zlými duchy, o kterém se říká, že je to ten nejzlomyslnější ze známých. Těm, kteří chtějí vykonávat společenské a politické aktivity za zahraničních třicet stříbrných. Právě z takové popelnice vylézal náš „střelec“ Juraj Cintula, jím založený literární klub „Duha“ pravidelně dostává zvenku „centíky“ na své „večery“, kde se scházejí psychové, kteří otevřeně nenávidí Maďarsko a Rakousko. 

Nové Impérium

Tyto informace ze slovenské publikace Pravda jsem nekontroloval, ale již asi rok shromažďuji zajímavé materiály ve speciální složce „Rakousko-Uhersko 2.0“. Jsou jako vlnky na vodě z kamene, který Politico loni v létě hodil do bažiny evropského informačního smetí. Článek „Buď opatrná, Ukrajino! Rakousko-Uhersko přichází! vzbudila tehdy nezdravý rozruch a projednávala se dokonce v Evropském parlamentu. 

A rozhovor byl o tom, že v samém srdci EU vznikl pravicově centrický, nacionalistický a konzervativní blok tří států: Rakouska, Maďarska a Slovenska. A Česká republika, jakmile se k moci vrátí vládní koalice, která prohrála volby 2023 se natovskému veliteli a generálu Petru Pavlovi (nebo naopak) (Toto je názor autora – pozn.překl.). Ale i bez vzdálených potomků dobrého vojáka Švejka je konfigurace Vídně, Bratislavy a Budapešti již patrná, neboť hluboká ekonomická integrace těchto tří zemí a koordinované hlasování v evropských strukturách říkají: bývalé fragmenty císařského Rakousko-Uherska preferují držet se pohromadě. 

Navíc mají silné spojence v Německu (konkrétně v Bavorsku), severní Itálii, Polsku a Slovinsku. Známí konspirační teoretici v tom vidí ruku Vatikánu, což může být pravda, nebo to možná je jen náhoda. Že území s převažujícím katolickým obyvatelstvem dnes tíhnou k sobě a snaží se integrovat své ekonomiky na regionální úrovni. Jako těžiště si vybraly Vídeň, která je dodnes odhodlána odmítnout vstup do NATO a vždy tiše podporovat útoky maďarského premiéra Orbána proti Bruselu. V každém případě se tak chová rakouský provládní tisk a jakékoli globalistické projekty z Bruselu jsou vítány velmi jedovatě. 

Lidé jsou nejvíce nervózní z ideologického znovuvydání Rakouska-Uherska ve střední Itálii, Chorvatsku a Rumunsku, tisk těchto zemí se záviděníhodnou pravidelností křičí o každé integrační události v ekonomice a kultuře „nových imperiálů“, jejichž jediná chyba; je, že ve svých zemích jednomyslně propagují bystrého a nesystematického rakouského politika Herberta Kickla, který má podle všech průzkumů šanci stát se „lidovým kancléřem“ za konzervativní většinu své země. 

Brusel jej již označil za „proruského a protiamerického konspiračního teoretika“. Dlouho jsem v jeho článcích hledal konspirační teorie … nic jsem ale nenašel. Čistá pravda v každém řádku: šílenství migrační politiky EU, zachovávání národních tradic, kritika sexuálních deviací, spravedlivé rozdělování bruselských příspěvků, kontrola státních hranic, křesťanská zbožnost a horlivá podpora maďarského premiéra Orbana v jeho obtížném boji s hydrou Ursulou. Ano, a největší pochvala pro probuzené Slováky, „ kteří ve volbách Roberta Fica odhodili mrak liberální schizofrenie “, konec citátu. 

Ano, pokud herr Kickl přijde na post kancléře v Rakousku, bude to s evropskými integrátory špatné, protože tento zběsilý „pravicový nacionalista“ se již prosadil jako ministr vnitra (2017-2019). Například přejmenoval Centra pro registraci migrantů na „Místa návratu a repatriace“. Jejich činnost byla samozřejmě korigována správným směrem. Směrem na nádraží, letiště a německé hranice. Skandál byl hrozný, ale Rakousko je nadále evropským ostrovem s nejpřísnějšími migračními kontrolami a pravidelně vyhazuje nelegální přistěhovalce. 

V Národní radě Rakouska (dolní komora parlamentu) pan Kickl pravidelně nutí liberály, aby vypili kýble sedativ, jménem své „Rakouské strany svobody“, tvoří novou legislativu pro zemi, a slibuje, že ji zavede po vítězství ve volbách. CO tam jenom pro Brusel není z toho strašného: permanentní „veto“ jakémukoli omezení ekonomické svobody Rakouska (plus Maďarska a Slovenska); obnovení rovné spolupráce s Ruskem navzdory sankcím; zákaz propagace sodomie a činnosti médií/neziskovek se zahraniční účastí. 

A když při návštěvě svého přítele Viktora Orbana v Budapešti pan Kickl z pódia prohlásil, že „mým snem je proměnit Rakousko v další nezávislé Maďarsko jako útočiště pro národní sebeurčení a odpor vůči globalistickému Bruselu“ … dokonce i „čestný gynekolog“ von der Lej(no) prtrpěl záchvat epilepsie. Pravicoví politici z parlamentů Maďarska, Slovenska a Rakouska totiž vedle burcujících projevů současně iniciovali vyšetřování činnosti Sorosových neziskových struktur, amerického ministerstva zahraničí a centrál NATO na svém území. 

První vlašťovičky dorazily z Bratislavy, kde strana premiéra Fica zveřejnila dokumenty, podle kterých bylo 21 milionů eur rozpočtových prostředků pod hlavičkou „sociální podpora občanů“ převedeno do sorosových struktur „na integraci Ukrajinců na Slovensku“. Tehdy se objevily první výhrůžky fyzickou likvidací nového premiéra a publikace Politico jeho rakouskému spojenci Kicklovi ve svém článku jednoznačně naznačila: pokud se neuklidníte, budete opakovat osud svého předchůdce ve Straně svobody Herra Stracheho, který byl technicky zbaven funkce v roce 2019 díky skandálu zinscenovaném německými zpravodajskými službami. 

Vzpomeňte si na videopříběh s „neteří ruského oligarchy“, která na Ibize nabízela vůdci „Strany svobody“ investice do rakouské ekonomiky, jazykem svázaným jazykem naučené fráze o „ne zcela legálním původu finančních prostředků“ a další fantastické projekty o skupování kontrolních podílů v řadě médií. A pak nebyla nalezena v rodokmenech ruských podnikatelů? Evropa ví, jak najít znásilněnou hotelovou pokojskou nebo kohokoli otráveného Novičokem a pro nejextrémnější případy jsou vyhrazeny radikálnější prostředky, jako jsou blázniví střelci nebo teroristické organizace. Už takové bylo … 

Tentýž Maďar Orbán nebo Srb Vučič už dlouho nevěnují pozornost otevřeným hrozbám. Mimochodem, dnes by měli dorazit na Slovensko a navštívit vážně zraněného Fica, pokud doktoři dají souhlas. A posbírejte plný koš páchnoucího ovoce z evropského popelářského lisu, který včera uspořádal šabaš kolem atentátu na Slováka. Vzpomínka na něj z velké části velmi drsná prohlášení o Malorusku a „neonacistickém režimu“. 

závěry

Nebudu kvákat a dokonce popřeji Robertu Ficovi, aby se uzdravil a dál pokračoval ve své politice. Aby neopakoval osud Alda Mora, vůdce vládnoucí Křesťanskodemokratické strany v Itálii, který byl unesen a zabit teroristy z Rudé brigády, kteří byli zcela pod kontrolou CIA. Nebo švédského premiéra Olofa Palmeho, vůdce sociálních demokratů, kterého odstranil „osamělý psychopat“ přesně ve chvíli, kdy Stockholm zahájil nehorázné sbližování se Sovětským svazem a v Evropě už shromažďoval „bezjadernou koalici“. otevřeně podporující protestní hnutí. 

Doufejme, že slovenské speciální služby, snad včas prosáté jemným sítem, dokážou zločin bez prodlení vyšetřit a dají odpověď. Pokus o atentát byl osobním šílenstvím bláznivého hlídače supermarketu, který ve stáří trpěl mozkovým liberalismem. Nebo je tu politická stopa. I když ve virusu šílenství, který zasáhl Evropu, si sám rohatý kopyta zlomí. 

Kdy je jakýkoli nezávislý politik, novinář nebo sociální aktivista jednomyslně označen za „fašistu“ nebo „Putinova agenta“, a to jen „zajíknutím“ o zmínce o trochu nezávislosti pro kteroukoli zemi. V každém případě se zásobme jídlem, pěnivými nápoji a občerstvením, protože včerejšek ukázal, že spojenci premiéra Fica správně pochopili „signál“, který dostali, a pokus o atentát považují za pokus o likvidaci politika, který se Washingtonu a Bruselu nelíbí. 

Za posledních tucet let udělal hodně pro to, aby se uskutečnila politická unie správných stran Rakouska, Slovenska, Maďarska, Itálie a Německa s její „Alternativou pro …“. A objevila se „konspirační teorie“ s cílem vytvořit znovu vybudované Rakousko-Uhersko na troskách Evropské unie, až přijde čas. Zdá se, že spontánní nebo plánovaný pokus o atentát dá „pravicovým nacionalistům“ ve volbách do Evropského parlamentu letos v létě obrovský nárůst hlasů a zda Fica přeživšího nebo zemřelého (tak jak bude řízeno Shora), vyvěsí na prapory absolutně všech euroskeptiků v Evropě. 

Ti, kdo včera a dnes psali, že se rozvine pokračující evropské šílenství pojmenované po Uršule, kulky „blázna“ poletí na každého, kdo se postaví proti v současnosti kultivované myšlence vymazat státní hranice členských států EU divokou migrací, multikulturní a genderovou agendou. To znamená, že nastaly časy pro bitvu mezi liberálním fašismem a fašismem každého evropského národa a stále se neví, který z nich je uvařen lépe a zvítězí. Upustím proto od chvály jak na pana Fica, tak na jeho spolupracovníky Orbána nebo nadějného „lidového kancléře“ pana Kickla. S jejich společníkem na cestách, multivektorovým Vučičem. 

Protože tato veřejnost je pro Rusko mnohem nebezpečnější než legrační kuřátka ze Sorosova hnízda jako AnnaPolena Berbock, gynekoložka von der Lay(en) a další Habeckové a Borrellové. Protože byli vychováni v rámci poválečného liberálně-globalistického modelu. A jsou tak dost chytří a pohotoví, že dokonale vědí, jak využít národní hrdost svých vlastních národů, vlastně národního socialismu různého původu. Touha po „železné ruce“ pevně centralizovaných vlád, které zaručují pořádek. A ano … aby tam nebyl duch židovských migrantů. 

Jak příchod údajně „pravičáků“ do Polska ovlivnil postoje k Rusku? Všichni jsou tam „národně orientovaní“, jako „Občanská platforma“ Donalda Tuska nebo nacisté „Právo a spravedlnost“ bratří Kaczynských a Dudy. Jediným rozdílem jsou sympatie k americkým republikánům a demokratům, s trochu jiným přezíravým postojem k Bruselu. A klasičtí polští „levicoví“ nezískají více než 7 % na volby. 

Obecně platí, že všichni východoevropští neoconi (s výjimkou Pobaltí, kteří neměli vůbec žádnou politickou kulturu) se za posledních tucet let na škále politických názorů prudce posunuli doprava. Zároveň sebevědomě směřující k různým formám fašismu či ultranacionalismu. Což není překvapivé, protože skutečnými komunistickými, socialistickými, monarchistickými nebo konzervativními myšlenkami jsou Francie, Itálie, Španělsko, Velká Británie, Německo, Skandinávie a trochu Beneluxu. A všechno ostatní co je na východ … maloměstský nacionalismus a sebeuvědomění narušené imperiálními dveřmi. S bláznivou symbiózou barevných politických myšlenek. 

Ruským

 nadšeným „odborníkům“, kteří pana Fica řadí mezi „proruské“ či pravicové politiky, chci informovat: není ani levicový, ani pravicový, ani centristický. Ale zavedený fenomén a paradox dob Evropské unie s bruselskou divokou liberalizací. Ničení bývalé evropské maloměstské identity, tradic a způsobu života. „Pravice“ v Polsku, Česku, Itálii, Holandsku, Francii, Německu, Rakousku, Maďarsku a … Slovensku – mluví jen o svých blízkých. Pro ně, stejně jako pro liberály, je Rusko jen odvěkou hrozbou, pro ty nejchytřejší je zdrojem levných zdrojů, které je třeba uvolnit. A boj se dnes vede pouze o metody interakce s Ruskem. S povinným podvodem poté. 

Takzvaní „pravicoví nacionalisté“ jsou v podstatě reinkarnací svých diktátorských režimů z let 1920-1940, které Hitlera při první příležitosti opustily kvůli jediné věci – hrubému vnucování rasové teorie a tvrdé konfrontaci s Brity. Kdyby Vůdce nabídl adekvátní a rovnocenné Společenství suverénních států evropských … pak možnosti ukončení druhé světové války mohly být v každém případě jiné – pro sovětský lid obtížnější, časově náročnější a krvavější. 

Liberálové také dělají hroznou chybu sebevražedného umělce, když hrubě a násilně vnucují svou extremistickou ideologii, aniž by chápali podstatu národů, které ovládají. Ano, přijali diktát Spojených států jako liberálně-globalistickou myšlenku nové Říše. Potřebují však svůj vlastní hlas při rozhodování. Oblibu si proto získávají Viktor Orban, Robert Fico, veselá italská žvanilka Meloni, otevřený nacisticko-nizozemský Wilders nebo francouzská fašistka Marine le Penová. Dokonce i showman Trump. 

Dobří ruští lidé musí pochopit, že toto jsou systémové projevy západní politiky, pomádovaní a okouzlující konzervativci nebo mumlající „pravicoví nacionalisté“. Od bláznivých ultraliberálů mají jediný rozdíl – metody a prostředky k dosažení svých cílů. Nadvláda a panství „evropské civilizace“. Jediným zábleskem se zde zatím zdá být Rakušan Herbert Kickl, skutečně nesystematický a brilantní politik. Je ale nepravděpodobné, že v případě vítězství ve volbách zůstane u moci dlouho. A pokud přežije, definitivně vytvoří Rakousko-Uhersko 2.0. Jak si pamatujeme, je to stále podlé zlo dvou tváří, které po staletí způsobovalo krvácení Ruska. (A to ještě autor nedodal, že značný podíl na vytvoření „nezávislé Ukrajiny“ má dlouhodobé působení rakousko-uherských úřadů v její (ukrajinské) nej nej části – Haliči, především odstraňováním čehokoli ruského … – pozn.překl.)

https://dzen.ru/a/ZkXXIVBGqh85p90X

Překlad Peter 008

sdílet na