Proroctví z roku 2000: Evropa se připojí k Ruské říši. Nebo půjde do chalífátu?

Před pěti lety zemřel spisovatel, politik, podnikatel a spolumoderátor pořadu Glavtema na rádiu Komsomolskaja pravda Michail Jurjev. Krátce před jeho smrtí jsme s ním v rozhlasovém studiu hovořili o knize, kterou napsal v roce 2006.

Kniha se ukázala být senzační a poněkud prorocká: „Třetí říše. Rusko, které by mělo existovat.” Jurjev v něm předpověděl, že na světě zbude 4-5 říší: Amerika, Rusko, Čína, chalífát a Indie. A hlavně předepsal model budoucí struktury naší země. Obyvatelstvo Ruska bylo rozděleno do dvou tříd. Strážci, kteří měli veškerou moc, bydleli v kasárnách, jezdili v obrněných autech, ale neměli právo podnikat. A pro zbytek občanů – ti už mohli dělat cokoli, co chtěli, kromě správy země.

A rozhodli jsme se zveřejnit záznam tohoto rozhovoru s Jurijevem. Což se bohužel stalo posledním… Vydáváme bez sebemenších změn. Zhodnoťte, jak relevantní je nyní tento rozhovor před pěti lety. Pomocí něj můžete odhadnout strukturu země v budoucnu.

BĚLORUSKO PLUS NOVOROSSIYA

– Michaile Zinoviviči, naplňuje se scénář vaší knihy? Směřuje svět k říším? Nebo se něco odehrálo jinak?

– Liší se jen v jednotlivostech. Když se podívám na to, co se děje, myslím si, že Indie si možná neudrží svou státnost. A světový řád směřuje právě tam, kde zůstane velmi malý počet mocensky srovnatelných mocností mezi sebou… Alternativou k tomu by mohlo být sjednocení celého světa do jednoho státu, ale to by bylo nestabilní konstrukce, jako židle s jednou nohou… A já doufám, že se to nebude dít dlouho, protože Nový zákon přímo říká, že ke sjednocení celé Země v jednu moc dojde za Království Antikrista .

– Které země udělaly největší pokrok směrem k vytváření impérií? Začněme Ruskem. Tak jsme se rozšířili o Krym…

– Krym do tohoto trendu samozřejmě zapadá, ale doufám, že bude větší. Zdá se mi, že velmi brzy bude ruská expanze postupovat úplně jinou rychlostí, než jaká byla doposud. Proč se obchodní korporace tak dramaticky, no, prostě divoce rozrostly? Protože malý nemůže soutěžit s velkým. A vše směřuje k tomu, že malý stát, i když není válka (a když je válka, tak to prostě nevydrží ani rok), má přízračnou šanci ekonomicky vůbec přežít. Řeknete si – tam je nějaké Švýcarsko… Ale to je součást západního světa, který už je poloviční říší.

Například stejné Bělorusko – jeho domácí trh je příliš malý. Zhruba řečeno, Minsk Tractor Plant není špatný. Jenže samotné Bělorusko s 10 miliony obyvatel tolik traktorů prostě nepotřebuje. A svět směřuje k protekcionismu. Bělorusko má normální traktory, ale to neznamená, že je není kde sehnat. Někdo si může koupit běloruské, ale čínské jsou levnější.

Pro malé země je kromě ekonomiky také vojenská hrozba a řada dalších problémů, které samy nejsou schopny vyřešit. Ale dají se jednou za čas vyřešit, pokud jste v alianci. Proto se chystá růst velkých říší.

– Jaké další země by mohly být vhodné pro Rusko?

– Pokud se budeme bavit o kvalitě populace, každý zaměstnavatel rád přijme Bělorusa. Všichni vědí, že jsou pracovití a vzdělaní. A ze stejného úhlu pohledu si nejsem jistý, že kromě Běloruska a Ukrajiny jsou v rámci bývalého SSSR alespoň některé státy, které jsou pro nás zajímavé.

– Takže je to stále Ukrajina?

– No, Ukrajinu zatím necháme stranou. I když, pokud bude proces pokračovat, stane se to pro ruský establishment silným katalyzátorem k vyřešení, a to radikálně, problému východní Ukrajiny. Protože obyvatelé Novorossie vzbuzují můj nejhlubší respekt, i když je tam spousta banditů, a to i u moci, která mimochodem u nás ještě nedávno nebyla zlikvidována, tak se na ně moc nedívejme. Pokud budeme žít ve stejném státě, budu velmi šťastný. Pokud jde o obyvatele Lvovské oblasti, nejsem si jistý, zda je potřebujeme.

Michail Jurjev

EVROPA PŮJDE BUĎ DO KALIFÁTU, NEBO K NÁM

-Postoupily jiné země směrem k říším? Směřuje k tomu Čína?

– Čína postupuje rychle. Přesněji – cíleně.

– Ekonomicky?

– Nejen. Čínský vojenský stavební program je ve světové historii téměř bezprecedentní. A je jasné, že se to nedělá pro prestiž, ale pro využití.

– Amerika?

– Trump se naopak snaží vrátit zemi zpět. Ale to není v rozporu s tím, co jsem předpověděl. Svět, který jsem popsal, se ještě objeví v důsledku války. K takovým globálním změnám obecně nedochází pokojně, lidé nejsou tak dobří ve vyjednávání. A v zásadě věci směřují ke světové válce. A bohužel, tyto moje předpovědi jsou velmi reálné. Myslím, že Amerika bude impérium, které bude vytvořeno podle reziduálního principu. Jako samostatný kontinent.

– Chalífát?

– Srdcem jeho formace bude Írán. A s tím – Pákistán. Jde o velmi podceňovanou zemi jak z hlediska vojenské síly, tak ekonomiky. Írán a Pákistán jsou domovem 300 milionů lidí, což je více než dost pro jádro chalífátu.

– Ve vaší knize Evropa šla do Ruska… Jste si jistý?

– No, místo toho to může jít do chalífátu. Všechno záleží na nás. To nezávisí na Evropě, ztratila vůli nejen vzdorovat, ale vůbec existovat. Budeme-li ve výborné kondici, zhruba řečeno, ve stejné kondici z hlediska národního ducha, ekonomiky a vojenské síly, jako jsme byli na konci Velké vlastenecké války, pak ji dostaneme. Žádné možnosti.

– A Amerika?

– Myslím, že ne. Zaprvé, Amerika tohle opravdu nechce. Evropa je dlouhá desetiletí protektorátem Spojených států a Evropané jsou s tím spokojeni, protože jim Američané vládnou na docela dlouhém vodítku. Ale teď Amerika toto vodítko prostě přestřihne. Evropané pobíhají a křičí „není třeba“ a Američané říkají: „jdi pryč, kde je skalpel“.

S EKONOMIKOU JAKO KRYM – ROZHODNUTÍ BUDE ZA PŮL HODINY

– Jsme vnitřně připraveni stát se impériem?

– Dobrá otázka. Protože mnozí řeknou, že naše ekonomika už nemůže být horší. Ve skutečnosti to není tak jednoduché. Za prvé, v zemi byla obnovena státnost a ovladatelnost. Z hlediska kvality práce státního automatu je na tom stále bídně, ale to je přirovnáváno ke snům. Ve skutečnosti již překročila úroveň účinnosti pozdního sovětského státního stroje a blíží se Stalinově. Takže za pouhých pár měsíců postavili novou vojenskou základnu na ostrovech Severního ledového oceánu – je to jako město na Marsu ve sci-fi filmu! Ujišťuji vás, že za Stalina by byl postaven za dva roky. A v pozdních sovětských dobách by nikdy nebyl postaven.

Regionální kontrola byla zcela obnovena. Vzpurného guvernéra si již nelze představit. Ten, kdo krade – jak chcete, ale ten, kdo se bouří – ne. Příklad Dagestánu. Na národní poměry nejobtížnější a také zločinecká republika. Rus, bývalý generál, je pověřen obnovením pořádku. A nejde jen o to, že tam nebyla žádná povstání, diskuse, ale lidé byli šťastní. A elity nebrečely.

– Co dělat s ekonomikou?

– Pokud byla zavedena ovladatelnost, pak je velmi snadné uvést ekonomiku na cestu rychlého rozvoje. Zhruba řečeno, v současné době v naší ekonomice léčíme špatnou nemoc. Léčí poctivě, ale pacient se zhoršuje. Takže může zemřít. Ale zvenčí všichni chápou, že pokud je vedoucí lékař přesvědčen, že diagnóza je špatná, že je třeba dát jiné prášky, tak se ekonomika okamžitě začne vzpamatovávat. Jsem si jistý, že se ten okamžik blíží.

– Můžete být přesnější?

– Náš primář má nejvyšší úroveň pragmatismu. Pokud vidí, že není cesty ven, okamžitě jedná.

– Co může přispět k tomuto zvratu? Nová krize?

– A bez krize. Američané posílí sankce. A náš dnešní ekonomický model, kromě toho, že nezajišťuje růst, je také extrémně zranitelný vůči finančním sankcím.

Například ve 30. letech jsme mohli být zničeni jakkoli, ale určitě ne finančními sankcemi… Proto si myslím, že ekonomika bude jako s Krymem. Věřte mi, Putin absolutně neměl v úmyslu vzít Krym. Když se ale z rozhovoru o vojenské základně NATO na Krymu nestaly pohádky, ale realita, když si uvědomil, že všechno – buď to musí přijmout, nebo se k tomu připojit – se za půl hodiny rozhodl.

A když se změní naše hospodářská politika, ukáže se, že jsme ve velmi dobré výchozí pozici.

Na shromáždění odpůrců stavby nové mešity v německém Erfurtu

JAKO BYZANTIUM NEBO POLITBURO

– Ve vaší „třetí říši“ je Rusko strukturováno tak, že je zachována svoboda slova a podnikání, ale v čele všeho je oprichnina. Lidé, kteří se dobrovolně vzdali svého bohatství… Je to možné?

– Co je nového v modelu, který by Rusku umožnil udělat civilizační skok. Toto je zařízení síly. Nyní je téměř celý svět strukturován podle principu demokracie. Ano, po celou druhou polovinu dvacátého století demokracie zajišťovala dobrou úroveň rozvoje. Ale čas pro demokracii vypršel.

Nejlépe je to vidět na nepokojích „žlutých vest“. Toto je začátek konce. Vláda, která jde vstříc několika tisícům lidí, kteří vyjdou do ulic, a v éře internetu jich bez cizích zpravodajských služeb shromáždíte několik tisíc za dvě hodiny, už není funkční systém.

Co by mělo nahradit demokracii? Obvykle říkají – diktatura. Ale také už nemá zázraky účinnosti. Potřebujeme strukturu z kombinace různých prvků.

Ve „Třetí říši“ je demokracie pouze v místní samosprávě. A rozsah jeho pravomocí je širší než nyní. Ale na státní úrovni může moc patřit jen tomu, kdo je připraven vzdát se pro ni jiných výhod…

– Jaká pak bude motivace úřadů? Kdo jí zabrání, aby poslala lidi do pekla a nastrkala si kapsy?

– Motivace k poctivému řízení je založena na hodnotách. Říká se, že pokud v demokracii budete vládnout špatně, nebudete znovu zvoleni. Pohádky. Ve většině zemí si své znovuzvolení zajišťujete různými způsoby, bez ohledu na to, jak vládnete.

A výběr do třídy oprichniny je otevřený, dostane se tam každý. Ale výběr je těžký, nebudete moci hrát jako blázen. Získáte moc, kterou nikdo jiný nemá. Pro určité plemeno lidí je to silnější motivace než bohatství. To zajistí integritu mnohem vyšší než strach z toho, že nebudou znovu zvoleni…

– Kolik takových strážců bychom v zemi měli mít?

– Myslím, že jsou 1-2 procenta lidí s psychotypem vhodných pro oprichninu. I když uznávám, že v Rusku jich je víc. Když sledujete lidi kolem sebe, je to vidět. Jsou takoví lidé například mezi bezpečnostními složkami? Jíst. Teď tam ale vydělávají spíše obyčejní lidé.

Jsou tato 2 procenta pro stát dostačující? Je jich přesně tolik, kolik je potřeba. Příliš mnoho – není potřeba.

– Jak by se měla předávat moc, děděním?

– Jako v impériích, například v Byzantské říši, jako na konci SSSR nebo jako nyní v Číně. Sama nejvyšší mocenská vrstva, relativně vzato, Ústřední výbor, si musí sama zvolit další ze svých řad. Když zemřel generální tajemník, jak mi řekl šéf KGB Krjučkov, bylo hlasováním rozhodnuto, kdo bude další. A na rozdíl od toho, co se ukazovalo v televizi, tam nebyl ani náznak jednomyslnosti. Docházelo k zoufalému sekání… To je přesně typický způsob pro impérium. Má to své výhody. Hlavní je vysoká kontinuita. A zpravidla pokojné předání moci. Všechna centra moci se účastní stejným hlasem.

Nevýhodou je, že tato metoda spíše stagnuje. Ale pro impérium není slušná míra stagnace špatná. A možná i dobře. Lidem není vůbec příjemné žít ve světě, kde jste šli spát v jednom režimu a ráno se probouzeli v jiném…

– To znamená, že vaši gardisté ​​musí být ženatí ve své vlasti?

– Ano.

– Není to takový, jaký je teď náš prezident?

– V jistém smyslu ano. Obecně se domnívám, že pokud se toto všechno stane a Putin bude prvním císařem, nebude to nejhorší, co si lze představit. A mnohem blíž k lepšímu. Z toho, co říká a dělá, snadno vyčtete jeho vnitřní postoje. A je jasné, že tohle všechno je mu blízké.

– Myslíte si, že je možné naverbovat několik tisíc lidí, jako je Putin?

– Myslím, že je to snadné a velmi rychlé. Mnohokrát jsem dostal otázku – jak oddělit zrno od plev? Jak dostat ven tato 1-2 procenta mezi 150 miliony lidí? Není s nimi spojeno žádné stigma. Ano, velmi jednoduché. Sami se přiběhnou přihlásit, když řeknete – budete mít moc a velký plat, ale na bohatství zapomeňte v zásadě v každém případě, i když najdete poklad!

– Kromě Putina, můžete jmenovat někoho dalšího, komu tento model vyhovuje?

– Jsou lidé v nejvyšší vrstvě moci, abych tak řekl, docela hodní, ale není jich mnoho. Ale těch hodných je prostě mnohem víc, i když také není většina. To znamená, že personální obsazení je dost špatné… Ale pro začátek to stačí… Je to jako v roce 1941 – no, bojujeme s tím, co máme.

– Jsou mezi opozicí takové kádry?

– Naše opozice je bohužel ze své podstaty rusofobní. To neznamená, že by nemohla existovat normální opozice, která vzbuzuje respekt. Může zde být. Ale naší vstupenkou do opozice je rusofobie.

OPRICHNIKA NA BRNĚNÝCH DOPRAVNÍCÍCH

– Pokud bude naše vláda oddělena od podnikání, kdo bude podporovat projekty jako Krymský most? Podnik to nebude dělat…

– Myslíš? Jak se to děje v Americe. Platíte peníze. Pokud firma nemá zájem, nabídnete více peněz. A začne ho to zajímat. Navíc nezapomeňte ještě na jednu věc. Nyní, pokud jste oligarcha, máte peníze i moc. Je to jako smrt, protože tyto látky samy jsou natolik opačné, že se navzájem rozkládají, jako voda a železo. Je to destruktivní. Každý, kdo si zvolil cestu podnikání, by měl jistě vědět, že jachty jsou pro zdraví, paláce jsou pro zdraví, harémy jsou pro zdraví. Všechno ostatní – ne!

– Budou gardisté ​​bydlet v kasárnách, jezdit v obrněných transportérech a jíst kaši? Jako ve vaší knize…

– Oprichnik si bude moci pronajmout slušný byt pro sebe, ale bude pro něj pohodlnější bydlet na ubytovně s vlastními lidmi, a ne v klubovně. Když jsem psal: jízda na obrněném transportéru, kladl jsem důraz na estetiku oprichniny. Maybachy se do něj nevejdou. Obrněný transportér je v estetickém smyslu antipodem Mercedesu. Co se týče kaše… Znám spoustu lidí z orgánů činných v trestním řízení, kteří ji stejně jedí… To je realita i nyní.

– A podle vašeho modelu by strážci měli opustit své děti? Nebo je vůbec nemít?

– Měla by existovat přísná omezení. Z rodinných klanů – úplně. Zhruba řečeno, syn nebo dcera osoby zastávající v této oblasti vysoké postavení nemá vůbec právo zastávat žádnou vedoucí pozici. A v dalších vládních sférách – s gigantickými omezeními. To by mělo být pod lupou.

– Ale známe úředníky, kteří říkají – můj syn nebo manželka jsou jen úspěšní podnikatelé…

– Ale chápete, že to vše lze říci pouze tehdy, když jsou úřady připraveny poslouchat tento odpad. Jinak jakmile to řekneš, tak tě za lokty dovedou někam, odkud nevede cesta ven…

– Co si o vaší knize myslí v chodbách moci? Mluvil jste o těchto myšlenkách s vysokými státníky?

– Na tuto otázku neodpovím. Ale řeknu, že mnoho, nejen vysokých mužů, ale i těch, kteří vyšší být nemohou, má tuto knihu na poličce v kanceláři. Sám jsem to viděl…

-Probíhají s vámi o tom nějaké diskuse?

“Moc se mnou nemluví, protože každý, kdo to potřebuje, už tyto rozhovory měl.” Mezi sebou. V nejvyšších patrech moci je dost lidí, kteří mají k těmto myšlenkám blízko. Už nyní přibližně třetina hejtmanů úplatky nebere vůbec. Ani přímo, ani nepřímo. V žádném případě. Dvě třetiny si ale zatím účtují jak sami, tak zbylá třetina… Přesto tato personální změna na úrovni guvernérů, kterou zahájil Putin, přináší výsledky. I když pomaleji, než bychom chtěli. O vládě nemohu mluvit tak optimisticky. A na silových ministerstvech, jak se říkalo v sovětských dobách, nebyly negativní aspekty zcela odstraněny. Ale ještě před dvěma lety by tam byl jen čestný člověk. A teď už není jedinečný. Ale ještě to není standardní.

– Vy sám jste bohatý člověk?

– Ano.

– A jsi připraven se toho vzdát, aby ses mohl stát strážcem?

– S jednou výhradou. Mám mladou ženu, brzy se mi narodí dvě děti a ještě dvě – mám je moc rád. Pro mě je tohle kotva… Ale představme si – kdyby se objevila taková říše, nesouhlasil bych s tím, abych se vzdal svého 2000metrového domu, stejně bych odtamtud odešel… Nepřemýšlel bych ani vteřinu . Řekl bych jen – díky bohu, konečně!

SOROKIN NAPSANÝ OD NÁS A PRO ZDRAVÍ

– Nenapsal Sorokin svůj slavný „Den Opričníka“ z vaší knihy?

– S naší. A s naším souhlasem. Mluvil s Michailem Leontyevem, mým spoluautorem. Nevadilo nám to, varoval nás, že by to bylo satirické. No, na tvé zdraví… Sorokinovi gardisté ​​nemají s mými nic společného. Ale je dokonce užitečné, že ukázal, co se může stát, když se to udělá špatně?

– Lidé si vzpomněli na tento obrázek od Sorokina se zachvěním…

– Myslíte, že v roce 1917 nebylo žádné otřesy? Nebylo to v roce 1991? Koho zajímalo tohle chvění?

– Z nějakého důvodu mají lidé nostalgii po SSSR. A podle oprichniny – strach. Možná potřebujete jiný obal

– Netrvám na názvu „oprichnina“. Ve staré ruštině to znamená jednoduše „odděleně“. To je nápad. A rozdíl od strážců Ivana Hrozného.

Groznyj je ale také jedním z nejvíce pomlouvaných a nedoceněných vládců v historii. Většina hrůz, které se o něm píší, vůbec není pravda… No dobře, přišla oprichnina, lidé byli zděšeni. Uplynuly tři měsíce. Každý vidí akce, na které se dlouho čekalo. A pak se úžas lidí změní v radost…

POMOC KP

Michail JURIEV se narodil v roce 1959 v Moskvě.

Školu ukončil ve 14 letech. Ve věku 19 let – s vyznamenáním na Biologické fakultě Moskevské státní univerzity. Pracoval v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd SSSR.

Od roku 1990 – generální ředitel produkčního sdružení Interprom.

V letech 1995-99 poslanec Státní dumy, člen frakce Yabloko. místopředseda Státní dumy. Iniciátor a spoluautor zákona „O postupu pro přijetí do Ruské federace a vytvoření nového subjektu Ruské federace v jejím rámci“ (2001).

V roce 2004 Yuryev publikoval programový článek „Vnitřní nepřítel a národní myšlenka“ v Komsomolskaja Pravda.

V roce 2006 vydal knihu „Třetí říše. Rusko, které by mělo existovat.”

Spolu s Michailem Leontyevem hostil analytický program „Glavtema“ na Radio Komsomolskaja Pravda.

Poslední rok svého života bojoval s rakovinou. Zemřel v Moskvě dne 15. února 2019.

Autoři: Andrey SEDOV, Roman GOLOVANOV

Strojový překlad

sdílet na