Zemědělské protesty nasvítily zoufalství předsedy vlády Fialy i ministra zemědělství Výborného

Představte si finále traktorového protestu v Praze podle vysněného plánu naštvaných zemědělců: Petici, ve které žádají zrušení zelené evropské ideologie Green Deal, převezme ministr zemědělství Marek Výborný, kopii předá premiérovi Fialovi, a společně odfrčí soukromým vládním tryskáčem (ach, ta uhlíková stopa!) do Bruselu, kde ji předávají do rukou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Zatímco Petr Fiala a Marek Výborný budou žmoulat čepice v předpokoji rozlohy fotbalového hřiště, ona si ve své pracovně petici přečte, rozrazí dveře, a s doširoka rozpřaženou náručí zvolá: „Vždyť oni ti vaši kluci zemědělští vlastně mají pravdu, pojďme ten hloupý Green Deal, který ničí nejen evropské zemědělství, ale veškerý průmysl, bez náhrady zlikvidovat!“ A zkoprnělým českým politikům začne líčit, kterak navrhne rušení norem a nařízení o společné evropské zemědělské politice (při slovech o tom, jak pomíjí národní specifika a že portugalský farmář má přece úplně jiné podmínky a starosti než bramborář z Jeseníků, vypadne Petrovi Fialovi překvapením osm nastřelených vlasů), úhorech, emisních povolenkách, dotacích, a jak se díky moudrému a jedině možnému rozhodnutí Evropské komise postupně vrátí na evropská pole zdravý selský rozum.

Tak to se samozřejmě nestane, milé děti.

Bez uhlíku, soudruzi!

Evropská unie zcela jistě bude i nadále trvat na svém ambiciózním plánu učinit z Evropy do roku 2050 bezuhlíkový kontinent, přestože existují v zásadě dvě možnosti, jak toho dosáhnout: popřít přírodní zákony nebo vybít nikoli evropská stáda skotu, ale zhruba osmdesát procent evropských obyvatel, aby ten zbytek nezahynul hlady a zimou. Nejlépe samozřejmě obojí.

Petr Fiala ani Marek Výborný žádnou petici s žádostí o okamžitém ukončení Green Dealu v Bruselu nikomu samozřejmě nepředají, popřeli by totiž poslední zbytky své politické existence. To raději budou i nadále chrlit v českých médiích bláboly o napojení organizátorů protestů na Kreml a tvrdit, že jsou součástí dezinformační scény a že vlastně v životě neviděli pole. A scházet se se zástupci profesních zemědělských sdružení, které se k vládě lísají a jsou tedy ty správné, demokratické a prozápadní – třeba s Agrární komorou nebo Zemědělským svazem.

Zelený úděl, náš vzor

O Green Dealu se prostě nediskutuje. Premiér Fiala zelenému blouznění plně propadl, na klimatické konferenci předloni v Egyptě, kde sám sebe pasoval na světového lídra, bez uzardění sliboval ve jménu zelené revoluce za Českou republiku ty největší zhůvěřilosti, včetně vybíjení stád skotu kvůli jejich nadměrné produkci CO2, která otepluje planetu. Což byl mimochodem jeden z důvodů, proč povstali nizozemští zemědělci a v tamních volbách neuspěl zelenorudý taškář Timmermans.

Mohou se nám některé postavy, přisáté k protestujícím proti vládě na pražském Malostranském náměstí, zdát politicky podezřelé a jejich motivy průhledné, ovšem poslouchat nebo číst argumenty zemědělců, případně navázaných odborníků a vědců, kteří je podporují, stojí rozhodně za to – jsou stokrát věrohodnější a autentičtější než aktivistické chiméry o nutnosti snižovat evropskou uhlíkovou stopu kvůli ochlazení planety. Společná evropská zemědělská politika, okysličována Green Dealem, nemá totiž s ochranou klimatu ani přírody vůbec nic společného, jde o ideologii, zaměřenou proti prosperitě, podnikání a tržním vztahům, která si klade za cíl krom jiného přerozdělit ohromné finanční prostředky do rukou vybraných zájmových a politických skupin a ideologickým vymýváním mozků vychovat nového, lepšího, zeleně uvědomělého federalizovaného Evropana.

Jediné, co Marek Výborný a Petr Fiala z požadavků protestujících možná uznají: Nadměrnou evropskou byrokracii, která dopadá na české zemědělce. „Ale nebojte se, my vám z Bruselu přivezeme kompenzační platby z některého z bohulibých evropských rozvojových fondů, a zase bude dobře…“

Cesta může se zdát chvílemi trochu trnitá, možná i hrbolatá, ale bezuhlíkové a cirkulární cíle jsou prostě správné, nezpochybnitelné a pětikoalicí vedená Česká republika jednotnou evropskou myšlenku nezradí a neuhne z ní ani o píď.

Takže ještě jednou: Vysvětlení, proč se vláda chová tváří v tvář zemědělským protestům tak hystericky, je prosté: zelený úděl je pro ni nepřekročitelné dogma, lze jen opatrně a konstruktivně diskutovat o jeho kosmetických úpravách, vylepšeních, ale žádat jeho zrušení je výrazem antisystémového chování protistátních živlů, „které to s naší zemí nemyslí dobře,“ jak už ostatně napsala lídryně hnutí STAN do Evropského parlamentu Danuše Nerudová.

Vraťme se na konec osmdesátých let, výraz Green Deal zaměňme za socialismus nebo perestrojku, Petra Fialu za Milouše Jakeše, Marka Výborného za Vasila Biľaka – a máme před očima staré známé kulisy v křečích se zmítajícího režimu s komickými politiky, kteří ztratili soudnost a schopnost vnímat realitu. Otázka, jak dopadnou ti dnešní, zůstává ovšem zatím otevřená.
ftot:fb

deník.to

sdílet na