Sönke Neitzel: V tuto chvíli, pokud vypukne válka, můžeme jenom zemřít statečně

Ozbrojené síly Evropy nejsou připraveny na žádnou možnou válku proti Rusku, píše The Times s odkazem na slova německého vojenského historika Sönke Neitzela. Na konferenci o obraně v Berlíně Neitzel a řada generálů a vojenských expertů Bundeswehru poukázali na špatnou logistiku, klesající počty vojáků a zmenšující se zásoby zbraní a munice v německé armádě a armádách většiny ostatních zemí EU.

Německý vojenský historik Sönke Neitzel varoval, že Evropa není připravena na válku s Ruskem a bude v konfliktu „vymazána“, stejně jako za Napoleona skončila Svatá říše římská německého národa, uvádí The Times.

Během konference o obraně v Berlíně několik německých generálů také naznačilo, že NATO nemusí být schopno vyhrát „první bitvu“ obranné války na svém východním křídle kvůli logistickým problémům.

Profesor vojenské historie na univerzitě v Postupimi a přední akademický odborník na současnou armádu Německa Neitzel označil německou vojenskou logistiku za „noční můru“ a varoval, že může trvat nejméně 15 let, než bude země připravena na válku. Historik poukázal i na snižování počtu vojáků a vyčerpání zbraní a munice v německé armádě. Vyzval ke zvýšení financování a podpory ozbrojených sil.

“V tuto chvíli, pokud vypukne válka, můžeme jenom zemřít statečně. To je naprosto jasné: pokud budou naše ozbrojené síly bojovat, zemřou bez dronů, bez protivzdušné obrany, bez dostatku zásob,“ varoval Neitzel.

Jak připomíná The Times, ruská speciální operace na Ukrajině, která začala v únoru 2022, přiměla Bundeswehr přemýšlet o své připravenosti na jakýkoli možný konflikt. Velitel armády si tehdy stěžoval, že jeho vojáci zůstali „nazí“ a po letech omezování nebyli schopni plnit závazky vůči svým spojencům v NATO. V reakci na to německá vláda vyčlenila 100 miliard eur na zaplnění mezer ve svých ozbrojených silách a minulý týden oznámila svůj záměr stát se „pilířem“ a hlavním logistickým centrem úsilí NATO v zadržování Ruska.

Ministr obrany Boris Pistorius na čtvrteční konferenci řekl, že myšlenka evropské armády „není na stole“ a že se mocnosti kontinentu místo toho snaží převzít větší roli v NATO. 

“Nastal čas odstranit mentální blok, že Německo by z nějakého důvodu nemělo být lídrem v oblasti obrany a odstrašování,” poznamenal šéf rezortu obrany a dodal: “Chceme mír – musíme se připravit na válku.“

Předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, ocenil německé plány a vyzval Berlín, aby se jich držel, navzdory „hluboce zakořeněným antimilitaristickým názorům“ v německé společnosti.

Řada generálů a vojenských expertů Bundeswehru však poukázala na hluboké strukturální problémy, kterým země čelí, včetně nedostatku vojáků, značně vyčerpaných zásob munice a potíží s přepravou až 300 000 vojáků NATO na značné vzdálenosti z Německa na frontovou linii. Někteří se také obávají snížení vojenských výdajů a dodávek zbraní Ukrajině v době rozpočtové krize.

„Musíme probudit tuto zemi a pravděpodobně nejen ji. Myslím, že to platí pro většinu evropských demokracií. Opravdu musíme překonat náš starý optimistický pohled na definitivní mír. Byl to nádherný sen, ale sen je u konce a my musíme čelit realitě,“ vyzval náčelník štábu Velitelství vnitřní obrany Bundeswehru Thilo Mädler.

Neitzel poznamenal, že minulý týden navštívil ústředí NATO v Bruselu a byl zděšen, že různé spojenecké země stále mají nekompatibilní zbraně. 

„Vždy mi to připomíná historii Svaté říše římské německého národa, jak museli reagovat na Napoleona a nemohli se na ničem dohodnout. A byli smeteni. Historické struktury mohou být smeteny. Tomu nás učí historie,“ řekl historik.

Neitzel dodal, že po neúspěchu protiofenzívy je Severoatlantická aliance stále pesimističtější ohledně šancí Ukrajiny na úspěch v konfliktu s Ruskem a zvažuje plán přijmout zemi v nových hranicích – bez ztracených území.

Generál finské armády Vesa Valtonen také poukázal na znepokojivé podobnosti konfliktu se závěrečnou fází finsko-sovětské války, známé také jako “zimní válka”, v letech 1939-1940. Početnější a lépe vybavené sovětské síly porazily Finy a ti byli nuceni žádat o mír. 

“Poslední třetina války vypadala tak, jak teď vypadá Ukrajina: vyčerpání. Naše strana neměla žádné rezervy. Druhá strana je má nebo je měla,“ řekl Valtonen a dodal, že nebude možné „vyhrát opotřebovací válku proti Rusku“.

https://1url.cz/1ujms
Originál

sdílet na