Plnění dohody příměří v Gaze na 4 dny a výměně 50 izraelských zajatců za 150 bez soudu vězněných Palestinců odloženo do pátku

Po protestech rodin zajatých Izraelců, při nichž příbuzní oblepili Tel Aviv plakáty s portréty unesených jako reakci na zabití jednoho z nich při izraelském bombardování Gazy, izraelská vláda těsnou většinou schválila dohodu o příměří na 4 dny a výměně 50 Židovských rukojmí Hamásu za 150 palestinských žen a dětí vězněných bez soudu. Příměří, které podle dohody mělo začít platit od čtvrtka 23. 11. 2023 bylo odloženo na pátek údajně kvůli logictickým problémům.

V pondělí pozdě večer oznámila povstalecká skupina Palestinský islámský džihád (IJP), že při bombardování Gazy byl izraelskou pumou zabit jeden z rukojmí, kteří byli Hamásem zajati při výpadu 7. 10. 2023. V reakci na tuto zprávu tisíce příbuzných zajatých Židů v úterý oblepily ulice Tel Avivu velkými plakáty s portréty rukojmí s výzvou vládě „dostaňte je domů“. Demonstranti na několika místech hlavního města s transparenty a vlajkami blokovali hlavní třídy s nejhustším provozem. Jejich hněv by namířen na způsob reakce izraelské vlády, která i přes obrovskou krutost útoků izraelské armády na Gazu zatím nevedla k osvobození zajatců.

Ve středu nad ránem se podle katarské TV Al-Jazeera vyjednavačům Hamásu a izraelské civilní rozvědky Mossad v jednání vedeném prostřednictvím katarského emíra Tamíma bin Hamada Al-Sáního podařilo dohodnout vyhlášení čtyřdenního příměří a výměnu části zajatců. Hamás se zavázal propustit 50 žen a dětí, které jeho ozbrojenci odvlekli do tunelů při říjnovém výpadu. Tři z nich by podle agentury Reuters měli být občané USA. Patří mezi ně dvě ženy a tříletá dívka, jejichž rodiče byli zabiti při prvním útoku Hamásu. U ostatních zajatců, kteří mají být propuštěni, zatím nebylo oznámeno, zda mají i jiné než izraelské občanství. Izrael se v dohodě zavázal propustit 150 osob, které jsou drženy v tzv. „bezpečnostní vazbě“. Jde o formu vězení, v níž je osoba držena bez řádného rozsudku trestního soudu.

Izraelská vláda nakonec dohodu schválila až po důrazném tlaku prezidenta Jicchaka Herzoga, který na ministry apeloval, že v současné situaci nelze dohodu odmítnout s ohledem na stupňující se tlak protestujících příbuzných zajatců. Podle vládního zdroje izraelského deníku Haaretz prezident Herzog vládu varoval před poklesem občanské podpory válečné akci, která i přes 47 dní nepřetržitého bombardování a ostřelování Gazy zatím nepřinesla žádoucí výsledky. I přes těžké boje v městských čtvrtích se během pozemní invaze izraelské armády (IDF) zahájené 27. 10. 2023 podařilo vojenskou cestou osvobodit pouze jediného zajatce. Herzog měl při jednání členům válečného kabinetu připomenout, že jediný zajatec, kterého získali vojáci, nebyl v boji vyrván Hamásu, ale byl nalezen při vojenském vpádu do nemocnice Al-Shifa, kde jej mezinárodní tým lékařů ošetřil poté, co jej do nemocnice předali ozbrojenci Hamásu. Další dva zajatce nalezla IDF při pozemní ofenzivě mrtvé. V neděli IDF uvedla, že jeden z nich – voják Noah Marciano – byl zabit Hamásem v nemocnici Al-Shifa. Hamás uvedl, že byl těžce zraněn při izraelském leteckém útoku a zraněním podlehl v nemocnici, kam byl předán k ošetření

Dohoda o zastavení palby na 4 dny a výměně části zajatců byla schválena jen díky hlasům – před válkou opoziční – Strany národní jednoty, která do válečného kabinetu přistoupila 12. 10. 2023. O schválení dohody se výrazně zasadil její předseda Benny Ganc, který byl ministrem obrany ve vládě premiéra Naftaliho Benneta. Tento bývalý náčelník generálního štábu IDF byl do roku 2020 předsedou izraelského parlamentu Knesetu. Jako armádní generál společně s premiérem a rovněž bývalým generálem Arielem Šaronem prosadil ukončení izraelské okupace Gazy v roce 2005.

Proti dohodě se při hlasování vlády postavili ministři za osadnickou stranu Židovská síla, kterou vede ministr pro vnitřní bezpečnost Ben Gvir. Tiskové agentuře DPA po jednání vlády, na němž byl přehlasován, Gvir řekl: „Hamás chtěl tento oddechový čas víc než cokoli jiného. Pauza poskytne skupině čas na doplnění zásob a přeskupení.“

Podle Haaretzu se hlasování zdržela část ministrů ultraortodoxní náboženské volební koalice Národní jednota. Její předseda a ministr financí Becal’el Smotrič, ale nakonec po ostré výměně názorů s prezidentem Herzogem pro dohodu hlasoval.

Pro návrh dohody nakonec hlasoval i premiér Benjamin Netanjahu a podle informací izraelského deníku Jediot Archronot i většina členů jeho strany Likud. Premiér stejně jako ministr obrany Jo’av Galant měli původně řadu výhrad k výsledkům jednání s Hamásem, jichž dosáhl šéf Mossadu David Barnea.

Podle izraelského serveru Ynet ministři prezidentu Herzogovi slíbili, že i přes vnitřní spory budou ve věci dohody vystupovat jednotně. Dohodu však ihned vzápětí porušil ministr pro vnitřní bezpečnost Ben-Gvir, který na společné tiskové konferenci prohlásil: „Nejsme jednotní. Toto rozhodnutí nám způsobí velké škody po celé generace.“ Prezident se jeho lapsus snažil diplomaticky zahladit: „Výhrady jsou pochopitelné, bolestivé a obtížné. Schválení dohody je ale morální a etická povinnost, která správně vyjadřuje židovskou a izraelskou hodnotu zajištění svobody těch, kdo jsou drženi v zajetí, s nadějí, že to bude první krok k návratu všech rukojmích domů,“ řekl po jednání vlády na společné tiskové konferenci izraelský prezident.

Podle Haaretzu přinesli na jednání vlády zástupci ministerstva spravedlnosti seznam 300 osob, které vytipovali jako vhodné uchazeče o propuštění výměnou za židovské zajatce Hamásu. Vláda nakonec po dlouhé diskusi vybrala 33 žen a 117 dětí a nezletilých. Nikdo z nich nebyl doposud odsouzen za trestnou činnost. Vězni na izraelském seznamu byli zatčeni v letech 2021 až 2023. Podle Al-Jazeery byla většina z nich policií nebo armádou obviněna z ohrožování bezpečnosti, nelegálního vstupu do Izraele bez povolení nebo násilných trestných činů. Věznění jsou v režimu tzv. „administrativního zadržení“, což znamená že jsou drženi na neurčito za mřížemi, aniž by byli odsouzeni v trestním procesu soudem soudu nebo dokonce ani řádně obžalováni prokuraturou.

Podle katarské televize bylo před říjnovým výpadem Hamásu do Izraele takto vězněno 5.200 Palestinců. Po vypuknutí násilí 7. října bylo zatčeno dalších 3.000, včetně 145 dětí a 95 žen. Organizace Save the Children v červenci oznámila, že děti v izraelské vazbě jsou týrány. Povaha zneužívání sahá od sexuálního násilí po fyzické a psychické zneužívání. Zpráva dodala, že někteří jsou zbaveni jídla, vody a spánku. „Většina z nich byla uvězněna za házení kamení na izraelské vojáky, za které může být palestinským dětem uložen trest 20 let vězení,“ uvádí zpráva mezinárodní organizace Save the Children.

Šéf OSN Antonio Guterres označil dohodu za „důležitý krok správným směrem“, ale dodal, že „k ukončení utrpení je třeba udělat mnohem více“. Dohoda, která by měla vstoupit v platnost ve čtvrtek ráno, byla přivítána organizacemi na ochranu lidských práv a humanitárními organizacemi, jež oznámily, že klíčovým úkolem je dostat pomoc do severní Gazy, která byla z velké části nepřístupná a kde téměř všechny nemocnice přestaly fungovat během zběsilé vzdušné a pozemní ofenzivy izraelských sil. „Celý humanitární sektor je připraven rozšířit svoji práci v Gaze, jakmile bude vše nastaveno,“ řekl Tommaso Della Longa, mluvčí Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Podle Al-Jazeery do včerejší půlnoci izraelská armáda i přes oznámení dohody o příměří nepolevovala v útocích na Gazu. Během náletů byly zabity desítky lidí. Podle palestinského ministra zahraničí Rijáda Al-Málikího bylo jen při útoku na uprchlický tábor Jabalia, kam byli IDF vykázáni civilisté jako do údajně bezpečné zóny, zabito 52 lidí.

Izraelská vláda na tiskové konferenci po jednání s prezidentem Herzogem oznámila, že nepočítá s tím, že by čtyřdenní příměří vedlo k ukončení války. „Dočasná pauza v bojích nebude znamenat konec války.“, řekl na tiskovce náčelník generálního štábu IDF Herci Halevi, který se jednání válečného kabinetu účastnil. „Jsme ve válce a budeme ve válce pokračovat, dokud nedosáhneme všech našich cílů: zničit Hamás, vrátit všechna naše rukojmí a zajistit, aby žádná entita v Gaze nemohla zvítězit.“, řekl izraelský premiér Netanjahu.

Dnes, kdy mělo příměří vstoupit v platnost bylo oznámeno, že dohoda byla posunuta do pátku. Ujednání mělo původně začít ve čtvrtek, přičemž se očekává, že izraelské síly přeruší operace na čtyři dny, aby umožnily pomoc do Gazy. Ředitel izraelské Národní bezpečnostní rady Tzachi Hanegbi oznámil zpoždění ve středečním prohlášení a zdůraznil, že jednání stále probíhají a že dohoda má být dokončena. „Kontakty ohledně propuštění našich rukojmích postupují a neustále pokračují. Začátek propouštění proběhne podle původní dohody mezi stranami a ne dříve než v pátek,“ řekl Hanegbi.

Nejmenovaný izraelský představitel citovaný deníkem Haaretzem dodal, že čtyřdenní pauza v izraelských vojenských operacích bude také odložena, což naznačuje, že letecké a pozemní nálety v Gaze budou pokračovat, dokud nebude dohoda oficiálně provedena.

sdílet na