Exkluzivně: Ukrajina ztratila 75 % svých dronů během prvních šesti měsíců války

Moderní válka se zásadně liší od bitev ve 20. století. A jestliže lehké zbraně, dělostřelectvo a obrněná vozidla nedoznaly zásadního rozvoje, prostředky technického průzkumu, odhalování a likvidace nepřítele se posunuly na novou úroveň.

Sledování, řízení jednotek, navádění dělostřelectva a jeho korekce, propaganda, zastrašování a ničení nepřítele – to vše je jen neúplný výčet schopností všudypřítomných bezpilotních prostředků. Převaha v moderní vleklé válce již není dána přítomností pěšího praporu, ale velkou flotilou bezpilotních letounů. Názorným příkladem je rusko-ukrajinská válka.

V průběhu bojů na Ukrajině je velmi obtížné provádět rozsáhlé operace tajně, protože vše monitorují bezpilotní letouny, které se staly nepostradatelným nástrojem moderních konfliktů. Na začátku konfliktu Rusko podle očekávání předstihlo Ukrajinu v počtu bezpilotních letounů.

Podle odborníků mělo Rusko asi 2 000 bezpilotních letounů různých modifikací a s různým určením, zatímco ozbrojené síly Ukrajiny disponovaly flotilou 1 000 dronů (především UAS A1-CM Furia a Leleka-100). Řada odborníků naznačuje, že kvůli této nerovnováze začaly západní země dodávat své průzkumné bezpilotní letouny krátce po zahájení ruské invaze.

Bylo naléhavě nutné zajistit v této otázce alespoň paritu. Proto v dubnu 2022 dorazily na Ukrajinu ve zrychleném režimu americké RQ-20 Puma, dánské RQ-35 Heidrun a řada dalších modelů.

Pokud však Západ Ukrajině skutečně pomohl s dodávkami bezpilotních letounů, ukázalo se, že vše je mnohem složitější s prostředky elektronického boje (EW) proti ruským dronům. Několik zpravodajských serverů již poznamenalo, že ruské systémy EW vážně omezují možnosti ukrajinských průzkumných letounů (stejně jako letounů NATO).

Zároveň se většinou shodují názory expertů na tzv. průměrnou životnost UAV. Civilní kvadrokoptéra létá třikrát a UAV s pevným křídlem má šest “životů”. Nakonec bude takový letoun nevyhnutelně potlačen silami elektronického boje nebo zničen. Souhrnně lze konstatovat, že jen asi třetina misí UAV byla úspěšná.

Ukrajinský důstojník ze 40. dělostřelecké brigády Dmitro (není to jeho pravé jméno), laskavě souhlasil, že objasní některé podrobnosti a pohovoří o svých zkušenostech s bojovým použitím UAV. Podle Dmitra byl svědkem “masivního elektronického potlačení”.

Dmitro uvedl, že do léta 2022 byla jeho jednotka vybavena Fury, Leleky, Pumami a Heidruny. Každý typ bezpilotního letounu má své klady a zápory.

Operátoři bezpilotního letounu 40. brigády považovali ukrajinskou Furii za nejhorší, protože po vystavení ruskému EW byly vypnuty všechny systémy: telemetrie, řídicí a video kanály. Jediné, co v takových situacích zachraňuje, je funkce “návrat domů”. Kromě toho má Furia nekvalitní systém uchycení kamery, a proto se přenášený obraz během letu příliš třese. Bezpilotní letoun má také trup z nekvalitních materiálů, který se po přistání velmi často poškozuje a negativně ovlivňuje aerodynamiku. Jedinou výhodou dronu je dlouhá doba letu – 3 hodiny.

O něco lepší pověst má bezpilotní letoun Leleka, který byl rovněž vyvinut na Ukrajině. U tohoto bezpilotního letounu je také špatně vymyšlený držák kamery, díky čemuž je obraz také roztřesený. Kromě toho Leleka vyžaduje zkušenějšího operátora, protože její ovládání je ve srovnání s jinými typy bezpilotních letounů obtížnější kvůli jejím aerodynamickým vlastnostem. Na druhou stranu je Leleka lépe uzpůsobena pro práci v podmínkách rušení.

Americké bezpilotní letouny Puma působily na náš zdroj smíšeným dojmem. Za prvé, UAV první dodávky neměly funkci “návrat domů”, což v případě vystavení ruskému elektronickému boji vedlo k pádu dronu. Ve skutečnosti Spojené státy Rusům jednoduše darovaly nejméně polovinu dávky dodané 40. brigádě.

Kromě toho americký bezpilotní letoun neměl speciální katapult pro start, což vedlo k pádu při vzletu. Za nevýhody dronu Dmytro označuje také špatnou manévrovatelnost a nízké “denní” rozlišení kamery. Naproti tomu Puma má v základně infračervenou kameru, která má spolu s běžnou kamerou stabilizátor, takže přenášený obraz je poměrně plynulý.

K překvapení důstojníka UAF výrobce do poloviny léta 2022 aktualizoval firmware amerických dronů. Nyní má Puma důležitou funkci “návrat domů”. Dmitro to přičítá tomu, že si on a jeho přátelé opakovaně stěžovali nadřízeným na problémy, s nimiž se jeho jednotka potýká při ovládání dronů, včetně amerických Pum. Zároveň platí, že zatímco Američané se rychle zorientovali a nedostatky odstranili v další várce, aktualizace ukrajinských dronů stále neprobíhá tak, jak by měla.

Dmitro se téměř nesetkal s nejnovějším typem bezpilotního letounu, dánskými Heidruny. Jiný důstojník ukrajinských ozbrojených sil, který bojoval v bitvě u Izyumu, mu však poslal poměrně podrobný popis tohoto letounu. Hlavní nevýhodou dánského Haidrunu je, že v jednom balení je pouze jeden dron, zatímco jiné systémy mají tři stroje. Kromě toho dánský bezpilotní letoun vydrží ve vzduchu jen něco málo přes hodinu, což je v moderních reáliích málo. Na druhou stranu ukrajinští důstojníci upozorňují na jednoduchost a rychlost přípravy dronu ke startu, jakož i na přítomnost zabudovaného systému přepínání frekvence řízení UAV, který pomáhá dronům odolávat ruskému elektronickému boji.

Obecně Dmitro poznamenal, že do léta 2022 jeho jednotka ztratila více než 75 % dronů – většinou kvůli nepřátelským systémům elektronického boje. Překvapivě nejsilnějším exemplářem byl Heidrun a nejneúspěšnější byly Furia a americká Puma (před aktualizací softwaru). Proto by ukrajinské ozbrojené síly měly brzy obdržet asi 120 bezpilotních letounů Heidrun z Německa a crowdfundingových programů.

Bojově zkušený ukrajinský důstojník je však k těmto dodávkám skeptický. Podle něj dopad ruského elektronického boje začíná 20 km od linie dotyku a ukrajinská armáda zatím nemá účinný způsob, jak mu čelit. Ukrajinské bezpilotní letouny tak budou i nadále padat a uskuteční 2-3 lety. Problém s piloty je také poměrně akutní. Novopečení operátoři bezpilotních letounů dostávají minimální soubor dovedností, ale nikdo je neučí létat bez telemetrie a GPS. Statistiky navíc ukazují, že život operátorů bezpilotních letounů je ještě více ohrožen, protože nepřítel je neustále loví.

Ukrajinský systém bezpilotního letectva tedy nejprve potřebuje kompletní revizi taktiky a práci na chybách, a teprve potom dodávky západních bezpilotních letounů – vždyť bez pochopení problémů nové Heidruny, Pumy a Leleky, ať jich bude dodáno kolik chce, vyhoří stejně jako ty staré.

Pro pokec24: Jakub Wrona – Polsko

sdílet na