„Země benzínka“ a další běžné předsudky o ruské ekonomice

Analýza: proč HDP není hlavním ukazatelem stavu ekonomiky a jak správně posoudit trh zdrojů. Tento text je o našem (ruském) národním hospodářství, napsal jsem ho za účelem zlepšení finanční gramotnosti. Bohužel většina lidí moc z toho, co se píše, neví, i když podle mě by se takové základní znalosti měly ve škole učit.

Tak lze i po letech pochopit, jak námi manipulovali kolem listopadu 1989 a jak to dělají i dnes. Stále lidé otrocky přepočítávají platy a ceny podle oficiálních kurzů a vůbec neberou v potaz všechny aspekty života v jednotlivých zemích, což je vždy tak, či onak uzavřený cyklus a vzájemné vztahy, které se mohou od sebe kardinálně lišit. A také, že ne vše z ciziny je „zlatá mana nebeská“. Snad vám to pomůže něco pochopit.  Peter 008

ipestov

Infantilní posedlost HDP

Je známo, že hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerého zboží a služeb vyrobených v zemi pro konečné použití. Ale z nějakého důvodu je pro mnohé hlavním ukazatelem stavu ekonomiky HDP. A tito mnozí jsou přesvědčeni, že pokud je nominální HDP Spojených států 15krát větší než ruský, znamená to jediné: americká ekonomika produkuje 15krát více zboží, a proto jsou státy 15krát silnější a samou největší.

Ve skutečnosti takové uvažování nemá nic společného s realitou. Abychom se o tom přesvědčili, stačí se podívat na strukturu amerického HDP. Tam uvidíte, že národní výdaje na zdravotní péči činí neuvěřitelných 4,1 bilionů dolarů (To ale neznamená výdaje čistě z rozpočtu USA, to jsou celkové náklady zaplacené především pacienty! – pozn.překl.) a výdaje na nemovitosti se odhadují na 3,7 bilionů dolarů, což dohromady tvoří 37,3 % HDP! Připomenu, že Spojené státy jsou zemí, kde sádra na zlomenou ruku může stát až 24 000 dolarů a cena studia o rozloze 24 metrů čtverečních dosahuje až 488 000 dolarů.

Absurditu nesprávného výkladu HDP ilustruji na jednoduchém příkladu: za hodinu práce kvalifikovaného instalatéra Johna v San Franciscu budete muset zaplatit 5 000 rublů a za hodinu práce neméně kvalifikovaného instalatéra Ivana v Kostromě, zaplatíte pouze 1 000 rublů.

Spotřebitel obdrží stejnou službu a nárůst amerického HDP je 5krát větší než v Rusku. Znamená to, že americká ekonomika služeb vyprodukovala 5x více zboží? Očividně ne.

Již ve středověku začali ekonomové mluvit o hodnotě a ceně měn. A proto existuje takový ukazatel jako HDP (PKS) – objem hrubého domácího produktu, přepočtený v paritě kupní síly . Takže ruský HDP v PKS pro rok 2021 je 4,3 bilionů dolarů, což je téměř 3krát více než nominální a již není 15krát, ale 5krát méně než HDP USA.

Všeználci jsou přesvědčeni, že HDP (PKS) je trikem Rosstatu a dalších statistických úřadů „zemí třetího světa“, aby se zdály významnější, než ve skutečnosti jsou. Parita kupní síly je však uvažována odděleně v MMF, WB, OECD a dokonce i CIA. A například HDP Norska v PKS je nižší než nominální, protože život v zemi fjordů je znatelně dražší než ve Spojených státech.

Navzdory tomu, že paritní HDP je objektivnější metrikou než nominální HDP, stále se jedná o součet přidané hodnoty. Pro přehlednost: telekomunikační služby v Rusku jsou 10x levnější než ve Spojených státech s lepší nebo alespoň srovnatelnou kvalitou těchto služeb. Příspěvek k HDP AT&T se společností Verizon v přepočtu na jednoho předplatitele je však mnohonásobně vyšší než příspěvek MTS, Beeline a Megafon (z Ruska), a to i při zohlednění parity kupní síly.

Nedostatky HDP jako ekonomického barometru tím nekončí. Vrátíme-li se k alegorii s instalatéry, také stojí za zvážení, že Spojené státy mají velmi přísné daňové kontroly. John je mnohem méně ochoten podstupovat riziko zatajování výdělku a Ivan prostě může zapomenout i neúmyslně odeslat šek přes aplikaci pro OSVČ, protože je nepravděpodobné, že by ho někdo za takové lajdáctví potrestal. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to, že by se americká ekonomika stala o 5 000 rublů silnější než ruská? Také ne.

Poslední příklad není nepodložená fikce. V roce 2019 Rosstat odhadoval objem šedého příjmu na 13 bilionů rublů, což je jedna třetina ruského platového fondu. V USA byl „nevykazovaný příjem“ oceněn na 214 miliard dolarů, přičemž celkový „osobní příjem“ činil 16 bilionů dolarů. To znamená, že ve Spojených státech jsou mzdy v obálkách vypláceny téměř 30krát méně často.

ACCA V roce 2017 provedla studii, podle které Rusko vstoupilo do pětice zemí s největší stínovou ekonomikou. V Rusku ve „stínu“ obíhá asi 33,5 bilionů rublů, v USA téměř 1,5 bilionu dolarů. V absolutním vyjádření je objem stínové americké ekonomiky ještě větší, ale tam je to jen 7,8 % HDP, zatímco v Rusku je to 39 %.

Nominální ani paritní HDP tedy nevypovídá o skutečném objemu národního hospodářství. Navíc HDP může klesat kvůli technologickému pokroku – pokud Federální daňová služba trvale přijme rozhodnutí netisknout šeky při každém nákupu, což stojí podniky desítky miliard rublů, pak se příspěvek výrobců termopapíru k HDP mnohonásobně sníží . Totéž se stane při zbavování se kancelářského papíru a přechodu na EDI, od čehož stejně bude propadat logistika s kurýry.

Ukazatel HDP je tak nejednoznačný, že ho skutečné inovace mohou snížit a lidé kopající gigantický a zbytečný příkop ho zvýší. A opět, moje myšlenka není abstraktní: v roce 2010 došlo k rozsáhlé ekologické katastrofě – úniku ropy Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, což podle analytiků JP Morgan Chase zvýšilo HDP USA .

To znamená, že ekonomická aktivita vyvolaná úsilím o vyčištění vod a pobřeží převážila škody způsobené šestiměsíčním moratoriem na vrtání a ztrátu cestovního ruchu s rybolovem.

Myslím, že už je každému jasné, že pojem ekonomika je mnohem složitější, než se laikovi zdá, a její stav nelze promítnout do jednoho notoricky známého ukazatele HDP, i když se počítá v paritě kupní síly.

Simon S. Kuznets, jeden z architektů amerického národního účetního systému, již v roce 1934 varoval před ztotožňováním růstu HDP s růstem ekonomického nebo sociálního blahobytu.

HDP jako nástroj měření objemu národní produkce je mnohými odborníky kritizován , ale růst tohoto ukazatele zůstává středem zájmu hospodářské politiky každého státu, protože univerzálnější a přesnější metrika dosud nebyla vynalezena.

Dynamika HDP je důležitá v kontextu historických dat jedné země, ale srovnávat HDP dvou zemí lze jen s mnoha výhradami.

Ignorování objemu exportu

Každý profesionální analytik si je vědom toho, že analýza ekonomických aktivit různých států je možná pouze při zohlednění celé řady metrik. A postavy fixované ve svých projevech na jednu hodnotu hrubého domácího produktu si žádnou pozornost nezaslouží.

A bez ohledu na to, jak zdůvodňují inkluzivitu této hodnoty, pravda zůstává pravdou – korelace neimplikuje příčinnou souvislost. A to platí pro mnoho liberálních ekonomů a dalších „odborníků“. (Jinak řečeno, nelze to brát za žádnou „bernou minci“)

Hodnotit ekonomiku pouze prizmatem HDP je jako hodnotit firmu podle tržeb, nevěnovat pozornost peněžním tokům, množství prostředků v rozvaze a dynamice všech zmíněných ukazatelů. I když bych dokonce řekl, že ne podle tržeb, ale podle celkového obratu zboží, označovaného v běžném lidu jako GMV.

GMV Uberu je obrovské a jeho růst může předstihnout růst tržeb, ale samotná společnost je ztrátová a objem prostředků v rozvaze neustále klesá. A je tu společnost Yandex Taxi, která se sice nemůže pochlubit stejnou velikostí, ale rozvíjí se stabilněji, minimálně do března letošního roku. Čí ekonomika je “mocnější”? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď.

Každá národní ekonomika má tedy svůj vlastní výkaz zisku a ztráty, peněžní toky a rozvahu, které lze vyjádřit jako HDP, obchodní bilanci (rozdíl mezi dovozem a vývozem) a mezinárodní investiční pozici (rozdíl mezi aktivy a závazky vůči nerezidentům) . Žádám analytiky, aby se nad touto analogií nedohadovali, protože záměrně vše zjednodušuji, aby to ostatní mohli snadno vnímat.

Obrat ruského zahraničního obchodu V roce 2021 činil 798 miliard USD, z čehož 494 miliard USD pocházelo z exportu a 304 miliard USD z dovozu. obrat zahraničního obchodu USA ve stejném období dosáhl 5,9 bilionů dolarů s vývozem 2,5 bilionů dolarů a dovozem 3,4 bilionů dolarů.

Obraťte pozornost na to, že nominální HDP mezi oběma zeměmi se liší 15krát, zatímco objem exportu se liší pouze 5krát. A nezapomeňte na populaci – Rusů je 2,5krát méně než Američanů.

Ještě důležitější je, že ruská obchodní bilance je kladná o 190 miliard dolarů, zatímco obchodní bilance Spojených států je záporná o 859 miliard dolarů, tedy v důsledku operací zahraničního obchodu; ruská ekonomika je doplňována penězi a jejich se vyčerpává. Jejich čistá mezinárodní pozice navíc vzrostla na zápornou hodnotu 16,1 bilionů dolarů, ačkoli před 10 lety USA dlužily světu „jen“ 4,5 bilionů dolarů. Pro srovnání, Rusko není dlužníkem, ale věřitelem a svět mu dluží 459 miliard.

Dlouho jsem hledal slova pro frázi „ruská ekonomika je mnohem silnější než americká“, abych neproslul jako autor prodaný za drobečky Kremlu, ale to je banální pravda, která je každému zřejmá. kdo zná výše uvedená čísla a má alespoň primitivní schopnosti logického myšlení. Pravda, že mnoho populárních „odborníků“ mlčí nebo nerozumí.

Silnější přitom neznamená víc. Od objevu kalifornského zlata a texaské ropy nashromáždili Američané tolik babek, o kterých se Rusům ani nesnilo. Tam však také žádní čepičkáři s revolucemi nebyli!

A my stále máme ve velkém množství hlupáků, kteří sedí na peci a upřímně věří, že se narodili velmi bohatí, jen jim bylo jejich bohatství hnusně odebráno: moc, vláda a vy osobně víte kdo.

Strach z úniku kapitálu

Kdykoli média informují o odlivu kapitálu, většina tuto zprávu vnímá jako vývoz peněz ukradených oligarchy ze země. Ale to je zase myšlení člověka s nízkou finanční gramotností.

Pokud nakoupím cizí měnu u Sberbank nebo koupím akcie Beeline registrované mimo Rusko, pak centrální banka přiřadí tyto operace k odlivu kapitálu. Spuštění dronů Yandex v USA a jakékoli další reinvestice v zahraničí za účelem rozšíření podnikání je také odlivem.

Doslova v každé zemi dochází k odlivu kapitálu, ale také k jeho přílivu. Takže v roce 2021 bylo z Ruska odvezeno 53,6 miliardy dolarů , z čehož čtvrtina připadá na investice občanů do zahraničních akcií a dluhopisů. Spolu s tím však přímé zahraniční investice v zemi dosáhly 30,7 mld. USD Rozdíl mezi dovozem a vývozem kapitálu je záporný, ale nezapomeňte k tomu přičíst obchodní bilanci 190 mld. USD, abyste správně pochopili, co se skutečně děje v pokladničce.

Pro srovnání, v prosinci 2021 vyvezli američtí rezidenti 52,4 miliardy dolarů. Protože však celý svět nakupuje jejich státní dluhopisy a další cenné papíry, činí rozdíl mezi přílivem a odlivem za celý rok kladných 1,2 bilionu dolarů.

Tato částka více než pokrývá jejich deficit zahraničního obchodu. To znamená, že při zohlednění dovozu a vývozu kapitálu (sic!) se americká pokladna také doplňuje, ale doplňuje se vypůjčenými prostředky, o čemž svědčí obrovský dluh vůči nerezidentům.

Zároveň v každé zemi dochází k nelegálnímu úniku kapitálu – ten samý vývoz nakradeného. Jejich objemy nejsou zahrnuty v oficiálních údajích centrální banky o odlivu a v zásadě je obtížné je vypočítat, protože se jedná o oblast stínové ekonomiky. A protože ruská šedá zóna je nadměrně velká, jak jsem zmínil na začátku článku, odliv je úměrný. Nyní se však vše mění a vyvést peníze ze země nelegálně je mnohem obtížnější.

Šedá zóna se každým rokem bělí, a to i díky režimu pro osoby samostatně výdělečně činné, o čemž svědčí tempo růstu daňových příjmů.

A co je nejdůležitější, sankce spustily rozsáhlý proces redomicilace – reorganizace právnických osob a jejich návrat pod ruskou jurisdikci. Ruská vláda k tomu dlouho nabádala své vlastní občany: varovala před možnými riziky, vyhlásila kapitálovou amnestii, vytvořila zvláštní správní obvody, ale západní vlády byly v tomto úkolu mnohem efektivnější.

Obrovské množství společností vydělávajících v Rusku optimalizovalo své daně a stahovalo své dividendy na Kypr, Maltu, Bermudy a další offshorové lokality. Dovolím si tvrdit, že to je legální, a na jedné straně se ruští podnikatelé nijak neliší od západních. Například impozantní část Silicon Valley po dlouhou dobu pracovala přes Dublin v rámci programu Double Irish Dutch Sandwich. Na druhou stranu jsme v žebříčku zemí podle podílu offshorových aktiv na HDP na čtvrtém místě za SAE, Venezuelou a Saúdskou Arábií.

Nyní si ruští miliardáři uvědomili selektivnost londýnského práva a rozhodli se, že je lepší být doma – zde sice nelze ušetřit na daních, ale obecně je klidněji. Proto se minulý měsíc MMK, Polyus a Fix Price přesunuli z různých offshorových společností do Ruska. O něco dříve tak učinili Potanin a Nornickel, Abramovič a Evraz, Mordašov a Lenta. A to je jen to, na co jsem narazil ve zprávách.

Pro lepší představu, o čem je řeč, uvedu, že v roce 2021 zaplatily ruské společnosti podle různých odhadů 3,6-4,4 bilionu rublů, což je jedenapůlkrát více než v roce 2020 a desetkrát více než před deseti lety. A nyní všechny tyto peníze zůstanou tady. Nemá smysl kupovat si jachtu nebo dům na azurovém pobřeží Francie.

Vím, že ve stejné době se všechny startupy s devizovými příjmy stěhují do Dubaje nebo blízkého zahraničí. Technologickému sektoru z celé duše fandím, ale bohužel vždycky hledám optimismus a v peněžním vyjádření jsou ztráty a akvizice nesrovnatelné: jen výše dividend z Nornickelu se příliš neliší od konsolidovaných příjmů Yandexu. Je pravda, že letos bychom dividendy očekávat neměli.

Nepochopení trhu se zdroji

Vyjasnili jsme si, že americká ekonomika je mnohem větší než ruská, ale ne v poměru k jejímu HDP. A to jistě odmítnou pochopit krajané, kteří se označují za pokrokovou část společnosti a obdivují fakt převahy jednoho státu Kalifornie nad celým Ruskem z hlediska hrubého domácího produktu. Zaměňují totiž cenu a hodnotu.

Je tu Netflix, jehož kapitalizace v listopadu dosáhla 300 miliard dolarů při 30 miliardách tržeb a provozní marži 20 %. To je složka FAANG, jedinečná technologická společnost, která navždy a nenávratně změnila svět “zábavy”.

O jejich doporučovaných algoritmech a exkluzivním obsahu slyšel snad každý a mnoho začínajících uživatelů pravděpodobně stále zná jméno zakladatele Reeda Hastingse a dokonce četlo jeho knihu. Celkově vzato má Netflix na kontě spoustu slávy a věhlasu.

A pak je tu energetická společnost PG&E se sídlem v San Francisku, jejíž kapitalizace činí “skromných” 27 miliard dolarů, tržby 20 miliard a provozní marže 10 %. PG&E je dobře známá jen místním obyvatelům, a to ještě ne všem. Lze ji přirovnat k naší jihoruské IDGC, i když s prohnilou infrastrukturou a finančními problémy. A ano, když říkám prohnilá infrastruktura, vůbec nepřeháním.

A teď si představte, že by majitelé Netflix a PG&E  zkrachovali. Zaměstnanci prvního z nich by byli nuceni přejít na streamovací službu společnosti Disney a většině zaměstnanců druhého by hrozila výpověď, protože vše, pro co pracovali, by jednoduše přestalo existovat pouhým otočením vypínače.

Situace je absurdní, ale je třeba si uvědomit, že za týdenního výpadku slavného Netflixu se nic nestane, ale z výpadku “mizerné” PG&E se otřese celá ekonomika Kalifornie. Proto je měření kapitalizace ještě infantilnější než měření HDP v kontextu poměru sil v sankčním střetu.

Hodnota francouzského luxusního holdingu LVMH, který vlastní Louis Vuitton, Hennessy, Christian Dior, Fendi, Kenzo, Tiffany a spoustu dalších značek, byla ještě před událostmi na Ukrajině několikanásobně vyšší než hodnota Gazpromu, přestože tržby a čistý zisk LVMH jsou mnohem menší. Důležitější je, že zákaz vývozu pro Bernarda Arnaulta na francouzské straně rozpláče jen některé lidi v Patricku, zatímco zastavení plynovodu Gazpromu rozpláče celou Evropu.

Bohužel velké množství lidí neví, že plyn není jen teplo v radiátorech a oheň pro vaření vody. Plyn je energie. Veškerá výroba závisí na ceně plynu, protože výroba vyžaduje energii. Pokud se v Německu zdraží plyn, stoupne cena všeho od čokolády Kinder až po automobily Volkswagen. Přečtěte si, co o možných důsledcích embarga píší sami Němci.

Obecně všechna ta hesla o budoucnosti technologií a důležitosti lidského kapitálu spolu s nedostatkem pracovníků a vysokými platy v IT vedou k nezdravým úvahám tzv. pokrokové společnosti o jejich výlučnosti. Vy jste chytří, zejména ti, kteří generují příjmy z exportu, ti budou vždycky v nedostatku, ale zdroje zůstávají v každé ekonomice prvořadé. Jinak – budete mít luxusní obuv, ale celou zimu se budete třást zimou, pokud ji přežijete.

Podle IEA se v roce 2020 vytěží přes 4 mld. tun ropy. Při současné ceně černého zlata to odpovídá přibližně 2,5 bilionu dolarů, upraveno podle různých druhů. Zdůrazňuji, že hovoříme o ropě, nikoli o benzinu, parafínu, naftě, motorové naftě, asfaltu, plastech a dalších ropných produktech s chemickými látkami. Slovo “ekosystém” je dnes módní, ale ropný ekosystém je ještě o řád větší.

Pro srovnání: celý trh s chytrými telefony, mobilními aplikacemi a mobilní reklamou má hodnotu jen něco málo přes bilion. Celosvětový reklamní trh, včetně televize, rádia, novin a venkovní reklamy, se odhaduje na pouhých 750 miliard dolarů. Byl jsem ještě ve škole, když Google překonal Gazprom z hlediska kapitalizace, a tehdy pro mě tato skutečnost byla důkazem, že svět se mění a vše nedigitální se stává archaickým. Ale to je myšlení školáka se zálibou v IT.

Těžko najdete obyvatele Země, který by neslyšel o Facebooku, Instagramu a WhatsAppu. Celé Zuckerbergovo impérium loni vygenerovalo příjmy ve výši až 117 miliard dolarů. Zároveň existuje soukromá společnost Vitol obchodující s ropou, o jejíž existenci většina lidí čtoucích tento text ani netuší.

Její příjmy činily 279 miliard dolarů, a to jsou “banální” prodejci – arbitráže s nízkou marží, aby to bylo všem pokrokářům jasnější. A pak je tu Trafigura, Glencore, Gunvor, dědicové 7 sester a všichni ostatní.

V předtuše výkřiků, že “vyspělé demokracie” přecházejí na obnovitelné zdroje energie a lidé houfně přesedají na elektromobily a brzy “země benzínových pump” upadnou v zapomnění, spěchám vás informovat, že to jsou pohádky pro chudé.

První zelená iniciativa, čímž osobně myslím státní stimulační balíček za 80 dolarů z roku 2009, je stará více než 10 let a od té doby se celosvětová spotřeba ropy jen zvýšila, zejména ve Spojených státech, které jsou jejím největším světovým producentem (na papíře, jak jsem nedávno přinesl v jednom článku – pozn.překl.).

Výše uvedené údaje a prognózy pocházejí od Mezinárodní agentury pro energii, a to ne jen tak od někoho. Věřte mi, že je to působivější argument než fakt bilionové kapitalizace společnosti Tesla. Kromě ropy potřebuje světová společnost plyn, kovy a další zdroje. Bez surovin a energie bude lidský kapitál v současném smyslu devalvován na nulu a lidský potenciál se bude opět měřit pouze pracovní silou.

Opakuji, celá tvůrčí třída – jste chytří a potřební, ale pokud nevytváříte příjmy z exportu, měli byste být vděční domácímu ropnému průmyslu a svým předkům, kteří rozvíjeli Sibiř.

Nesnažím se snižovat váš význam, snažím se vás odradit od nemodernosti těžebního a zpracovatelského průmyslu. Tamní technologie jsou mnohem sofistikovanější než algoritmy TikToku a potřebují neméně bystré hlavy.

Země „benzínka“.

Vnucuje se nám, že je to špatné, ale být zemí čerpacích stanic je velmi dobrá věc. Saúdové spolu s emíry SAE, Kataru nebo Kuvajtu s tímto tvrzením nemohou nesouhlasit. A to máme v zemi podobné zásoby uhlovodíků. Kdyby nás bylo desetkrát méně na desetkrát menším území, žilo by se nám mnohem lépe, ale to snad nikdo nechce.

Pravdou však je, že Rusko není zemí čerpacích stanic. Kromě široké škály zdrojů máme atom, vesmír, zemědělství, farmacii, lodě, letectví, automobily, chemii, informační technologie a mnoho dalšího. Podíl ropného a plynárenského sektoru na ruském HDP činí pouze 15 % – a to je další “zjevení”. Ropa a plyn tvoří impozantní podíl exportu a většinu příjmů do federálního rozpočtu, ale nikoliv většinu ekonomiky, což si často pletou nebo je špatně chápáno.

Ano, chybí nám toho hodně, ale na světě není žádná zcela soběstačná země. Přesto si těžko dovedu představit tolik samolibosti v nějakém jiném národě. Němci nevyrábějí chytré telefony, ale jsou hrdí na svůj automobilový průmysl. My se naproti tomu opovrhujeme, že nevyrábíme chytré telefony, a nikdy se nechválíme za úspěchy například v jaderném průmyslu.

“Yandex” vydal prohlížeč, který má dnes vážný podíl na trhu, ale byl označen za nesmyslnou a triviální kopii Chromu. Vznik aplikace My Office byl přivítán jako banální kopie produktů Microsoftu. Aurus byl vnímán jako laciná napodobenina Rolls Royce, a tak je to téměř se vším.

Pochopte, nevystupuji proti rozumné kritice, ale jakýkoli pokus o vytěsnění cizí značky je u nás odsuzován. Ani naše ekonomika není taková – malá a špatná.

Pro tento způsob myšlení existuje vhodná definice – provinční syndrom. Je to především ustálené a neopodstatněné přesvědčení, že nejlepší věci jsou “tam” a že “u nás”, pokud je něco slušného, je to ještě horší. Problémy začínají, když tento syndrom přejde do typičtějšího paranoidního stadia. Když už nejsme schopni střízlivě posoudit sami sebe. Když je všechno, co máme, špatné. To je ale velký blud a pacienti by se měli léčit, o což jsem se pokusil tímto textem.

Děkuji vám všem za pozornost. Pokud vás zajímá takovéto uvažování, které se nevejde do formátu plnohodnotného článku, pak se přihlaste k odběru mého kanálu Groks.

https://aftershock.news/?q=node/1097997

sdílet na