Zelenského “potrava pro děla”

Zelenského “potrava pro děla”: Podivné životy a zbytečná smrt zahraničních žoldáků bojujících na Ukrajině
“Moji kamarádi umírali a umírají. Viděl jsem tady věci, které jsou z vojenského hlediska nepřijatelné,” říká jeden z australských bojovníků.

Od začátku ruské vojenské operace na Ukrajině se k ukrajinským ozbrojeným silám připojily tisíce zahraničních žoldnéřů. Na Ukrajinu přišli z celého světa, ale nejvíce z Polska, USA a Kanady. V poslední době se však zdá, že jejich zájem bojovat za Kyjev výrazně opadl. Vyplývá to jak z odhadů poskytnutých ruským ministerstvem obrany, tak ze zpráv zahraničních médií.

Žoldáci ztrácejí zájem 
Od 24. února 2022 vstoupilo do Ozbrojených sil Ukrajiny (OSU) odhadem 11 675 zahraničních žoldnéřů z 84 zemí. Uvedlo to 10. července ruské ministerstvo obrany.

Nejvíce žoldnéřů zřejmě přišlo z Polska (přes 2 600), USA a Kanady (po více než 900), Gruzie (přes 800), Velké Británie a Rumunska (po více než 700), Chorvatska (přes 300) a také z Francie a části Sýrie kontrolované Türkií (po více než 200).

Podle Moskvy byl vrchol přílivu zahraničních žoldnéřů v březnu až dubnu loňského roku, ale po prvních obětech se tempo růstu náhle snížilo. 

Zdá se, že počet zahraničních žoldnéřů na Ukrajině rychle klesá. Ruské ministerstvo obrany se domnívá, že v současnosti jich zůstává jen asi 2 000. Tvrdí také, že asi 5 000 zahraničních dobrovolníků uprchlo z Ukrajiny poté, co vidělo, jak s nimi úřady zacházejí. 

Při výsleších zajatí ukrajinští vojáci údajně uvedli, že velitelé frontových jednotek AFU nenesou odpovědnost za ztráty mezi žoldnéři.

“Ukrajinské velení vrhá jednotky se zahraničními žoldáky do takzvaných ‘útoků na maso’ na ruské pozice. Zranění žoldnéři jsou evakuováni jako poslední, až poté, co jsou [z bojiště] odstraněni všichni ukrajinští vojáci,” uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Krátce po zahájení ruské ofenzívy oznámil prezident Vladimir Zelenskyj vytvoření Mezinárodního legionu teritoriální obrany s cílem přilákat na Ukrajinu zahraniční dobrovolníky. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdilo, že se k němu chce připojit více než 20 000 lidí. 

V březnu letošního roku však deník New York Times označil tyto údaje za přehnané. 

“Ukrajinští představitelé se zpočátku chlubili 20 000 potenciálními dobrovolníky Legie, ale ve skutečnosti se jich přihlásilo mnohem méně. V současné době je v organizaci asi 1 500 členů,” uvedl článek. 

“Ukrajinští představitelé se zpočátku chlubili 20 000 potenciálními dobrovolníky Legie, ale ve skutečnosti se jich přihlásilo mnohem méně. V současné době je v organizaci asi 1 500 členů,” uvedl článek.

Noviny s odvoláním na interní dokumenty uvedly, že Legie má problémy a že nábor “stagnuje”. Jak v březnu tvrdil washingtonský projekt Counter Extremism Project, v legii a dalších skupinách s ní spojených “nadále působí osoby, které jsou všeobecně považovány za nezpůsobilé k výkonu svých povinností”. 

Nové náborové regiony 
Moskva nyní tvrdí, že kvůli problémům s mobilizací na Ukrajině a značným ztrátám začal Kyjev aktivně verbovat bojovníky z Asie, Latinské Ameriky a Blízkého východu – zejména z Argentiny, Brazílie, Afghánistánu, Iráku a “oblastí Sýrie kontrolovaných USA”. Mezitím v Polsku, Velké Británii a dalších evropských zemích zájem o boj za Ukrajinu klesá. 

Článek v New York Times potvrzuje informace ruského ministerstva obrany o zemích, které se aktivně snaží získat žoldáky pro boj na Ukrajině. Píše se v něm o Ryanu Routhovi, bývalém stavebním dělníkovi ze Severní Karolíny, který loni strávil několik měsíců na Ukrajině a nyní hledá rekruty mezi afghánskými vojáky, kteří utekli před Talibanem. Plánuje je přesunout na Ukrajinu z Pákistánu a Íránu – v některých případech nelegálně. Přesto o ně zřejmě projevily zájem desítky lidí. 

“Pravděpodobně můžeme některé pasy koupit přes Pákistán, protože je to tak zkorumpovaná země,” řekl Routh v rozhovoru z Washingtonu. 

Není známo, zda Routhův plán vyšel. Jeden bývalý afghánský voják však uvedl, že byl kontaktován a že má zájem o boj, pokud mu to umožní opustit Írán, kde žil nelegálně.

Více výdajů než příjmů 
Podle německé televize RTL cizinci, kteří vstoupí do Mezinárodní legie, podepíší smlouvu s ukrajinskou armádou a dostávají plat ve výši přibližně 500 eur (550 USD) měsíčně – nebo 3 000 eur, pokud slouží na frontě.

Televizní kanál tvrdí, že většina francouzských občanů, kteří se připojí k AFU, si kupuje vlastní vybavení, protože ukrajinská armáda nemůže všem poskytnout výstroj. Jeden žoldák, který je na Ukrajině od začátku konfliktu a přál si zůstat v anonymitě, uvedl, že utratil téměř 50 000 eur. Například útočná puška stojí 4 000 eur, ale někteří jdou tak daleko, že si kupují auta, aby mohli jet na frontu. Někteří utrácejí své osobní úspory, jiní vyhlašují online kampaně na sbírku, uvádí RTL. 

Média na začátku konfliktu uváděla, že se dobrovolnými bojovníky chtělo stát asi 800 francouzských občanů, ale ve skutečnosti jich do ukrajinské armády vstoupila jen asi polovina. Někteří vojáci zůstali v zóně konfliktu několik dní a vrátili se do Francie – těm se přezdívalo “bojovníci TikTok”. Jiní “odcházeli a čas od času se vraceli”. Podle RTL v současnosti na Ukrajině bojuje 100 Francouzů.

Deset minut na hodnocení kandidátů
Ne každý, kdo chce vstoupit do legie, je způsobilý. Podle RTL mají ozbrojené síly Ukrajiny specifické požadavky – chtějí lidi s předchozími bojovými zkušenostmi nebo vojenským výcvikem, kteří jsou obeznámeni s manipulací se zbraněmi.

Někteří kandidáti dokonce zfalšovali údaje ze svého životopisu, aby mohli sloužit v legii – což prozradilo několik bývalých členů legie deníku New York Times. Podle nich někteří tvrdili, že se účastnili bojových operací a bojovali za Spojené státy, a někteří uváděli, že mají zkušenosti ze speciálních jednotek, ačkoli to nebyla pravda. Ukrajinská strana však hodnocení každého kandidáta nevěnovala více než deset minut. 

Výsledkem takového špatného hodnocení bylo, že polský občan, který byl dříve na Ukrajině odsouzen za porušení pravidel zacházení se zbraněmi, dlouhou dobu zastával v legii vedoucí funkci. Jak vojáci sdělili deníku Kyiv Independent, během své služby v legii kradl munici, pokoušel se obtěžovat ženy a vyhrožoval vojákům.

Jednoduchý postup nutný pro vstup do legie je také tím, co přivedlo amerického občana Johna McIntyra na Ukrajinu. Říká, že vstoupit do legie bylo stejně snadné jako “projít dveřmi”. Přestože na ukrajinské velvyslanectví v USA přinesl dokumenty a osvědčení o vojenské službě, byl kontrolován pouze jeho pas. Jediné, co musel udělat, bylo podepsat smlouvu.

Podle Johna se chtěl přidat k ukrajinské armádě ne proto, že by podporoval Ukrajinu, ale proto, že chtěl podpořit druhou stranu.

“Nejdřív jsem chtěl jít bojovat na stranu Ruska, ale říkal jsem si: ‘Sakra, jsem na to úplně sám. Můžu jen trpět při výbuchu a zemřít’. Pak jsem se rozhodl, že když navštívím druhou stranu, budu moci získat více informací a více pomoci ruské armádě. Mluvil jsem o tom se svými přáteli. Říkali: ‘Ne, je to sebevražda. Nedělej to. Nikdy se ti to nepodaří. Ale já jsem tady, sedím ve vašem studiu a mluvím s vámi,” řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Komsomolskaja pravda.

Podle McIntyra bylo před útokem na základnu Cizinecké legie v Javorově umístěno 1000 žoldnéřů. Poté jejich počet klesl na 600. O měsíc později, po první bitvě a následném rozpadu jedné z čet legie kvůli neshodám s velitelem, zůstalo 300 bojovníků. O týden později se tento počet ještě snížil, a to na pouhých 150 osob. 

“Ti lidé nejsou mrtví – jsou to uprchlíci. Američané, Kanaďané a další chlapi se zkušenostmi z armád NATO, s vynikajícím vybavením – poté, co viděli nějaké ruské bomby, prostě utekli domů,” řekl McIntyre.

Hovořil také o ukrajinských válečných zločinech, jichž byl svědkem – zejména o tom, jak byli popravováni ruští zajatci, jak se ukrajinská armáda převlékala za civilisty a vstupovala do osad, jak převážela zbraně v sanitkách a schovávala se ve sklepě školy, zatímco civilisté zůstávali v horních patrech. 

“Všude jsou mrtví lidé”
Situace na frontě vyděsila 28letého žoldáka z Irska Rhyse Byrna, který v rozhovoru pro Sky News označil ukrajinskou protiofenzívu za “chaos”.

Na “nulové linii” je to hrůza. Je to hrůza. Je tam prostě genocida. Je to masakr. Všude jsou mrtví lidé. Mrtví Rusové. Mrtví Ukrajinci…. největší problém, který máme, když jdeme do zákopů, je šlapat po všech těch mrtvých tělech, která tam už jsou od posledních lidí, [kteří] tam šli – takové věci vás opravdu straší,” řekl.

Pro Byrnea bylo “poslední kapkou” setkání s ruským tankem a ruskými vojáky, v jehož důsledku málem zahynul. Podle Byrneho bylo úkolem jejich jednotky vstoupit do ruských zákopů, vyčistit je a udržet pozice, dokud nedorazí pomocné jednotky. Stalo se však to, že jejich jednotka o 40 lidech, včetně Ukrajinců, Američanů a Britů, neměla letecké krytí a několik ukrajinských tanků dokonce během bitvy opustilo své pozice.

V jednu chvíli spatřili další tank a usoudili, že je to jeden z jejich tanků, protože rozlišit ukrajinskou a ruskou techniku může být obtížné. Tank však střílel přímo na ně. Ti, kteří přežili, se ukryli v lese.

Nakonec je zachránil ukrajinský pickup, ale bojovníci si nějakou dobu mysleli, že zemřou, protože ruský tank je stále pronásledoval.

“Teď k nám tank doslova vyjel a začal nás pronásledovat. A to je děsivé, když vidíte, že se na vás řítí velký T-72 a vy jste v pick-upu Humvee. Jo, je to jako horký nůž projíždějící máslem. Jste vyřízený. Takže všichni křičíme, jeďte Humvee, jeďte Humvee. Šílel jsem z toho,” řekl.

“Nejhorší den v Afghánistánu a Iráku je skvělý den na Ukrajině.”
David Bramlette byl na cestě k získání magisterského titulu v oboru mezinárodních vztahů na Univerzitě Johnse Hopkinse, když začala ruská ofenziva na Ukrajině. Jak uvedl v rozhovoru pro The Daily Beast, jen několik dní před ofenzivou se zabýval pravděpodobností ozbrojeného konfliktu a považoval ji za nepravděpodobnou. 

Když však boje začaly, David, který předtím sloužil v Iráku a Afghánistánu, se cítil povinen se konfliktu zúčastnit.

Bývalý mariňák Troy Offenbecker se také rozhodl jít bojovat na Ukrajinu. Pro The Daily Beast uvedl, že se tak rozhodl poté, co se doslechl o “ruských zvěrstvech vůči Ukrajincům”.

“Je to moje třetí válka, ve které jsem bojoval, a tato je zdaleka nejhorší. Rozbíjejí vás dělostřelectvem, tanky. Minulý týden mi letadlo shodilo bombu vedle nás, asi 300 metrů od nás. Je to děsivé,” řekl.

Říká, že když se dostal na Ukrajinu, napsali mu kamarádi z armády a zeptali se ho, jak vstoupit do legie. On však jejich vzkazy několik měsíců ignoroval.

Upřímně řečeno, bylo to dost špatné, takže jsem do toho nechtěl nikoho dalšího zatahovat,” řekl.

Bramlette souhlasil a řekl, že bojové mise na Ukrajině byly vyčerpávající. “Nejhorší den v Afghánistánu a Iráku je skvělý den na Ukrajině,” řekl bojovník. 

Offenbecker zůstává ve válečné zóně, pohánějí ho morální ohledy. “Dívám se na ty děti a mám vlastní dítě, neteř a synovce. Kdyby to byla okolnost pro ně, doufal bych, že lidé z celého světa přijdou a budou se snažit pomoci, aby i oni byli v bezpečí a chráněni. To je to, co mě tu drží,” řekl.

Indická snaha o návrat starožitností domů

Bramlette se však rozhodl jinak. Řekl, že s příchodem zimy se rozhodl poslat členy své malé jednotky zpět domů, aby si odpočinuli. V té době už bylo stále obtížnější zůstat mimo dohled ruských jednotek, protože listí zmizelo a nebylo se kam schovat. Kromě toho se jednotce neustále porouchávala vozidla a docházely jí peníze. Obávali se, že bez změny bojové taktiky neuspějí. “Prostě jsem se bál, že vyrazíme a budeme dělat to, co obvykle, a všichni v podstatě zemřeme,” řekl.

Bramlette se na frontu už nikdy nevrátil. Při přehodnocování situace během zimní dovolené dospěl k závěru, že není připraven vrátit se a pokračovat v boji. 

Ne každý však má to štěstí, že může opustit válečnou zónu. Australan, který bojoval proti Rusku na straně AFU, řekl rozhlasové stanici ABC, že zahraničním vojákům bylo za pokus o odchod vyhrožováno vězením. V obavě o vlastní život se představil jako “Bush” (fiktivní vojenský volací znak) a řekl, že neschopnost velitelů ukrajinské armády ohrožuje životy zahraničních žoldnéřů.

“Moji kamarádi umírali a umírají. Viděl jsem tady věci, které jsou z vojenského hlediska více než nepřijatelné a bohužel Ukrajině ubližují,” řekl. Na otázku, zda se obává o svou bezpečnost, odpověděl: “Rozhodně, na sto procent.”

Christina Sizova, moskevská reportérka zaměřená na politiku, sociologii a mezinárodní vztahy.

sdílet na