Byla skutečně šance na příměří, které by zabránilo obrovským ztrátám na životech?

Ivan David:fb

Na východní frontě podle našich masmédií a prezidenta Zelenského běží vše „nadmíru výtečně“, ale jsou i západní média, která otevřeně píší o neúspěšnosti dlouho očekávané ukrajinské protiofenzívy, která měla dojít až na Krym. A to nejlépe do summitu NATO v červenci ve Vilniusu, kde by Ukrajina byla pokud ne přijata přímo do NATO, tak alespoň obdařena bezpečnostními zárukami. Přímé vyjednávání stále obě strany vylučují, pro Ukrajinu a Západ je jediné možné poválečné uspořádání to, ve kterém Rusové odejdou za hranice z roku 2014. Jak je to reálné, o tom se názory liší.

„Tentokrát se jednalo o sedm hlav afrických států, jejichž mírový plán ztroskotal nejprve na Ukrajině a poté v Rusku. Zdá se, že ani jedna ze stran v tuto chvíli nemá zájem o vyjednávání. Před rokem to bylo jiné. Ruský prezident Putin v rámci schůzky s hlavami afrických států připomněl ukrajinskou nabídku příměří z dubna loňského roku, která byla v té době téměř připravena k podpisu. Západ ji však torpédoval. Pokud by byla nabídka tehdy realizována, obě země by byly nejen ušetřeny velkého utrpení; rámcové podmínky akceptované v té době oběma stranami byly mnohem výhodnější, zejména pro ukrajinskou stranu, než jaké lze získat v eventuelní budoucí mírové dohodě. Západ hazardoval. Nebo ne?“ Tak se ptá Jens Berger na webu NachDenkSeiten a pokračuje:

„Vraťme se do dubna 2022. Po zdlouhavých jednáních sepsaly obě válčící strany v Istanbulu dohodu o příměří, kterou ukrajinská a ruská strana považovaly za „podstatnou“ a měla velmi dobré šance na realizaci. Obsahově dohoda ze strany Ruska počítala s okamžitým stažením vojsk z Černigovské oblasti a oblasti kolem ukrajinského hlavního města Kyjeva. Na oplátku se Ukrajina měla zavázat k odzbrojení, vzdát se svých plánů na členství v NATO a neusilovat o jaderné zbraně. Ukrajina na oplátku dostala perspektivu vstupu do EU a zemi měly poskytnout bezpečnostní záruky Rusko, Velká Británie, Čína, USA, Turecko, Francie, Kanada, Itálie, Polsko a Izrael. V tuto chvíli zůstávala otevřená pouze otázka územních zisků a ztrát. Kromě Krymu byla Ukrajina zjevně připravena postoupit i území, která Rusko těsně před agresí uznalo jako „Lidové republiky“ Luhansk a Doněck. Ruská armáda by se po mírové dohodě měla na tyto pozice stáhnout. I když je pracovní dokument z té doby dodnes tajný, jeho základní obsah potvrdila ruská i západní strana.

Bohužel nebyla nikdy podepsána. Jak dokument požadoval, Rusko stáhlo své jednotky z oblasti Kyjeva; zda dobrovolně, jak dnes tvrdí Putin, nebo z vojenské nutnosti, těžko říct. Podle Západu byl “masakr v Buči”, objevivší se v médiích po stažení důvodem, proč Ukrajina krátce poté jednání přerušila a už je nikdy neobnovila. Jiné zdroje tvrdí, že Západ v osobě tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona vyvíjel na Ukrajinu nátlak. Na druhé straně Rusko vidělo, že je Ukrajinou zrazeno a naznačovalo, že v té době západ Ukrajině s příslibem masivní podpory v podobě těžkých zbraní a vojenské pomoci jen vtloukal do hlavy myšlenku, že válku lze vyhrát i vojensky. Možná je to mix těchto tří věcí. Jisté je, že Ukrajina obdržela od USA první high-tech zbraňové systémy, jako je systém HIMARs, krátce po přerušení jednání a také přešla do ofenzívy v oblastech, odkud se krátce předtím stáhly ruské jednotky. Dohoda o příměří ztroskotala a od té chvíle už mír u jednacího stolu nepřicházel v úvahu ani pro jednu stranu.

Následovaly ofenzivy a protiofenzívy, nové dodávky zbraní a nakonec „dynamika“ připomínající uvázlou zákopovou válku na západní frontě v první světové válce a pokračuje dodnes – neúspěšná ukrajinská „protiofenzíva“ je hlavním příkladem. Po ní bude následovat mnoho dalších ofenzív a protiofenzív, které přinesou jen pár kilometrů země, ale velmi vysoké počty lidských obětí na obou stranách. I zde může za vzor sloužit západní fronta první světové války z roku 1916. Válka se nakonec rozhodla na „domácí frontě“ – po milionech mrtvých.

Tomu všemu se dalo v dubnu 2022 zabránit. Nikdo dnes vážně neuvěří, že Ukrajina bude někdy schopna zabránit ruským územním nárokům na Krym a „lidové republiky“ Luhansk a Doněck. Díky referendům na konci září 2022, která jsou podle mezinárodního práva neplatná, Rusko již výrazně rozšířilo své územní ambice – nyní jde o Krym a celou Luhanskou a Doněckou oblast a také Chersonskou a Záporožskou oblast. Rusko přesné vymezení regionů, které již byly formálně připojeny, ponechává otevřené. To také zhruba odpovídá aktuálně uvázlé frontové linii. Pro Rusko je také dnes již samozřejmé, že o odzbrojení a ukrajinském zřeknutí se členství v NATO se nebude vyjednávat. A protože žádná válka netrvá věčně, dojde nakonec k mírové smlouvě, která však bude pro Ukrajinu horší, než jak vypadal návrh smlouvy z dubna 2022.

Západní intervence nepřinesla Ukrajině nic jiného než utrpení a povede k územním ztrátám, kterým bylo možné se v dubnu 2022 vyhnout. Byl Západ tak optimistický, že skutečně věřil, že Ukrajina může Rusko vojensky porazit? I kdyby tomu tak tehdy bylo, dnes je zřejmé, že tento přehnaný optimismus byl chybným úsudkem. Co vlastně dnes Západ chce? Dlouholetou zákopovou válka, která by nejen stála životy statisíců Ukrajinců a Rusů, ale navíc by přetížila finanční zdroje Západu a omezila by podporu západních vlád jejich vlastním obyvatelstvem?

Nebo jsou možná někde v okolí západních vlád realisté, kteří nyní truchlí nad promarněnou příležitostí uzavřít mír, v němž by si obě strany zachránily tvář a který by nejen dal Ukrajině dlouhodobé vyhlídky, ale dokonce by nabídl i šanci na novou bezpečnostní architekturu v Evropě? To by mělo být v zájmu Evropanů. USA – a pravděpodobně i Británie – vidí tento bod jinak a těží ze situace, kdy se dva jejich konkurenti, kontinentální Evropa a Rusko, zamotávají do dlouhé, vzájemně oslabující války. Neúspěch v dubnu 2022 by proto měl být vnímán také jako příležitost – pro novou zprostředkovatelskou ofenzívu pro mírovou smlouvu; pouze tentokrát bude lepší vynechat zástupce USA a Velké Británie.“

V dubnu 2022 byly jako územní cíle dostupné pouze oblasti označené červeně. Oranžové oblasti byly přidány od září 2022.(Viz obr.)

sdílet na