“Jsou zvyklí lhát”

Vladimir Putin dnes jednal s představiteli afrických zemí, kteří přijeli do Petrohradu.

Jednání trvala více než tři hodiny.

“Vladimir Putin je velkým přítelem Afriky” – těmito slovy pozdravil prezident Komor Assoumani Azali prezidenta Ruska.

Putin: Západ podvedl africké země v dohodě o obilí

Potraviny v rámci dohody o obilí nebyly zasílány do zemí v nouzi, jde o podvod ze strany západních zemí, řekl prezident Vladimir Putin na setkání se zástupci afrických zemí.

“Jsou zvyklí lhát,” prohlásil Putin o EU

Ukrajinské obilí vstupuje na světové trhy, ale potravinová krize v afrických zemích je stále ve velmi akutní fázi. Tyto státy nadále nedostávají to co potřebují.

Putin předložil údaje: do 15. června opustily ukrajinské přístavy lodě s celkovým nákladem 31,7 milionu tun.  Pouze 976 tun zemědělských produktů bylo odesláno do Džibuti, Etiopie, Somálska, Libye, Súdánu, tedy do zemí v nouzi v Africe. To je 3,1 % z celkového počtu.

„Tyto neokoloniální evropské, ale v podstatě americké, úřady znovu podvedly mezinárodní společenství a země Afriky.  31,7 milionů tun bylo vyvezeno [z ukrajinského území] a pouze 3 % šla do potřebných zemí v Africe. Není to podvod?” – cituje TASS Putina.

Evropa podle prezidenta Ruska opět oklamala své africké partnery. Země EU obdržely mnohem více – 38,9 % vyvezeného ukrajinského obilí. To je 12,3 milionů tun.

„Byli po staletí zvyklí lhát celému světu a pokračují v tom i dnes,“ prohlásil Vladimir Putin.

https://1url.cz/guKnT

Putin poprvé představil návrh Istanbulské smlouvy o Ukrajině

Putin řekl, že Ukrajina ve skutečnosti zahodila ustanovení Istanbulské smlouvy.

Ruský prezident Vladimir Putin poprvé představil návrh Istanbulské smlouvy o Ukrajině. Smlouvu ukázal na setkání s africkou delegací v Petrohradě 17. června.

Prezident poznamenal, že dokument se nazývá „Smlouva o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti Ukrajiny“.

„Jde o záruky. Osmnáct článků,“ zdůraznila hlava státu.

Poté, co Rusko stáhlo vojáky od Kyjeva, jak bylo slíbeno, však ukrajinské úřady tuto dohodu opustily, řekl Putin. Ukrajina tehdy parafovala istanbulský dokument, který obsahoval vše, až po počet vojenské techniky a personálu, upozornil ruský vůdce.

„Ale poté, co jsme, jak jsme slíbili, stáhli jednotky od Kyjeva, kyjevské úřady, jak to obvykle dělají i jejich majitelé, vše hodily na smetiště dějin. Řeknu to přesně. Odmítly to,“ shrnul prezident.

„Nesouhlasili jsme s ukrajinskou stranou, že tato dohoda bude důvěrná, ale nikdy jsme ji nepředložili, nekomentovali.  Návrh této smlouvy parafoval šéf vyjednávací skupiny z Kyjeva. Dal tam svůj podpis. Tady to je,“ ukázal Putin dokument.

“Kde jsou záruky, že v budoucnu nevypoví žádné další dohody? Ale ani za těchto podmínek jsme nikdy neodmítli vyjednávat,“ řekl Putin.

Zejména záhlaví dokumentu, který Putin ukázal, naznačuje, že se jedná o koncept k 15. dubnu 2022. 

Odstavec 1 článku 1 uvádí, že „Ukrajina se zavazuje zachovat svou trvalou neutralitu, která je vyhlášena a zakotvena v Ústavě Ukrajiny“. 

V dalším odstavci je uvedeno, že garantující státy uznávají, respektují a garantují status Ukrajiny jako trvale neutrálního státu a rovněž se zavazují zajistit dodržování tohoto statusu na mezinárodní úrovni. Ukrajina se zase „zavazuje, že nebude provádět činnosti, které by byly v rozporu s mezinárodně právním statusem trvalé neutrality“ (čl. 1 odst. 3a).

Seznam ručitelských zemí je uveden v preambuli smlouvy.

Smlouvu o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti Ukrajiny měly podle preambule podepsat ručící země včetně Ruské federace a také Ukrajina. Jak je uvedeno v textu, signatáři jsou přesvědčeni zejména o tom, že zajištění na mezinárodně právní úrovni „je <…> součástí dlouhodobého cíle zachování <…> míru a bezpečnosti a to i na regionální úrovni.”

Velká Británie, USA , Čína, Francie, Turecko a Bělorusko jsou jmenovány jako garanti bezpečnosti v návrhu Istanbulské smlouvy, který vešel ve známost v sobotu 17. června.

V tureckém Istanbulu se 29. března 2022 uskutečnilo poslední kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Trvalo asi tři hodiny. Později Kyjev oficiálně odmítl kontakty s Moskvou.

Putin: Kyjev rozpoutal válku v roce 2014, Rusko mělo podle Charty OSN právo pomoci Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin během setkání s delegací afrických zemí řekl, že Kyjev rozpoutal válku na Ukrajině v roce 2014 a Rusko má podle Charty OSN právo poskytnout pomoc Donbasu.

Podle jeho slov se kyjevský režim pokusil vyřešit problém Donbasu silou zbraní a v roce 2014 zahájil nepřátelské akce pomocí letadel, tanků a dělostřelectva proti civilistům.

„Byl to kyjevský režim, kdo rozpoutal tuto válku v roce 2014 a my jsme měli v souladu s článkem 51 Charty OSN právo jim pomoci s odkazem na klauzuli o sebeobraně,“ zdůraznil prezident.

Putin již dříve řekl, že odmítnutí mírového urovnání na Donbasu ze strany Ukrajiny přimělo Rusko zahájit SVO,  aby zastavilo agresi kyjevského režimu. https://1url.cz/AuKnC

Ruský prezident Vladimir Putin také prohlásil, že Rusko má plné právo uznat nezávislost DLR a LLR v souladu s Chartou OSN.

Putin připomněl, že válčící strany na Ukrajině podepsaly minské dohody, načež se ukázalo, že Západ a kyjevský režim „vodily Rusko za nos“. Prezident Ruska poznamenal, že bylo veřejně oznámeno, že západní země a Kyjev nebudou dodržovat mírové dohody, a skutečně z mírového procesu odstoupily.

Podle Putina bylo Rusko poté nuceno uznat nezávislé státy LPR a DLR vzniklé na území Ukrajiny.

„Otázka zní: měli jsme právo uznat nezávislost těchto území? V plném souladu s Chartou OSN jsme na to měli právo,“ zdůraznil ruský prezident. 

Dne 21. února 2022 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekrety o uznání nezávislosti LPR a DLR ze strany Ruska.

30. září 2022 Putin podepsal dohody o vstupu čtyř nových subjektů do Ruské federace: Doněcké a Luhanské lidové republiky a také Záporožské a Chersonské oblasti.

sdílet na