blogKrize UKRAJINA

Ruští zákonodárci se obracejí na svět kvůli ukrajinskému “terorismu

Ruští zákonodárci se obracejí na svět kvůli ukrajinskému “terorismu
Horní komora parlamentu obvinila “kyjevský režim” a jeho západní podporovatele ze zničení přehrady Kachovka.
Ruští zákonodárci se obracejí na svět kvůli ukrajinskému “terorismu
Satelitní snímky Maxar s detailním pohledem na přehradu a hydroelektrárnu Nová Kachovka před/po. © Getty Images / Maxar
Horní komora ruského parlamentu, Státní duma, v úterý připsala vinu za zničení přehrady Kachovka Ukrajině a jejím západním podporovatelům a vyzvala zákonodárce v dalších zemích, aby se k incidentu vyjádřili.

V otevřeném dopise “parlamentům a národům světa”, který byl zveřejněn ve čtvrtek, ruští senátoři odsoudili to, co označili za “teroristický čin kyjevského režimu”. Zákonodárci upozornili, že protržení přehrady vedlo k “velké ekologické katastrofě” na trase řeky Dněpr.

Podle dokumentu Moskva loni v říjnu varovala OSN, že ukrajinské vedení může provést “takový teroristický čin”.

Jako důkaz úředníci uvedli opakované ostřelování vodní elektrárny Kachovka ukrajinskými silami v roce 2022. Dále tvrdili, že ukrajinské orgány úmyslně otevřely stavidla na podobném zařízení výše po proudu, čímž naplnily nádrž Kachovka až po okraj.

MAAE vydala varování před největší evropskou jadernou elektrárnou

Ruští senátoři dále obvinili Západ z rozpoutání “dezinformační kampaně”, jejímž cílem je přenést vinu za zničení přehrady na Moskvu.

V dopise vyzvali parlamenty ostatních zemí, aby reagovaly na “další zločin kyjevského režimu” a učinily vše, co je v jejich silách, aby zabránily dalším podobným “aktům mezinárodního terorismu”.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu v komentáři ke zničení přehrady obvinil Ukrajinu a její západní podporovatele, že hazardují na cestě nebezpečné eskalace.

Ruský vůdce označil incident za “barbarský čin”.

Den předtím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že kyjevské vedení se na elektrárnu zaměřilo jako na odvetu za to, co označil za zpackané pokusy o protiútok.

Ukrajina ze své strany trvá na tom, že její síly nemohly objekt vyhodit do povětří, protože elektrárnu držela ruská armáda. Představitelé Kyjeva rovněž zdůraznili, že žádná z raket, které mají k dispozici, nemohla způsobit tak velké škody, zejména vzhledem k tomu, že přehrada ze sovětské éry byla navržena tak, aby odolala jadernému úderu.

Přehrada Kachovka se částečně protrhla v úterý ráno, což způsobilo záplavy v několika městech a vesnicích podél řeky Dněpr.


Přehrada Kachovka byla zničena a Dněpr je zaplaven: Jak to ovlivní rusko-ukrajinský vojenský konflikt?


Dramatický úterní kolaps způsobil humanitární katastrofu, ale změnil také situaci na místě pro obě armády


Dobrovolníci vozí místní obyvatele na lodích během evakuace ze zatopené oblasti v Chersonu 8. června 2023 po škodách utrpěných na přehradě vodní elektrárny Kakhovka. ©  ALEKSEY FILIPPOV / AFP

V úterý večer byla částečně poškozena vodní elektrárna Kachovka, která je nyní součástí jihozápadního Ruska a dříve se nacházela na ukrajinském území, a 11 z jejích 28 ramen bylo zničeno. Proudy vody z nádrže se protrženou hrází řítily dolů po proudu do řeky Dněpr. To vedlo k humanitární katastrofě, která postihla obyvatele obou břehů řeky, výrazně ovlivnila životní prostředí a změnila rozmístění vojenských sil v regionu.

Kdo má z katastrofy největší prospěch a jaký dopad bude mít na probíhající konflikt?

Předpoklady pro katastrofu
MVE Kachovka je pod kontrolou ruských vojsk od prvního dne ofenzivy, tedy od února 2022. Spolu s automobilem Antonov a železničními mosty byla jedním z klíčových bodů, které sloužily k jejich postupu a umístění v tehdejší jižní části Ukrajiny. Později byl most přes přehradu využíván pro zásobování vojsk v Chersonské a Nikolajevské oblasti.

Po obdržení dalekonosných zbraní od NATO zaútočily ozbrojené síly Ukrajiny (AFU) na tyto trasy, aby zabránily jejich využití Ruskem. V noci na 12. srpna 2022 AFU ostřelovala vodní přehradu pomocí raketového dělostřelectva. Bombardování přehrady tehdy potvrdil Vladislav Nazarov, mluvčí ukrajinského operačního velitelství Jih. Západní experti a ukrajinská média jej ocenili potleskem. 

Zatímco ti první se zabývali hodnocením, zda ostřelování zaručuje izolaci ruské armády, ti druzí se snažili předhánět v “humoru”. Jeden z hlavních ukrajinských propagandistických kanálů, telegramový kanál “Trukha” (s více než 2,7 milionu odběratelů), žertoval o “nafukovacích kachnách”. Po zničení přehrady se však jejich vyprávění změnilo a příspěvek byl smazán.

Dne 29. prosince deník The Washington Post s odvoláním na ukrajinského generála Andreje Kovalčuka uvedl, že ukrajinská armáda provedla zkušební údery na stavidla MVE pomocí odpalovacích zařízení HIMARS – zřejmě proto, aby zjistila, zda to způsobí zvýšení hladiny vody níže po proudu. Plánem bylo spláchnout ruské přechody přívalem vody z poškozené přehrady.

To se ve skutečnosti 6. června přesně stalo. Rusové však v té době již z pravého břehu odjeli. V listopadu loňského roku se Moskva z oblasti stáhla kvůli neustálým úderům AFU a riziku zhroucení Kachovské MVE. 


Pohled ukazuje zatopené centrální náměstí v Novaya Kakhovka poté, co byla zničena vodní elektrárna Kakhovka. ©  Sputnik / Dmitrij Makejev

Neustálé ostřelování nepoškodilo pouze konstrukci vodní elektrárny. Stále více také ztěžovalo údržbu, což se na katastrofě podílelo. Od získání nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 nebyla kaskáda dněperských nádrží (řada MVE podél řeky Dněpr) dostatečně financována, což vedlo k opakovaným negativním posudkům stavu MVE, zejména ze strany US Army Corp of Engineers (USACE).

Posledním přispívajícím faktorem byla hladina vody v nádrži Kachovka. Ta stoupla ze 14 metrů v únoru na 17,5 metru na začátku června v důsledku toho, že Ukrajina otevřela stavidla dněperské MVE, která se nachází výše na řece v Záporoží. Dříve hladina vody v nádrži zřídkakdy přesahovala 16,5 metru. Ukrajinské ostřelování navíc zabránilo pracovníkům Kachovské MVE provádět opravy a regulovat vypouštění vody. 


Současná situace 
Nová Kachovka a okolní vesnice pod ruskou kontrolou byly první, které utrpěly zničením vodní elektrárny. Po vyhodnocení situace místní úřady zavedly plán nouzové evakuace při povodních. Mnoho obyvatel však evakuaci odmítlo a zůstalo ve svých zaplavených domech. Ráno 7. června začala hladina vody v Nové Kachovce opadávat. 

V pobřežních vesnicích ležících níže po proudu byla situace vážnější. Vesnice Korsunka je zcela zaplavena a obce Dněprani, Krynki a Kazačij Lageri jsou částečně zatopeny. Povodňová voda dosáhla také Aljošky, důležitého města pro ruskou armádu. V části Chersonské oblasti kontrolované Moskvou byl vyhlášen výjimečný stav. V současné době je pohřešováno sedm lidí.

Povodně zasáhly také území kontrolované Ukrajinou. Město Cherson bylo částečně zaplaveno a přes tisíc lidí bylo evakuováno. Podle ukrajinských úřadů začaly záplavy opadávat ve středu ráno

Vodní elektrárna Kachovka je v současné době zcela zatopena. To představuje další hrozbu pro MVE, zejména proto, že Ukrajinci pokračují ve vypouštění vody do nádrže Kachovka. Tiskový tajemník ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov prohlásil, že za katastrofu je zodpovědný Kyjev a že Kachovská MVE vykazuje známky záměrné sabotáže ze strany Ukrajiny, podniknuté kvůli neúspěchu její tolik propagované protiofenzívy.


Ruský prezident Vladimir Putin ©  Sputnik / Gavriil Grigorov

Sám Putin odsoudil “barbarský čin zničení vodní elektrárny Kachovka v Chersonské oblasti”, který podle ruského prezidenta vedl k “rozsáhlé ekologické a humanitární katastrofě” na dolním toku řeky.

Ukrajina z katastrofy obvinila Rusko, které obvinila z terorismu a cynického přístupu k lidem na území, které v Chersonské oblasti kontroluje.


Humanitární aspekt
Na územích postižených současnými záplavami už půl roku zuří aktivní boje. V důsledku toho Rusko i Ukrajina pravidelně prováděly evakuace civilistů. Mnoho vnitřně vysídlených osob a uprchlíků se ze záplavové oblasti přesunulo do jiných ruských regionů. Pro místní obyvatelstvo to však představuje další pohromu a pro těch několik málo lidí, kteří zůstali ve svých domovech, je stěhování velmi aktuální.

V důsledku toho byla nouzová opatření spíše omezená. Po více než roce bojů si obě strany na ubytování uprchlíků zvykly a tato nová výzva je nezaskočila. 

Nakonec voda ustoupí a zničené domy budou opět přístupné. Návrat však bude obtížný, a to i pro ty, kteří jsou ochotni riskovat život pod neustálým ostřelováním. Aby Rusko podpořilo uprchlíky a motivovalo je k opuštění válečné zóny, vydává certifikáty na bydlení a poskytuje evakuovaným jednorázovou platbu 100 000 rublů (asi 1 200 dolarů podle současného kurzu).

Na územích pod ukrajinskou i ruskou kontrolou došlo k velkým škodám na zásobování regionu vodou. Úřady již zavedly omezení v Krivém Rogu, velkém městě kontrolovaném Kyjevem, které odebírá vodu z nádrže Kachovka. 

Na rozsáhlém území je ohroženo také zavlažování plodin, ale plný rozsah škod způsobených touto katastrofou bude teprve odborně vyhodnocen.

 
Zaměstnanci ruského ministerstva pro mimořádné situace pracují v osadě Korsunka, která je po zničení vodní elektrárny Kakhovka téměř celá zatopená. ©  Sputnik / Dmitrij Makejev

Ohrožení ZNPP
Dalším nebezpečím je hrozící pokles hladiny vody v nádrži Kachovka, pokud by došlo k úplnému kolapsu MVE. Podle některých názorů by to mohlo narušit chlazení reaktorů Záporožské jaderné elektrárny (ZNPP) – proces, který je na vodě z Kachovky závislý.

Ruští odborníci se však nedomnívají, že by ZNPP byla ohrožena, protože chladicí jezírko je izolováno od nádrže, z níž odebírá vodu. Vody je dostatek na chlazení obou provozovaných reaktorů. Pokud bude potřeba další množství vody a hladina vody v nádrži klesne (což zatím nebylo pozorováno), lze potrubí rozšířit.

Podobným způsobem hodnotí situaci i úředníci. “Záporožská jaderná elektrárna nebyla v důsledku této nepochybně nešťastné události nijak ovlivněna. Chladicí systém není ohrožen,” uvedl Renat Karchaa, poradce šéfa Rosenergoatomu. Poznamenal, že specialisté používají “jiné technické prostředky”, aby kompenzovali pokles hladiny vody v nádrži Kachovka. 


Pohled ukazuje jadernou elektrárnu Zaporizhzhia (ZNPP). ©  Sputnik / Konstantin Mihalchevskiy

Neúspěšná bitva o ostrovy na Dněpru
Po ústupu ruské armády z Chersonu a vytvoření fronty podél Dněpru se obě strany pustily do dělostřeleckých soubojů. Ukrajinská armáda byla ve výhodnějším postavení díky své poloze na vyšším břehu. Ruská strana však měla výhodu větší palebné síly a letectva.

Navíc se na tomto úseku fronty aktivizovaly sabotážní a průzkumné skupiny. Malé skupiny z obou stran překračovaly řeku na bojové mise, což vedlo ke srážkám na ostrovech tvořených deltou Dněpru.

Glenn Diesen: Jak americký vojensko-průmyslový komplex využívá think-tanky k únosu tvorby politiky EU

Ruská strana se zpočátku neobtěžovala s vytvořením plné kontroly nad ostrovy, což byl obtížný úkol kvůli bažinatému terénu a vysoké hladině vody. V důsledku toho získala AFU převahu a postupně postupovala vpřed. To znepokojovalo ruské jednotky rozmístěné v oblasti i několik vojenských zpravodajců. 

Všechny tyto snahy obou armád se zastavily 6. června. Ostrovy v deltě Dněpru byly zaplaveny a obě strany spěchaly s evakuací svých jednotek. Zároveň se dělostřelecké jednotky pokoušely bránit evakuaci nepřítele. Tento zmatek by mohl naznačovat, že Moskva ani Kyjev ve skutečnosti neplánovaly zničit přehradu a vytvořit potopu. 

Potenciální vyloďovací operace a “Prjazovská bitva
Kromě lokálních bojů o ostrovy, které většinou připomínaly menší taktické operace, byl tento úsek fronty považován za jeden z hlavních potenciálních směrů ukrajinské protiofenzívy. Podle některých znalců AFU plánovala provést několik vyloďovacích operací přes řeku, aby omezila ruské “dněperské” jednotky.

Tuto strategii mohli Ukrajinci využít k nátlaku na ruské jednotky umístěné vedle jednotky “Vostok”, která kontroluje úsek fronty od přehrady Kachovka po Ugledar v Doněcké lidové republice. Hlavní útok ukrajinské protiofenzívy byl předpokládán s cílem zasáhnout “Vostok” a vtáhnout jej do takzvané “Prjazovské bitvy”, jejímž cílem je odříznout pozemní koridor na Krym a přístup Ruska k Azovskému moři.

Pokud by se Ukrajina rozhodla pokusit se prorazit obranu jednotky “Vostok” a zaútočit na Melitopol nebo Berďansk, znamenal by pro ni flankovací úder jednotky “Dněpr” z Krymské a Chersonské oblasti značné nebezpečí. Aby se tomu vyhnuli a zdrželi ruské zálohy, Ukrajinci pravděpodobně plánovali provést několik výsadkových operací. 

Ukrajinská armáda však nemá žádné úspěšné zkušenosti s vedením rozsáhlých vyloďovacích operací. Pokusy zmocnit se vodní nádrže Kachovka v létě 2022 pro ně skončily špatně. Ukrajinské ženijní jednotky navíc nemají zkušenosti s realizací pontonových přechodů v bojových podmínkách a malá námořní plavidla nelze použít k zásobování velkého počtu vojáků.

To vše činí velmi nepravděpodobným, že by ukrajinské ozbrojené síly mohly provést vyloďovací operaci, která by donutila ruské ozbrojené síly k ústupu z pobřežní linie. Takový manévr by však mohl napomoci postupu v Záporožské oblasti.

Za současných podmínek je vyloďovací operace ještě méně pravděpodobná, dokud voda neustoupí. Problém není jen v tom, že se Dněpr rozšířil, ale i v tom, že se z velkého pásu pobřeží stala v podstatě bažina, kde je hladina vody hluboká méně než metr.

Místní obyvatelé Arťomovska prozradili, jak ukrajinské síly během “bitvy o Bachmut” útočily na civilisty a odváděly děti

Z vojenského hlediska je to pro Rusko velká ztráta, protože mnoho obranných pozic, včetně první obranné linie, bylo zaplaveno a ruská armáda je bude muset po návratu situace do normálu urychleně obnovit. 

Kdo je na vině?
V současné době neexistuje žádný logický argument, že zničení Kachovské MVE bylo přímo výhodné pro kteroukoli stranu. Jednání vojáků na ostrovech v deltě Dněpru a úředníků v pobřežních osadách naznačuje, že události zaskočily jak Ukrajinu, tak Rusko. Tyto faktory spolu s absencí jakýchkoli videozáznamů zachycujících výbuchy, které údajně 6. června zničily vodní elektrárnu, nepřímo potvrzují verzi, že katastrofa byla dlouhodobým důsledkem úderů ukrajinských HIMARS na přehradu. To podporují i satelitní snímky pořízené od 31. května do 4. června, na nichž je vidět, že část přehrady byla poškozena tlakem vody.

Jedinou záhadou zůstává, proč Ukrajinci zvýšili hladinu vody v nádrži Kachovka na rekordní úroveň, čímž zvýšili tlak na MVE, zatímco pracovníci údržby nemohli kvůli úderům kyjevských sil řádně vykonávat svou práci. Jednou z verzí je, že se celá kaskáda dněperských nádrží opotřebovala a Ukrajinci se snažili zachránit své vodní elektrárny, protože jejich zničení by mohlo mít pro Kyjev vážné následky.

Mezitím je pravděpodobné další ničení Kachovské MVE kvůli zvyšujícímu se tlaku vody a pravidelnému ostřelování, které znemožňuje přístup opravářským četám. Pokud bude tato činnost pokračovat, následky budou pravděpodobně ještě vážnější.

Autor: Vladislav Ugolnyj, ruský novinář narozený v Doněcku.

Strojový překlad

sdílet na

5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
sizok
8. 6. 2023 22:48
Ohodnotit příspěvek :
     

Stejně se chovali nacisti, když jim hořelo u pr-dele.
Pak shořeli. Stejně tak shoří chocholi. Nacistická svoloč.

Pavel z Moravy
9. 6. 2023 10:41
Odpovědět  sizok

Nu, opravdu to není sranda narodit se jako Rus. Ale určitou výhodu to možná má, nejsou to takoví sr.áči jako my.

jiří
8. 6. 2023 22:55
Ohodnotit příspěvek :
     

Jaký je svět – Aneb vše je jinak než nás učili.
https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=iU6PekPa4mY

Frank
8. 6. 2023 23:15
Ohodnotit příspěvek :
     

Každému soudnému jedinci je jasné, komu to prospělo. Rusku zcela jistě ne.

9. 6. 2023 00:07
Ohodnotit příspěvek :
     

Hmm…

Naposledy upraveno$ s uživatelem$