PROČ SELHALA EKONOMICKÁ VÁLKA PROTI RUSKU

Před měsícem se Západ vysmíval, že v památný Den vítězství na Rudém náměstí v Moskvě byl pouze jeden tank, který sám o sobě představoval exponát z muzea. Podle západních expertů a medií, to co v památný Den vítězství na Rudém náměstí v Moskvě oni viděli, tak podle nich znamená, že Rusko ztratilo na Ukrajině tolik vojenské techniky, že mu zbyl pouze ten jeden tank. To jak je tento úsudek či další jejich expertízy v rozporu s fakty, ukazuje pouze stav věcí, a to jak se Západ vzdaluje od reality. Ostatní svět si ponechal reálné vidění a tleská Západu na jeho odchodu z ekonomického výsluní, což bude znamenat velkou změnu v globálním uspořádání sil na této plasnetě. Tak jako v historii lidstva mnoho kdysi mocných říší upadlo do bezvýznamnosti, stejně tak tento proces započal s Evropou, jako vazalkou entitou Spojených států, aníž politické veličiny Západu si něco podobného připouští přiznat. Ta nesmírná nenávist, kterou kdysi Hitler cítil vůči Bolševickému Rusku, je dnes naprosto stejná v případě politických elit Západu vůči Ruské Federaci. Neuvěřitelná míra nenávisti zaslepila Západní politiky do takové míry, že dnes jsme svědky jak oni ze svých představ vytvářejí vlastní realitu, která však není ničím jiným než klamnou iluzí. Z mnoha důvodů lze dovozovat, že země, která vede válku bude mít svou vojenskou techniku v aktivní službě, a nikoli na slavnostní přehlídce. Což, ale naopak předpokládali Západní experti, když se vysmívali tomu co oni „viděli“ v  památný Den vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Jako v každé válce, tak určitě i Rusko utrpělo bojové ztráty na Ukrajině a výsměch ze strany Západu není ničím jiným než ukázkou jejich samolibosti. Na druhou stranu válka na Ukrajině se nevyvíjí dobře ani pro Západ. Přinejmenším v jednom velmi důležitém ohledu by měli politici západu pocítit obavy a ukázat, že jim skutečně leží na srdcích důstojná životní úroveň občanů Evropy. V únoru 2022 Rusko  zahájilo na Ukrajině tzv. „Speciální vojenská operaci “ (použilo k tomu čl. 51 Charty OSN – [2]), kterou lze minimálně srovnat s tím co provedl Západ mnohokráte, viz. agrese proti Afganistanu, Iráku, Jemenu, Libyi, Sýrii, Srbsku a dalším zemím již dříve. Nikdy dříve v případě uvedených agresí Západ nereagoval tak jako v případě Ukrajiny,  západní země rychle přijaly dvě strategická rozhodnutí a vůbec jim nevadilo, že Kyjev bombardoval a zabíjel své vlastní obyvatelstvo. První bodem bylo, že se Západ nezapojí do přímého vojenského konfliktu s Ruskem, ale budou ekonomicky a vojensky podporovat  Ukrajinu. Dnes vidíme, že tomu již tak není, což dokazuje záhadný teroristický útok a vyřazení ruského plynovodu „NordStream“.  Ukázalo se, že to byla tajná vojenská akce US Forces,  jak ji popsal respektovaný a slavný investigativní US novinář  Seymour Hersh [3] Ke štědrým dodávkám zbraní Západem napsal další US publicista Larry Johnson, zde je citace [4, 5]: Chtěl bych se zeptat těch politiků a odborníků ve Washingtonu, kteří agitují za dodávání dalších zbraní na Ukrajinu, jak by Spojené státy reagovaly, kdyby Rusko vyzbrojovalo mexické drogové kartely zbraněmi, které by zabíjely americké občany? Odpověď znáte. Americká veřejnost by se rozzuřila a požadovala by odvetu. Pokud si myslíte, že Rusy, jejichž historie je psána krví staletých nájezdníků, nezajímá hrozba, kterou NATO představuje na jejich západní hranici, pak nevíte nic o houževnatosti Ruska při odrážení takových hrozeb. Dnešní doba je velmi nebezpečná. Eskalace ze strany Západu hrozí rozšíření na 3. světovou válku. Druhý bod strategie se však ukázal jako naprosto neúčinný, pouze prokázal hloupost hraničící s tupostí západních elit: Rozhodnutí vést hospodářskou válku s Ruskem a vyvolat v této zemi ekonomický kolaps v dosud nevídaném rozsahu, jaký se nepodařil ani Hitlerovi. Dle plánů geniálních stratégu v Bruselu mělo být Rusko téměř finančně úplně odříznuto od světa, sankce a bojkot veškerého dovozu a vývozu s výjimkou humanitárních produktů, jako jsou léky. Putinovské Rusko mělo být podle této teorie naprosto ožebračeno, aby nakonec kapitulovalo a Západ si ho mohl dle libosti rozporcovat. Jak lze po roce vidět tak ruského medvěda si začali hýčkat jiní a tak se má celkem k světu. Naopak občané Západu pociťují dopady idiocie vlastních politiků, kteří postupně z původně sebevědomé „střední“ třídy produkují úspěšně „žebráckou“. Perličkou unikátních schopností je český genius prof. Fiala, který  z postu premiéra radí zoufalým zbídačovaným občanům, aby neztratili odvahu požádat si o dávky. Politické elity Západu jsou zmatené, a již vůbec nemají odvahu přiznat, že vyslaný bumerang nezasáhl medvěda, kterého chtěli ulovit. Bumerang se vrátil a naopak trefil pomatence z neumětelova, byl to přímý zásah. Pomatení se tváří zcela sebevědomně, nic se nestalo, zatímco okolní svět se směje. Zmatené politické elity se podivují nad tím, že nic neprobíhá dle očekávání. Lokajská Evropa plní slepě „národní zájmy“ svého pána z druhé strany Atlantiku. Následky jsou nuceni nést občané ve formě nových daní a rekorní inflace dané vysokou cenou dříve levně nakupovaných surovin a bojkotu energetických komodit (plyn, ropa) –   ruské ropy a plynu. V roce 2020 odebraly státy  EU z Ruska 39 % plynu a 23 % ropy; ve třetím čtvrtletí  roku 2022 to bylo 15 %, resp. 14 %. V roce 2021 činil dovoz fosilních paliv z Ruska do Velké Británie 4,5 miliardy liber, v roce 2023 na konci ledna to „ofiiálně “ bylo – 1,3 miliardy liber. Na druhou stranu, není paradoxem, že státy, které jsou v takřka válečném střetu s Ruskem, tak s ním ještě obchodují? Nicméně uvedená čísla nevysvětlují rozsah neúspěchu poškozování ruské ekonomiky. Ukázalo se totiž, že zatímco Západ chce hospodářskou válku, tak zbytek světa nikoli. Ten si ponechal svobodu suveréně hájit své ekonomické zájmy a válečné výkřiky pomatenců je naprosto nezajímají. Blázna je třeba vyslechnout a nechat ho jít. Dnešní stav ekonomických vazeb ukázal, že pokles vývozu ropy a plynu do Evropy není pro Rusko fatální, jak si představovali pomatení Evropští stratégové. Rusko bez problémů obrátilo svůj export do jiných teritorií a přesměrovalo vývoz do Číny, Indie a dalších zemí, které nyní jásají, poněvadž  se jim snížili ceny nakupovaných surovin. Čína a Indie si díky tomu budují pozici, aby Evropu ekonomicky nahradili. Evropa se stává cenově nekonkurenceschopnou, průmysl Evropy je v likvidaci. Ukrajina není určitě prioritou Číny, Indie a ani dalších zemí, tím jsou jejich vlastní občané. Je ironií, že část ruské ropy vyvezené do Indie byla dodána do Evropy, to je vidět na zvýšeném počtu lodí, které odvážely ropu z Indie Suezským průplavem. Navíc nefungují ani ty sankce, kdy Západ vyhrožuje jiným suverením státům, aby konali proti ekonomice  Ruska.  Rusko tedy ani nepotřebuje nastrčené prostředníky, jak se snaží občanům namluvit některá media. Šetření německého deníku Bild odhalilo překvapující nárůst vývozu do zemí obchodujících s Ruskem. Například dovoz německých motorových vozidel do Kazachstánu vzrostl v letech 2021-2022 o 507 % a do Arménie o 761 %. Vývoz chemických výrobků do Arménie se zvýšil o 110 procent a do Kazachstánu o 129 procent. Prodej elektrických a počítačových zařízení do Arménie vzrostl o 343 procent. Co se s tímto zbožím děje, jakmile se dostane do těchto bývalých sovětských republik, je těžko zjistitelné.  Bystřejší čtenář si položí otázku. Proč před časem Západ tak hystericky medializoval zaručené zprávy z Kyjeva, podle kterých Rusko nakupovalo z EU ve velkém množství myčky na nádobí? Dle pohádek blondýny Ursuly von der Leyen, o níž v jednom komentáři se uvedlo, že „ona sama je žertem“ [6],  mělo Rusko elektroniku vymontovanou z myček přemodifikovat a používat při výrobě  zbraňových systémů[7].

Západ si stěžuje, že pokud nedojde k celosvětovému bojkotu Ruska, pak je velmi těžké zabránit tomu, aby se zboží vyrobené na Západě dostalo do Ruska. Není těžké na veřejně dostupných  serverech dohledat informace, že EU není jediným výrobcem myček na nádobí a dalších výrobků. Navíc Rusko  si tyto elektronické součástky je schopno vyrobit samo [8]. Západ zahájil sankční válku proti Rusku, s pocitem své vlastní nadřazenosti a iluze vlivu ve světě. To již ale dávno není pravda.   Realita je taková,  že nezápadní země nemají zájem uvalovat sankce na Rusko. Výsledky tohoto mylného záměru jsou patrné. V dubnu loňského roku experti z MMF předpověděli, že ruská ekonomika poklesne v roce 2022 o 8,5 % a letos o dalších 2,3 %. Realitou je to, že HDP loni kleslo pouze o 2,1 procenta. V r.2023 dokonce i MMF předpovídá  růst. Ruská ekonomika nebyla zničena; jen se přetvořila, přeorientovala a dnes se již dívá více směrem  na východ a jih než na Západ, který dělal vše, aby nastal v Rusku „ekonomický kolaps“. Asi již i ten, kdysi k Evropě přátelsky nakloněný Putin přišel na to, že je nutný radikální obrat a změnit obchodní „partnery“.  On dlouho nepochopitelně a naivně  odmítal uvěřit starému moudru, které praví: „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“. Dnes je patrné, že Západem vyhlášení hospodářské války Rusku mělo částečně negativní, ale i pozitivní dopady. Rusko nepochybně utrpělo škody v důsledku západních sankcí, ale ne v takové míře, jak si na Západě v euforii sebejistí stratégové představovali. Bezpochyby významnou změnou je, že došlo k radikální obchodní diverzifikaci Ruské Federace.  Dnes již Rusko „nestojí na jedné noze“. Pro Rusko přestal být Západ hlavním obchodním partnerem.  Což bohužel pro Západ znamená citelné zvýšení cen vstupů za energetické, ale i další surovnové zdroje. Díky levným cenám energetických komodit a surovinám z Ruska byla Evropa cenově konkurenceschopná. To již však přetává neplatit.  Totéž přestává platit v případě nákladů za energie pro občany. Dnes díky dříve „dobře míněným“ varováním, tlakům americkýcj vlád, plus v důsledku teroristického útoku, který zničil plynovody „Nordstream“,  je Západ nucen nakupovat  předražený LNG z USA. EU se zcela podřídila politice a „národním zájmům“ upadajícího hegemona za Atlantikem. Ten produkuje ekologicky pochybný plyn z břidličných písků, což  samozřejmě znamená obrovský nárust tzv. „uhlíkové stopy“.  Dokument britské Kolumbijské univerzity se zabýval celkovými dopady používání nekonvenčních plynů, včetně břidlicového plynu a metanu z uhelných ložisek. Publikovaný  odhad byl, že  tyto nekonvenční zdroje plynu by zvýšily globální teplotu o více než 2,8 stupně Celsia [9]. Dnes kritických článků na toto téma moc není. Proč asi? Evropské elity a Bruselskou byrokracii moc nezajímají enviromentální dopady a další problémy týkající se břidlicových plynů a LNG.  Tito politici Západu zásadně nikdy, ale nikdy nepůjdou proti zájmům svých sponzorů, kteří financují jejich recyklaci, před každými volbami, což oni nazývají demokracií. Přeloži: GeHa Zdroje: [1]  https://www.spectator.co.uk/article/why-the-economic-war-against-russia-has-failed/ [2]  https://www.globalresearch.ca/setting-the-record-straight-stuff-you-should-know-about-ukraine/5807548 [3]  https://seymourhersh.substack.com/p/how-america-took-out-the-nord-stream [4]  https://vk.com/wall578562906_91391 [5]  https://sonar21.com/western-escalation-threatens-to-widen-world-war-iii/ [6]   https://www.youtube.com/watch?v=R-g6jY8DI3c [7]  https://tapnewswire.com/2022/10/image-ursula-von-der-leyen-really-underestimated-the-power-of-those-dishwasher-chips/ [8]  https://defenceview.in/2022/05/24/the-truth-about-russia-using-dishwasher-chips-in-military-equipment/ [9]  https://www.power-technology.com/features/featureshale-gas-and-fracking-the-environmental-impact/ https://www.bbc.com/news/science-environment-13053040

sdílet na