“Chtěli jsme Rusy zmlátit a ukázat jim, kam nemají strkat nos,” řekl Američan a zalitoval
“Chtěli jsme Rusy zmlátit a ukázat jim, kam nemají strkat nos,” řekl Američan a zalitoval
V minulosti se cesty ruských a amerických vojáků často křížily při různých cvičeních. A tento příběh je z jednoho z takového setkání. Všichni vojáci ze Států mají jeden společný rys: kamkoli přijdou, chovají se arogantně a věří, že nikdo není víc cool než oni. I Superman je slabší.
Materiál vychází ze vzpomínek jednoho amerického vojáka. Podělil se o ně na vlastním blogu po mnoha letech – když odešel z armády na vlastní přání. Pozoruhodné je, že je to vzácnost. A proto bude materiál opravdu hodnotný.
Podle slov Američana (překlad autora blogu)
“Podílel jsem se na jednom velkém projektu. Byli tam Rusové. Na obou stranách byli zkušení muži, kteří toho hodně zažili.
Když projekt dospěl k logickému závěru, sedli jsme si ke stolu a oslavit úspěchy. “V jednu chvíli za nás začalo mluvit vypité. Protože ani jedna ze stran nikdy předtím nic podobného nepořádala. A tak jsme se nakonec začali bavit o tom „věčném“, kdo ve druhé světové válce vyložil více úsilí než ostatní, o tom, jestli Američané letěli na Měsíc, nebo ne. A sami jsme nevěděli jak, dostali jste se ke zbraním a k tomu, čí armáda má lepší vojáky.“ Nakonec to všechno dospělo k otázce Rusa:
– Říkáte o sobě, že jste nejsilnější armáda na světě, ale proč se nás potom tolik bojíte? My jsme přece dobrosrdeční. A vy jste u nás se svými chlapci už půl roku, ještě jsme nikomu nic zlého neudělali, – řekl Rus s upřímným zájmem.
– No, co jsem o Rusech věděl do toho? Všechno, co jsem o nich kdy slyšel – bylo jen z úst zkušeného instruktora, vyšší hodnosti než já. Byl dvakrát vážně zraněn. A pokaždé říkal, že to bylo kvůli Rusům. Že něčeho takového jste schopni jen vy. Od něj jsem se o těch situacích dozvěděl víc. Byl přece jen vyšší hodnosti a nikdo jiný než Rusové ho nikdy předtím nezranil.
Dva příběhy Američana
Když si oddechl, americký voják vyprávěl dva příběhy, které slyšel od svého mnohem zkušenějšího instruktora zraněném ruskýma rukama:
“První vážné zranění utrpěl v Afghánistánu. Jako mladý muž, úplný zelenáč, ucho, tam byl ve službě. Při střežení území, které mu bylo přiděleno, odhalil ve vzduchu dva vrtulníky. Poznal je – byly ruské. Nikdo však nevěděl, proč se tam objevily. Najednou se prudce otočily a letěly směrem k nám. Soustředil jsem se a začal čekat na příležitost střílet na zničení z výhodné pozice. V 30 metrech ode mne, zastaviv přímo nad roklí, se nijak nehýbaly. Střílím a střílím, ale kulky doslova létají jen od něho. Vzdálenost byla krátká, a tak jsem spatřil usmívajícího se pilota. Ruského pilota. A poslední, co si pamatuji … byl úsměv na jeho tváři. Pak jsem se probudil zpátky na základně. Ukázalo se, že ušetřil zelenáče, ucho a nezlikvidoval mě, na památku mi nechal otřes mozku. Teprve později jsem se dozvěděl, že nejlepší esa mezi nimi Evropany nelikvidují. Vyřazují je ze stavu a ponechávají je naživu.” “Příště jsem se s Rusy setkal v Kosovu. Neměli ani žádné zbraně. Žádnou munici, žádné zásoby. Zvenčí vypadali navíc maximálně zbytečně. No, co tihle „automaty“ a helmy dokážou udělat s vycvičenými Američany? Při všem jejich přání, tak nic. Ale jejich vzdorovité chování nás dráždilo ze všeho nejvíc. S civilisty se bavili, dokonce jim pekli chleba. A jezdili v obrněných transportérech. Pokud jde o nás, k americkým vojákům se tam chovali s opovržením. Komu by se takové chování vůbec mohlo líbit? Tak jsme se rozhodli, že jim to vrátíme. Aby věděli, že kam nemají strkat nos,. Abychom je „zlehka“ zmlátili, ale nedotáhli to do extrému. Prostě jim ukázat, že je lepší se takhle na cizím území nechovat.
K rendezvous jsme se připravovali, jako by šlo o velkou operaci. Od neprůstřelných vest až po tasery. Nic vážnějšího jsme nebrali. Rozhodli jsme se tam jít pod rouškou noci, jako skuteční profesionálové. Najednou se z ničeho nic ozve výkřik: “Urá-urá-urá-urá!” a Rusové v pruhovaných tričkách vyběhli ze svých úkrytů. Nepamatuji si, co se pak stalo, probudil jsem se až v nemocnici s bolestí hlavy. Nejenže nám všem „zhasli světla“, ale ještě nás odvezli na základnu. Tak bylo několik desítek zkušených amerických vojáků vyřazeno z boje, aniž by jim způsobili nějaké kritické škody. Ale nejvíc ze všeho se americký voják divil, proč si Rusové, když se o útoku dozvěděli, oblékli pruhovaná trička, a ne neprůstřelné vesty.
Od té doby tyto dvě historky vyprávěl svým mužům, aby se k Rusům chovali opatrněji. Nebylo totiž jasné, co se od nich dá očekávat. A přesto byli ruští vojáci noblestnější. Dokonce pomohli svým “kolegům”, kteří celou operaci připravili, aby jim dali za vyučenou, dostat se domů.
Překlad Peter 008
Na seznamu by mu nevěřili a pokládali by to za blábol.
Na seznamu mě naštve už přehled titulků, ČT platit musím, ale ani nezapínám, o Nově a Primě mám taky svůj názor a na Barandově – kdyby ta moje nesledovala Nebezpečné vztahy, tak to budu taky bojkotovat. To si radši z flešky pustím Troškovu pohádku (ty nové od jiných taky nemiluju, z toho mne vyléčila tenkrát ta pohádka ze štědrého dne, kdy ty “princezny” vypadaly, jako výběr z E55).
Na seznam chodí jen pitomci.
Napodobně.
Rusové se chovají arogantně, když zbohatnou a zhůvěří – kolem zlomu tisíciletí byla takových plná Praha. Pak ale zřejmě vychladnou, už o takovém neslyším.
Amíci se chovají nadřazeně zřejmě vždy a všude, aspoň, co jsem vyposlechla historky.
Kamarádka byla dlouho na humanitárce po tsunami v Indonézii a lomila nad nima rukama, že s nimi nechtěl nikdo dělat, protože by je musel praštit.
Markýzo, neplést si Ruska s židém. Většina těch zbohatlíků ve světě, jsou právě židé.
To nevím. Mluvili rusky, mívávali úchvatné kožichy – pro mě to byli Rusové. Ostatně Židy s vámi pomlouvat nebudu, mám židovskou švagrovou, její rodina si vytrpěla své a já ji mám moc ráda.
Aneb, jak jsem jinde poznamenala – když se někdo chová jako hovádko, je mi fuk, jestli je žid, Rétoromán, nebo třeba Eskymák.
Vono,s tou lidskou psýchou je to složité.Představte si že byste zdědili přepychovou vilu a bydleli v ní.Už ten pocit vyjímečnosti by vás nutil ostatními ,,pohrdat”.Vlastnit něco hodnotného,co jiní nemají,z člověka udělá zaslepence.Něco jako v té pohádce z ševce princovy šaty.A proto je důležité poznat sám sebe.
.. s tím si dovolím nesouhlasit, existují výjimky. S jedním takovým výjimkou jsem se setkal při společenské akci ve Vídni, byli jsme tam v tom noblesním prostředí dva co vyčuhovali jako hřebík z rakve, díky poněkud ležérnímu oblečení i zjevu. Úplně obyčejný prima chlap s prima manželkou, která měla úsměv od ucha k uchu a stisk ruky jako svěrák, anžto si od náročné práce psycholožky ulevovala u hrnčířského kruhu. Pozvali nás na návštěvu, že bydlí na lontu.. statek se stájemi pro desítky koní, kolem pozemků nedohledno, majitel hřebelcující koně.. a ve Vídni několik činžáků a rodová rezidence s vinicí na Grinzingu. Bohatí po generace, ale jináč prima lidi..
Výjimka ovšem potvrzuje pravidlo. Ale souhlasím vcelku s Galesem, ono je to těžké ustát nějaké náhlé bohatství. Zvláště, není-li tvrdě odpracované.
.. a v tom spočívá rozdíl mezi náhlými zbohatlíky a těmi, co se k majetku propracovali přes generace.
https://1url.cz/9r5XW
Haha. Co pak Rotschildové? Rockerfellerové a třeba královská rodina Anglie?
..ti se k majetku nepropracovali, ti se k němu prokšeftovali a prosňatkovali.
Markýzo, to není tak pravda. Jistě pamatujete jak Češi bývali osočování že kradou? Přitom hlavně kradli cikáni. Jistě vám to bylo příjemné.
.. Zděšená Myrka je cigánka? Neuvěřitelné.. :-)))
Co ukradla, Zděšenka??
..rohlíky. Prý si nevšimla, že je má v kabelce.. 10kousků.
JAkože fakt??? :-O
https://1url.cz/ar58f
.. nikde jsem se nedopátral, že by kvůli tomuto článku byla podána nějaká žaloba pro pomluvu dle Trestního zákona, §184.. je trestným činem pomluvy když někdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
Tož babo raď..
Poradím. Zasmát se a vyprdnout se 😀
.. pro mě má určitý význam fakt, že tak vztahovačná jedubába se v tomto případě tváří že jakože nic. Některé věci prostě nejdou okecat a když jeden ví, že někde v archívu dřímá policejní protokol k věci, tož je lépe mrtvým broukem býti..
Však radím – zasmát se a vyprdnout se. Na příběh i na Mirku samotnou. A bývávala do docela rozumná ženská….kdysi. 🙁
A co že není tak pravda? Copak cigáni. Mám známou, ta pracovala v Kotvě a děsně ji rozčilovaly ty postplyšákový nápisy v Německu – Češi, nekrást tady. Povídala, že Němci u nich kradou jako straky, ale že to se tutlá, neb Němec=vážený zákazník.
Ale nakonec si to všechno sedlo.
Víte, empatičtí i buranští lidé jsou všude. Mezi starými mladými bohatými chudými, muži i ženami.Dcerka měla opačnou zkušenost, kdy ona nadávala na rusky mluvící turisty, kteří nehleděli nalevo a napravo, a naopak se rozplývala nad tím, jak k nim byli v USA dobrosrdeční a přátelští.Nemůžu jí to vymluvit, zažila to. ale brát to tak, že jedni jsou burani a druzí bohémové nelze.
Vím. Vždyť to taky pořád říkám 🙂
Zrovna včera jsem četl článek, jaké měl Petr Janda potíže v USA. Jakou čístkou musel projít na letišti, kdy mu málem rozebrali kytaru, ohledně drog. Ztratil se mu kufr, který dostal až druhý den , uletělo mu letadlo,takže málem nestihl koncert. Závěr je však takový, že na něj byli všichni strašně hodní. Nepochybuji ani v nejmenším o tom, že kdyby se mu to samé stalo v Rusku, tak by prskal jedovatou slinu ještě půl roku.
Tak to víte – když miluješ, není co řešit 😎 Brácha, velký amerikanofil si kdysi splnil sen a odjel na měsíc do Států. Pobyt pak otitulkoval výrokem že “všechno tady funguje, jen lidi nějak ne” 😀
Po zbohatnutí se arogantně chovají lidé ve své drtivé většině prakticky všude po světě. To je jasné. Ne nadarmo mluvil Putin o tom, že vydělané peníze v Rusku je třeba nejen znova investovat v Rusku, ale i pomáhat “zbytku” společnosti a ne vyvádět do zahraničí – to bylo to jak jim říkal, že je nikdo z lidí nelitoval. V Číně zase ty, co se poddají a začnou nejen hrabat jako syslové, ale tím se i zapojí do korupce, tak ty odsuzují do vězení a dokonce za korupci popravovali.
Kdežto tady si boháčů “vážíme” jako zlatých telat a klaníme se jim, přičemž jako předpokládá většina lidí, že tím bohatstvím jaksi zmoudřeli a stali se chytrými.
👍 👍 👍 👍 👍
Bez se svou zavisti nekam Nano!
????
Pamatujete si na ten nechvalně známý silvestr roku 2015 kdy tvrdý přičmoudlíků obtěžování ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších německých městech? To samé si zkusili i v Murmansku a tvrdě narazili. Byli zmláceni, část se zachránila úsekem na policejní stanici, protože Rusové jsou jak známo omezenci, kteří si na své ženy a dívky nenechají sahat a netouží po multikulturním obohacení. Další historka je ze Sýrie, kdy zhruba 900 bojovníků IS zaútočilo na několik desítek ruských vojáků. Za chvíli bylo po všem, na jedné straně hromada mrtvých islamisté na druhé straně jen několik zraněných.
Já si to pamatuju! I videjko z toho bylo. Od té doby rozumím tomu, proč v Rusku nemají s machometány potíže, a že jich tam mají požehnaně.
Pořád totéž dokola. Chovej se slušně a pak je jedno, co jsi zač.
Rusove jsou jak znamo omezenci? Ty kretene, urcite neumis rusky a nevis nic o Rusku!
Já tomu tedy rozumím tak, a většina čtenářů také, že “omezenci” jak bylo uvedeno v komentáři, jsou ti, kteří se postavili za své ženy a dívky, zatímco západní sluníčkáři je nechali napospas muslimskému živlu. Tedy jasná ironie.
A jo, to jste zase vy, naše žumpička malá. Byl jste mi nějak povědom.
To je fialový provokatér…
Než něco napíšeš, tak si nejprve přečti text a snaž se ho pochopit, jinak budeš za tupce. Tomuto útvaru se říká ironie a za domácí úkol si najdi, co to znamená. S železem to nic společného nemá, to ti mohu poradit.
V Rusku jsem dokonce byl a rusky jsem se léta učil.
Stejně mne fascinuje ta neuvěřitelná drzost…! Ukroušové se sem k nám v roce 1968 nacpali jako hejno sarančat a trvalo 20 let, než jsme se jich zbavili. A teď už jsou tady zase, dokonce v ještě větších hordách, a osobují si právo nás zatahovat do své války a řešení jejich problémů, které si svou zdegenerovanou tupostí způsobili sami.
Před nějakými skoro 30 lety jsem zažil situaci na cvičení v SSSR, že praskla spojka na mechanismu kývání výškoměru. Požádaný ruský technik jen řekl “Minutočku” – a s náhradním dílem přijel až za 2 dny. Až další rok jsem pochopil proč: to přijel do tábora sám voják a na otázku odkud jede, odvětil: “vot nedaleko, 500 km” a na otázku kam jede: ” tože nedaleko – 300 km”. Jel sám, plnil úkol – v naší armádě si záklaďáci bez velitele vozu ani nekýchli – on jel sám. Pro ten radar sehnat náhradní díl se taky muselo jet “nedaleko”. Voják se vyspal, najedl a pokračoval v plnění úkolu – a velitele vozu k tomu nepotřeboval!
Ještě doplním: Bylo to hned v mém prvním roce služby u bojového útvaru (v PVOS jsme byli vždy bojový útvar). Po skončení 24 hodinové služby jsem obdržel – místo volna – úkol dovést palivo – PV3S-CAS (pro neznalé cisterna). Po 11 km řidič zastavil, že se mu něco nezdá – měl pravdu, na zadní dvojmontáži měl 2 kola prázdná – při pozdějším vyšetřování se zjistilo, že to už ví 3 dny… No skončil u lopaty (někdo říká u Černých baronů – ale z té sorty znám spoustu takových, kteří práci odváděli poctivě – o něm se to říct nedalo a u PVOS musel jeden spoléhat na druhého, mnohdy to zabránilo i katastrofě!).
Byl jsem záklaďák a jeli jsme do kasáren z ostrých střeleb,já seděl v posledním autě,bylo hezky,mávali jsme na děvčata a ony na nás.Pak mi bylo podezřelé,že mávají všichni a hodně.Vyklonil jsem se z okýnka vétřiésky a vidím,že hoříme,problém,vezlli jsme zpátky i granáty,všechny jsme nevypotřebovali.Řidič prudce zastavil,vykopnul mne a rychle hasil hasičákem.Zachránilo nás lahvové pivo,které náš zbrojíř miloval a ukryl láhve až do spodních bedýnek,ty s granáty byly až nahoře.Pak v kasárnách tajně a celou noc jsme vyměňovali prohořelé fošny a nikomu ani muk.Zachránilo nás lahvové pivo a i ta babka,co na nás tak divoce a podezřele mávala.
Něco veselejšího k tomu “mávání”.
Vyprávěl kdysi náš kamarád z letiště. Byl – snad někdy v 60. létech na plachtařských závodech v Anglii. Ač sám pilot, plachtařský istruktřor a náčelník letiště, s výpravou byl jako řidič. Nejspíš tam najel pěkných pár kilometrů při svážení letadel po nouzových přistání.
No – závody proběhly, on s druhým řidičem naložili větroně na transportér a jeli domů. Cesta v pořádku, z Francie do ČSSR prakticky už jen skok, tak si cestu užívali, lidi i řidiči protijedoucíxh aut jim mávali, ukazovali si na ně, usmívali se. Oni jim opláceli stejně, zdravili, mávali a “ahóój” …..
Po několikka kilometrech mu jeho spoluřidič povítá: “Vole, už jsme ve Francii, musíme jet vpravo”.
Amík nedokáže pochopit slovanskou dobrosrdečnost,která je u rusů normální. A jsou tak ujetí,že za to rusy nenávidí.Rus dokáže pohostit a neustále nabízet,sám je zdrženlivý a nechová se nenasytně.Naopak,když rus podá amíkovi obloženou mísu plnou salámu,ten to jako nenažranec zláduje sám a beze zbytku během krátké doby. To je věc č.1. A za druhé,ruskou a slovanskou zdrženlivost doprovází um a schopnost přemýšlet. Druhá strana , ta nenažraná tuto schopnost ztrácí,nahrazují to zvířecí arogancí a namyšlenou ,,hvězdnou nemocí”.Z dějin dobře víme,že tahle nemoc zlikvidovala celé civilizace a je velmi nakažlivá.Tihle nakažení pak začínají krást v nebývalé míře a nakonec se sami prohlašují za polobohy a bohy.U zvířat tohle neexistuje.Jen u lidí,co poklesnou až na ůroveň zvířat a sajícího hmyzu.
Vystihl jste to úplně přesně.
Tu dobrosrdečnost pokládají za slabost. Podobně jako třeba Vienamci, když jim ze zdvořilosti, třeba když ze společenských zvyků u nás měli přednost, tak to pokládají často za slabost. Dělal jsem kousek od nich, takže to vím moc dobře. Jakmile jsem projevil rozhodnost, měl jsem naráz jak jejich úctu, tak i pozornost v tom dobrém smyslu.
Ale podobně to bylo v učení. Dokud jsem se nezajímal o to, co o mně říkají, pokoušeli se mne zastrašovat z vyšších ročníků. Pak jsem se jednou naštval, bez rozmýšlení jsem se vrhl na toho nejsilnějšího a nebýt náhody, silně by to odnesl. Pak mne sice dostal do kravaty, ale to bylo, abych už neblbnul. Pak mi řekl, že si mne váží za ten odpor a už jsem měl jednou provždy klid.
No ano, hranice. To je to, oč tu momentálně běží – příliš jsme se rozbředli. A bez hranice ani buňka nevznikne.
No, na Vietnamce mi nešahejte. Pár jich znám z obchodíků, které Čech za tu dřinu a čas provozovat nechce. Když pivařovi dojde pivo – běží do Večerky k Vietnamcovi. Za každou korunu se Vietnamec klaní a děkuje- několikrát. V supermarketu je prodavačka naštvaná, že to musela namarkovat a mračí se! Děti Vietnamců začínají ovládat Češtinu lépe, než ty české. Naše děti, místo “Andulka konopí močila” si s kytarou špatnou Angličtinou před školou přehrávají americké hity – proboha, jsem ještě doma?
Podívejte se, dobří a špatní lidé se najdou v každém národě a v každém koutu světa. Kdyby jste se setkal se slušným Japoncem, Číňanem, Američanem, Němcem, Rusem, budete si spolu povídat a dáte si pivko nebo skleničku. Zjistíte, že se od sebe až tolik nelišíme. Bohužel všechny problémy, které se ve světě dějí, mají na svědomí individua zneužívající svoji moc a peníze k hromadění moci a majetku. Je to nemoc. Mám-li miliardu, nemohu ji do konce života ani se svými dětmi utratit. Jenže oni mají potřebu ten majetek hromadit dál. Protože se ve většině případů jedná o psychopaty. A pak si hrají s osudy lidí, národů, kontinentů.
Necítím nenávist k žádnému národu, můj hněv je namířen proti těmto psychopatům a jejich pucflekům. Krásný příklad je naší doby je Bakala. Vytuneloval desítky miliard z OKD. Nestačilo mu to, musel ještě zničit nebo vážně pošramotit životy desítek tisíc lidí v bytech OKD, které mu nepatřili a nikdy do nich nedal ani korunu. Přesto byty v hodnotě pár desítek tisíc prodával za statisíce až milióny. Stejně tak Babiš. Aby on mohl mít miliardy, 50 000 jeho zaměstnanců musí být mizerně placeny. Teď se rozhodli američtí oligarchové, že se napakují na Ukrajině, proto se válčí. Umírají tisíce nevinných lidí a my – občané zemí NATO – to zaplatíme. Poskoci typu Fialy či Stanjury nikdy nevezmou svým loutkovodičům, vezmou těm, kteří se nemohou nebo neumí bránit – v našem případě důchodcům či OSVČ.
Srbský prezident Aleksandar Vučić v neděli poukázal na to, že média šíří zjevné lži, když tvrdí, že jeho administrativa schválila prodej zbraní na Ukrajinu.
https://aktax.cz/srbsky-prezident-popira-tvrzeni-o-dodavkach-zbrani-na-ukrajinu/
Tak doufám, že je to pravda – mně to bylo nějaký divný, že by zrovna Srbsko………..mmch, dnes jsem četla tuším na Armádnom magazínu, že se celá Jižní Amerika vzepřela a prý nepošle na Ukrajinu ani granátek.
Pěkně se nám to šteluje do nových kolejí.
.. v případě Srbska to bylo jakési pomotané, prodávala soukromá firma přes prostředníky v jiné zemi. Nevím, jaké tam mají zákony stran obchodu s vojenským materiálem, u nás k vývozu/dovozu/transferu musí být licence MPO.
Možné to je. Zacharovová vyzvala Srbsko, ať se otevřeně vyjádří, na jaké straně je. Vučič si myslí, že neuznáním Krymu nebo donbaských republik, dostane od EU a USA zpátky Kosovo. Jenže nepochopil, že nejde uzavírat dohody s někým, kdo je nikdy nebude dodržovat. Rozhodl o nákupu tuším F16, na které Srbsko nemá peníze a odmítl ruské MiGy zdarma. Připomíná mi Lukašenka, který si také myslel, že bude sedět na dvou židlích zároveň…
podla mna skor nemoze….ak by schvalil Krym ci Donbas, tak by musel schvalit aj Kosovo
..dopr*eleprácetopolánek, když někdo může chválit Kosovo a hanět Krym, tak proč by to jiný nemohl dělat opačně? Jednosměrná je jenom polovodičová dioda..
Podle mne mu nikdo jiný než Rusko nepomůže. Rozhodně ne někdo z EU, která stála za rozpadem Jugoslávie. Rusko, potažmo Čína, Indie, budou ti, kteří budou rozhodovat. Evropa už nikoho, ale vůbec nikoho, nezajímá. pro Kosovo platí rezoluce OSN (tuším 1245), že Kosovo je nedělitelnou součástí Srbska. Pokud tedy Kosovo vyhlásilo samostatnost je to v rozporu s touto rezolucí a s Montevidejskou konvencí z roku 1933, která říká, za jakých podmínek může kdosi vyhlásit samostatnost čehosi a to Kosovo nenaplnilo. Neproběhlo ani referendum, narozdíl od Krymu a Donbasu. Stáhnout kalhoty nic neznamená. Dvojí hra taky ne. Srbové v tom mají jasno. Neměl by jít proti velké většině národa.
Nechci sýčkovat, ale Vučič podle mne přijal pro Srby nepřijatelná rozhodnutí ohledně sankcí a Kosova a teď hodně mlží, protože neví, jak to proruským Srbům vysvětlit. Vymlouvá se, že je tlačen tu z EU tu z USA a tak. Pokud by to byla pravda, nečeká ho v Srbsku nic dobrého. Fanoušci Crvené zvezdy nebo Partizanu ať již v basketbalu či fotbalu veřejně podporují Rusko, viz poslední zápas CZ v basketu v Mnichově. Srbové jsou, narozdíl od nás, hrdým národem a zrádcům neodpouští. Uvidíme.
Spíš mají – na rozdíl od nás – hodně horkou krev. Někdy dobře – jindy špatně, jako všechno. Ale jestli něco zmotal, tak teda chápu, že se bojí 😀
Portál “military.cz” je už dlhšie pasívny, aj zmizol z neho článok, kde Český výsadkár opisuje spoločné cvičenie s američanmi ak sa dobre pamätám v Plzni. Česi bránili, američania útočili. Z troch lietadiel trafili iba dve na miesto, jedno skončilo tuším v Prahe. (čítal som to vari pred 10 rokmi)
Česi čakali, že amíci zoskočia rovno z príletu. Nedočkali sa. Američania vyhodili dačo so stuhou na padáku, vraj aby videli smer a silu vetra. Potom na viac okruhov lietadiel postupne vyskákali. Vraj veliteľ bol spokojný, že dobrý výsadok, iba jedna zlomená noha a nikto sa nestratil. Česi vraj vtrhli medzi ami výsadkárov na BVP, čím ich odrovnali nadobro.Skončili vraj friendly a ak si dobre spomínam, američania skúpili Československé ihličkové celtové dielce. S chuťou som si to viac krát vtedy čítal. Veď škodoradostne, čo budem tajiť.
.. US výsadkové jednotky přešly v posledních letech ze starších T-10 na moderní typ T-11.. neřiditelný padák s vrchlíkem čtvercového typu. Na základě použití nového materiálu a konstrukčního řešení došlo k poklesu zranění ve všech složkách ozbrojených sil, které ho používají. Tož to je bomba!
Když byl v ČSLA zaveden do výzbroje padák OVP 80, bylo mu vytýkáno.. nemožnost seskoku volným pádem a neschopnost stranových skluzů. Kdo uměl, sedal s ním na nohy..
Bez komentáře…:-)))))
Ešte: “… z ničeho nic ozve výkřik: “Urá-urá-urá-urá!” a Rusové v pruhovaných tričkách vyběhli ze svých úkrytů.”
Už som to dávnejšie čítal, možno práve na military.cz, ale v citovanej pasáži oproti tomu čo som čítal ešte chýba poľná lopatka Ruských vojakov ako veľmi nebezpečná zbraň zblízka, tobôž ak je na boku naostrená.
Můj muž (dej mu pánbu nebe) ostřil rýče. Skládací polní lopatku vozím v autě – že bych ji pro sichr taky nabrousila? 😎
https://www.youtube.com/watch?v=BlWx2r2D__s&t=65s
Ulhaná špína https://www.youtube.com/watch?v=BlWx2r2D__s&t=65s
Tak to je dobrý! Srdečně jsem se zasmála s nimi.
Já taky. 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂