M. K. Bhadrakumar: Čekání na Bidenovu definici vítězství na Ukrajině

M. K. BHADRAKUMAR

Během celodenní návštěvy politických komisařů EU složených z výkonné složky skupiny – takzvaného kolegia – v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě vládl nádech  magického realismu.

Na konci dne, během společné tiskové konference s prezidentem Volodymyrem Zelenským, vše, co superbyrokraté EU slíbili, bylo, že „budoucnost Ukrajiny je v EU“.

Podle BBC však „obvykle trvá roky, než země vstoupí do EU“, a Brusel odmítl stanovit konkrétní časový rámec. Nyní tedy vše závisí na tom, jaká bude Ukrajina po skončení války.

V poslední době panuje v západních zemích chmurný pohled na válečné bouře, které se shromažďují na obzoru. Ukrajinský vojenský důstojník řekl BBC, že ruské síly obsadily třetinu vysoce strategického města Bachmut, uzlu takzvané Zelenského linie v Donbasu. Od té doby se objevují zprávy o dalších úspěších Ruska. Ukrajinská obranná linie praská, vzniká trhlina, která otevírá cestu k Dněpru.

Zpráva agentury AP (Associated Press) citující ukrajinské představitele v Kyjevě říká: „Ruské síly drží ukrajinské jednotky svázané útoky v oblasti východního Donbasu, protože Moskva shromažďuje další bojovou sílu pro očekávanou ofenzívu v nadcházejících týdnech“.

Agentura Reuters také uvádí, že ruské síly postupují „v nelítostných bitvách na východě. Guvernér regionu řekl, že Moskva zavádí posily pro novou ofenzívu, která by mohla začít příští týden”. 

Hal Brands z American Enterprises Institute, který psal pro Bloomberg, drasticky redukuje priority Bidenovy administrativy na „nechuť dále rozněcovat Putinův hněv“. 

Hal shrnuje: „Cílem Washingtonu je Ukrajina, kterou lze bránit vojenskými prostředky, politicky nezávislá a ekonomicky životaschopná; to nutně neznamená potřebu vrátit regiony, jako je Donbas a Krym.

V amerických médiích se už nemluví o zničení ruské „válečné mašinérie“ nebo povstání proti Kremlu a změně režimu.  

V lednu vyšly v USA dvě zprávy od hlavních think-tanků. RAND Corporation (přidružený k Pentagonu) publikoval – Vyhnout se dlouhé válce  a Washingtonské centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) nazvalo svou práci Prázdné koše. Obě zprávy ztělesňují nepříjemné probuzení. 

Zpráva Rand Corporation ostře varuje, že vzhledem k nepřímému zapojení zemí NATO do války – „rozsahem, které bere dech“ – bude udržení války mezi Ruskem a NATO pod jaderným prahem „extrémně obtížné“. 

Představuje další mrazivou myšlenku, že vleklá válka na Ukrajině, ke které se „mnozí“ hlásí jako k prostředku k degradaci ruské armády a oslabení ruské ekonomiky, „by měla také důsledky pro zahraniční politiku USA“.

Zpráva RAND výslovně uvádí, že dlouhotrvající válka na Ukrajině není v zájmu Spojených států a neumožňuje soustředit se na důležitější cíl, než je oslabení Ruska – zadržet Čínu.

Autoři tvrdí, že „Washington má dlouhodobý zájem na zajištění toho, aby se Moskva nestala zcela podřízenou Pekingu“. Došli k závěru, že prvořadým zájmem USA je vyhnout se dlouhé válce, protože „následky dlouhé války daleko převažují nad možnými přínosy“. 

Zpráva poskytuje upřímné hodnocení situace: “Není možné si představit, že by Kyjev mohl připravit Rusko o schopnost pokračovat ve válce.”

Nejmarkantnější závěr je ale možná dvojí:

za prvé, USA nesdílí snahu Ukrajiny získat zpět ztracená území a za druhé, Amerika má zájem na tom, aby Rusko zůstalo nezávislé na Číně s určitou strategickou autonomií vůči rivalitě mezi USA a Čínou.

Zpráva CSIS, kterou napsal renomovaný stratég Seth Jones (dříve v RAND), vysílá budíček, že americká průmyslová základna je zcela mimo „konkurenční bezpečnostní prostředí, které nyní existuje“. Zpráva obsahuje kapitolu „Ukrajina a velké probuzení“, která uvádí, že dodávky zbraní do Kyjeva „zatížily americkou obrannou průmyslovou základnu.

Autor uvádí, že americká obranná průmyslová základna – včetně muniční průmyslové základny – není v současnosti vybavena k podpoře vleklé konvenční války, ačkoli, jak minulý týden napsal britský list Sunday Times, „Všechny války plodí zisky a ukrajinský konflikt není žádná výjimka… Obrovské dodávky západních zbraní na Ukrajinu posílily všechny výrobce zbraní, hlavně v doplňování vlastních arzenálů NATO a plnění velkých objednávek ze zemí, které nyní vydávají více na obranu….V USA patří Lockheed, Raytheon a Northrop k velkým výrobcům zbraní a proudových stíhaček s přeplněnými knihami objednávek“.

Zprávy Rand a CSIS se objevily v době, kdy válka dosáhla bodu zvratu. Během posledního měsíce tedy USA oznámily tři největší balíčky pomoci Ukrajině na znamení pokračující podpory. A v pátek Bidenova administrativa oznámila další nový bezpečnostní balíček pro Ukrajinu v hodnotě přibližně 2,2 miliardy dolarů, který poprvé zahrnuje rakety delšího doletu s doletem 90 mil.

V tom spočívá paradox. 

1. února čtyři vysocí představitelé ministerstva obrany údajně na tajném brífinku sdělili zákonodárcům Sněmovního výboru pro ozbrojené služby, že Pentagon nevěří, že Ukrajina je schopna vytlačit ruské jednotky z Krymského poloostrova. Po brífinku předseda Sněmovny ozbrojených služeb Mike Rogers v rozhovoru prohlásil, že válka „musí skončit letos v létě“.

Senátor Rogers řekl: „Existuje myšlenkový směr… Krym musí být jeho součástí. Rusko se nikdy nevzdá Krymu… Co je proveditelné? Myslím, že to ještě není dohodnuto. Takže si myslím, že se bude muset vyvinout určitý tlak ze strany naší vlády a lídrů NATO na Zelenského ohledně toho, jak vypadá vítězství.  A myslím si, že to nám pomůže víc než cokoli jiného, ​nejlepší by bylo posadit Putina a Zelenského k jednacímu stolu, aby válku letos v létě ukončil“.

Je to poprvé, co vysoký americký politik vyzval k vytvoření časového rámce pro válku. Není divu, protože 26. ledna předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy Bob Mendes, který předsedal slyšení o Ukrajině si posteskl, že Washington nemá jasnou definici toho, co je vítězství na Ukrajině a požadoval odpověď od Victorie Nulandové, která oněměla, nejprve neměla slov a pak řekla něco o „přežití a prosperitě demokratického státu”. Ale muselo ji to naštvat, protože na konci slyšení dobrovolně odpověděla: „Pokud definujeme vítězství jako přežití Ukrajiny a prosperující země jako čistší demokratický stát, může být, musí, bude.“

Totéž udělal prezident Biden ve svém středečním projevu o stavu Unie, když se držel své únavné  mantry – že USA budou podporovat Ukrajinu „jak dlouho to bude potřeba“.  

A Zelenskij se vydal na turné po hlavních evropských metropolích, aby diskutoval o tom, co by mohlo představovat mír. 

To vše je skutečně na hony vzdáleno rétorice Von der Leyenové, která minulý týden vyrazila do Kyjeva: „Návštěvou kolegia v Kyjevě dnes EU vysílá velmi jasný vzkaz Ukrajině i mimo ni o naší kolektivní síle a odhodlání tváří v tvář brutální ruské agresi.  Budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba. A budeme i nadále uvalovat vysokou cenu na Rusko, dokud neustane s agresí. Ukrajina se může spolehnout na to, že Evropa pomůže znovu vybudovat odolnější zemi, která postupuje na své cestě ke vstupu do EU“. 

Vypadá to, že je něco, o čem Von der Leyenová neví, nebo o tom nechce mluvit.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://bit.ly/3YOTCOx
https://bit.ly/3jVR55V

sdílet na