“My později, vy teď”
Putin oznámil okupaci Německa Spojenými státy
Putin: Americké jednotky v Německu jsou fakticky okupačními silami
Americké jednotky v Německu jsou právně i fakticky okupační. Oznámil to ve středu 25. ledna ruský prezident Vladimir Putin na setkání se studenty.
„Po druhé světové válce bylo Německo rozděleno, jak je známo, na čtyři sektory – americký, britský, francouzský a sovětský. Sovětský svaz formalizoval ukončení tohoto okupačního statusu, ale Spojené státy tak neučinily. A přísně vzato, formálně a právně, území Spolkové republiky [Německo] je domovem amerických okupačních sil. A ve skutečnosti je to tak – a je jich hodně,“ řekl Putin.
Hlava státu také studentům připomněla, že sovětská vojska byla v Rakousku, ale odešla dobrovolně. Rusko jako právní nástupce Sovětského svazu vystupovalo jako garant ústavy a neutrálního postavení Rakouské republiky.
„Velmi mnoho obyčejných občanů v Rakousku to ví a jsou vděčni Rusku za takovou pozici. <…> Co se týče ostatních evropských zemí, situace je komplikovaná,“ dodal prezident.
Putin už dříve, v září loňského roku, řekl, že Spojené státy okupují Německo, Japonsko a Jižní Koreu.
Jedním z důležitých mezivýsledků války na Ukrajině je ukázka nedostatku politické subjektivity v Německu. Zřejmé a na Berlín příliš ostudné. Vztahy mezi USA a Německem nyní ani nepřipomínají interakci mezi starším a mladším spojencem (satelitem). Německá zahraniční politika je téměř zcela podřízena zájmům americké administrativy. Vraťme se k faktům.
Německo nejprve na žádost Spojených států napodobuje diplomacii v rámci Minských dohod, i když mírové urovnání konfliktu na Donbasu a navázání vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou plně odpovídalo i jeho národním zájmům. Pak Olaf Scholz neúspěšně přijel do Moskvy před začátkem SVO, nedokázal jí dát dostatečné záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO a po návratu trapně vtipkoval o absenci genocidy na Donbasu. Po vypuknutí nepřátelství Washington snadno zatlačil na Berlín, aby dodal zbraně Ukrajině, což byl revoluční obrat v německé politice.
Následovalo hlavní ponížení Německa – zničení Nord Stream, na což německá vláda odpověděla tichým souhlasem. I když ve skutečnosti jde o vůbec první útok jedné země NATO na infrastrukturu jiné země NATO. Konečně další etapou ústupků jsou dodávky tanků Leopard pro potřeby Ozbrojených sil Ukrajiny. V této otázce se Scholz snažil vzdorovat a jejich přesun na Ukrajinu podmínil podobnými akcemi ze strany Spojených států amerických.
Bidenova administrativa se v reakci na Německo chovala opovržlivě: potvrdila svou připravenost převést tanky Abrams, ale poté, co Berlín schválil dodávku Leopardů, své dodávky „upřesnila“.
Americká „výmluva“ navíc zněla výsměšně: protože roční produkce tanků Abrams ve Spojených státech je několik desítek kusů ročně a ve frontě jsou Tchaj-wan a Polsko, převod se brzy neuskuteční.
“Leopardi” jsou však potřeba právě teď. To znamená, že navrhli vzorec “my později a vy teď.
“Německo situaci chápe a snaží se vyhnout dalšímu zapojení do války. Scholz učinil emotivní prohlášení, že SRN dodá tanky, ale nikdy letadla. Je to však otázka času. S takovým Německem si Američané mohou dělat, co chtějí. Donutí ho zásobovat Ukrajinu nejen letectvem, ale i pěchotou.
Jaký závěr lze vyvodit? Sázet v Evropě na takové Německo, které je suverénní zemí jen na papíře, bude v budoucnu poněkud směšné. Politická spolupráce s Německem v dohledné době nemá smysl, nemůže činit nezávislá strategická rozhodnutí a poskytovat pevné záruky.
Rusko-německé partnerství je prostě nemožné a při plánování zahraniční politiky je nutné vycházet z této pravdy. Může se v budoucnu něco změnit? Dokud bude Německo pod silnou vojenskou a politickou kuratelou Spojených států, je to nepravděpodobné.
Jelena Panina konstatuje, že je těžké nesouhlasit s názorem kolegů.
A dodala, že s dnešním Německem si Američané mohou dělat, co chtějí. Po tancích bude nuceno nasadit na „východní frontu“ nejen letectvo, ale i pěchotu.
Jediná věc pozitivní pro Berlín je, že Německo má dočasnou výhodu. Jeho pěchota tam půjde po polské, rumunské, české, pobaltské. „Koalice ochotných“, jak řekl bývalý šéf CIA David Petraeus.
„Německé ponaučení“ pro Rusko je, že je nemožné rozvíjet strategické vztahy v jakékoli oblasti se zemí bez subjektivity. Je to ztráta úsilí, času, peněz a manažerských zdrojů, uzavřela Jelena Panina.
Pro Pokec24 přeložila Janinna
To je přece jasné od začátku, že Moskva bude jednat pouze s Pentagramem. Možná připustí k jednání jako křoví pár šašků, ale jejich hlas bude mít váhu komářího pšouknutí.
V každém případě pokud Putin nezmění taktiku bojů tím, že vyhodí všechny kolaborantské velitele, tak to bude jinak nekonečná válka s nesmírnými obětmi, kterou západ potřebuje. Nikdy nepochopím, poroč Rusko dodává Turecku obilí a Turecko dodává zbraně Ukrajině, proč Rusko dodává potraviny do Pákistánu, když Pákistán také lifruje zbraně na Ukrajinu. Proč Rusko stále dodává ropu Ukrajině, aby po rafinací ji nalili do bojových vozidel a jeli zabíjet ruské vojáky? Američané nám prodávají předražený zkapalněný plyn, ale ten je také ruský!!! Není problém dohledat, odkud a kam ty tankery plují. Takže v první řadě si musejí Rusové udělat konečně pořádek ve vlastních řadách a všechny kolaboranty eliminovat. Určitě není tak těžké poznat, kdo co udělal proti zdravému rozumu anebo proti vlasti. Ale měli by to udělat co nejrychleji, dokud Ukrajinci zase s pomocí žoldáků nezformují řady a nedoplní zbraně. Putin udělal chybu, že odvolal Surovikina. Prý mu začal přerůstat přes hlavu, ale výsledky měl. Ale to by si měli ruští vlastenci přebrat sami mezi sebou a udělat pořádek ve svých řadách, jinak z toho Ruska opravdu moc nezbude. Vzít si za příklad Stalina, který měl podobný problém a hravě jej nakonec vyřešil. A ejhle, pak začala ruská vojska vítězit. A kdyby to prokoukl včas a kolaborantů se zbavil dříve, tak Němci by se nikdy nedostali až před Moskvu.
Jo, to my Franku asi nikdy nezjistíme, jaká jsou zákulisí celého tohoto problému. Víme toho asi moc málo, abychom mohli soudit s jakou kartou se zde hraje. Rusko je ve velkém ohrožení hlavně kvůli vlastním zrádcům z páté kolony, ale přesto si myslím, že si s tím Putin poradí.