„česko“ versus Česká republika (Česko-Slovenská republika)

„česko“ versus Česká republika (Česko-Slovenská republika)

Navazuji na předchozí článek „česko“ v EU: https://www.pokec24.cz/blog/cesko-v-eu/

„Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha a to slovo bylo Bůh.“

Vypůjčil jsem si krátký úryvek z Bible. Ale proč o tom píši. Z hlediska řízení společnosti se dá pomocí jednoho slova napáchat jak nepředstavitelná škoda na daném národě (z hlediska nechápajících „ovčanů“ daného národa), tak i mnoho užitku (posouvající daný národ na pomyslné stupnici vývoje směrem kupředu).

Z hlediska řídících procesů se nabídne „neškodná“ změna názvu státu a následně se „sleduje“, co tento „neškodný“ návrh (řídící manévr) s danou společností učiní. Z hlediska mezinárodních (globálních) řídících procesů může proces sledování trvat desítky let (i stovky) – zde by měl dav přestat býti davem a přestat uvažovat v horizontu dnu a týdnů! Je třeba uvažovat v řádu min let (desítek let)!

S názvem změny státu (z dlouhodobého hlediska) je spjato i přerušení školní výuky (byl úmyslně přerušen proces osvojování si znalostí nastupující generace). Toto „poškozené“ pokolení bude z hlediska řídících procesů mnohem méně akceschopné, než současná generace produktivního věku. Proč nemá být akceschopné obyvatelstvo zdejšího národa? Proč musí být zbaveno své akceschopnosti (např. schopnosti bránit se v oblasti ekonomie, hospodářství, energetiky, demografie, sociologie, zdravotnictví, vzdělání atd.). Tuto otázku je potřeba znovu zopakovat: Proč má být obyvatelstvo tzv. „česka“ naprosto neakceschopné? K čemu má byt zdejší obyvatelstvo využito (zneužito)? A vůbec? Z globálně historického procesu: Je potřeba, aby současné obyvatelstvo „česka zabíralo zdejší životní prostor? Naši předci se dokázali v období Velké Moravy postavit „západním“ sousedům. V období husitství se postavili globálnímu řízení zosobněnému „papežskou mocí a Svatou římskou říší. Následně se vzepřeli v době předbělohorské, v době národního obrození i v době po 2. sv. válce. A český národ pořád ne a ne s konečnou platností se nechat zlomit, zadupat do země a opustit zdejší životní prostor. Pokud připustím, že Praha plní roli židovského okultního centra, tak v podstatě nemá vliv, zda život „řídících elit“ v Praze zajišťuje obyvatelstvo českého národa, nebo jiné obyvatelstvo. Jenže „problémem“ je samotný český národ.

Pokud hypoteticky připustím „konspirační teorii“, že v západní Evropě se bude v nadcházející budoucnosti formovat jakási islámská kultura (státnost, stát), může být čistě hypoteticky předpokládáno, že se část obyvatelstva, nesouhlasící s tímto procesem, ze západní Evropy přesune na území – dejme tomu např. takového „česka“? Příp. By bylo také vhodné poskytnout útočiště více protirusky naladěnému lidu přicházejícímu z východu? Tzn. je potřeba uvolnit zdejší prostor a přenechat jej někomu jinému? Pro připomenutí použiji citát z období předcházejícímu 2. sv. válce, jehož autorem je Rudolf Lodgmann von Auen: „Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.“ A tak se zasníme a z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, jak se zvyšuje porodnost a jak se zvyšuje zdravotní péče poskytovaná zdejším občanům. Nebo je tomu ve skutečnosti naopak?

Ještě si vypůjčím dvě citace:

1) STÁT – to je systém pro přežití národa.“

2) Jednotícím článkem národa a státnosti je vlastenectví, což znamená, že vlastenectví bez státní politiky uvádějící nadpozemskou objektivní Spravedlnost do života není možné.“

Tzn. pokud lidé odmítnou vlastenectví i název státu – odmítnou stát. Pokud lidé odmítnou kulturu, která podporuje formování státu, svůj stát ztratí, stát se rozpadne na společenství, které podporuje současná kultura jedinců z rozpadajícího se státu. Rozpad na kraje, města (území ovládaná např. oligarchickými a zločineckými skupinami), klany (rody). S rozpadem státu jde samozřejmě ruku v ruce i omezení tzv. blahobytu. Obec (město) není schopna zajistit to, co je schopen zajistit stát! Jenže v tomto případě jde i o omezení „blahobytu“ nic nechápající vládnoucí třídy. Že to nedokáží a nechtějí pochopit, je nejen k jejich smůle, ale i ke smůle zdejšího národa. Ani samotná Praha si nebude schopna sama zajistit to, co jí zajišťuje stát.

Pokud nechce obyvatelstvo „česka“ skončit v nebytí, bude nutné zvyšovat úroveň svého vzdělání a v chápání probíhajících i minulých procesů na planetě Zemi a v návratu k vlastenectví, které jde ruku v ruce se zaujmutím zodpovědnějšího postoje k životu v souladu se zvyšováním mravnosti.

To je možné ovšem pouze za předpokladu, že:

Pokud ministryně Černochová a spol. svým přehnaným úsilím podpoří „urychlené“ procesy v podobě jaderného konfliktu, skončí i ona a její nastrčený tým v nebytí. Proč?:

1) Jisté elity nikdy nešetřily životy svých spojenců (viz. M. Kaddáfí, S. Hussajn, atd. atd. atd.) – zde platí heslo „po použití vyhoď“ (pokud daný jedinec splnil úkol, z hlediska dalšího vývoje je již nepotřebný, mnohdy přímo nežádoucí)

2) Pokud poletí raketa na Prahu, na jistou velmoc poletí o raketu méně

3) Slouží jako skvělá „hlásná trouba“ v šíření protiruské ideologie, v případě jaderného konfliktu jako skvělá návnada

4) Nikdo ji dopředu nebude varovat (ve stylu: „ukryjte se, za X, Y minut začíná jaderný útok na RF – jejím varováním by byla prozrazena a demaskována akce)

5) Úkolem „hystericky ječící ženy“ je do poslední chvíle poutat pozornost a vykřikovat plané naděje, že se nic neděje

Proč může být Praha cílem v případě jaderného konfliktu?:

– Praha je dopravní uzel (silnice, železnice, letiště)

– Praha je logistické a „řídící“ centrum

– Praha je hlavní město ne-přátelského státu vůči RF

– Praha je z historického hlediska židovské okultní centrum

– „Praha“ se otevřeně přihlásila k nacismu (odstraněním sochy I. S. Koněva, který v r. 1945 v čele osvobozeneckých vojsk osvobodil obyvatele nejen Prahy od nadvlády nacistického Německa; na místě odstraněného pomníku byla vztyčena socha hajlující zrůdy)

– MOČR, které sídlí v Praze, dodává zbraně „ukrajinské armádě“ (z dlouhodobého hlediska vytváří náš stát neobranyschopným; dále vyvádí zdroje ze státu za pomoci předražených nákupů za „nejlepší“ zbraňové systémy)

Proč nemůže být Praha cílem v případě jaderného konfliktu?:

– Existuje aspoň jeden jediný důvod, proč by RF v případě jaderného napadení svého státu nezaútočila také na Prahu? Na tuto otázku si musí odpovědět nejenom obyvatelé hlavního města ČR Prahy.

Pro Pokec24: Pavel Tyc

sdílet na