„7 200 Kč důchod. Radši dá psovi než sobě.“ Otřáslo Českem. Prý to není možné

ze sítí

„Ta paní nemá nic. Ale vůbec nic.“ Organizace zabývající se pomocí samoživitelkám a seniorům řešila případ třiasedmdesátileté stařenky z Královéhradeckého kraje, která musí vyjít s důchodem 7 200 Kč. Léky, které potřebuje po operaci zad, si nemůže dovolit. Už několik let prý nejedla maso a dokonce i margarín za 50 korun se pro ni stává finančně nedostupným. Svědectví Silvie Dymákové, režisérky filmu Šmejdi, se masivně šíří Českem.

Nadační fond Příběhy se dlouhodobě věnuje samoživitelkám a seniorům, jimž pomáhá s nákupem potravin a poskytováním základních životních potřeb. Jeho zakladatelka, režisérka a novinářka Silvie Dymáková, se včera na facebooku podělila o nedávný příběh z praxe, odrážející sociální situaci některých seniorů v současné české společnosti. Její organizace prý dostala od charity tip na osamělou třiasedmdesátiletou paní, žijící v malé obci v Královéhradeckém kraji. Nadačnímu fondu Příběhy bylo při tom prý sděleno: „Ta paní nemá nic, vůbec nic.“

„Paní žije v maličkém starém domku ve vesnici, kde není obchod. Důchod má 7 200 korun a z toho se snaží zaplatit energie, topení, nájem a uživit sebe a svého psa, kterého má 11 let a který je tím, co ji drží nad vodou. Takže hádejte, jak se rozhoduje v situaci, kdy řeší, jestli koupí jídlo sobě nebo jemu. Je to pro ni totéž, jako pro vás nakrmit svoje dítě. Což vám rovnou odpovídá i na otázku, proč ho nedá pryč,“ líčí Dymáková situaci osamělé seniorky.

Nadační fond Silvie Dymákové se proto rozhodl stařence dovézt základní potraviny a hygienické potřeby. „Přijela jsem tam, vyložila jídlo. Ona jen střídavě plakala a dívala se vypnutě do nikam, byl to pro ni obrovský emocionální nápor. Po chvíli byla aspoň trochu schopná vnímat, co jsme jí přivezli a začala si se mnou povídat,“ vypráví režisérka, která v roce 2013 získala cenu Český lev v kategorii Nejlepší dokumentární film za dokument Šmejdi.

Seniorka se následně Dymákové svěřila s obsahem svého běžného jídelníčku. „Chleba. A střídavě buď suchej, nebo s margarínem a když chci změnu, tak si ho někdy posolím a někdy zas posypu cukrem. Jenže už i za ten margarín chce ten Vietnamec vedle ve vesnici padesát korun, to je šílený,“ posteskla si stará paní z Královéhradeckého kraje. Na Vánoce si prý však chce dopřát něco extra, a tak si našetřila na sváteční nákup: „Pár mističek pařížského saltátu.“ Maso prý nejedla už několik let.

Léky, které by paní měla brát, jelikož je rok po operaci zad, si nemůže finančně dovolit, neboť doplatky dosahují výše 800 korun, která je pro ni nedosažitelná.

„Pomoc této konkrétní babičce, prosím, nenabízejte. O ni teď už je a bude postaráno. Má co jíst a bude mít co jíst. Mrazák už má plný masa a trvanlivých potravin dostatek,“ ujišťuje lidi Silvie Dymáková. Její nadace prý stařence nakoupila jídlo a drogerii za 5 tisíc korun a přislíbila hradit doplatky na léky. Režisérka nabízí email své organizace pro případ, že by občané věděli ve svém okolí o někom ve věku nad 70 let, kdo potřebuje pomoci.

Příběh podaný Dymákovou vzbudil vášnivou diskusi v komentářích na facebooku. Mnozí neskrývali rozhořčení nad současnou vládou i celkovým společenským vývojem za poslední tři dekády. „Jste skvělí, chce se mi plakat. Kam nás tahle vláda dostala, to je hrůza,“ zlobí se jedna účastnice diskuse. 

Podle některých uživatelů facebooku si měla stařenka o pomoc zažádat sama. „V Hradci Králové by se podobný příběh stát neměl, máme tady fungující potravinovou banku a dobré poskytovatele služeb. Charita patří k nejlepším. Přesto je takový případ možný. Pokud totiž člověk žije sám a nesnaží se svou situaci vyřešit, nebo spíš neví, jak ji vyřešit, pak to dopadá takto. Systém je nastaven relativně dobře. Peníze v něm jsou. Stačí si přijít pro pomoc,“ napsal jeden uživatel s profilovou fotkou obsahující logo České pirátské strany.

Premiér Petr Fiala (ODS) již od léta opakovaně ujišťuje občany, že jeho vláda nenechá nikoho padnout na dno. Podle nejnovější studie se nyní s chudobou potýká už přes milion Čechů. Experti v předešlých měsících varovali před nebezpečím raketového růstu cen potravin, o němž předvídali, že by v kombinaci s bezprecedentní energetickou krizí mohl vést k sociální katastrofě. Zdražování totiž dopadá na Českou republiku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi obzvlášť drasticky. „U některých potravin je to tempo vůbec nejvyšší u nás. Příkladem je třeba máslo, v České republice podle Eurostatu zdražilo meziročně o 54 procent. To je suverénně nejvíc ze všech zemí EU,“ varoval v říjnu ekonom Lukáš Kovanda. Daň na potraviny je přitom u nás jedna z nejvyšších v Evropě.

Dovolte mi update toho, jak tento příběh pokračuje. Má dobrý konec.

EDIT – středa 14.12., 9:25. VYŘEŠENO!

– s paní jsem od včera mluvila asi 4x, už je klidnější, spokojenější. To, co se děje, je pro ni velmi náročné. Má za sebou probdelou noc, usnula až nad ránem a vzbudila se až v pro ni luxusních 6:30

– napřímo jí propojujeme s nekolika dárci, kteří chtějí zajistit krmivo pro pejska. Souhlasí s předáním kontaktu a granule pro Betynku tak dorazí přímo do domečku. Za další nabídky děkujeme, ale pro tuto chvíli nejsou potřeba, zásoba bude veliká. Opravdu velká.

– A především. Už je v péči odborníků, kteří ji napojí na systém – projdou s ní všechny papíry a možnosti dávek. A zaroveň se bude řešit, kde je chyba, když celý život pracovala a i přes to má takto nízký důchod. Tzn příjem 7200,- už nebude jejím jediným příjmem a to DLOUHODOBĚ!!

– Její rodinný příběh známe, je velmi smutný, z mnoha důvodů tady došlo k úplnému rozdrobení vztahů.

– K večeři včera měla pečivo a párek, byla to prý fantastická hostina.

– o pomoc si neřekla, protože “celej život dělám a přece nepůjdu nikde žebrat, to bych radši zdechla.”

Děkujeme za sdílení, za zájem. Dobře to dopadlo.

sdílet na