O Francii a Africe

Alexej Bobrovskij

Francouzské ministerstvo zahraničí oznámilo zahájení prací na vytvoření mezinárodního tribunálu, který by vyšetřoval kroky Ruska na Ukrajině.

Vřele doporučuji ruskému ministerstvu zahraničí, aby tuto francouzskou idiocii nezavrhlo. To je jen na první pohled idiocie, později to bude argument při jednáních (až jednou budou).

Zřejmě je jim třeba nejen pravidelně připomínat jejich místo v dějinách (například jenom díky Stalinovi jsou uváděni jako vítězové 2. světové války. Mimochodem v dubnu-květnu 1945 to byli francouzští nacisté z divize SS „Charlemagne“, kteří bránili Říšský sněm a říšské kancléřství do poslední kapky krve a byli to právě oni, kdo 29. dubna obdržel z rukou Hitlera poslední „Železné kříže“ a počet Francouzů, kteří bojovali na Hitlerově straně do konce roku 1944, byl větší než počet Francouzů, kteří bojovali proti Hitlerovi. A vůbec, Francie se stala oficiální vítěznou zemí ve 2. světové válce jen díky „názoru soudruha Stalina“ a to je potřeba Macronovi připomínat častěji), ale pro každý případ také vypisovat účty za válečné zločiny.

Zejména těm, kterým je známo slovo «la Berizina»*, které se stalo synonymem slova „katastrofa“, připomenu, že v roce 2023 se bude v Petrohradě konat druhé fórum “Rusko-Afrika”. Podle počtu hostujících hlav států jde o nejreprezentativnější fórum na světě, ale o to nejde.

Co když Francouzům všechno připomenou? V Africe nezapomínají. Nasbíráme spoustu materiálů. Tribunály mohou být organizovány v tuctech, hlavní je přistupovat k věci se zápalem.

Formálně byla Francie vyhnána ze svých kolonií v Africe v 60. letech, ale stále tam leze s tanky a letadly, pravidelně útočí na jednotlivé země, vybavuje tam základny a zasahuje do vnitřních záležitostí.

Jen v 21. století francouzská armáda, ve většině případů s vědomím vlády, spáchala v afrických zemích obrovské množství válečných zločinů. Jenom za 20. a 21. století je seznam dlouhý, ale jen pro pochopení uvedu výčet francouzských operací a to pouze v Africe (mimochodem nikdy tomu neříkali války):

1956-1963. Operace v Západní Sahaře na podporu Mauretánie a Maroka.

1959-1964. Vměšování do záležitostí Kamerunu, represivní operace proti rebelům.

1961. Operace Bouledogue – invaze do Tuniska.

1964. Intervence v Gabonu.

1968-1972. Operace Limousin a Bison v Čadu.

1977. Operace Verbena v Zairu.

1977-1978 Operace Lamatin v Mauretánii a Západní Sahaře.

1978. Operace v zairském Kolwezi.

1978-1980. Operace Tacaud v Čadu.

1979-1981 Operace Caban a Barracuda v SAR.

1983-1984. Operace Manta v Čadu.

1985. Nálet francouzského letectva na libyjskou leteckou základnu Ouadi Doum v severním Čadu.

1986. Výsadek v Togu.

1986 – 2014. Operace Epervier zásah v Čadu.

1989. Operace Oside na Komorských ostrovech.

1990. Intervence v Gabonu.

1990-1993. Operace Noroit ve Rwandě.

1991. Francouzská a belgická intervence v Zairu.

1992-1994. Operace Oryx intervence v Somálsku.

1992-1999. Operace Iskoutir v Džibuti.

1993. Vměšování do záležitostí Konga.

1994. Operace Amaryllis ve Rwandě.

1994. Operace Turquoise ve Rwandě.

1995. Operace Azalea na Komorských ostrovech.

1996-1997. Operace Almandine I a II. Trestné operace proti rebelům v hlavním městě Středoafrické republiky.

1996-2007. Operace Aramis v Kamerunu.

1997. Operace Pelikán v Kongu.

1997. Operace Espadon – zasahování do záležitostí Sierry Leone.

1998. Operace Malachit zasahování do záležitostí Konga.

2002. Operace Licorne. Útok na Pobřeží slonoviny.

2003. Operace Artemis vměšování do záležitostí Konga.

2004. Zničení letectva Pobřeží slonoviny v reakci na útok na francouzskou základnu v Bouake.

2008. Vměšování do záležitostí Čadu, účast v občanské válce.

2008. Válka proti Eritreji na straně Džibutska.

2011. Svržení prezidenta Pobřeží slonoviny.

2011. Operace Harmattan. Francouzský útok na Libyi.

2013. Operace Serval. Vojenská intervence v Mali.

2013. Operace Sangaris. Vojenská intervence ve Středoafrické republice.

2014. Operace Barkhane. Invaze do Mali, Čadu, Burkiny Faso, Mauretánie, Nigeru.

Účast Francie na ničení asijských zemí je jiný příběh. Ale i tam je možné uspořádat tribunály.

Od roku 2001 do roku 2021 byli francouzští žoldáci součástí mezinárodních sil, které zaútočily na Afghánistán. A možná se dostaneme i k tribunálu za Sýrii, kde se Francie podílela na ničení, na které je Macron tak hrdý.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://t.me/alexbobrowski/81

* Ve francouzštině existuje takový výraz “C’est la bérézina” – “To je Berezina.” Výraz je spíše drsný, značící naprostý kolaps, selhání, katastrofu. Jeho původ je spjat s ruskou historií. „To je Berezina“: úplná porážka; extrémně nešťastná situace. V paměti Francouzů zůstal přechod řeky Bereziny během ústupu z Ruska na konci listopadu 1812 synonymem úplné porážky. Expresivní popis této hrozné události lze najít v Balzacově příběhu „Sbohem“.

sdílet na