„česko“ v EU?

z emailu

Proč se lidé podivují nad tím, co se v naší republice děje? Je tu EU. Co to je za civilizaci (společnost) ta „slavná“ EU? – Průměrná porodnost 1.6 (zjednodušeně – v každé následující generaci (cca 25let) se počet narozeného obyvatelstva sníží o 20%); propagace LGBT a degradace plnohodnotné rodiny (muž – žena – děti); vytváří se zde nové pohlaví a sexuální identity; posvátná slova „maminka a tatínek“ se nahrazují pojmy rodič 1 a rodič 2; likvidace suverenity členských států. I děti v ZŠ si dokáží odvodit, že daná civilizace (společnost) je z dlouhodobého hlediska (roztaženo v čase do období několika generací) odsouzena k zániku. Podporují občané ve volbách strany propagující „posvátnost“ EU s danými hodnotami, no tak podporují sebedestrukci společnosti (národa), ve kterém žijí (pokud je daný národ členem EU). Pokud lidé podporují toto, tak jak se chtějí mít lépe? To si odporuje, to nelze. Co si myslíte, jak dlouho to potrvá, než pedofilie (když už v té „vyspělé“ EU máme několik desítek pohlaví a sexuálních orientací) bude uznána za legální a osoby s danou orientací budou prosazováni do škol apod.? Že to v EU není možné? Máte dětí (vnoučata)? Děti jsou totiž budoucností každého národa.

V ČR byl proveden sociální experiment. Občanům byl předhozen název „česko“, namísto názvu Česká republika a drtivá většina společnosti to „spolkla i s navijákem“. Proč by tu měla být Česká republika, která má aspoň nějaké zbytky suverenity, když tu může být absolutní kolonie česko (kolonie – tj. území zajišťující svými zdroji společnost, která danou kolonii řídí). Lidé odmítli ČR. Česko se přeci snáze vyslovuje – je to kratší, neuráží to obyvatelé Moravy ani Slezska, příp. další výmluvy. Ve výsledku „konečně“ zníme jako některé spolkové země Německa: Bavorsko, Sársko, Hesensko, …. Z uvedeného experimentu vyšlo najevo, že občané zdejšího území už nechtějí (netouží) po svém státu, ani nechtějí za něj bojovat. Lidé chtějí česko – no tak budou mít česko. Jenže budou mít česko i s toho plynoucími následky! Zvolili si vládu (slovo vláda je odvozené od slova vládnout, tj. panovat), která je loajální (zcela podřízena) nadnárodním korporacím (institucím) – vnějšímu řízení. Ve světě probíhá de-dolarizace (omezování spotřeby „západní společnosti“ a postupný krach USA, které jsou postupně odstříhávány od zdrojů ve světě). Takže, čím méně mají zdrojů řídící státy, které spravuji kolonii česko a máme vládu toužící více a více sloužit zájmům řídícího centra, tím více se budou občané kolonie „vysávat“. Je potřeba zrušit vojenskou techniku a nakoupit tu „správnou“, ale předraženou techniku – žádný problém. Je potřeba přeprodávat a následně kupovat předražené energie přes „řídící“ státy – žádný problém. Bude potřeba odstřihnout obyvatelé od zdrojů (aby jich více zbylo pro řídící státy) – žádný problém. Bude potřeba nakoupit to „hodné“ (ale asi předražené) jaderné palivo z USA – žádný problém (pokud ovšem USA dodají své palivo, a ne předražené ruské, tak je to malér, protože reaktory v ČR jsou stavěny na ruskou technologii). Bude potřeba rozprodat stávající majetky, které ČR vlastní (viz. např. Budvar) – žádný problém. Bude potřeba zvýšit věk odchodu do důchodu – žádný prolém. Bude potřeba zvýšit daně – žádný problém (např. deseti tisícům úředníků EU se budou každoročně v závislosti na inflaci zvyšovat platy; z čeho jsou placeni? – z daní občanů („lůzy“) členských států EU). Copak asi nastane, až občané nebudou mít na hypotéky? Postaví se vláda na stranu občanů, nebo na stranu bankéřů? Všeobecně: je v zájmu „někoho“ potřeba snížit, životní úroveň, komfort a blahobyt (tzn. zvýšit inflaci, výdaje, daně apod.) určité části obyvatelstva na planetě Zemi – žádný problém.

Až lidé v České republice budou chtít nazpět Českou republiku a odmítnou česko, až budou chtít např. Státní radu (Česko-Slovenskou radu) a ne vládu, až se začnou zajímat o skutečnou globální politiku a ne o „školku“ zvanou Vláda ČR, tak pak se zde začneme mít lépe. Ale lidé musí chtít. Že to většina společnosti nechce (odmítá), nebo nedokáže pochopit? Je takové jedno krásné přísloví: „Jestliže se nebudete zajímat o politiku, tak politika se postará o Vás“. Už se tam ale nepraví, že se o Vás postará ve Váš prospěch, pro Vaše dobro.

„Název státu“ je svým způsobem jistý symbol. A jak se praví: „Symboly jsou nositelé významů, jejichž smysl určuje náš život.“ Pokud si lidé zvolí koloniální název svého státu, tak nutně budou žít v postavení otroků. Ať se jim to líbí nebo ne, ať to chápou či nechápu.

Pavel Tyc

sdílet na