Právě ten okamžik, kdy Putin učinil ukrajinský Majdan nevyhnutelným
Stalo se tak 4. února 2012 na „protioranžovém“ shromáždění na kopci Poklonnaja.
Ale pojďme popořadě.
Rok 1991. Okamžik našeho odloučení.
Vypadalo to tak směšně, že si mnoho občanů dlouho neuvědomovalo, co se stalo.
Do roku 2000 žily národy Ruska a Ukrajiny, stejně jako všichni ostatní obyvatelé SNS. Bídnou, napůl žebravou existenci. Tehdy byl odchod do kterékoli země v Evropě považován za velký úspěch.
Ale přišel Putin, zastavil válku na Kavkaze a přestal prodávat zdroje za vyděračské ceny. Rusko přestalo vyvážet cennou surovinu podle majáku demokracie Chodorkovského. Životní úroveň začala v zemi pomalu stoupat.
Kučma, sedící v Kyjevě, vycítil, na jaké tóny v duši Vladimira Vladimiroviče lze hrát, a okamžitě se pustil do práce.
Obnova katedrály svatého Vladimira v Chersonesu se v roce 2000 prudce zrychlila a v roce 2001 se Kučma setkává s Putinem v Chersonesu a ukazuje, jak posvátně ctí místo počátku pravoslavné historie Ruska.
Putin, který v Kučmovi najde podobně smýšlejícího člověka mu pomáhá pozvednout Ukrajinu dodávkami zemního plynu za symbolické ceny. Ukrajinský kov (hutnické výrobky) se vlil na světové trhy a vytvořil silnou konkurenci pro všechny, včetně ruských výrobců. Každý, kdo si pamatuje začátek roku 2000 na Ukrajině, potvrdí, že do roku 2004 se život měsíc od měsíce znatelně zlepšoval.
Putin a Kučma se pravidelně scházejí, a přestože Danilovič (Kučma) napsal knihu „Ukrajina není Rusko“, aby američtí pozorovatelé souhlasili s jeho druhým prezidentským obdobím, sblížení obou ruských metropolí nezůstalo bez povšimnutí a znepokojilo Washington.
Kučmovi zorganizovali oranžovou revoluci a nesměl přenést moc na „svého“ Janukovyče, přestože ten volby spravedlivě vyhrál ve druhém kole. Yankees řekli, že se musí vybírat, dokud nezvítězí oranžový kandidát Juščenko. Juščenko „vyhrál“ a ostře se odvrátil od Moskvy.
O pět let později přišel Janukovyč a téměř okamžitě v Charkově uzavřel s Medveděvem vzájemně výhodné dohody. Dmitrij Anatoljevič byl pro Washington přijatelnou postavou a nepřijali žádná tvrdá opatření.
Ale období Medveděva jako prezidenta se chýlilo ke konci. Senátor Biden přijel do Moskvy, tehdy ještě ve schopném stavu a předal našim elitám jednu důležitou myšlenku: Putin by neměl kandidovat.
Nicméně Vladimir Vladimirovič nevyslechl přání Washingtonu a vrátil se do čela státu.
Ne všichni ale měli z jeho návratu radost a bránili mu, jak mohli. Na náměstí Bolotnaja se odehrála revoluce norkových kožichů, kde kreativní třídě záleželo jen na jedné věci, aby Putin odešel.
A tehdy 4. února, v reakci na akce milovníků Majdanu, se sešlo 138 000 příznivců Putina na „protioranžovém“ shromáždění na hoře Poklonnaja. Ve stejné době kdy na shromáždění opozice na náměstí Bolotnaja bylo 36 000 lidí, 1 000 na shromáždění Liberálně demokratické strany na náměstí Puškina a na třídě akademika Sacharova, kde shromáždění uspořádal podnikatel Konstantin Borovoj bylo 150 lidí.
Putin se Ruska nevzdal a 4. února 2012 si Washington uvědomil, že ho už neodstaví a přesunul důraz působení svých sil do Kyjeva.
A Ukrajina je náhle v EU naléhavě potřebná jako přidružený člen, tedy bloudící někde vzadu, uvázaná na provázku.
Poznámka! Za předchozích pět let, za prezidenta Juščenka, Ukrajinu nikdo nikam nebral, ačkoliv Bruselu stačilo jen naznačit a Viktor Andrejevič by okamžitě dorazil, aby podepsal cokoli, za jakýchkoli podmínek, hlavně že by to bylo s EU. Ale tehdy Ukrajinu nepotřebovali, a když Putin znovu převzal moc v Moskvě, musel si Washington na Ukrajině připravit nový odrazový můstek pro ovládnutí Ruska a 4. února 2012 se stal kyjevský Majdan nevyhnutelným.
Na přípravu scénáře a koncentraci sil CIA stačil rok a půl.
Pro Pokec24 přeložila Janinna
Jen malé upřesnění:
Putin se Ruska nevzdal ….
V originále je význam mnohem spíše: Putin Rusko nevydal …
Právě tehdy se začalo další kolo nenávist “naší civilizace” k Rusku.
Správný postřeh. A kdo nebyl za posledních 20 let slepý a hluchý, ten musí s článkem 100% souhlasit. Jenže ukřičená Tachecí na Radiožumpě se svými poskoky jako je “expert” na Sovětský svaz Libor Dvořák (ještě mu nedošlo, že CCCP už neexistuje) účelově přeprogamovali své paměti podle Amerického vzoru a kvičí do éteru samé sračky… dokonce si přejí jadernou válku. Děs. A dnešní politici tyhle sračky podporují.
Poslouchat na Primě sračky od dementa Pospíšilojc,inbecila Gazdíkojc a jim spřízněných hnojometů,to musí mít divák super silnej žaludek aby je mohl poslouchat do konce.Nikdy se mi to nepovedlo a to jsem zvyklej na všelijaké zvratky.
Že si kazíš žaludek, já televizi odepsal asi před 6 lety a dnes už jen čtu, a ještě si vybírám. Náhodné zbloudění na stránky seznam.cz mi dokáže způsobit nekontrolovaný záchvat vzteku.
Tak to se mě přihodilo asi před dvěma hodinama. Zašel jsem na dva články, ale letmo. Spíš mě zajímala co lidi. Tvl tak na bednu co tam dokážou vyloudit. Mít toho parchanta po ruce tak by byl bit. Jakkoliv, kdybych na něj neměl tak ho přejedu autem.
10 let jsem neviděl televizní zprávy. Je mi lépe. Dívat se na ČT, Nova, Prima, nebo číst hnůj jako je Seznam.cz, HN, IDNES je tryznivý sebemasochismus.
Nejsi sám.
Poklonnaja gora v západní části Moskvy mezi řekami Setun a Filka je jedno z duchovních center Ruska.
Jedná se o povlovný kopec, na němž byl v 80. a 90. letech 20. století vystavěn Park Vítězství.
Jak již samotný jeho název napovídá, jedná se o místo s dávnou tradicí, na kterém se lidé přijíždějící nebo opouštějící město klaněli Moskvě a jejím svatyním a vyjadřovali tím úctu.
Dnes v Parku vítězství na Poklonné goře nalezneme pomníky věnované 1. světové válce a Velké vlastenecké válce (Památník vítězství, Tragédie národů), Muzeum vítězství, kostel sv. Jiří Vítězného, Pamětní synagogu a Pamětní mešitu a stojí zde také Chrám vítězství (Glavnyj Chram Vooruženych sil Rassii.
“…místo s dávnou tradicí, na kterém se lidé přijíždějící nebo opouštějící město klaněli Moskvě a jejím svatyním a vyjadřovali tím úctu“.
To my jsme už pokročili dál – my na místě našich tradic (svatyní) vyvěšujeme např. rudé trenky a bavíme se tím – a následně divíme, kam jsme se dostali a kde jsme vzali takové vlády, jaké máme.
A na národním muzeu visí jakási cizí hadra.
Když je to lidu jedno.😭
I na státní opeře (bývalá Česká státní opera)
Díky paní Evo za info.
Díky. Tohle odpovídá ruskému pojetí celé věci.
Přesně tak,výstižně popsaná chronologie událostí,které nemohla dopustit
říše zla se svými otrockými pohuňky jménem EU,dodnes si musí Putin
rvát vlasy nad tím,že po dohodě s tehdejším ukr.prezidentem nevyslal
v době Majdanu do Kyjeva 5 000 výsadkářů,kteří by během pár dní
udělali za celým slavným Majdanem tečku,v Kazachstánu se z téhle
chyby již poučil,na Ukrajině ale musí naprosto zbytečně umírat
obyčejní Rusové,snad po vítězství připojí celou Ukrajinu zpět do RF
anebo alespoň zajistí proruskou vládu,která již nikdy nepadne.
Západ řadu století jen kradl. Když už nemá kolonie potřebuje rozkrast Rusko. To je celé.
Přeji Rusku ať vydrží tlak temnoty.
Přesně tak. Ve 4 větách shrnuto vše co se dnes děje.
S těmi koloniemi. Nemáte pravdu. Dnes je neokolonialismus, jako třeba u nás, kdy se země, území, vysává především finančně, hlavním nástrojem jsou akcie a hrubé(!) příjmy dnešních kolonizátorů např. jako u nás v obchodech. Veškerý zisk jde tedy naprosto jinam, průmysl nelze u nás v podstatě náležitě rozvíjet, stejně jako zemědělství atd. atd., čili jsme přesně ve stavu kolonie, jen to dělají jinak. Zákonitým výsledkem je právě dnešní vláda a i ta předchozí se jí velice těsně blížila. Například bohatství latifundistů v Jižní Americe byla vlastně platba místním “dozorcům”. Nic víc a nic míň. Proto se nelze divit boji v Jižní Americe proti kolonialismu a socialistickým (původním) náladám.
To, co od Ruska chtějí jsou SUROVINY. Proto tak často tvrdí, že stačí na území dnešního Ruska 15-20 milionů obyvatel jako obsluha a pracovníci – otroci – pro dobývání těch surovin.
Dodatek:
To, že se nám žilo jako relativně dobře i přes nízké platy, že si mnozí mohli hodně dovolit je dáno především jedním faktorem a lhostejností. Lhostejností k těm, kteří už před třemi a více lety žili z ruky do huby každý měsíc. A hlavní faktor byly levné suroviny – plyn a ropa – z Ruska.
A nesmíme zapomenout, že i u nás jsou obdobní “latifundisté” jak v Jižní Americe. Komunisté udělali jednu podstatnou chybu, přijali falešný panevropský euroatlantický “socialistický, levicový” program do značné míry za svůj. Jen málo z nnich chápalo, že se jedná o past a v podstatě pravicové jednání. Jako “zelený úděl” a tak podobně. Vím proč, ale je to chyba, která je stála skutečný vliv a hlasy. Na druhou stranu to bylo vynucováno a tlačeno velkou silou.
Jo – svět ani život není jednoduchý a mnoha lidem – dalo by se říci drtivé většině – stačí dát nějaký “chytlavý bonton” jako ideu a myšlení nemá šanci.
Ale vždyť je úplně jedno, zda v dané koloniální zemi rabujou diamanty, ropu, zlato, drogy nebo tyjí z levné práce otroků. Výsledek je stejný-jedni bezpracně bohatnou na těžké práci, zmaru a bídě druhých.
ZLATÍ KOMUNISTI.
Někde jsem četl – komunisti, odpouštíme vám, vraťte se…
Myslím že to je špatně. Správné znění je – komunisti, odpusťte nám a vraťte se.
🌝 👍 👍
ale oni väčšinou nikam neodišli, len prezliekli kabáty a zas zasadli ku plným korytám, rovnako ako mnohí herci, speváci, novinári… Mnohí sú pri tých korytách dodnes a zabezpečili miesto pri nich aj svojim mladým
Ono to nejspíš bylo myšleno jinak.
Ne na konkrétní komunisty, ale na systém, ke kterému jsme sice měli plno výhrad, jenže ve srovnání s tím dnešním se nakonec ukázal mnohem lidštější, než jsme mysleli.
No, ten systém před 89. to dopustil. Když se mělo zdražit maso, byly schůze a vysvětlovalo se proč. Dnes se kontinuálně zdražuje a jediné vysvětlení je… gosudar Ruska. Neschopáci ve vedení států za to nemůžou. Potřebujeme elity, jako mají Maďaři, ale ne jako je to u “hyen” Evropy severním směrem. Ti také neslouží zájmům svého lidu, ale mají “vyšší” cíle. Bůh s námi. Ty (j)elita z vlád EU dobrovolně neodejdou. Ostatně jim jde také o život. Pokud nebudou dělat co se jim nařídí mají utrum. Proč je v Itálii nedostatek lidí, co chtějí vládnout i když strany zvítězili? Bojí se o život. I herec Z nakonec sliboval něco jiného, než dnes činí. Bylo mu nejspíše vysvětleno, jak se pletl…
áno, to je pravda
Ti co převlékli kabáty nebyli skuteční komunisté. Byli to kariéristé s rudou knížkou v kapse a jen ideologie které se “zmocnili” aby nám mohli vládnout je držela na řetězu.
Mít v kapse rudou knížku neznamená být komunistou. Být komunistou je osobní postoj k životu.
Skuteční komunisté nebyli ti, co přijeli na vesnici ku příležitosti zahájení výstavby kulturního domu (školy, školky, prodejny Jednoty, sportovního areálu apod.), poklepali kladívkem na základní kámen, ožrali se jako dogy a už je tam pak nikdo až do příští akce Z neviděl.Skuteční komunisté byli ti, co pak ten objekt o sobotách a nedělích postavili.
Bohužel na reálnou vládu moc vlivu neměli, takže zaplaťbůh za tu ideologii, která ty bastardy nahoře držela na řetězu, když to zezdola dost dobře nešlo.
Ano dojí nás jak hubenou kozu.