Kdo odpálil potrubí Nord Stream, a komu vyhrožovala Uršula pomstou?! Analýza.

Vyhrožovala včera Uršula USA, a nebo Rusku?

Od včerejšího večera už každý ví, že poškození obou potrubí Nord Stream I a II bylo sofistikovanou vojenskou  operací. Polský poslanec a bývalý ministr obrany Radek Sikorsky se s tím ani trochu nemazal, a rovnou  poděkoval USA za provedení obou sabotáží. Fialův hlavní pobočník pro boj s dezinformacemi Michal Klíma, který sleduje twitterový účet Radka Sikorského, na kterém bylo poděkování USA zveřejněno, žádnou dezinformaci od Sikorského včera nezaznamenal. A tak to vypadá, že jde o informaci, když nás vláda nevaruje před dezinformací. (Foto Biden + Sikorsky, zdroj: twitterový účet Sikorski)

Vyhození obou potrubí do vzduchu vyvolalo včera 19% růst cen na plynových burzách v Nizozemí, i v Anglii. Cena za 1 kilowatthodinu vystoupala po přepočtu na včerejší kurz koruny vůči euru na 5,11 CZK. Bankéř Síkela tak bude,  půjde-li to takhle dál, doplácet vypůjčenými miliardami ze státního rozpočtu 2,11 CZK za každou zastropovanou kilowatthodinu, a Češi tak budou v příštích 5 letech místo důchodů a zdravotní péče, přednostně splácet bankéřům tyto Síkelovy směnky. Za 20% jejich hodnoty, možná budete moci poděkovat sabotérům potrubí. Je čas se podívat, kdo mohl mít zájem potrubí sabotovat, a komu sabotáž prospěla.

Varianta první – sabotáž provedená USA.

Pokud USA provedly sabotáž, je jasné, že Evropu čekají mimořádně kruté časy, protože USA se rozhodly, že na Evropu uplatní Doktrínu Truman-Monroe-2. (Viz 4. fáze doktríny.) Podle této doktríny se Evropa plně podřídí ekonomickým a politickým zájmům USA,  stejně jako se v minulém století USA musela podřídit Jižní Amerika. EU tak bude zakázáno vlastnit a budovat technologie a průmysl, které by byly modernější než americké, a mohly by USA konkurovat. EU bude také znemožněno nakupovat suroviny, plyn, ropu, a další výrobky než od USA, a od zemí, které USA pro dodávky schválí. Kdo se bude protivit, skončí stejně jako jihoameričtí odboráři, kteří létali za žraloky z vojenských vrtulníků do moře i s manželkami, jen proto, že chtěli lidštější pracovní podmínky. 

Cílem sabotáže provedené USA je totiž jednoznačně zabránit možnému jednání Německa s Ruskem o dodávkách plynu prostřednictvím těchto plynovodů. Takové to jednání, by zachránilo evropský průmysl před krachem, a naopak by způsobilo krachy průmyslu v USA. Prostřednictvím těchto jednání by také mohlo dojít k odklonu EU od politiky Kyjeva, a bez Bruselských miliard by se Ukrajina zhroutila ještě rychleji, než ji budou schopni Rusové obsazovat. Válka navíc doslova drtí evropské měny, ale dolar posiluje. 

Načasování sabotáže tuto variantu potvrzuje. Před pár dny se totiž velmi ostře proti další podpoře Kyjeva v amerických médiích vyjádřil německý kancléř Scholz, a takřka ve stejném okamžiku vůdce frakce CDU v německém parlamentu Merz nejprve nevybíravě označil ukrajinské uprchlíky za sociální turisty, kteří jen zneužívají německý sociální systém, a ihned dodal, že CDU je připravená ujmout se vládní odpovědnosti v Německu. Tím Merz vyslal jasný signál Scholzovi, že je připraven na rekonstrukci vlády. Z té by se pakovali zelení, největší němečtí zastánci války na Ukrajině, a nová vláda by byla zřejmě tvořena SPD, CDU/CSU a FDP. Tato vláda by byla nakloněná jak německým průmyslníkům, tak německým pracujícím, a podle jejich požadavků, které jsou stále hlasitější, by začala vyjednávat s Ruskem – o dodávkách energií výměnou za výrazné snížení podpory Kyjeva. Sabotáž potrubí tuto variantu vývoje do značné míry eliminuje, protože oprava potrubí by trvala nejméně 3 týdny, ale nejpravděpodobněji 6 měsíců. Jakmile by nová německá vláda tuto politiku zahájila, připojili by se k ní Francouzi, Italové, a další.

Varianta druhá – sabotáž provedená Ruskem.

Ačkoli Rusko nepotřebovalo provádět sabotáže svého majetku, který ani nebyl používán, není vyloučené, že sabotáž mohlo provést. V tom případě Rusko sledovalo tyto cíle – zabránit jakémukoli vyjednávání o diplomatickém řešení Ukrajinského konfliktu, a nebo ho maximálně ztížit. To ve svém důsledku znamená, že Putin chce obsadit celou Ukrajinu, a nebo ji donutit k bezpodmínečné kapitulaci. Putin si je tedy jistý, že Medveděvovy výhrůžky jadernými zbraněmi zabraly, a Západ se bude bát se přímo do konfliktu zapojit. A že mobilizovaná ruská armáda a ekonomický rozvrat Ukrajiny mu umožní obsadit celou Ukrajinu, nebo ji donutit ke kapitulaci, a k odstoupení území, včetně Charkova a Oděsy, a k instalaci proruské vlády na zbytku neokupovaného území. 

Geostrategicky se tak Putin může chystat k dosažení defacto společné hranice se Slovenskem a Maďarskem, čímž by umožnil přímé dodávky plynu do Evropy starými plynovody. 

Další možností ruské sabotáže je poslední výhružka Evropě – a dalšími cíli útoků se už stanou norské námořní těžební vrty, a plynovody, které je spojují s EU. Zuřivá reakce Bruselské Uršuly, na sabotáž ruských plynovodů tuto variantu podporuje. Je tak zřejmé, že Brusel i NATO vědí, že veškerá infrastruktura na moři, ať už jde o ropné, či plynové plošiny, produktovody či kabely, a na moři umístěné větrné elektrárny, jsou velmi snadným cílem sabotáží a útoků. Zajímavostí je, že se zavedením raket Zirkon do výzbroje ruského loďstva oznámilo velení US námořnictva politikům, že už není schopno zajistit přepravu armády USA do Evropy. Pokud není možné v případě konfliktu s Ruskem přepravovat vojáky, tankery LNG neproplují ani náhodou. 

Jakákoli další eskalace tak hrozí úplným koncem Evropy a jejího obyvatelstva. Už by se konečně mělo začít jednat o míru. Jak napsali Číno-komunisté – referenda na Ukrajině vytvářejí tlak na Západ. Západ se začíná otřásat v základech, a vypadá to, že vyhraje, ten kdo vydrží větší útrapy. 
https://www.michalapetr.com

sdílet na