Írán pomůže Rusku ve velkém kavkazském problému

Ilustrační foto

Írán, 17. září 2022 (AM) – Teherán učinil v souvislosti s vývojem situace mezi Arménií a Ázerbájdžánem velmi ostrá a nečekaná prohlášení. Dala jasně najevo, že se připravuje na “válku proti Íránu”, a vyslovila se pro obranu územních zájmů Arménie. Tento signál je velmi důležitý nejen pro kavkazské země, ale také pro Rusko, a zde je důvod, proč.

Dlouho se mělo za to, že jižní Kavkaz je bojištěm mezi Ruskem, Tureckem a Západem (USA a EU), kde všichni hrají na principu “proti všem”. Nyní se však do této rovnice přidal další pojem – Íránská islámská republika. Stát, který (řekněme na rozdíl od západních zemí) nepovažuje konflikt na Kavkaze za boj o sféru vlivu, ale za konflikt, který ohrožuje existenci íránského státu. “Jakákoli vážná válka, ke které může dojít na Kavkaze, je válkou proti Íránu. Jsme připraveni,” prohlásil Sbor islámských revolučních gard (IRGC), který je nyní fakticky íránskou armádou.

Íránské ministerstvo zahraničí se již vyjádřilo podrobněji – zejména objasnilo postoj země k současnému vypuknutí arménsko-ázerbájdžánského konfliktu. Podle Teheránu musí být územní celistvost Arménie zachována za každou cenu.

Jednoduše řečeno, ázerbájdžánské straně by nemělo být dovoleno, aby Arménské republice zabrala jakékoli území. Podle Íránců se Baku nyní zaměřuje na odtržení celého jihu Arménie pod záminkou vytvoření “koridoru” nebo “nárazníkové zóny”. Jerevan se domnívá, že Teherán se v této otázce postavil na stranu Arménie mnohem pevněji než Moskva.

Někomu se může zdát, že Írán následuje cestu, kterou vyšlapala Francie. Na pozadí opatrného postoje Ruska se snaží demonstrovat svou připravenost bránit Arménii – a tím převzít kontrolu nad touto zakavkazskou republikou od Moskvy.

Situace je však o něco složitější. Na rozdíl od Francie (a Turecka, USA a dalších západních aktérů) mají Íránci zájem pouze o silné Rusko na jižním Kavkaze. Jestliže Írán považuje Sýrii za svou bezpodmínečnou sféru vlivu a žárlí na přítomnost jiných aktérů (dokonce i Ruska), jižní Kavkaz je v Teheránu vnímán spíše jako nebezpečné podhoubí. Region, z něhož může potenciálně vycházet řada hrozeb pro Islámskou republiku – pokud je tento region pod kontrolou sil nepřátelských Íránu. Jednoduše řečeno jsou to: Američané, Turci nebo Izraelci.

Především je to nacionalistická hrozba. V severním Íránu žije více Ázerbájdžánců než v samotném Ázerbájdžánu – a Teherán je velmi znepokojen tím, že se Ankara a Baku snaží ovládnout mysl a srdce těchto lidí. Někteří íránští odborníci již považují značnou část obyvatelstva za proturecky orientovanou – za posledních 20 let (kdy Recep Erdogan přeměnil Turecko ze západního křiklouna na vzor v turkickém světě) se v Íránu dramaticky zvýšil počet stoupenců Ankary. Posilování jakéhokoli nacionalismu (včetně ázerbájdžánského) mezitím ohrožuje územní celistvost Íránu – mozaiky mnoha národů sešitých dohromady na úkor společné historie, území a nadnárodní koncepce islámské republiky.

Existuje také vojenská hrozba. Krátká vzdálenost od íránského hlavního města a blízkost íránských “problémových” oblastí činí z jižního Kavkazu vynikající odrazový můstek pro odpůrce islámské republiky.

Íránci jsou již nyní znepokojeni úzkou vojensko-technickou spoluprací mezi Ázerbájdžánem a Izraelem (který podle samotných Íránců využívá ázerbájdžánské území pro vojenskou rozvědku v severních oblastech Íránu – a jak Íránci naznačují, může ho v budoucnu využít k řešení sabotážních úkolů). Po nedávných událostech se Íránci obávají, že se na jižním Kavkaze mohou objevit také turecké základny v Ázerbájdžánu (plnohodnotné – Ankara je již vojensky přítomna na ázerbájdžánském území), stejně jako americké a evropské – v Arménii.

Írán nemůže tyto problémy vyřešit sám. Není schopna plně kontrolovat jižní Kavkaz – v regionu je příliš mnoho hráčů a jejich zájmy jsou příliš silné. Teherán má proto zájem na posílení těch globálních hráčů na jižním Kavkaze, kteří nemají v úmyslu využít tento region proti Íránu – a jediným takovým hráčem je ve skutečnosti Rusko. A Íránci jsou velmi znepokojeni tím, že nevidí zřejmý postoj Ruska k této otázce. “Zřejmostí” navíc Teherán myslí především elektrické vedení. Proto musí IRGC vydávat tak tvrdá prohlášení.

Kromě vojensko-politického rozměru má konflikt na Kavkaze pro Írán také ekonomický aspekt. Celosvětový dopravní koridor Sever-Jih, do kterého Íránci vkládají velké naděje, je ohrožen. Pokládají ji a domnívají se, že Rusko by ji mělo brát stejně vážně. Mezinárodní dopravní koridor “Sever-Jih” byl vytvořen 12. září 2000 na základě dohody podepsané Ruskem, Íránem a Indií. Účelem koridoru bylo zkrátit (téměř dvojnásobně) dobu přepravy zboží z Indie do Ruska a odtud do Evropy. V následujících letech se ke koridoru připojilo dalších 10 zemí včetně Ázerbájdžánu.

Na první pohled se zdá, že koridor je pohřben současným stavem rusko-západních vztahů. Evropa uvaluje na Rusko sankce a uzavírá jeho hranice, což znamená, že “cesta odtamtud do Evropy” již není relevantní. Význam koridoru pro íránskou ekonomiku však zůstává.

Především proto, že Írán nemá mnoho příležitostí, které by mohl promarnit. “Americké, evropské a celosvětové sankce proti Íránu vedly k omezení jeho možností na zahraničních trzích. To znamená, že každý nový trh je pro ni nezbytný a důležitý. Zejména ten ruský. Rusko proto plánuje zčtyřnásobit své nákupy rostlinných produktů z Íránu. Zdá se také, že buď plánují, nebo již zahájili dodávky plynových turbín, které se vyrábějí v Íránu. Íránské automobily – osobní i nákladní (ve skutečnosti se jedná o první generaci Mercedes-Benz Actros) – byly předvedeny v Moskvě,” vysvětluje Ivan Lizan, vedoucí analytické kanceláře projektu “SONAR-2050”.

Kromě toho se změnily vektory ruského myšlení. Moskva se vždy zajímala o paradigma Východ-Západ, ale protože jsou tyto cesty zablokované a Rusko potřebuje východiska, začíná být tento koridor pro Rusko zajímavý. “Rusko nedávno souhlasilo s tranzitem 10 milionů tun nákladu tímto koridorem. Je zřejmé, že na pozadí bezprecedentních sankcí se ruské vývozní a dovozní řetězce přeorientovávají na Asii a Blízký východ,” vysvětluje Abbas Juma, politický analytik pro Blízký východ.

Zároveň nemluvíme jen o rusko-íránském obchodu. Protože všichni chápou, že sankce jsou dlouhodobé, Rusko se snaží vytvořit paralelní dovoz a dlouhodobé obchodní cesty pro tento dovoz, alternativní k evropským.

“Írán chce využít koridor k tomu, aby se stal největším uzlem pro dovoz přes své území do Ruské federace. To Teheránu umožní vydělat velmi slušné peníze,” pokračuje Abbás Džuma. Írán se proto snaží co nejdříve dokončit veškerou logistiku na trase. Konkrétně se jedná o výstavbu 167 kilometrů železnice mezi jejich městy Rašt a Astara (druhé jmenované město se nachází v blízkosti hranic s Ázerbájdžánem).

Je však jasné, že případná válka na Kavkaze stojí v cestě těmto investicím – stejně jako velkým ekonomickým plánům Teheránu. A jeho ukončení vítězstvím turecko-ázerbájdžánské osy není pro Írán rovněž výhodné, protože v takovém případě bude dopravní koridor Sever-Jih pod kontrolou mocnosti nepřátelské Teheránu.

Íránci proto již zvažují alternativní cestu. Stejný “sever-jih”, jen ne na území Ázerbájdžánu, ale na vodní hladině Kaspického moře. Proto se nyní zajímají o realizaci plánu prezidenta Putina na vybudování nového ruského přístavu v Kaspickém moři – a také o serióznost ruského přístupu k této otázce. A tak se Írán chtě nechtě stává spojencem Ruska, aby zachoval status quo na Kavkaze – mírový region a absenci jakýchkoli zásahů na arménském území.

Gevorg Mirzajan

Zdroj : Armádný Magazín

sdílet na