Cena české elektřiny se bude určovat v Lipsku článek r.2006

19.05.2006
Ceny elektřiny v Evropě dnes určuje zhruba deset energetických burz, které začaly vznikat v Evropě po rozhodnutí o liberalizaci trhu.

Ve střední Evropě funguje jen jedna burza, v Lipsku. Ta určuje ceny elektřiny v celém regionu. Do tří let by se tak podle představitelů společnosti ČEZ cena české elektřiny měla sblížit s cenou této komodity na burze v Lipsku. To by ale znamenalo dramatické zdražování. Zatímco na německé burze se totiž dnes cena jedné megawatthodiny pohybuje v průměru nad 50 eury, v Česku se prodává přibližně za 35 eur.

„Evropské trhy s elektřinou se musí propojit. O tom rozhodla ostatně v roce 2004 i Evropská komise, když přijala strategický dokument, podle něhož má v celé Evropě vzniknout jednotný vnitřní trh s touto komoditou, kdy se elektřina bude zřejmě obchodovat jen na jedné burze. To bude znamenat do několika let i jednotné evropské ceny proudu. Mezistupněm k tomu jsou regionální trhy, jako třeba středoevropský, reprezentovaný právě lipskou burzou,“ vysvětluje mluvčí lipské burzy EEX Fritz Wilhelm. A jednotná cena bude pochopitelně znamenat i zvýšení ceny české elektřiny. „Proces sbližování českých cen s cenami elektřiny na burze odhaduji tak na tři roky,“ uvádí ředitel pro rozvoj společnosti ČEZ Jiří Feist.

ČEZ si velkoobchodní ceny tzv. silové elektřiny, která tvoří zhruba polovinu z celkové ceny, od letošního roku může určovat zcela sám, a náležitě toho využívá. Díky zvýšení cen od Nového roku mohl ve čtvrtek ohlásit opět rekordní zisky – za první čtvrtletí vydělal tolik jako vloni za celé pololetí.  Podle podrobného srovnání Eurostatu platí česká domácnost za elektřinu v poměru ke své kupní síle vyšší cenu, než je v Evropské unii obvyklé. Domácnost, která elektřinou šetří a spotřebuje 1200 kWh za rok, dokonce platí třetí nejvyšší cenu v EU.

Eurostat letos na jaře publikoval srovnání cen elektřiny v jednotlivých zemích Evropské unie. Data pocházejí z června 2005, tedy ještě před další vlnou zdražení elektřiny v České republice. I přesto je vidět, že čeští občané jsou na tom ve srovnání se svou kupní silou hůře než průměrný Evropan.

Domácnost, která se chová úsporně a spotřebuje ročně 1200 kWh elektrické energie, zaplatí 0,220 PPS za kilowatthodinu elektřiny (PPS znamená Purchase Power Standard a je jednotkou kupní síly, kterou Eurostat definuje a používá v rámci EU25). To je o třetinu více, než kolik činí průměrná cena elektřiny pro obyvatele EU25 vyjádřená v paritě kupní síly (0,165 PPS/kWh). V této kategorii odběru platí Češi třetí nejvyšší cenu v EU, více zaplatí už jen Poláci (0,221 PPS/kWh) a Slováci (0,290 PPS/kWh).

Jediný, kdo může zvyšování cen elektřiny ovlivnit, je stát, který drží v ČEZ 67procentní podíl. Ten ovšem dává přednost vysokým dividendám, jež z ČEZ každoročně získává, před regulací. Nedávno dokonce samo ministerstvo průmyslu ústy náměstka pro energetiku Jiřího Bise ohlásilo, že očekává každý rok růst ceny elektřiny 10 až 20 procent.

Analytici bohužel nepovažují Bisův odhad za nereálný. „Například u cen silové elektřiny v Česku předpokládáme příští rok nárůst cen o deset procent, uvedl analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák.

Stejný názor zastává i Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Ceny energii v budoucnu podle něj porostou nejenom v souvislosti s pohybem cen energii ve světě, ale i v souvislosti s tím, zda vznikne na českém trhu větší konkurence.

    Proti nadměrnému růstu cen lze prý použít opět především tržní principy. „V našem prostředí to znamená demonopolizovat ČEZ, který mohl díky rozhodnutí vlády získat pět z osmi distribučních společností, a změnit způsob výpočtu tzv. regulovaných cen, které jsou paradoxně vyšší, než jaké by musely být, podotkl Ševčík.

Číst dále:

Jak se obchoduje…

https://bit.ly/3TJB9AM

sdílet na