USA změnily plán. Nebezpečně, varoval prof. Mearsheimer. I pro Česko

13.05.2022

„Bidenova vláda zvyšuje nároky a staví Putina do pozice, v níž by mohl použít jaderné zbraně. Myslím, že to je pozoruhodně hloupé,“ vyjádřil se k přístupu současné americké administrativy k Rusku profesor politologie na Chicagské univerzitě John J. Mearsheimer ve vysílání americké televize PBS. Cíle Bidenovy administrativy se dle něho díky silnému odhodlání Ukrajinců pozměnily a ta teď chce vyřadit Rusko z velmocenského žebříčku. Právě to by prý mohlo Moskvu přimět k jadernému útoku blízko českých hranic na západě Ukrajiny. „Co budeme dělat potom?“ ptá se Mearsheimer.

Mearsheimer, působící na Chicagské univerzitě, míní, že si zpočátku Bidenova administrativa myslela, že nejvíce, co můžeme na Ukrajině udělat, je mařit ruskou ofenzívu pomocí Kyjevu. Během obrany proti ruské agresi se však ukázalo, nakolik jsou Ukrajinci dobří bojovníci a s tím se posunuly cíle americké vlády.

„Když se ukázalo, že si Ukrajinci na bojišti proti Rusům vedou velmi dobře, naše cíle jsme vystupňovali a nakonec výrazně vystupňovali. A nyní již usilujeme o to, abychom ruským silám na Ukrajině způsobili rozhodující porážku – tedy porazili Rusy na bitevním poli a navíc jim sankcemi zničili ruskou ekonomiku,“ shrnul s tím, že cílem je oslabení ruské moci.

Podle Mearsheimera to řekl „velmi jasně“ i americký ministr obrany Lloyd Austin. Cílem jeho a Bidenovy administrativy má nyní být vyřadit Rusko z velmocenského žebříčku.

Výkonná ředitelka McCainova institutu na Arizonské státní univerzitě Evelyn Farkasová, která za Obamovy vlády působila na ministerstvu obrany coby náměstkyně ministra pro oblast Eurasie, má za to, že k Ukrajině přistupovala stejně jak Obamova, tak i Trumpova administrativa.

„Naším cílem bylo chránit právo Ukrajiny na její suverenitu, na hranice tak, jak existují, a samozřejmě jejich právo na přidružení k NATO nebo k Evropské unii. Takže to je stabilní,“ řekla.

Přístup Bidenovy administrativy se také podle ní nesl ve znamení změn a Bidenova vláda uznala, že sankce nestačí. Jediný způsob zastavení Putina tak má být „co nejrychlejší porážka Ruska na bojišti“.

Roztahovačná agresivní politika Ruska, která dle ní začala napadením Gruzie v roce 2008, nepřestane, dokud „bude Vladimir Putin v Kremlu, a dokud bude mít peníze na podporu takové zahraniční politiky, této vojenské agrese“.

Bidenova administrativa si dle ní nepřeje oslabení Ruska na natrvalo, jde ale o oslabení této zahraniční politiky Kremlu.

Mearsheimer však něco takové považuje za „hloupé“ a „nebezpečné“, jelikož by Rusko mohlo nakonec použít i jaderné zbraně. „Víme, že jediná okolnost, za které velmoc pravděpodobně použije jaderné zbraně, je ohrožení jejího přežití, když se domnívá, že jí hrozí rozhodující porážka,“ varoval.

A právě takováto rozhodující porážka podle profesora politologie nyní Rusku hrozí. „Myslím si, že bychom měli vynaložit obrovské úsilí, abychom je nedostali do situace, kdy by o použití jaderných zbraní vůbec uvažovali, natož aby je použili,“ upozornil před příliš tvrdým zásahem proti Rusku kvůli válce, kterou vyvolalo na Ukrajině.

Farkasová míní, že přitom Rusko nechce jaderný konflikt a ani konvenční válku se Spojenými státy či NATO, když i na Ukrajině může „jen stěží vyhrát“.

Hrozba použití jaderných zbraní sice dle bývalé náměstkyně ministra obrany existuje, pokud bychom ale nezabránili Putinovi v dobytí Ukrajiny, hrozí dle ní, že se ruský prezident rozhodne následně zaútočit na Gruzii, Moldavsko a nakonec i rozbít NATO a zavést zpět své sféry vlivu.

Možný cíl jaderných zbraní by dle Mearsheimera byl velmi blízko českých hranic – Putin by dle jeho názoru udeřil na západě Ukrajiny. „Na západní Ukrajině nejsou žádné síly NATO ani americké síly. Takže by na nás nezaútočil. Použil by tyto zbraně na Ukrajině. A otázkou je, co budeme dělat potom? A já si nejsem jistý, co bychom pak dělali. Použili bychom jaderné zbraně? Nechali bychom se pak zatáhnout do války?“ táže se. Současnou situaci přitom připodobnil ke kubánské krizi.

Zdali by následně Amerika po jaderném výbuchu v Evropě reagovala recipročně, a jakým stylem, netuší ani Farkasová, zřejmě by prý ale jaderný útok znamenal přímý vstup Spojených států do války s Ruskem. „To sice neznamená nasazení vojáků, ale znamená to, že Rusko prohraje,“ naznačila, že to chápe i Putin.

https://bit.ly/38lINyr

sdílet na