Robejšek tuší nové uspořádání: Konec globalizace. Svět rozdělen na nové bloky. A EU? Prohraje

Politolog a ekonom Petr Robejšek tvrdí, že je válka na Ukrajině jen vyústěním mocenských zájmů, které tady vždy byly a vždy budou. „Nejde ale o trvalé spálení mostů, i když to dneska tak vypadá, ale je to spíše povrchní obraz mediálního a společenského vlnění. Fakticky platí, že nemáme žádné věčné nepřátele, a nemáme žádné věčné přátele – máme jen věčné zájmy,“ uvedl Robejšek, podle nějž se blíží konec globalizace a svět se uspořádá na americko-evropský a rusko-čínsko-asijský blok. Navíc se podle něj opět začnou posilovat jednotlivé národní státy.

10.03.2022 19:16

Foto: Archiv PLTV
Popisek: Petr Robejšek

Válka na Ukrajině je podle Robejška důsledkem dlouholetých a po staletí neměnných mocenských ambicí. „Moskva si chce rozšířit svůj územní prostor na úkor Ukrajiny a získat lepší kontrolu nad svým geopolitickým předpolím, a to je asi to nejdůležitější. A zároveň jde o oslabení západního vlivu v bezprostřední blízkosti Ruska a na Ukrajině,“ popisuje Robejšek zájmy Ruska v rozhovoru pro Svobodné universum.

I Západ ale podle něj má na Ukrajině své mocenské zájmy, které konflikt pomohly eskalovat. „Ze strany Západu se pod postojem Svobodu Ukrajině skrývá zájem o nové trhy, o vliv na bezprostřední blízkost Ruska a zajištění surovinových dodávek, ale třeba i o to, jak pro oba spolky, tedy EU a NATO, zajistit další úlohy, protože všechny spolky žijí a udržují se jenom tím, že plní nějaké nové funkce. Takže eventuální integrace nebo příprava na vstup Ukrajiny do těchto spolků je v zájmu Západu,“ odhaluje Robejšek úlohu Západu ve hře o Ukrajinu.

Samotný konflikt podle něj není třeba přehnaně dramatizovat, co se týká dlouhodobých vztahů světových mocností. „Mocenské zájmy tady byly vždycky, jenom se jinak operacionalizují, to znamená, převádějí do konkrétní politiky, a někdy vyústí do konfliktu. To je nešťastná konstelace, ale v historii světové politiky není nějak neobvyklá,“ říká Robejšek, kterého ale prý překvapilo, že šel Vladimir Putin až tak daleko.

Nejde ale podle něj o trvalé spálení mostů mezi Ruskem a Západem, i když to dnes tak vypadá. „Je to spíše povrchní obraz mediálního a společenského vlnění. Fakticky platí, že nemáme žádné věčné nepřátele, a nemáme žádné věčné přátele – máme jen věčné zájmy. A když tyto zájmy budou najednou fungovat v jiném spojení, tak si klidně umím představit koalici Spojených států s Ruskem proti Číně. Teď se zdá být vyloučená, ale to nic neznamená,“ upozorňuje Robejšek, že žádné spojenectví ani nepřátelství netrvá věčně.

Podle Robejška nemusejí sankce Západu nutně zcela zničit ekonomiku Ruska, ale bude záležet zejména na tvrdosti přijatých opatření. Například odpojení od SWIFT má mnoho variant, které ale zatím nebyly specifikovány. „Hlavní výhoda SWIFT je rychlost. A naše civilizace je posedlá rychlostí až nemocně. SWIFT znamená – rychlá možnost komunikovat, dělat obchody s cizími bankami. V tu chvíli, kdy je nějaká země vyloučená ze SWIFT, tak to může mít několik fází. První fáze je, že jenom nemohou přímo komunikovat a izolovaná země musí používat pomalejší prostředky, jako e-mail, telefax a tak dále. To je ta snadnější verze,“ vysvětluje Robejšek.

Další, podle Robejška ostřejší verze je, že bude Rusko vyloučeno ze sítě takzvaných korespondenčních bank, které fungují jako prostředník v mezinárodním obchodu. „Nakonec, a to je to největší, čemu ekonomové s oblibou a trošku pateticky, ale ne úplně chybně říkají atomová bomba. To znamená, že stát X je vyloučen z jakéhokoliv bankovního styku, to znamená, že i operace se třetími osobami, které by se náhodou mohly týkat Ruska, jsou zakázány. A pak je daná země opravdu izolovaná,“ říká Robejšek, že i to se dá obejít, ale trvá to dlouho a je to nákladné.

Rusku podle Robejška bankrot spíše nehrozí, protože má relativně zralou, stabilní a zdravou ekonomiku. „To jediné, co Rusku může okamžitě a skutečně uškodit, je totální odříznutí od exportu surovin, to znamená nafty a plynu. V tu chvíli by mělo Rusko velké problémy, ale k tomu je třeba upozornit na to, že problémy by měl i Západ. My bychom je měli a měli by je všichni,“ varuje Robejšek.

Ze současného konfliktu by proto mohla nejvíce těžit Čína, která to nyní může hrát na obě strany. „V mezinárodních vztazích je tomu vždy tak, že jsou tam takovéto trojúhelníky často, a navíc se ve svém obsazení mění. Fakticky bych řekl, že Číňané jsou ti, kteří profitují. Jsou to mistři lsti, taktiky a diplomatické hry a jsou momentálně silnější, takže si mohou dovolit i určitou velkorysost. Jsou trošičku mimo, ale přesto hrají se všemi stranami,“ všímá si Robejšek, podle nějž se ale Čína logicky kloní spíše k Rusku, ať už politicky nebo geostrategicky.

Čína tak podle Robejška může Rusku pomoci, aby byla jeho ekonomická izolace menší. „Mluvili jsme o SWIFTu, a poslední, jak jsem říkal nukleární zbraň, kdy jsou zakázány jakékoliv komunikace i se třetími aktéry finančního charakteru, se dá obejít tím, že ,dejme tomu, nějaká čínská banka řekne: Dobře, my riskneme, že nás za to Amerika vyloučí, a vezme nám bankovní licenci pro Spojené státy, takže tam nebudeme moc podnikat, ale my se staneme převodní pákou pro obchody Ruska se světem,“ nastiňuje Robejšek.

Celý konflikt na Ukrajině je podle něj víceméně doprovodný prvek konce globalizace. „Globalizace končí ne ze dne na den, ale končí již teď. Končila před Ukrajinou a skončí po Ukrajině. To je fenomén historického kyvadla, s tím se prostě nedá nic dělat,“ má jasno Robejšek a dodává, že největší problém to bude pro Evropu.

„Konec globalizace znamená, že se svět rozdělí na dva obchodní bloky: čínsko-ruský, asijský a americko-evropský, přičemž tím, kdo ztratí, kdo prohraje, je podle mého názoru Evropská unie, která se dostala do slabé situace zejména tím, že se snažila, ale ne dost důsledně, uskutečňovat své velmocenské titánské sny o velmoci Evropa. A protože to nedělala pořádně, a hlavně na to neměla patriotismus Evropanů, tak to vedlo k tomu, že je momentálně nejslabším a nejzranitelnějším aktérem,“ tvrdí Robejšek.

Jako další důsledek konce globalizace Robejšek předpovídá větší význam národních států. „To znamená, že se budeme muset zase více starat sami o sebe. Budeme se muset mnohem víc starat o sebe, nebudeme se moct spoléhat na ostatní, ale zároveň nás ostatní nebudou tolik omezovat, a to má své výhody,“ říká Robejšek, který na závěr dodává, že konflikt na Ukrajině také bude znamenat víceméně konec Green Dealu v jeho původní verzi.

„Od té doby, co byl vyhlášen, dodnes se situace dramaticky zhoršila v neprospěch šancí na uskutečnění Green Dealu. Dokonce si myslím, že někde v úplně zastrčené komůrce německého kancléřství v Berlíně někdo přemýšlí o tom, jak to udělat, aby to nebylo moc nápadné, když oprášíme atomovou energii. A bylo by velmi zodpovědné, kdyby tam někdo tímto směrem přemýšlel, protože toto téma bude na stole tím spíš, když by roztržka s Ruskem měla být trvalejšího charakteru,“ uzavírá Robejšek.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na