Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo falešné video letecké bitvy

Na ověřeném účtu ministerstva se objevily široce rozšířené záběry z videohry, které agentura Reuters ověřila jako “chybně uvedené”.

Ověřená stránka ukrajinského ministerstva obrany na Twitteru zveřejnila 25. února záběry z videohry, na nichž je prý vidět ukrajinská stíhačka sestřelující ruské letadlo. Agentura Reuters v sobotu ověřila fakta o široce sdíleném falešném videu jako o “chybném titulku”.

V době zveřejnění byl tweet ministerstva stále aktuální. Patnáctisekundové video je doprovázeno popiskem “Co to dělá to ukrajinské eso?”. Účet ministerstva obrany jej popisuje jako stíhací letoun MiG-29, který raketou ničí ruský letoun Su-35.

#stoprussia
Що виробляє цей український ас ??
——————————————–
МіГ-29 Повітряних Сил ЗСУ знищує "нєімєющій аналогов" Су-35 російських окупантів ❌❌❌ pic.twitter.com/z6YVnm8ezo

— Defence of Ukraine (@DefenceU) February 25, 2022

Uživatelé sociálních sítí rychle poukázali na video na YouTube “Ghost of Kiev. Souboj mezi ukrajinským MiGem29 a ruským Su27 simulovaný v DCS World”. Klip, který má přes milion zhlédnutí, odkazuje na nepotvrzenou, ale rychle se šířící historku o ukrajinském esu ‘Ghost of Kyiv’, kterému se údajně podařilo vlastnoručně sestřelit šest nepřátelských letadel.

Tento klip byl však na YouTube poprvé nahrán s názvem ‘Ghost of Kiev kill’. V popisném poli nahrávající tvrdil, že záběry byly pořízeny pomocí digitálního bojového simulátoru.

DCS je zkratka pro Digital Combat Simulator World, digitální bojovou hru vyvinutou společností Eagle Dynamics.

Mluvčí společnosti Matthias Techmanski v e-mailu agentuře Reuters potvrdil, že záběry pocházejí od společnosti DCS a že společnost Eagle Dynamics “není zodpovědná za jejich šíření” a neschvaluje “takový obsah”.

Agentura Reuters při ověřování faktů uvedla, že záběry byly “chybně označeny” a pocházejí z videohry. Twitter v sobotu označil příspěvek ukrajinského ministerstva obrany za zavádějící. Uvedlo, že “toto médium je prezentováno vytržené z kontextu”.

Někteří uživatelé zavádějící video smazali a omluvili se.

Na sociálních sítích se objevila řada dalších videí, která byla popsána jako záběry z probíhajícího vojenského konfliktu na Ukrajině, což poukazuje na dlouhodobý problém, kdy se neověřená videa s minimálním kontextem nebo bez výzkumu nakonec šíří po sociálních sítích a přebírají je i vládní účty.

Záběry ze hry jež jsou sdíleny jako “videa z Ukrajiny

Klipy z her Arma III a Digital Combat Simulator kolují po internetu jako “videa z Ukrajiny”.

Několik videí, která se na sociálních sítích objevila jako záběry z probíhajícího vojenského konfliktu na Ukrajině, bylo vyvráceno jako klipy z her.

Zpráva agentury Bloomberg odhalila, že některá z nejsledovanějších videí na herním kanálu Facebooku byly klipy, které byly šířeny jako záběry z vojenských akcí na Ukrajině. Videa údajně zhlédlo více než 110 000 lidí a byla sdílena více než 25 000krát, než byla stažena. Přesto se dostaly na další platformy sociálních médií a šířily se pod názvy jako “Ukrajina vypálila rakety, aby zachytila dělostřeleckou palbu ruských letadel” a “Intenzivní psí souboj na obloze Ukrajiny”.

První video, které se ve čtvrtek rozšířilo, údajně ukazovalo vojenské letadlo, které provádí bombardovací útok a zároveň se vyhýbá palbě z obranných systémů AA. Ukázalo se však, že jde o záběry z vojenského simulátoru ‘Arma III’.

V pátek se na sociálních sítích objevil další klip, který údajně zachycuje bojový střet mezi ukrajinským MiG-29 a ruským SU-35, který byl zničen raketou. Video se stalo virálním na sociálních sítích, včetně anglicky mluvícího Twitteru, s popiskem chválícím “ducha Kyjeva” – údajného pilota ukrajinského letectva, kterému se “podařilo vlastnoručně sestřelit 6 ruských stíhaček”, a dokonce dalo vzniknout několika komiksům. Brzy se však ukázalo, že jde o klip z programu “Digital Combat Simulator”, přičemž autor původního klipu výslovně uvedl, že byl pořízen v programu “DCS”.

Těžko lze popřít, že videa vypadají na první pohled realisticky, a proto je pochopitelné, proč mnozí berou takové příspěvky za bernou minci a rychle je sdílejí, nicméně to poukazuje na dlouhodobý problém, kdy se neověřená videa, která nemají téměř žádný kontext nebo výzkum, nakonec šíří po sociálních sítích a dokonce je používají zpravodajské kanály a vládní agentury, jako například když ruské ministerstvo obrany použilo obrázek ze hry “Arma III” v reportáži o Sýrii v roce 2019 nebo když CNN ukázala klipy ze hry “Fallout” v segmentu o ruském hackingu v roce 2016.

sdílet na