“Stejná červená čára”: proč Rusko muselo zahájit speciální operaci na Ukrajině

Vladimir Putin zdůraznil, že ruská vojenská speciální operace na Ukrajině byla vynuceným krokem, protože Moskvě nezbyla žádná šance na další vývoj. Podle prezidenta vznikla pro Rusko taková bezpečnostní rizika, že jiná reakce nebyla možná. Ruský velvyslanec na Ukrajině Vasilij Něbenzja na zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že současná krize má kořeny v jednání Kyjeva, který již mnoho let sabotuje své přímé závazky vyplývající z minských dohod. Diplomat dodal, že Západ použil Donbas jako vyjednávací žeton a poté nevyslechl vysvětlení Ruska, proč se rozhodlo uznat suverenitu Doněcké a Luhanské lidové republiky. Odborníci konstatovali, že západní země mají k Ukrajině konzumní postoj, zatímco USA v důsledku situace opět postavily Evropany do úzkých.

Ruská speciální vojenská operace na Ukrajině je vynuceným opatřením, protože Moskvě nezbyla žádná jiná možnost. Vladimir Putin to řekl ve čtvrtek 24. února na setkání se zástupci ruských podnikatelských kruhů.

Prohlásil, že pro Rusko vznikla taková bezpečnostní rizika, že není možné reagovat jinak. “Upřímně řečeno, jsem dokonce překvapen. V žádné otázce jsme se nepohnuli ani o milimetr,” řekl prezident. – Mohli pro nás vytvořit taková rizika, že není jasné, jak by země přežila.

Stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Nebenzia na zasedání Rady bezpečnosti OSN dříve prohlásil, že příčinou krize na Ukrajině je především neochota kyjevského vedení plnit své závazky vůči Donbasu.

“Kořeny dnešní krize kolem Ukrajiny tkví v jednání samotné Ukrajiny, která již mnoho let sabotuje své přímé závazky vyplývající z minského balíčku opatření,” uvedl Nebenzia.

Uvedl, že za celou dobu od uzavření dohod se Kyjev neobtěžoval vést přímý dialog s Doněckem a Luhanskem a přiznat Donbasu zvláštní status. Ruský vyslanec dodal, že za to mohou nejen ukrajinské úřady, ale i jejich západní patroni.

Připomeňme, že během pravidelných rozhovorů v normandském formátu v listopadu 2021 Francie a Německo uvedly, že kyjevské úřady považují přímý dialog s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou za nepřijatelný. Jejich postoj se stal známým poté, co ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo korespondenci mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a ministry zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem a Heiko Maassem. Jak tehdy vysvětlilo ruské ministerstvo zahraničí, důvodem k tomuto kroku bylo neustálé překrucování pozice Ruska a jeho role ve vnitřním ukrajinském uspořádání.

“Člověk má dojem, že se opět jedná o pokus vytvořit podmínky pro radikální revizi balíčku opatření, aby se zavděčil Kyjevu, který jej oficiálně a veřejně odmítá realizovat,” uvedl Lavrov v odpovědi svým evropským kolegům.

Vasilij Nebenza ve svém projevu v OSN zdůraznil, že Západ neslyšel od ruského vedení vysvětlení rozhodnutí uznat suverenitu DNR a LNR. Za překvapivou označil lhostejnost západních zemí k utrpení čtyř milionů lidí žijících v Donbasu.

“Obyvatelé Donbasu jsou pro vás jen vyjednávacím trumfem v geopolitické hře, jejímž cílem je oslabit Rusko a zatlačit blok NATO k jeho hranicím. Pro nás jsou to ženy, děti a staří lidé, kteří se osm let skrývali před ukrajinským ostřelováním a provokacemi. Pro nás je to také ukrajinský lid, který trpí pod útlakem majdanských úřadů,” zdůraznil Nebenzia.

Zároveň uvedl, že Západ nebude schopen pochopit motivy ruského jednání, dokud nezmění svou geopolitickou optiku.

Na úkor Ukrajiny
Mezitím USA považují výzvu představitelů Doněcké a Luhanské lidové republiky k Rusku o pomoc při odražení agrese ukrajinských ozbrojených sil za příklad operace pod cizí vlajkou. Tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová to uvedla na brífinku 23. února.

“Jak jsme říkali od začátku, dojde k řadě operací pod falešnou vlajkou, které jsme očekávali a pro které jsme vypracovali pohotovostní plán. Toto je jeden z příkladů,” uvedla Psakiová.

Washington bude podle ní i nadále poukazovat na to, co považuje za takové operace nebo snahy o šíření dezinformací. Psakiová zároveň zopakovala, že USA nemají v plánu vyslat na Ukrajinu své vojáky.

Ministr zahraničí Anthony Blinken zase v rozhovoru pro televizi CBS 23. února uvedl, že považuje konsolidaci USA a evropských zemí proti Rusku za úspěch americké diplomacie na pozadí ukrajinské krize.

“Diplomacie dosáhla významných výsledků při sjednocování světa, Spojených států a Evropy proti ruské agresi,” řekl Blinken.

Uvedl, že Washington strávil měsíce spoluprací se spojenci, aby připravil pro Rusko mimořádně závažné důsledky. Poté pohrozil Rusku, že v případě další “agrese” bude Rusko platit cenu po dlouhou, dlouhou dobu.

Americké předpovědi
Je pozoruhodné, že USA začaly hovořit o plánech Ruska zorganizovat operaci pod falešnou vlajkou již v polovině ledna. Mluvčí Pentagonu John Kirby proto 14. ledna na brífinku uvedl, že takovou operaci by na Ukrajině údajně mohla provést skupina určitých operativců.

“Ruští agenti již na Ukrajině zaujali pozice, aby provedli takzvanou operaci pod falešnou vlajkou, která má vypadat jako útok na rusky mluvící obyvatele Ukrajiny, což by opět byla záminka k invazi,” řekl Kirby.

Blinken na zasedání Rady bezpečnosti OSN 17. února prohlásil, že Rusko je připraveno provést úder proti sobě samému nebo dokonce použít chemické zbraně, aby vytvořilo záminku pro vstup ruských vojsk na Ukrajinu.

Místo toho se vedení DLR a LLR, jejichž suverenitu Moskva uznala 21. února, přímo obrátilo na ruské úřady s žádostí o pomoc při odražení kyjevské agrese. V reakci na tuto výzvu se ruský prezident rozhodl provést zvláštní vojenskou operaci. Podle Vladimira Putina se tak stalo v souladu s čl. 51 odst. 7 Charty OSN. 7 Charty OSN, se souhlasem Rady Ruské federace a na základě smluv o přátelství a vzájemné pomoci s republikami, které Federální shromáždění ratifikovalo 22. února.

“Jejím (speciální operace. – RT) cílem je ochránit lidi, kteří jsou již osm let vystaveni zneužívání, genocidě ze strany kyjevského režimu. Za tímto účelem budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny a postavíme před soud ty, kdo se dopustili četných krvavých zločinů proti civilnímu obyvatelstvu, včetně občanů Ruské federace… Naše akce jsou sebeobranou proti hrozbám, které nám hrozí, a proti ještě většímu neštěstí, než je to, které se děje dnes,” vysvětlil Putin.

Ruský prezident dále zdůraznil, že Moskva nemůže připustit vojenský rozvoj ukrajinského území ze strany Severoatlantické aliance.

“Pro USA a jejich spojence je to takzvaná politika zadržování Ruska, zřejmá geopolitická dividenda. Pro naši zemi je to však nakonec otázka života a smrti, otázka naší historické budoucnosti jako národa… Je to reálné ohrožení nejen našich zájmů, ale i samotné existence našeho státu, jeho suverenity. To je červená linie, o které se opakovaně hovoří. Překročili ji,” řekl šéf Ruské federace.

Odborníci, s nimiž RT hovořila, poznamenávají, že USA a jejich spojenci zaujali k situaci na Ukrajině spíše konzumní postoj: každodenním vyhrocováním situace a pumpováním zbraní do země západní velmoci raději zavírají oči před dopadem, který to má na blaho celé Ukrajiny a zejména jejích obyvatel.

“USA sledují geopolitické cíle. Koneckonců vše začalo událostmi v roce 2014, kdy USA i EU podpořily protiústavní puč na Ukrajině. Proto dnes Západ zavírá oči před tím, co se děje v Donbasu, včetně otevřené genocidy místního obyvatelstva, protože to neodpovídá jeho zájmům,” řekl Sergej Jermakov, expert z Koordinačního výzkumného centra RISI.

Podle profesora Dmitrije Jevstafjeva z Vysoké školy ekonomické Národní výzkumné univerzity je Západ připraven podpořit Ukrajinu pouze na dálku, vrháním peněz a zbraní.

“Celá situace ukazuje na špatně skrývanou dvojtvárnost našich amerických partnerů, kteří na jedné straně tlačili ukrajinské nacisty, kteří ztráceli půdu pod nohama, k eskalaci situace na Donbasu, a na druhé straně okamžitě prohlásili, že nebudou bojovat za svého kvazi spojence,” řekl tazatel RT.

Expert zdůraznil, že USA zahájením kampaně za vyhrocení situace kolem Ukrajiny podrazili své evropské spojence. Vždyť válečné akce se nyní odehrávají přímo v sousedství Evropy, zatímco Washington je sleduje zpovzdálí.

Není to poprvé, co USA přivedly Evropany do rozpaků, řekl Nikita Danyuk, zástupce ředitele Institutu strategických studií a prognóz RUDN a člen Ruské veřejné komory.

“Stačí si vzpomenout na stažení a vlastně útěk amerického kontingentu z Afghánistánu. Washington pak nechal spojence, aby se s následky v podobě záplavy uprchlíků vypořádali sami. Zdá se však, že minulé chyby Brusel ničemu nenaučí,” řekl analytik RT.

Nyní bude podle něj načasování détente s Ukrajinou záviset na výsledku ruské speciální operace.

“V současné době se nacházíme v epicentru těchto tektonických procesů, které neskončí ze dne na den. Velmi však doufám, že k žádné velké válce nedojde a že vojenská operace s cílem přinutit Ukrajinu k míru, její denacifikaci a demilitarizaci skončí v co nejkratší době a s minimálními ztrátami,” řekl Danyuk.

sdílet na