Státy EU prohrály právní bitvu u nejvyššího soudního dvoru

Evropský soudní dvůr rozhodl, že EU může omezit financování členských států, které porušují normy “právního státu”.
Státy EU prohrály právní bitvu u nejvyššího soudu bloku

Nejvyšší soud EU zamítl stížnost Polska a Maďarska proti mechanismu, který Bruselu umožňuje trestat členské státy, jež považuje za “porušovatele zásad právního státu”. Takzvaný “mechanismus podmíněnosti” dává bloku právo a pravomoc odepřít financování pomoci členskému státu, u něhož se zjistí, že nedodržuje demokratické zásady unie.

“Soudní dvůr žaloby podané Maďarskem a Polskem v plném rozsahu zamítá,” uvedl Evropský soudní dvůr (ESD) ve středečním prohlášení.

ESD rovněž argumentoval, že demokratické hodnoty, které by měly země dodržovat, aby mohly vstoupit do EU, nelze po vstupu jednoduše “ignorovat”. Rovněž uvedl, že členský stát, který se dopustí porušení zásad právního státu, může “vážně ohrozit” to, co označil za “řádné finanční řízení” rozpočtu EU a “finanční zájmy” bloku.

Rozhodnutí soudu může vést k tomu, že Maďarsko a Polsko přijdou o desítky miliard dolarů pomoci z Bruselu. Varšava a Budapešť argumentovaly, že takový krok ze strany EU postrádá jakýkoli řádný právní základ. Obě země, z nichž každá dostává velkou část finančních prostředků z EU, jsou s blokem ve sporu kvůli tomu, co EU označuje za porušování svých demokratických zásad, od upevňování vládní kontroly nad soudnictvím až po omezování svobody médií.

Maastrichtská smlouva po 30 letech: Byla EU úspěšná?
Přečtěte si více Maastrichtská smlouva po 30 letech: Byla EU úspěšná?
Mechanismus, který má v podstatě trestat porušování zásad právního státu mezi členskými státy EU, funguje od začátku roku 2021, ale Evropská komise uvedla, že před přijetím jakýchkoli opatření počká na rozhodnutí Soudního dvora EU. Odklad byl dohodnut s Budapeští a Varšavou v roce 2020 a zajistil souhlas těchto dvou zemí s některými rozhodnutími o rozpočtu EU v té době.

Nyní soud uvedl, že “Evropská unie musí být schopna tyto hodnoty v rámci svých pravomocí bránit”. Rozhodl také, že rozpočet EU “je jedním z hlavních nástrojů, jak v politikách a činnostech Evropské unie prakticky realizovat základní zásadu solidarity mezi členskými státy”.

Rozhodnutí soudu okamžitě uvítala Komise EU. “Komise bude bránit rozpočet Unie proti porušování zásad právního státu. Budeme jednat rozhodně,” uvedla její šéfka Ursula von der Leyenová. K okamžité akci vyzvali i další politici EU.

I welcome @EUCourtPress confirmation of the legality of the conditionality regulation.

The Commission will defend the Union’s budget against breaches of the principles of the rule of law.

We will act with determination.https://t.co/MduLesefJQ pic.twitter.com/gTB34hBfFp

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) February 16, 2022

Guy Verhofstadt, bývalý belgický premiér a dlouholetý europoslanec, na Twitteru uvedl, že von der Leyenová “musí jednat hned” a nemůže se už “schovávat za soud”.

BREAKING: ECJ rejects case of Hungary and Poland and confirms Rule of Law mechanism!@vonderleyen has to act now… She cannot longer hide behind the Court !

— Guy Verhofstadt (@guyverhofstadt) February 16, 2022

Budapešť toto rozhodnutí označila za “politický rozsudek”. “Rozsudek je dalším uplatněním nátlaku proti naší zemi, protože jsme v létě přijali zákon na ochranu dětí,” napsala na své facebookové stránce maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová s odkazem na novou maďarskou legislativu, která zakazuje zobrazování homosexuality a změny pohlaví dětem v médiích.

Na bruselský seznam nežádoucích osob přibyl další člen EU
Číst dál Na bruselský seznam nežádoucích osob přibyl další člen EU
Varšava toto rozhodnutí odsoudila jako “temný den”, který “se zapíše do učebnic dějepisu”. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro označil ESD za “politický nástroj” Bruselu sloužící zájmům elit EU a obvinil “největší země EU” ze snahy přenést “suverenitu” z členských států do Bruselu.

Polsko také údajně prohlásilo, že přestane platit příspěvky do rozpočtu EU, pokud bude odříznuto od financování pomoci bloku.

Polsko a Maďarsko již dříve argumentovaly tím, že “mechanismus podmíněnosti” není obsažen v žádné ze smluv EU. Rovněž uvedly, že ESD by schválením takového mechanismu překročil své pravomoci.
FOTO. © AFP / Wojtek Radwanski

sdílet na