Bidenovy USA jako „mršina“. Podívejte se, co jim provádí Rusko, Čína, a už také Írán.

OBZOR BENJAMINA KURASE Odchází Donald Trump z politiky do světa médií? Podle spisovatele Benjamina Kurase je to možné. Napovídá tomu třeba nová internetová mediální síť, kterou Trump spouští koncem února. Jméno jeho možného nástupce v roli prezidentského kandidáta je už také ve vzduchu. Kuras si všímá i oslabování pozice USA s Bidenem v čele, na které ostatní velmoci pohlížejí jako na „mršinu“. Rusko tak zkouší, co si může dovolit, Čína rozvrací Státy zevnitř hybridní válkou a oslabuje i jejich vliv v Pacifiku. Írán se zase posunul k výrobě atomovky. Svět se mění.

Putin vyhrožuje Západu válečným konfliktem, jestli nesplní nesplnitelné. Čína vede v USA hybridní válku mediální angažovaností v hnutích BLM, critical race theory a podobně. Čína obsazuje Pacifik a vytlačuje vliv USA. Z Ameriky si utahuje i Írán, na cestě k fungující atomovce. USA ztratily kontrolu nad jihozápadními hranicemi a zaznamenaly přes dva miliony ilegálních imigrantů. Čína rozjela tvrdou perzekuci věřících – vězní lidi a pálí knihy. Německé školy učí děti recitovat Alláhu akbar. To je pěkná hromada nepříjemných zpráv. Mohli bychom tentokrát začít nějakými dobrými?

Nejlepší zprávou pro fanoušky svobodných informací je Trumpova internetová mediální síť, která odstartuje už 21. února. Jmenuje se „Truth Social“, česky něco jako „sociálka pravdy“, produkuje ji firma Trump Media & Technology Group (TMTG), a bude přebírat všechny ty vyloučence z Facebooku a ze Twitteru, včetně samozřejmě Trumpa samotného. Bude mít stejný systém vzkazů jako Twitter, ale místo “tweet” jim bude říkat “truth”. Plus bude mít všelijaké jiné formy, jako podcasty a zábavné programy. Financují ji soukromí investoři, kteří jen za prosinec posbírali miliardu investic.    

Znamená to, že Trump přechází z politiky do médií a už nebude kandidovat na prezidenta?

Ještě to neřekl, ale už se spekuluje, že štafetu předá o pětatřicet let mladšímu floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, jehož dobrá pověst nefalšovaného a řízného konzervativce den ze dne sílí. Třeba odmítáním Bidenových nařízení a ilegální imigrace. Nejnověji se proslavil rozhodnutím věnovat z veřejného rozpočtu 10 milionů na výrobu polovodičů, u nichž je Amerika dnes stoprocentně závislá na Číně.

To, že se na scéně konečně objevil potenciální a eminentně volitelný prezidentský kandidát, sympatický i těm republikánům, kteří nedokázali překousnout své antipatie k Trumpově osobnosti – takzvaným „Nevertrumpers“ – je druhá dobrá zpráva.

Třetí je jihoafrická lékařská studie ujišťující, že omikron je poslední fáze covidu.

A čtvrtá je vědecké schválení ivermektinu jako účinného léku proti covidu, ve všech jeho fázích, tedy preventivní, počáteční i pokročilé. Potvrzuje to nejen praxe v Indii, kde ivermektin zachránil miliony životů, ale i vědecké studie britských univerzit, podrobně konkrétně liverpoolské.

Takže tím by mělo končit omezování svobod a měl by nastat návrat k předcovidovému normálu?

Moc se na to raději netěšme. Politikům se po tom omezování bude stýskat, takže si určitě na nás vymyslí něco dalšího. Zaměstnali si na to spoustu odborníků, přece je nemůžou jen tak propustit. 

K dobrým zprávám bychom mohli přičíst třeba taky Orbánovo opětné ujištění, že Maďarsko nedodrží nejnovější směrnice EU o přijímání imigrantů, a nebojácnost malé Litvy ve sporu s Čínou o vztahy s Tchaj-wanem?

„Neučiníme nic, co by měnilo naše praktiky ochrany hranic. Budeme v nich pokračovat přesně tak, jako dosud, i kdyby nám Evropský soud nařídil je změnit. Měnit je nebudeme a žádné ilegální cizince sem nepustíme,“ řekl Orbán doslova. Má k tomu výnos maďarského Ústavního soudu, že povinností maďarské vlády je hájit „maďarskou ústavní identitu, nad níž Evropský soud nemá žádnou kompetenci“.

A Litva?

Ta zase „nezmění svoji podporu demokratickému Tchaj-wanu a nenechá si od žádných cizích autoritářů opět diktovat svůj osud“. Tak to britským novinářům sdělil předseda litevského parlamentního výboru pro vztahy s Tchaj-wanem, poslanec Matas Maldeikis. Potvrdil tak rozhodnutí ministerstva zahraničí otevřít v Litvě tchajwanské diplomatické zastoupení, které má de facto status velvyslanectví, i když si tak neříká.  

Spojené státy – a s nimi NATO a v podstatě celý Západ – jsou vystaveny různým hrozbám Ruska, Číny a už i Íránu. Co to věstí?

Bidenova Amerika asi mnohým začíná připomínat mršinu, tak se na ni slétají všelijací supi, havrani a šakali. Putin si testuje, do jaké míry teď může nad Západem získat navrch a licituje. Zákaz dalšího rozšiřování NATO. Návrat Pobaltí do ruského vlivu, či přinejmenším neutrality. Odsun zbraní NATO ze zemí bývalého sovětského impéria. Podmínky samozřejmě z hlediska NATO nesplnitelné.

Tedy možná to nerozšiřování na další země ruské sféry vlivu, jako Ukrajina nebo Gruzie, je podmínka realistická – a naopak představa, že za ně NATO půjde proti Rusku do války, je nerealistická. Ten zbytek jsou spíš perličky Putinova humoru. Ale vlastně by nás ani nemělo překvapit, kdyby na ně Biden – nebo kdo tam vlastně za jeho zády vládne – přistoupil.

Ale má to už teď zajímavý kontraefekt. Možnost přistoupení k NATO se stává předmětem debaty ve Švédsku a ve Finsku, které jsou od konce druhé světové války neutrální. 

Čínská hybridní válka proti USA – na území USA. Oslabování USA záludnými taktikami. Čínská manipulace rozvratných hnutí jako „kritická rasová teorie“, „odfinancování policie“, „Black Lives Matter“ a všelijaké ty „woke“ aktivity. Plus krádeže vynálezů, šíření narkotik, mediální dezinformace. Tak nějak podobně americká internetová média začínají odhalovat čínské aktivity na území USA. Je na nich něco nového, nebo se už dějí delší dobu?

O krádežích vynálezů prostřednictvím čínských stipendistů na západních univerzitách se ví už desítku let. Šíření narkotik a dezinformací je trochu nedávnější, ale už taky hojně prokázané. Jen během prosince Twitter identifikoval – a následně vymazal – přes 2 tisíce účtů napojených na čínské informační kampaně. Nové jsou důkazy manipulace domácích rozvratných hnutí.

Vlivní Američané se nějakou dobu snažili hájit „Čínu“, na rozdíl od „komunistické strany“. Začíná jim všem docházet – a politologové se to snaží všem vštípit – že „Čína je od komunistické strany neoddělitelná, neboť je jí kompletně ovládaná“ a že cokoli kterýkoli čínský občan na Západě koná, činí tak v zájmu čínské komunistické stany. Podrobnosti stále častěji političtí analytici prodebatovávají nejvíc v časopise a TV Epoch Times. Taková činnost se zaměřuje na cokoli, co dokáže protivníka oslabit a přimět ho vzdát se odporu vůči čínské politice ovládnutí světa.

Americký analytik Fleming to v jedné takové debatě nazval „šedá válečná zóna“. Je to stará čínská strategie – vítězit bez boje. Ta je podle Fleminga „horší než konvenční válka, protože zabíjí ekonomiku a bojeschopnost“. Podle Fleminga Číňané praktikují „stovku metod neomezené hybridní války, která nemá žádná pravidla“ a dokážou v ní „zneužít proti nám i pravidla naše“. Neomezené válečné metody je taky titul příručky pro čínskou armádu, vydané už v roce 1999, kterou Fleming objevil.

Jednou z takových taktik je krádež amerických vynálezů, které pak Čína vyrábí doma a prodává americkým zákazníkům za snížené ceny, působící bankrot americkým firmám. V narkotikách je to šíření fentanylu, který se stal nejčastější příčinou úmrtí mladých Američanů. Vyrábí se – hádejme – ve vojenských laboratořích ve Wu-chanu. Dodává se mexickým drogovým kartelům.

A mimochodem, ta „kritická rasová teorie“ – učení, že celá bělošská civilizace, alias kapitalismus, je rasistická – se vyučuje na amerických školách; v jakém rozsahu?

Povinně zaznamenáno na 236 vysokých školách. V nižších školách se proti tomu rodiče bouří. A jsou samozřejmě označováni za rasisty.

Doma si čínská komunistická strana upevňuje moc sílící perzekucí církví a duchovních hnutí. Ta teď sílí?

Nejvíc jsou perzekvování členové duchovního hnutí Falun-Gong a ujgurští muslimové. Ti už delší dobu. Teď zesílila i kampaň proti donedávna jakž takž tolerovaným křesťanům a buddhistům. Vězněni jsou vydavatelé náboženské literatury. Náboženské knížky se pálí. Bylo zničeno několik kostelů, protože byly „příliš blízko vládních institucí“. Kontrolují se poštovní zásilky, zda neobsahují náboženskou literaturu. Éra zdánlivé liberalizace Číny, vzbuzující falešné naděje, definitivně skončila.

A její mocenská rozpínavost se šíří do oblastí, které byly donedávna součástí nebo odnoží západní kolonizace. Nejbližší na ráně je Pacifik a jeho ostrovy. Kolik jich už Čína do svého vlivu vsákla?

„Nepřátelské převzetí Pacifiku“, tak to nazývají analytici byznysovým termínem znamenajícím skupování firem korporacemi, často provázené jejich vstřebáním nebo likvidací. Jednak si Číňané stavějí umělé ostrovy, nebo umělé rozšíření přírodních ostrovů, jednak přebírají vliv a moc nad existujícími ostrovními státy. Mnohé tyto ostrovy měly pro Západ strategický význam ve válce proti Japonsku, zaplatilo se za ně americkou krví, pak zůstaly v západní vlivové sféře.

Čínskému tažení jde o vojenskou a ekonomickou izolaci Tchaj-wanu, který tak přichází o dosavadní spojence ve své blízkosti. Loni na podzim Čína uspořádala společnou video konferenci s 20 takovými ostrovy, s ekonomickými nabídkami, které by je měly Západu odloudit. Následovalo založení ekonomického sdružení. Většina těchto ostrovních států zrušila diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a přešla na „Jedinou Čínu“. Ta jim nabízí investice, které si nemohou dovolit odmítnout.

A získává s tím nová území pro vojenské a námořní základny. Na mnohých už vedle Melanésanů, Polynésanů a Mikronésanů už několik generací žijí čínské menšiny. Čínské porušování jejich svrchovaných vod je stále častější, třebaže některé jsou stále ještě v alianci se Západem.

O kterých ostrovech mluvíme, aspoň těch známějších?

Šalamounovy ostrovy, Kiribati, Fiji, Papua Nová Guinea, Vanuatu. V celém jižním Pacifiku už jen 4 ostrovní státy drží pevně s Tchaj-wanem – Marshallovy ostrovy, Tuvalu, Nauru a Palau.

Prezident Biden se zřejmě smiřuje s tím, že Írán se stane „téměř jadernou“ mocností, jak tomu teď říkají analytici sledující vídeňské jednání o jaderném programu Íránu?

Vypadá to tak, a Írán nepřehlédl, že Biden nemá vůli v Trumpových sankcích pokračovat. Na vídeňských jednáních o obnově dohod se dal íránský mluvčí slyšet, že „je cítit ze strany Západu ústup, nebo možná realismus“. Biden se zavázal k obnově jednání, jako „nejlepší způsob, jak Íránu zabránit cestu k jaderné bombě“.

Jenže Írán mezitím už porušil dohodu zvýšením uranového obohacení na 60 %, což se blíží schopnosti bombu vyrobit. Podle amerického Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost by Írán mohl mít dostatek bombového materiálu do tří týdnů a odpálit bombu do šesti měsíců.

Ale šéf CIA řekl, že agentura „nevidí žádný důkaz, že svrchovaný vůdce Íránu rozhodl přikročit ke zbrojení“. No, už o tom ti svrchovaní vůdci Íránu mluví několik let, tak jaké další důkazy šéf špionů potřebuje, že.

Zdá se, že svět přechází do doby opravdu nebezpečné.

Alias zajímavé. Číňané prý mají pořekadlo, které je zřejmě přáním všeho dobrého: „Přeju ti žít v zajímavé době.“ Tak teď nám ji připravují.

A komedie týdne?

V berlínské čtvrti Neukölln se ve státních školách žáci učí povinně recitovat, tedy zpívat, či kvílet „Alláhu akbar“. Některé školy prý zavedly „náboženské interpretace nepovolující toleranci jiných názorů nebo dokonce vědeckých poznatků“, postěžoval si místní starosta.

No nevím. Něco komičtějšího?

Alec Baldwin – to je ten herec, co při natáčení zastřelil kameramanku pistolí, která neměla být nabitá – se dal slyšet, že „za to můžou pravicoví extremisté a lidé šířící nenávist“.
https://bit.ly/3rk90CH

Kurasovy nejnovější knihy najdete ZDE

sdílet na