7 zemí, ve kterých se mohou objevit ruské vojenské základny, pokud USA nepřijmou „ultimátum“ Putina

Takže Vladimir Putin učinil nabídku zemím NATO, kterou „nemohou odmítnout“. I když samozřejmě mohou. Navíc – zřejmě odmítnou. Kromě toho – právě na to odmítnutí byl proveden výpočet.

Podstatou návrhu je, že Putin oznámil nový vzorec pro světovou bezpečnost. 

Zde jsou některé body:

• NATO přestane postupovat na východ a do zemí bývalého SSSR
• NATO odmítne rozmístit zbraňové systémy na Ukrajině, v Polsku a zemích sousedících s Ruskem
• Záruky takového nešíření musí být navíc písemné

S něčím takovým samozřejmě NATO nebude moci souhlasit. Ale ne proto, že by to pro něj bylo nerentabilní, ale proto, že „světový četník“ si musí zachovat tvář…. Dívají se na něj.

Nemůžete 20 let tvrdit, že Rusko je špatné, vymýšlet příběhy s Novičokem a poloniem, vymýšlet vybombardované nemocnice v Sýrii a chemické zbraně a pak jen tak akceptovat ​​podmínky Putina.

Povýšený pocit vlastní důležitosti jednoduše nedovolí Spojeným státům a jejich spojencům zapojit se do jakéhokoli konstruktivního dialogu s Ruskem.

Ale jejich problém spočívá v tom, že Rusko podle všeho začalo tento dialog, aby s ním nesouhlasili.  Samozřejmě se mohu mýlit, ale z nějakého důvodu mi situace připadá právě taková.

Ostatně, čím Putin pohrozil, jestli NATO nebude souhlasit s jeho formulací? Řekl, že ruská odpověď bude vojenská a vojensko-technická a bude záviset na doporučení armádních činitelů. 

Co se týče vojensko-technické reakce, dovolím si trochu spekulovat. 

Z pohledu gaučového diletanta samozřejmě.

Vojensko-technická reakce Ruska

V posledních 5-6 letech je celkem jasně patrné, že Rusko projevuje zájem o některé „zaostalé“ státy.

Buď někam pošle humanitární pomoc (Afghánistán), pak někde zabrání státnímu převratu (Venezuela), nebo naopak – podpoří (Myanmar), nebo prostě přivede vojska a zastaví válku (Sýrie).

Pokaždé se podíváte na takovou podporu a pomyslíte si:

– No tak, vezměte už tuto zemi pod svá křídla. Vezměte ji jako spojence, umístěte tam základny!

Ne, nejsem militarista, nemyslete si. Ale v zemích NATO – zdá se mi – se žije tak výhodně i proto, že mají přes 700+ vojenských základen po celém světě (mohu se mýlit, ale počet je přibližně takový).

Právě tyto základny zajišťují západu klidný život a výhodné podmínky ve všech komerčních podnicích. 

… Ostatně, jak se říká: “Pokud nám nechcete dát slevu, tak k vám zamíří naše letadlová loď.”

Tato situace se navíc vyvinula již dávno, ještě z dob křížových výprav a kolonizace, kdy Evropa drtila a přivlastnila vše, na co mohla dosáhnout.

S ohledem na to může Rusko žít dobře (nebo dokonce jenom žít) pouze se silnou armádou. V opačném případě převezmou a odvezou všechno. No, a silná armáda v současných realitách jsou mimo jiné i vojenské základny po celém světě.

To je přesně důvod, proč pokaždé, když Rusko projeví zájem o Mali, SAR, Myanmar nebo Nikaraguu, někde v hloubi srdce se raduji. Ale po této radosti vždy přijde zklamání.

Naposledy to bylo se Súdánem. Jakmile se začalo proslýchat, že tam zřídí ruskou vojenskou základnu, vše téměř okamžitě utichlo. Stejně jako v mnoha jiných případech.

Měl pocit, že se Rusko jakoby bojí. Samo se zastaví. … “Uvolni cestu!”.

Ano, předtím jsme ještě nebyli dost silní, abychom se postavili NATO (nebo NATO ještě nebylo tak slabé). Nyní ale Putin možná cítí, že je v našich silách se Spojeným státům vzepřít a svým „ultimátem“ si rozvazuje ruce.

Pokud NATO neuzná jeho podmínky, poté bude moci „s čistým svědomím“ zřídit vojenskou základnu v Súdánu nebo Venezuele a na protesty NATO odpovědět:

– Zaprvé – varovali jsme vás a navrhli jiný způsob. A za druhé – „každá suverénní země má právo si vybrat, s kým bude ve vojenské sféře spolupracovat“ – odpověď striktně ve stylu představitelů NATO.

Kde se mohou objevit naše základny?

Jak říkají vojáci z generálního štábu, na nejcitlivějších místech pro NATO. 

Samozřejmě, v první řadě jsou to tři země:

1. Kuba
2. Venezuela
3. Nikaragua

Všechny jsou velmi blízko Spojeným státům. A všechny, mírně řečeno, nemají rády Spojené státy, ale k Rusku mají velmi dobrý vztah.

Rusko navíc může každému z nich velmi dobře pomoci (nebo již pomohlo, jako Venezuele). Kuba – ekonomicky a humanitárně, Nikaragua – stavba kanálu mezi oceány, o kterém jsem psal včera.

Vůbec není nutné tam umisťovat jaderné šachty. Obyčejná letecká nebo ponorková základna 1000 kilometrů od pobřeží Spojených států tam vytvoří takový šrumec, že ​​to nervy amerických občanů možná nevydrží. Mají tam i tak už všechno na hraně a teď se na ně Rusové budou dívat přes zaměřovač.

Kromě těchto tří existují další země, které nám také umožní posílit naši obranu a převzít kontrolu nad významnou částí světa:

1. Súdán
2. Myanmar
3. SAR
4. Mali

O každé z nich už bylo řečeno, že by tam Rusko mohlo umístit vojenskou základnu. Navíc naše armáda je již přítomna ve Středoafrické republice (SAR) a zdá se, že i v Mali.

A armádní představitelé Myanmaru, kteří tam v roce 2021 provedli převrat, jsou k Rusku velmi přátelští.  Myslím, že by i bez jakékoli ekonomické pomoci souhlasili s uzavřením partnerství.

Celkem se ukazuje 7 zemí, na které se nejvíce myslí s rozmístěním ruských základen. Navíc si všimněte, že všechny jsou extrémně chudé.

Nyní je čas vzpomenout si na všechny ty posměšky:

– Tohle je Rusko! S civilizovanými zeměmi se rozhádá, ale kamarádí se s nejrůznějšími Severními Korejemi a Venezuelami!

Krátkozrací lidé se samozřejmě mohou i nadále smát, že HDP Venezuely je srovnatelné s náklady Big Mac, ale „přátelství“ s ní přináší Rusku strategické bonusy.

Velmi brzy uslyšíme hlasité NATOvské… “Ne!”  No a pak…chtěl bych doufat, že vše půjde podle výše uvedeného scénáře a Rusko se opravdu ukáže jako silné.

https://zen.yandex.ru/media/onp/

Vojenský expert Alexej Leonkov však nevidí smysl v rozmisťování ruských raket na Kubě. Uvedl to ve vysílání kanálu YouTube «СМЕРШ. Крымский фронт».

V poslední době se stále častěji mluví o tom, že se ozbrojené síly RF mohou vrátit na Kubu. Navíc se předpokládalo, že v reakci na rozmístění amerických zbraní ve východní Evropě by mohly být ruské raketové systémy dodány na Ostrov svobody. Vojenský expert Alexej Leonkov je ale toho názoru, že takový krok postrádá jakýkoli smysl, vzhledem k tomu, že Rusko má bezpilotní podvodní aparáty Poseidon a komplexy Avangard.

„Rozmístění raket na Kubě je určitým druhem anachronismu. Nyní, s příchodem hypersonických zbraní nejsou takové rakety zapotřebí. Avangard doletí do Washingtonu za 12 minut a z Kuby plus minus pět minut. A budovat celou infrastrukturu na ostrově Kuba nedává smysl,“ cituje PolitNavigator specialistu.

Ozbrojené síly Ruské federace mohou také použít “Poseidon” jako zbraň odvety.

Tento dron je schopen učinit celé pobřeží potenciálního nepřítele nevhodným pro další využití. Použitím Poseidonu při prvním odvetném úderu nebo při druhém odvetném úderu ruská armáda s konečnou platností uzavře problém, dokončí tu práci, kterou vykonaly balistické rakety.

Pokud jde o Kubu, Leonkov jí přisuzuje jinou, neméně důležitou roli.

Expert navrhuje otevřít předsunuté základny v „podbřišku“ Spojených států, specializující se na monitorování vzdušného prostoru v systému varování před raketovými útoky. Geografická poloha ostrovního státu je navíc výborná pro rozmístění námořních základen, kam by mohly trvale připlouvat lodě a ponorky ruského námořnictva….

https://bit.ly/3z1xwMk

sdílet na