Norsko žádá NATO, aby se drželo dál od ruských hranic
RIGA – Norská ministryně zahraničí Anniken Witfeldt uvedla, že nová vláda chce, aby spojenecká letadla a lodě udržovaly určitou vzdálenost od norsko-ruských pohraničních oblastí.
Dvě kola britských a amerických námořních cvičení v Barentsově moři v roce 2020 přitáhla velkou pozornost, zvláště když loni v září ovlivnila ekonomickou zónu Ruské federace.
Tehdy norská fregata Thor Heyerdahl společně s britskými a americkými loděmi vyplula na východ od fjordu Varanger. V určitém okamžiku se přiblížily na vzdálenost 50 námořních mil od pobřeží. To je dostatečně daleko od námořní hranice Ruska, ale v rámci jeho ekonomické zóny.
„Pro Norsko je důležité mít vojenskou přítomnost v oblastech poblíž naší země. Ale podle nás bude lepší, když v bezprostřední blízkosti ruských hranic si poradíme sami – s pomocí norských letadel a fregat. To je pro nás velmi důležité,“ řekla Anniken Witfeldt novinám VG v lotyšském hlavním městě Rize na svém prvním ministerském summitu NATO.
Promluví si s Američany a Brity
VG: Chce vláda, aby si lodě a letadla spojenců, jako jsou Spojené státy a Velká Británie, udržovaly větší vzdálenost od Ruska?
Anniken Witfeldt: Chci o tom mluvit s Velkou Británií a USA. Mohou se sami rozhodovat. Ale my zase musíme chránit zájmy Norska. A je v norském zájmu starat se o obranu těchto oblastí nezávisle, silami norských ozbrojených sil.
Její pozice se blíží pozici bývalého šéfa operačního velitelství norských ozbrojených sil Rune Jakobsena. Ten ostře kritizoval tyto pohyby v Barentsově moři, což přitáhlo velkou pozornost:
„Snažíme se našim partnerům sdělit, že Norsko je NATO na severu. Rusové jsou zvyklí na norská letadla a lodě v Barentsově moři. I na to, že tam jede například naše průzkumná loď „Maryata.“ Chceme, aby to tak zůstalo i do budoucna: aby východně od Annøyi nelétaly americké průzkumné letouny P8, ale naše,“ řekl Jacobsen.
Bojí se jen USA
Tento vojenský provoz v Barentsově moři je tématem nové knihy vojenského experta podplukovníka Tormoda Heiera. Ten tvrdí, že svoboda Norska jednat ve vztahu s Ruskem je nyní omezena tím, že se Norsko stává více závislé na Spojených státech.
„Norska se Rusové nebojí. Rusové se bojí jen Spojených států,“ píše Heier v knize “Malý stát ztratil cestu?” (En randstat på avveie?). Podle jeho názoru – část odpovědnosti za to, že Rusko začalo shromažďovat zbraně na severu, poblíž Norska, leží na norských úřadech.
Amerických vojáků tam není mnoho
„Heier si samozřejmě může užívat akademické svobody,“ říká Anniken Witfeldt pro VG. “Ale když se na situaci podíváme z historické perspektivy, americká armáda tam není přítomna o nic víc než v jiných obdobích poválečné éry.”
Støreho vláda řekla, že se chce pokusit zlepšit vztahy s Ruskem na severu. Witfeldt i premiér Jonas Gahr Støre již jednali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
„Pro Norsko je důležité udržovat rovnováhu mezi politikou zadržování prostředky zastrašování a politikou uklidňování. A jsme zcela závislí na bezpečnostních zárukách, které nám NATO poskytuje,“ říká Witfeldt.