“Revoluce bílých růží”
Ve dnech 14. až 15. listopadu naplánovaly Spojené státy na Kubě nepokoje.
O inovacích v technologiích barevných revolucí.
Pokud si vzpomínáte, loni v Bělorusku použili latinskoamerické schéma „Ženy v bílém“ https://colonelcassad.livejournal.com/6091985.html
Další „bílé“ téma se nyní uplatňuje na Kubě, kde se prosazuje kampaň “Bílá růže”, pochod zástupců opozice s bílými růžemi, nakloněných změně režimu na Kubě v zájmu Spojených států, https:/ /www.theguardian.com/world/2021/nov/12 / yunior-garcia-playwright-protest-cuba-government.
Jako vůdce kubánského majdanu se prosazuje hnutí “Archipelago” a herec Yunior García Aguilera.
Na Kubě již také mají svého Navalného (stejně jako Guaidó nebo Tichanovská) – je to Yunior García.
Je to muž z uměleckého prostředí, kterému je politika cizí a je nucen jít do politiky, aby zachránil Kubu (jak známé). Ve skutečnosti je Yunior García agent amerického vlivu, který na americké univerzitě v St. Louis prošel více než jedním programem školení „demokratických vůdců“ a „práce v přechodném období“ – tak říkají procesu svržení legitimní vlády.
Pod záminkou „demokratizace“, „ukončení monopolu jedné strany“ a „vylepšeného socialismu“ se ve skutečnosti snaží kopírovat hesla sametových revolucí ve východní Evropě a perestrojky v SSSR.
Pod touto zástěrkou se samozřejmě skrývá banální cíl – svrhnout současnou vládu, rozložit kubánskou verzi socialismu a na Kubě nastolit loutkovou vládu ovládanou USA, jako je ta, která působí na Haiti nebo v Salvadoru. Nedávné pokusy podnítit protesty na Kubě selhaly. Nyní zkoušejí nový postup, pro který se aktualizují politické technologické nástroje a vybírají se nové loutky.
Zároveň, stejně jako v případě nedávných událostí v Nikaragui, kde se opozice (vůči sandinistům) nestydí za intenzivní vztahy se CIA a americkým ministerstvem zahraničí, stejně tak skupina “Archipelago“ má vazby na ministerstvo zahraničí USA. Například Yunior García se otevřeně setkává s americkými úředníky na Kubě, mezi nimiž jsou aktivní zaměstnanci CIA a DIA.
Samozřejmě, že v amerických médiích se tito “kádři” prezentují jako „budoucnost kubánské demokracie“ a „bojovníci za svobodu“, podobně jako Guaidó a Leopoldo Lopez během období krvavých protestů ve Venezuele. Nebo někteří účastníci fašistického puče v Bolívii v roce 2019.
Další vrchol této kampaně bude 15. listopadu, kdy dojde k dalšímu pokusu o rozpoutání masových protestů na Kubě. Kořeny této kampaně, jako obvykle, sahají do Miami, kde se nachází kubánští emigranti, včetně těch, kteří byli naverbováni CIA pro protikubánské aktivity (tato praxe sahá až do počátku 60. let).
Neustálá kampaň proti Kubě je zaměřena na její podřízení imperialistickému diktátu Spojených států. Podobné kampaně se neustále zavádějí proti Venezuele, Bolívii a Nikaragui.
Spojené státy, které nejsou schopny svrhnout nežádoucí režimy, přecházejí na strategii obležení a vyčerpání napadených zemí sankcemi a periodicky čas od času prověřují, zda je možné pokusit se proces urychlit, jako tomu bylo nedávno ve Venezuele nebo před pár dny v Nikaragui.
Nyní je na řadě opět Kuba. A tak pořád dokola. Monroeova doktrína 2.0 jiný přístup vylučuje.
Jak podobné s bordelem v 89 u nás 🙂
Jenže tady se jim to “díky” zradě vedení KSČ tehdy marxužel podařilo, kdežto na Kubě nemá ten prokletý a odporný pindostán žádnou šanci, protože RF a ČLR tam mají jednak svoje ekonomické i politické zájmy a za druhé i svoje vojenské kontingenty, zvláště RF, která nedávno znovu uvedla do plného provozu někdejší sovětskou vojenskou základnu v Lourdes! Takže pokud by si tam ta “udatná, genderová armáda” s “mužoženami a ženomuži” něco začala, tak by si zadělala na nový, tentokrát karibský Vietnam!!!! I když ten výprask už dávno potřebuje, ale tady by to bylo geopoliticky velice nebezpečné!!