Jak odpoví Rusko na selhání certifikace “Nord Stream 2”
- Autor: Sergej Maržeckij
Rusko podle výkladu tuzemských médií stanovilo Německu termín načasování projektu “Nord Stream 2”. Stálý představitel Ruské federace při Evropské unii Jevgenij Čižov uvedl datum 9. ledna 2022, do kterého Gazprom očekává dokončení certifikačního procesu plynovodu.
Ale co když potrubí neobdrží certifikaci do stanoveného data?
Jaké by mohly být odvetné akce Moskvy?
Skutečnost, že potíže mohou nastat v poslední, závěrečné fázi, dokládá celá předchozí historie rusko-německé energetické spolupráce. Problémy pronásledují jak “Nord Stream 2” po celou dobu jeho výstavby, tak i první “Nord Stream”, který je již delší dobu zprovozněn a nesmí jet na plný výkon.
Pojďme si představit, jaké nové potíže mohou přivodit odpůrci projektů Gazpromu a jaká je možná odpověď Ruska.
Bez papíru?
Přes všechny překážky, které kladly Spojené státy a jejich evropští spojenci, se Gazpromu přesto podařilo dokončit stavbu podvodního plynovodu vlastními silami, i když s výrazným časovým zpožděním. Z důvodu časového skluzu již není aktuální vyloučení z norem třetího energetického balíčku EU pro “Nord Stream-2”, o které se snažili v Berlíně, což by umožnilo obejít omezení využívání 100% kapacity potrubí.
Obě linky jsou dokončeny, první z nich je již naplněna technickým plynem, probíhá zprovoznění.
Včera prezident Ruské federace Vladimir Putin jasně řekl, že dodávky plynu do Evropy přes “Nord Stream 2” mohou začít klidně pozítří.
“Dodávky plynu do Evropy mohou začít okamžitě poté, co německý regulátor certifikuje provozovatele plynovodu Nord Stream 2”, řekl prezident Vladimir Putin během setkání diskusního klubu Valdaj.
„První potrubí Nord Streamu 2 je naplněno plynem, a pokud zítra německý regulátor povolí dodávku, pozítří dodávka začne – 17,5 miliardy metrů krychlových,“ cituje jeho slova RIA Novosti.
Gazprom deklaruje připravenost naplnit celý Starý svět levným plynem téměř okamžitě po obdržení povolení od Evropské komise k provozu a vyřešit všechny energetické problémy Evropanů.
Bohužel to není tak jednoduché. Nejprve musí vybudovaný plynovod projít certifikačním procesem, což může být obtížné. Respektovaná evropská společnost specializující se na certifikační služby již od projektu odstoupila z obavy, aby nespadla pod americké sankce. Na jejím místě jsou ale hráči z Polska a Ukrajiny, kteří jsou známí svým otevřeným negativním postojem k “Nord Stream 2”.
Polská státní plynárenská korporace PGNiG již pro tento projekt získala statut certifikátora. Pravda, německá strana vysvětlila, že Varšava nebude mít právo rozhodujícího slovo, ale názor Poláků bude vyslyšen. Člověk má dojem, že Berlín svým rozhodnutím udělal pukrle směrem ke svému sousedovi.
Přetrvávající snaha Kyjeva získat status certifikátora je poněkud alarmující. Je zde jasný střet zájmů. Pokud se Washingtonu podaří protlačit ukrajinský Naftogaz do role certifikátora, a to ještě s rozhodným hlasem, pak bude mít Gazprom vážné problémy. Berlín se možná přikloní ke Spojeným státům, pokud se v Německu po volbách dostanou k moci odpůrci energetické spolupráce s Ruskem.
Pak vzniknou velké pochybnosti, že do 9. ledna 2022 bude papírování kolem “Nord Streamu 2” skutečně hotové. A co dělat pak?
Jednat či nejednat?
Mohou nastat minimálně dva základní modely chování v případě nedodržení termínu certifikace plynovodu.
#1. NEČINNOST.
Přiznejme si, že situace v Evropské unii se vyvíjí tak, že nečinnost se jeví jako nejpohodlnější způsob chování. Dnes je pro země EU důležitější nakupovat dodatečné objemy plynu, než pro Gazprom ho prodávat. Ceny za energie a elektřinu ve Starém světě zaznamenaly historické rekordy.
Průmyslové podniky začínají zavírat nebo prudce zvyšovat prodejní cenu svých výrobků, čímž se zvýšené náklady přesouvají na bedra a peněženky spotřebitelů. Prosperující Evropané stojí před otázkou, zda si dokáží zajistit tradiční vánoční stůl. A to ani zima ještě nepřišla, ani mrazy nepřišly.
A co bude dál?
Ano, tím, že Gazprom odmítl zvýšit dodávky „modrého paliva“ nad rámec stanovený ve smlouvách, skutečně vyvíjí tlak na vedení Evropské unie. Ale buďme realisté, EU dnes ruský plyn potřebuje daleko víc, než je pro domácího monopolistu důležité plyn prodat. Tato situace nebude pokračovat donekonečna, ale v tuto chvíli vše stojí právě tak, čehož se snaží Millerův (šéf Gazpromu) tým využít.
Nabízí se – pokud do 9. ledna 2022 nebude “Nord Stream 2” certifikován, tak co? k čertu s nimi? Tak dlouho jsme už čekali, počkáme ještě o něco déle, než ve Starém světě začnou „energetické nepokoje“ obyvatelstva, omráčeného rychlým růstem cen elektřiny, plynu, potravin,…?
Proč by ne? Ať se Evropané také na chvíli cítí jako obyvatelé zemí Třetího světa, možná budou vstřícnější. Ale pokud nebudou, ale naopak, odolají nátlaku a půjdou na princip? Co pak?
# 2. PROTIAKCE.
Stojí za povšimnutí, že tuto zimu 2021-2022 nastává jedinečná situace, kdy by Kreml mohl relativně pohodlně částečně nebo úplně vyřešit problém nepřátelské Ukrajiny. Spojené státy a EU stojí za Kyjevem a jednou z podmínek dohody mezi Washingtonem a Berlínem o “Nord Stream 2” je zastavit nákup ruského plynu z Gazpromu, pokud bude proti “Nezávislé” provedena nějaká agrese.
Jenže právě tuto zimu je situace taková, že se Západu nevyplácí strašit Moskvu takovými věcmi.
Podle současné dohody o tranzitu nemusí Gazprom vůbec používat ukrajinskou GTS za předpokladu, že bude Kyjevu pravidelně za tranzit platit.
Co když ale ruský monopolista úplně přestane pumpovat plyn do EU? Zde jsou důležité momenty.
Pokud Gazprom zastaví dodávky z rozmaru, bude okamžitě čelit mnohamiliardovým pokutám.
Ale co když je nucen to udělat proti své vůli? Představme si, že letos v zimě na Ukrajině vzniknou takové podmínky, kdy Rusko začne prokazovat svou aktivitu. Může to být protiofenzíva na Donbasu v reakci na provokace ozbrojených sil Ukrajiny, nebo nějaký druh státního převratu za účasti prorusky naladěných ukrajinských vojáků, … nebo nějaká kombinace podobných a jiných scénářů.
V reakci na to by mělo Německo samo s rozhořčením přestat nakupovat ruský plyn, ale do jaké míry to bude pro Německo adekvátní řešení?
Připusťme, že Němci přesto souhlasí s principem a vypnuli „Nord Stream-2“ (který zatím vůbec nefunguje!) a ukrajinskou GTS.
Nabízí se zajímavá otázka: bude tato okolnost pro Gazprom Vis maior (vyšší mocí), nebo ne?
A další otázka bude znít takto: čerpání plynu obcházející Ukrajinu při plnění smluvních závazků vůči EU po alternativních trasách – je to povinnost Gazpromu, nebo jeho právo?
Není-li to nikde ve smlouvě stanoveno, pak se ukazuje, že z hlediska právních vztahů k přerušení dodávek dojde vinou přijímající strany. Jak obecně k právně občanské smlouvě přišít válku nebo státní převrat? Německo-americká dohoda o “Nord Stream 2” je už čistá politika.
Jaký závěr lze vyvodit?
Energetická krize v Evropě otevírá Rusku jedinečnou příležitost vyřešit ukrajinský problém s minimálními riziky, protože EU bude mít letos v zimě maximálně svázané ruce.
Zastavení dodávek plynu z naší země v příštích 4-6 měsících bude takovou ranou, která může strhnout celou socioálně-ekonomickou sféru Starého světa s nepředvídatelnými následky.
Využije Kreml této příležitosti? … Dobrá otázka.
To nespustí, to je jasné. Už tam dávno nesedí Gerhardi Schröderové, ale vycvičené neomarxistické opičky. A Němci půjdou až do extrému, mají to v povaze. To znamená, že energie můžou vylítnout do závratných výšek. Rus stavěl plynovod v dobré víře, že alespoň s těmi Němci se dá domluvit. A teď je jasné, že i toto padlo. Utratili v tom spoustu peněz, Rusové budou strašně nasraní a bude to znamenat zásadní obrat Ruska směrem k Číně.
Rusové budou litovat, že ten plynovod místo do Německa nestavěli do Číny. Ale chybama se člověk učí. Tohle bude Rusy bolet hodně dlouho a ještě déle si to budou pamatovat. Ale Evropu to bude bolet desetinásobně víc.
V Číně by Rusům za plynovod utrhali ruce, podíl ruského plynu v Číně je stále malý a trh hladový.
A bude to i tečka za druhým největším geopolitickým bludem.
Jako se ubohým propagandistickým bludem ukázala ideologická doktrína lidských práv, teď padne další doktrína a sice doktrína mezinárodního volného obchodu, která se ukázala jako naprostý blud. Dvě doktríny, které USA vnutily světu, se kterými prošly vítězně studenou válkou, a se kterými si po třiceti letech flagrantně vytřeli prdel. Dvě nohy, na kterých ideologicky stálo globální americké impérium se zhroutily.
K čemu to povede? K rozvratu v Evropě a pravděpodobně k tomu, že se Evropa bude chtít zbavit svojí koloniální závislosti na USA. Možná, že se v budoucnu v Evropě dočkáme něčeho na způsob Bostonského pití čaje. To bychom ale předjímali události.