Star: Dalo Rusko Turecku neočekávanou nabídku?

Ruský politolog Alexandr Dugin, kterého v Americe nazvali „nejnebezpečnějším člověkem na světě“ a v roce 2014 byl zařazen mezi 100 nejlepších „globálních myslitelů“ planety, poskytl tureckým médiím další rozhovor. Je pozoruhodné, že v materiálu Star gazete jsou profesorova slova vnímána jako oficiální pozice Ruska, zatímco on sám opakovaně trval na tom, že prezidenta ani nezná.

Neočekávaná nabídka Ruska Turecku proti bloku zemí ve Středomoří: Pojďme spolupracovat (Star, Turecko)

Z Ruska přišla nabídka, která by mohla rozhněvat země jako Francie, Řecko, Izrael, kterým se nelíbí přítomnost Turecka ve Středomoří.

„Naše vzájemná spolupráce v regionech Černého a Středozemního moře se může stát novou stránkou našich strategických vztahů,“ řekl poradce ruského prezidenta Putina, profesor Alexandr Dugin.

Poradce ruského prezidenta Putina, profesor, doktor Alexandr Dugin uvedl, že společné zájmy Turecka a Ruska se shodují na odchodu Ameriky ze severu Sýrie a Iráku. Poté, co USA opustí region, Rusko podle jeho slov může uznat Kurdistánskou stranu pracujících (PKK) jako teroristickou organizaci.

Poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, jedna z klíčových osobností utvářejících zahraniční politiku Ruska, profesor, Dr. Alexandr Dugin hovořil se Sabri İşbilen z Diriliş Postası.

Dugin učinil důležitá prohlášení ohledně summitu Erdogan-Putin v Soči, boje proti PKK, doktríny “Modré vlasti”, uznání Severního Kypru a pokusu o státní převrat v Turecku 15. července 2016.

„Vládci říší“

Sabri İşbilen:

– 29. září se v Soči konalo historické setkání prezidentů Erdogana a Putina. Co zůstalo v zákulisí tohoto setkání? Jak výsledky ovlivňují situaci na místě?

Alexandr Dugin:

– Toto setkání bylo opravdu velmi důležité a doufám, že to byl důležitý zlom v naších vztazích.

Dnes nastává situace, kdy se všichni shodnou na tom, že Spojené státy po odchodu z Afghánistánu nemohou být vedoucí velmocí na světě. To znamená, že unipolární svět pod hegemonií Západu konečně a nevratně končí a vzniká multipolární světový řád.

V tomto multipolárním světovém řádu představují Rusko a Turecko, Moskva a Ankara – dvě aliance. Rusko a Čína jsou již osvědčenou a organizovanou aliancí, ale domnívám se, že Turecko, Írán, Pákistán a další země islámského světa jsou velmi blízko k vytvoření ještě jedné – islámské aliance a Turecko zde hraje vedoucí úlohu. Toto multipolární setkání bylo možná prvním případem v moderní historii, kdy se ruští a turečtí vůdci setkali nejen jako vůdci národních států patřících do různých bloků, ale jako obrazně řečeno „dva svrchovaní vládci říší“.

„Rusko je přítelem Turecka“

– Prezident Erdogan řekl, že spolupráce mezi Ruskem a Tureckem v obranném průmyslu se rozšíří. Mohli bychom mluvit o společné výrobě nebo přenosu technologií, především v systémech protivzdušné obrany mezi oběma zeměmi?

– To se již děje. Dodáváme ruské raketové systémy. Přes všechny námitky USA a NATO je Erdogan v této otázce velmi rozhodný. Suverénní země může provádět strategické, vojenské operace s jakýmkoli partnerem a nikdo nemůže zabránit svobodné a suverénní zemi v budování strategických vztahů s jinými zeměmi. Tato spolupráce a vojenský průmysl, jakož i dodávky raketových systémů, jsou tedy společným projektem a spolu s rozvojem vojenského průmyslu na vysoké úrovni byly projednávány otázky související s velmi důležitými a produktivními rozhodnutími.

Myslím, že si Turecko uvědomilo, že již nemůže záviset na žádném bodu globální moci. Turecko, které je členem NATO, by si proto mělo uvědomit, že NATO nestačí.

Obecně NATO jako takové již neexistuje, protože neexistuje společný nepřítel, jako tomu bylo za studené války. Neexistuje žádný socialistický tábor, neexistuje jednota mezi západními mocnostmi, takže Erdogan musí nějak spolupracovat s ostatními mocnostmi na regionální úrovni, aby chránil právo Turecka na nezávislost a suverenitu, aby mu dal status geopolitického subjektu, nikoli geopolitického objektu.

Rusko, které je nejlepším spojencem v oblasti vojenské technologie, je přítelem Turecka a je euroasijskou zemí, a proto díky rozvoji vztahů mezi Tureckem a Ruskem ve vojenské politice bude vybudována ještě větší cesta. Rozvoj a rozšíření spolupráce v oblasti ochrany suverenity Turecka, technologického a strategického průmyslu je v národních zájmech Turecka.

„Můžeme poskytnout nejnovější zbraně.“

– Amerika, která neprodala Turecku systém protivzdušné obrany Patriot, zvedla v souvislosti s novou dohodou o S-400 s Ruskem laťku hrozeb. Jaký je pohled Ruska na tuto záležitost?

– Rusko může nahradit významnou část vybavení NATO a bude v tom pokračovat, pokud o to Turecko požádá. Myslím, že Rusko nemá zájem kontrolovat Turecko jako Spojené státy. A snaží se pomoci Turecku získat úplnou nezávislost i vojenskou nezávislost. Můžeme tedy upravit některé důležité prvky S-400. Možná můžeme dokonce hovořit o nejnovějších posledních zbraních vytvořených v Rusku k zajištění bezpečnosti Turecka.

„Pokud Amerika odejde, PKK končí“

– Turecko pokračuje v boji proti teroristické organizaci PKK v Sýrii a Iráku. Amerika, spojenec Turecka, nadále PKK podporuje zbraněmi. PKK představuje velkou hrozbu pro celistvost Sýrie. Zaujalo Rusko postoj vůči PKK (Strana kurdských pracujících)?

– Myslím, že je to zcela možné. Protože nyní vidíme, že naše společné zájmy s Tureckem stojí na tom zcela odstranit Ameriku z tohoto regionu a potlačit propagandu extrémistické organizace ze strany USA Když například američtí vojáci, jednotky NATO opustí severní Sýrii, PKK přijde o vše, co dostává od USA, a to samé platí pro severní Irák.

Jinými slovy, když tam zůstala americká armáda, zpočátku jsme tomu nemohli zabránit, ale teď v první řadě se musíme zbavit Američanů v regionu. Poté, si myslím, že Rusko může udělat krok směrem k Turecku a uznat PKK za teroristickou organizaci. PKK je teroristická organizace a byla založena na terorismu. PKK není kurdská organizace, ale pouze teroristická odnož extrémistické organizace.

„Rozpoznat TRSK není snadné“

– Váš signál, že „Rusko může uznat Tureckou republiku Severního Kypru (TRSK)“, měl velký ohlas. Je v tomto směru možný pokrok v krátké době?

– Není snadné rozpoznat republiku Severní Kypr. Stejně jako pro Ankaru není snadné uznat znovusjednocení Ruska s Krymem. Je zde mnoho povinností a mnoho omezení. Navzdory skutečnosti, že Rusko Řecku rozumí, protože je mu nábožensky velmi blízké, Řecko je součástí NATO a v tomto smyslu není nezávislé. Turecko je však nezávislé a v tomto kontextu je nutné mluvit s Tureckem.

Nejde tedy o volbu mezi Řeckem a Tureckem, ale o volbu mezi suverénním svazem multipolárního světa, který zahrnuje Erdoganovo Turecko, a zemí, která v západoevropském bloku představuje velmi malou nezávislost. Problém Kypru tedy není v tom, kdo si vybere Rusko.

Řekněme například, že Řekové by chtěli požádat Rusko o pomoc. Nesmějí to dělat, protože jsou určitým způsobem zotročeni Evropskou unií. Turecko, díky bohu není součástí Evropské unie. Podle mého názoru to je hlavní rámec tohoto strategického hodnocení, ale měli bychom začít povídáním o euroasijské alianci a představením projektu “Modrá vlast”.

Uznání Severního Kypru a znovusjednocení Krymu s Ruskem musíme vnímat v širších souvislostech. Nemělo by to vést k dohodě v duchu „my uznáváme Kypr a vy uznáváte Krym“, nemělo by to tak vypadat. Musíme si lépe porozumět, racionální základy naší politiky. V tomto smyslu musíme připravit budoucí cesty. Předně by měl být Severní Kypr umístěn v region „Modrá vlast“ jako součást turecké strategie pro východní Středomoří a myslím si, že je to dobrý začátek pro přípravu budoucích kroků tímto směrem.

„Věděl jsem, že dojde k převratu“

– Řekl jste, že jste informoval Ankaru o pokusu o převrat ze strany teroristické organizace Fethullahçılıků (Gülenovo hnutí) 15. července 2016, už den předem? S kým jste mluvil 14. července?

– To je docela obtížná otázka. Zničení ruského letadla v listopadu 2015 bylo jakousi provokací zaměřenou na přerušení vztahů mezi Ruskem a Tureckem, tím jsem si jist. Existuje mnoho otázek, které to podporují. Byl jsem zapojen do této situace. Mohu říci, že do zničení ruského letadla proti vůli Erdogana, byla zapojena proti euroasijská skupina v Turecku, podporovaná USA.

Brzy poté, co se situace vyjasnila, se mělo něco stát, a tak jsem přijel do Turecka a učinil prohlášení pro tureckou televizi a tisk o nevyhnutelnosti těchto událostí. Došlo k nějaké reakci turecké skupiny podporované CIA. Informace o převratu jsem měl z ruských zdrojů. Pokusil jsem se předat tyto informace tureckým představitelům a veřejnosti, ale abych byl upřímný, nevěděl jsem přesný čas puče.

Byl jsem si naprosto jistý, že se v blízké budoucnosti něco stane, a možná skutečnost, že jsem otevřeně předal své prohlášení Turecku v televizi, donutila pučisty pospíchat. Věděl jsem, že to byla práce skupiny spojené s teroristickou organizací Fethullaha Gülena, která se podílela na zničení ruského letadla, to znamená, že v centru převratu byla tato skupina Gülena.

V době pokusu o převrat jsem byl zablokován na letišti v Ankaře v Turecku a nemohl jsem letět do Moskvy. Především jsem se pokusil kontaktovat ruské a turecké přátele, abych Rusku řekl, kdo a co stojí za tímto převratem.

“Amerika musí odejít”

– Myslíte si, že Amerika, která opustila Afghánistán, by měla také opustit Sýrii? Jakou roli v tomto problému mohou hrát Turecko a Rusko?

– Věřím, že stažení USA z Blízkého východu je jedinou podmínkou pro vytvoření skutečně mírové demokratické společnosti založené na lidech, kteří tam žijí.

Proto my, v Ankaře a Moskvě, Damašku a Bagdádu, musíme trvat na tom, všichni musí trvat na tom, aby to bylo jako v Afghánistánu. Američané musí odejít odkudkoli ve světě, kam nebyli pozváni skutečnými legitimními přáteli. V případě imperialistické okupace země patřící jiné osobě nebo zemi je třeba okamžitě vznést námitku a zasáhnout, aby tuto zemi opustili.

„Můžeme spolupracovat ve Středomoří“

– Co si Rusko myslí o boji Turecka za „Modrou vlast“ ve Středomoří? Můžeme být svědky spolupráce mezi oběma zeměmi v regionu?

– Projekt “Modrá vlast” je v rozporu se strategií Evropské unie, Francie, Řecka, Izraele. Snaží se odtamtud dostat Turecko a nedovolují Turecku hledat ropu. Věřím, že se jedná o jakési evropské nebo mezinárodní spiknutí proti “Modré vlasti”. Rusko není součástí této skupiny a nesnaží se zabránit Turecku v získání strategické moci ve východním Středomoří. Rusko je zcela neutrální.

Rusko může snadno pochopit, co Turecko chce a nakolik jsou tam zájmy Turecka legitimní na geopolitickém základě. Rusko se tak může připojit k Turecku a podporovat jej alespoň ve východním Středomoří. V důsledku toho může Rusko sdílet odpovědnost s Tureckem, pokud jde o poskytování pomoci a podpory tureckým nárokům ve východním Středomoří.

Například, kromě Severního Kypru, v některých oblastech poblíž míst kde lze najít ropu a plyn, můžeme současně spolupracovat v Černém moři, kde má Turecko velký vliv. Tato vzájemná spolupráce v regionech Černého a Středozemního moře se může stát novou stránkou našich strategických vztahů.

https://bit.ly/3lx5fbn

sdílet na