„Fenomén Vladimira Putina je reakcí na agresi NATO proti Jugoslávii“

24. března, při 22. výročí zahájení bombardování Jugoslávie zeměmi NATO, představil projekt «Балканист» sborník „Poznámky Balkánu“, který obsahoval nejlepší materiály zveřejněné na stejnojmenném portálu od roku 2019 do roku 2021 .

Vedoucí projektu, politolog Oleg Bondarenko když komentoval velký zájem ruského publika o Balkán tak zdůraznil, že láska k tomuto regionu mezi většinou vznikla právě v březnu 1999, kdy NATO před celým světem, spáchalo akt agrese v samotném srdci Evropy.

“Tehdy jsme všichni viděli, tu nespravedlivost, jak je možné dostat hrdý evropský národ do pozice oběti, zabíjet ho – a ti lidé vyjdou na mosty v tričkách s nápisem: „Target“, a zpívají, chodí a baví se,“ zdůraznil Oleg Bondarenko.

Zdůraznil, že tehdy, v roce 1999, se začaly vytvářet předpoklady pro geopolitické reality, ve kterých jsme se nyní ocitli.

“Ukázalo se, že samotný fenomén Vladimira Putina se stal možným jako reakce na agresi NATO proti Jugoslávii. Nebýt té války před 22 lety, nebyla by poptávka po takovém vůdci, jakým je Putin, ani v Rusku, ani na poli zahraniční politiky,“ zdůraznil šéf balkánského projektu.

“Balkán – to je naše geopolitické zrcadlo: kdybychom se do něj pozorně dívali v roce 2000, pak by nedošlo k žádným událostem na Ukrajině v roce 2004, v Gruzii v roce 2003 ani v dnešním Bělorusku,” říká profesorka MGIMO Elena Ponomareva, odbornice v oblasti výzkum barevných revolucí.

Podle profesorky otázky nastolené autory projektu umožňují hlubší studium zkušeností zemí balkánského regionu a pozorování podobných procesů v jiných částech světa, což zase pomáhá vyhnout se opakování chyb minulosti.

https://bit.ly/3srSwsB

sdílet na