Prezident Zeman: Zkrouhnout peníze pro NATO. Po Kábulu nemá smysl. Vím, co dělala BIS, a řeknu to
ROZHOVOR S PREZIDENTEM
Odchod z Afghánistánu je zbabělost, která přinese další teroristické útoky. Prezident Miloš Zeman to řekl ParlamentnímListům.cz. Kritizoval též NATO, které podle něho vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence. Česko by podle Zemana mělo přehodnotit své obranné výdaje a soustředit se na národní obranu místo „povinných“ dvou procent HDP.
Hlava státu též uvedla, že ji naštval premiér Andrej Babiš ponecháním Michala Koudelky v čele BIS. Zeman řekl, že BIS odposlouchávala vysoké ústavní činitele.
Pane prezidente, jak jinak začít než vývojem v Afghánistánu poté, co odešla spojenecká vojska. Mimořádně rychlé obsazení celé země Tálibánem, chaos, útěk lidí do jiných zemí apod. Vy jste odchod kritizoval od počátku. Berete to tak, že se naplnily vaše prognózy?
Určitě ano. A ještě se naplní, protože scénář bude mít pokračování, které znamená, že Tálibán na území Afghánistánu vytvoří teroristické centrum. Tím se obnoví teroristické útoky v podstatě po celé zeměkouli.
Chtěl bych jinak připomenout, že stažení vojsk jsem kritizoval už před rokem na summitu NATO v Londýně. Nyní znovu na summitu NATO v Bruselu. Díval jsem se přitom do očí nejprve jak Trumpovi, tak Bidenovi, kteří tam byli, a říkal jsem jim, že je to zbabělost. Oni to samozřejmě neslyšeli rádi, ale zbabělost to reálně je. Především je to zbabělost, která nepřinese žádný pozitivní efekt. Naopak dává Tálibánu šanci, kterou dříve neměl.
Dodal bych ještě, že Tálibán může žít z výnosů z opia, protože Afghánistán je největším producentem opia na světě, takže nebude mít žádné problémy s financováním.
Hodně kritiky padlo na rychlost odchodu Američanů, padly názory, že ze země utekli ze dne na den v noci jako zloději. Mohla i tato rychlost přispět k tomu, co se v zemi děje teď?
Samozřejmě že ano. Podle mého názoru odchodem z Afghánistánu Američané ztratili prestiž světového lídra a samo NATO teď vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence. Je potřeba si uvědomit, že když zvyšujeme výdaje na obranu, očekáváme za to nějakou protihodnotu a tou je právě ochrana před mezinárodním terorismem. Jestliže zde NATO selhalo, mělo by to vést i k přehodnocení našich obranných výdajů a k většímu důrazu na obranu národní.
Jak by takové přehodnocení mělo konkrétně vypadat?
Vzhledem k tomu, že až dosud naše obranné výdaje byly motivovány spíše požadavky Severoatlantické aliance a tyto požadavky jsou zase motivovány přáním zahraničních zbrojařských firem, tak si myslím, že naše zbrojní výdaje by se nyní, když investovat do NATO je tak trochu vyhazováním peněz, měly soustředit na národní obrany, na národní akvizice. Jako příklad jsem uváděl nákup dronů z Izraele, ale i podporu domácího zbrojního průmyslu a nekupovat všechno ze zahraničí. Jinými slovy, důraz na národní armádu a národní stát by byl přirozeným důsledkem selhání NATO v Afghánistánu. Byla to jediná příležitost, kdy NATO mohlo bojovat. Takové to poštěkávání na Rusko a Čínu není zajímavé. Při této jediné příležitosti, znovu opakuji, NATO dramaticky selhalo.
Může to v důsledku vést k podkopání důvěry v NATO ze strany jeho menších či slabších členů? Jinými slovy, obava, že by v případě nouze Aliance nesplnila svůj základní závazek a princip, na kterém byla založena?
Nedůvěra vůči NATO z řady členských zemí po této zkušenosti bude sílit, protože si budou říkat: když jste selhali v Afghánistánu, pak v případě jakékoli jiné kritické situace, kde je záruka, že neselžete i tam.
Poté, co v těchto dnech sledujeme dění v Kábulu a jiných částech Afghánistánu, výrazně zesílily kritické hlasy vůči této zahraniční misi, které to kritizovaly od počátku. Jde o názory, které jakoukoli účast na zahraničních misích od počátku odsuzovaly a tvrdily, že tam naši vojáci umírají zbytečně. Nedá se v tuto chvíli říct, že aktuální vývoj názory tohoto typu podporuje?
Naši vojáci neumírali zbytečně. Zastávám názor, že hlavní cíl NATO je bojovat proti mezinárodnímu, chcete-li islámskému, terorismu. Sdílím názor prezidenta Macrona, který na londýnském summitu NATO řekl, že Rusko není nepřítel, že nepřítel je mezinárodní terorismus.
Právě proto jsem podporoval naši misi v Afghánistánu, stejně tak naši misi v Sahelu, kde rovněž působí islámští teroristé, a mně nikdo nemůže vyčítat, že bych byl proti účasti našich vojáků v zahraničních misích, právě naopak. Dokud tyto mise existovaly, podporoval jsem i zvyšování našeho obranného rozpočtu na ta mystická dvě procenta HDP, a jestliže se situace změnila, logicky se změnil i můj postoj.
V sobotu odpoledne bylo rozhodnuto o stažení českých diplomatů a dalších pracovníků, kteří s jednotkou vojenské policie trávili několik dní na kábulském letišti. Nepřišel rozkaz o jejich stažení pozdě?
Mohl bych se samozřejmě zabývat poněkud lacinou kritikou a přikývnout na to, že to mohlo být o čtrnáct dnů dřív. Na druhé straně je ale potřeba si uvědomit, že nikdo, ani já, nečekal, že Tálibán projde Afghánistánem jako nůž máslem. My jsme očekávali dobytí Kábulu v horizontu měsíců a ono k němu došlo v horizontu dnů.
Nedávno jste apeloval, aby vláda pomohla tamním tlumočníkům, kteří Čechům v místě pomáhali. Do té doby příliš stát tuto věc nekomentoval a vláda nakonec rozhodla, že těmto lidem pomůže. Přesto už se objevily zprávy, že někteří mohli být již uneseni. Jak toto celé vidíte?
Své stanovisko jsem vyjádřil veřejně, kromě toho jsem se sešel jak s ministrem obrany, tak s ministrem zahraničí a naléhal jsem na to, aby se těmto lidem pomohlo. Nebyli to pouze tlumočníci, takže hovořme o spolupracovnících a já jsem prosazoval poskytnutí maximální pomoci. Sdílím odpor vůči ilegální migraci, ale toto nejsou ilegální migranti. Toto jsou lidé, ke kterým máme závazek. Úplně stejný závazek, jaký máme k příslušníkům české armády.
Myslím, že Ministerstvo obrany vydalo prohlášení o tom, že pomůže všem osobám, které měly zájem a prošly bezpečnostními prověrkami. Měl se bezpečnostní screening řešit takto předem, anebo pomoci všem, evakuovat je a prověřovat, až budou všichni v bezpečí zde?
Souhlasím, protože případné prověření je možné provést na našem území, kde těmto lidem nehrozí smrt.
Další téma. BIS a budoucnost Michala Koudelky. Vláda nakonec učinila rozhodnutí „na půl cesty“, nejmenovala nového šéfa či současného na další období a ponechala ho ve funkci do rozhodnutí nové vlády. Jak jste s takovým řešením spokojen?
Mám vůči panu Koudelkovi zásadní výhrady a některé z nich jsem dosud veřejně neuváděl, ale po tomto rozhodnutí vlády je v nejbližších dnech budu publikovat. Nechť i na základě nových argumentů příští vláda, kterou někdy budu jmenovat, o osudu pana Koudelky rozhodne. Protože mám ParlamentníListy.cz rád, naznačím, že Bezpečnostní informační služba by se neměla zabývat některými odposlechy, protože to jí nepřísluší.
Naznačujete, že odposlouchávala na některých státních vysokých postech?
V podstatě ano, ale to je všechno, co k tomu zatím řeknu. Za pár dní mám rozhovor pro Blesk a chci mu také dát nějakou výživnou porci.
Měl jste ještě před současným rozhodnutím vlády svou představu, kdo by měl BIS řídit?
To si musí rozhodnout vláda, já se jí do toho nechci montovat. Dovedu si samozřejmě představit některá jména, ale myslím si, že to není moje primární funkce. Pokud se mě na to někdo zeptá, tak jim ta jména řeknu, ale ať si vláda vybere kohokoli kromě pana Koudelky.
Zeptám-li se na ta jména já, prozradíte některá?
Nebylo by zdvořilé vůči nositelům těchto jmen je veřejně uvádět.
Berete současné řešení jako vlastní neúspěch? Jistě jste na toto téma mluvil s premiérem Babišem a měl zájem ho vyměnit. Byl jste na premiéra naštvaný?
Ano, byl, protože i když to lze chápat jako jakýsi kompromis, tak původní verze byla, že pan Koudelka opravdu odejde, a toto se stalo takříkajíc na poslední chvíli po návštěvě pana Koudelky na předsednictvu vlády.
Říkáte, že jste měli s premiérem dohodu, ze které následně sešlo bez vašeho vědomí?
Spíše bych řekl, že premiér si nejprve sám uvědomil, že pan Koudelka není dobré řešení. Pokud potom změnil svůj názor, a to během půl hodiny, tak až ho příště uvidím, samozřejmě se ho na to zeptám.
Nedávno se sesypala ostrá kritika na Matěje Stropnického, který kandiduje v Praze za ČSSD. Prohlásil, že tajné služby mají být loajální zvoleným představitelům státu, a sesypala se lavina. Jak to je?
Matěj Stropnický je známý popleta a jeho výroky není zapotřebí brát příliš vážně. Důležité je, aby BIS skutečně plnila svoji funkci, jakou má definovanou zákonem, takže například odhalovala vážnou ekonomickou kriminalitu, a na druhé straně aby nefízlovala ústavní činitele.
Děkuji za další náznak, čeho se BIS měla dopustit.
Je potřeba k tomu dodat, že toto fízlování může vést i k vydíratelnosti některých činitelů, mezi něž se nepočítám.
Dostávám se pomalu k dalšímu tématu. Sněmovní volby. Jak prozatím hodnotíte průběh předvolební kampaně?
Ona už existuje volební kampaň? Zatím jsem si jí nevšiml. Všechny strany slibují, že ji rozjedou v září, a jedna strana dokonce ujistila, že to udělá v říjnu, což je poněkud bizarní, protože na volební kampaň bude mít asi týden.
Určité náznaky počátků kampaně přišly. Po letech došlo k házení vajec, které schytal premiér Babiš v Průhonicích. Tam mu i Milion chvilek na místo konání akce nasprejoval kříze jako symboly obětí covidu a pak ho kritizovala opozice, že po nich „šlapal“.
Víte, že vůči Milionu chvilek mám spíše než výhrady, tak pohrdání. Takže se k tomu dál vyjadřovat nebudu. Ano, je hezké vydat knihu, je hezké jezdit po různých místech republiky, ale ještě to není volební kampaň.
Volební kampaň je konzistentní prezentace programu jednotlivých stran, kde bych byl rád, aby program byl pozitivní, to znamená nikoli lacinou kritikou oponentů, ale vlastním výkladem názorů. Především pak v televizním věku je volební kampaň založena na televizních diskusích. Zatím jsem žádné diskuse neviděl.
Takže jste zklamaný, že kampaň v této podobě dosud neprobíhá?
Vypovídá to o politických stranách, které možná říkají, že do toho půjdou v tom září. Z vlastní zkušenosti vím, že vyhratelná volební kampaň musí trvat déle než jeden měsíc.
Piráti začali v průzkumech výrazně padat. Byly doby, kdy jim bylo přisuzováno dokonce i 32 procent, teď je to kolem 16…
… 16 procent má celá koalice, nebo Piráti jako strana?
Celá koalice Pirátů a STAN, ale výsledky se dost různí.
No, takže Piráti jako strana budou někde na 10–12 procentech.
Také se jim moc nedaří v jejich vystupování. Bartoš řekl, že Ústecký kraj je zaostalejší než Rumunsko, poslanec Profant mluvil o „heterosexuálních bílých páprdech ve Sněmovně, kteří tíhnou k fašismu“, a europoslanec Peksa zase tvrdí, že ODS spolupracuje s fašisty. Jak tohle hodnotíte?
Ústecký kraj, který dobře znám, není zdaleka na úrovni Rumunska. V posledních 30 letech se tam uskutečnila řada investičních akcí. Ostatně podíváme-li se na míru nezaměstnanosti a další ekonomické ukazatele, zjistíme, že Ústecký kraj se postupně vyrovnává s některými dalšími kraji. Pokud toto pan Bartoš neví, je otázka, proč zrovna v Ústeckém kraji kandiduje. Možná by mu více slušela Praha, i když si nejsem jist, zda v Praze, kde je Sněmovna bílých páprdů, by se Piráti cítili dobře.
Ano, Piráti, ke kterým jsem se až dosud nevyjadřoval nebo vyjadřoval neutrálně, se chovají jako politické děti. Pan Profant není žádný okrajový poslanec, protože jeho výroky jsou často citovány. Pokud řekne takovou hloupost, můžeme ji extrapolovat na Piráty jako celek.
Když už jsme se dostali ke zhodnocení předvolebního stavu stran, co říkáte na další? ČSSD, SPD, komunisté a jiné subjekty. Jak vnímáte jejich vystupování?
Naprosto stejně. Možná že na rozdíl od Pirátů jejich představitelé neříkají hlouposti, ale oni v podstatě mlčí. Zase není vidět silný pozitivní program, nejsou vidět výrazné charismatické osobnosti, a z tohoto důvodu volební kampaň bude pravděpodobně poněkud nudná. Lituji toho. Když jsme bojovali s Václavem Klausem, tak to jenom jiskřilo.
Útočí na sebe i představitelé SPOLU a PirSTAN. Dovedete si představit, že by z těchto dvou koalic mohla po volbách vzniknout funkční vláda?
Ale proč ne. Tedy pokud jde o slovo funkční, o tom bychom mohli pochybovat. Ale že by vytvořili vládu, to myslitelné je. Samozřejmě za předpokladu pověstné stojedničky.
Koalice Pirátů se STAN je v podstatě liberální, koalice ODS se dvěma trpaslíky je v podstatě konzervativní, takže je to normální politická polarizace, protože liberální a konzervativní strany existují ve všech demokratických zemích.
Mimochodem, předpokládám, že stále platí váš výrok o tom, že premiérem jmenujete šéfa strany, která získá samostatně nejvíce hlasů?
Ano, tento výrok platí a já budu respektovat vůli voličů ve volbách.
Jak budete prakticky rozlišovat, která strana získala nejvíce, když hned pět stran kandiduje v rámci dvou koalic?
Důležité je, kolik jednotlivé strany získají mandátů. My máme naprosto jasnou informaci, kdo je na kandidátce těchto koalic za dané strany. Tam není žádná koaliční améba, tak je buď člen ODS, lidovec, nebo topkař, ale žádný kandidát, který by se jmenoval SPOLU.
Takže měřítkem budou pro vás počty poslanců za jednotlivé strany.
Ano. Předpokládám, že jako obvykle po volbách se nejdříve v sestupném pořadí setkám s předsedy parlamentních stran. Nebudou mě zajímat koalice, ale jednotlivé strany. Za parlamentní stranu mohu považovat tu, která překročila pětiprocentní hranici. Tady vznikne absurdní situace, že díky koalicím můžeme zažít stranu, která má dva nebo tři poslance, ale tu nepokládám za parlamentní stranu a nebudu se s ní ani stýkat.
Co se týče voleb, pro některé bylo dost překvapením, když členka Rady ČT Hana Lipovská oznámila kandidaturu za Volný blok. S jakými pocity jste tu zprávu četl?
Myslím, že paní Lipovská může udělat užitečnou práci v Radě České televize, ale nejsem si jist, zda může udělat užitečnou práci ve Volném bloku.
Závěrem ještě jiné téma. Nedávno jste podepsal ústavní novelu zakotvující právo na držení zbraně a obranu v rámci ústavy. Schválení této změny provázela i kritika, že je to zbytečné. Co byste na to řekl?
Mám dojem, ale mohu se mýlit, že druhý dodatek americké ústavy zakotvuje právo na zbraň. Nevidím důvod, proč by něco podobného nemělo existovat i u nás. Při vší úctě k naší policii, mohou vzniknout situace, kdy policista není v dohledu a ozbrojený občan může plnit úkoly policie, které by jinak zajistila policie. Takže to pokládám za naprosto správné.
Nedávno se stalo, že občan zastřelil někoho, kdo se mu vloupal na pozemek, a následně se ukázalo, že šlo o nedávno propuštěného vraha, který si odseděl 13 let. Kdyby nebyl zastřelen, mohl spáchat další vraždy. Vždy jsem byl přívržencem toho, aby občané měli právo nosit zbraň, ale vždy jsem toto právo limitoval psychotesty a dalšími zkouškami, aby se zbraně nedostaly do rukou bláznů. A že bláznů či psychopatů je u nás dost, o tom nelze pochybovat.
Zákonné požadavky na držení zbraní už teď byly dost přísné, lze to ukotvení v ústavě chápat spíš jako pojistku proti možným dalším nápadům z EU?
Jako už přišly, že ano. Takže Evropská unie v tomto smyslu podle mého názoru odvádí špatnou práci.
Mimochodem, když Tálibán vstoupil do Kábulu, začal prý odzbrojovat lidi s odůvodněním, že už zbraně nebudou potřebovat, protože nastává doba míru.
Začal odzbrojovat ty lidi, kteří nejsou členy Tálibánu. No, tak si myslím, že to není zrovna správná cesta k míru, ale protože pokládám Tálibán za teroristickou organizaci, očekávám, že bude naopak vyzbrojovat nejrůznější komanda, počínaje na úrovni tzv. osamělých vlků po větší skupiny jako bylo například 11. září. To bude dělat v rámci boje za nový islámský stát.
Parlamentní listy
https://bit.ly/3AN6V5q