Karlova cena

Karlova cena – Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Když jsem se doslechla, že kolaboranti a zrádci od nás dostávají v Německu od tzv. Sudetských Němců za odměnu své protičeské činnosti Karlovu cenu, domnívala jsem se, že jde o cenu zaštítěnou jménem Karla Velikého, mocného franského panovníka, který vedl ustavičné války, uzurpoval  a podmaňoval  si velikou  část Evropy.

Středověký římsko-německý císař ohněm a mečem šířil svou moc a vliv římskokatolické církve. Bojové expanze jeho  vojsk těžce poničily nezávislý způsob života napadaných Slovanů a pronásledovaly i představitele jejich křesťanských misií,  stoupence staroslovanské církve.

Usoudila jsem, že i současní kolaboranti s potomky někdejších hitlerovských rozbíječů Československa se mohou cítit  polichoceni jako stoupenci jednoho z dávných nelidských agresorů s programem „Drang nach Osten“. Ale není tomu tak. 

Byla jsem poučena, že kolaboranti dostávají cenu nikoli na počest franského panovníka Karla I. – Velikého (742 – 814), ale na počest českého panovníka Karla IV. (1316 – 1378).

A tak se s úžasem ptám:

Co spojuje nepřátele naší vlasti s králem, který dostal čestný titul „Otec vlasti“? Nic, naprosto nic.

Náš Karel I. (IV.) napsal svůj životopis a my od něj  víme, že se pokládal za Čecha.

A miloval svou rodnou zem a češtinu, svůj jazyk mateřský. Když se po létech dětství a dospívání vrátil z ciziny, znal čtyři jazyky, ale česky zapomněl. A tak se rychle doučil své rodné řeči, kterou nazýval vznešenou a líbeznou.

O jeho českém a slovanském cítění  svědčilo i založení emauzského kláštera (Na Slovanech). V něm jihoslovanští mniši konali znovu bohoslužby dříve potlačeným jazykem staroslovanským. A jím také psali knihy, tak jako v době cyrilometodějské.

Z prvních znamenitých činů Karlových bylo i založení vysokého učení (university) v Praze r. 1348. Až do té doby byly university jen v Itálii, ve Francii a v Anglii. Pražská byla tedy první universitou ve střední Evropě.

Za Karla IV. vrcholí architektura gotické Prahy. Sám panovník je zakladatelem Nového města, Královského hradu, Svatovítské katedrály, hradu Karštejna aj.. Rozvíjí se i hudba a literatura. 
A panovník  podporuje i zemědělství a veškerou výrobu, řemesla, obchod. A také malířství, řezbářství, zlatnictví. Ale i soudnictví a spravedlnost. Rozkvět Čech i Moravy. Rozšíření území se děje cestou míru a pokoje. Král byl přesvědčen, že český stát má svůj základ v říši Velkomoravské.

Karel IV. byl také králem německým a císařem římsko-německým.

„Zlatou bullou“ r. 1356 upravil říšské volby. Kurfiřti (voliči) měli umět také česky a česká země měla téměř úplnou nezávislost. Za vlády Karla IV. byla říše česká prvním státem střední Evropy a Praha  politické a duchovní středisko. Byl to „zlatý věk“ naší historie. A panovník s úctou, láskou a vděčností dostal od rodáků  titul „Otec vlasti.“

Závěrem.

Dávat za odměnu kolaborantům a zrádcům cenu Karla IV. je urážlivý projev přetěžké deformace a dehonestace našich dějin. „Otec vlasti“ by nikdy kladně neocenil nepřátelskou činnost cizích  kolonizátorů naší země, činnost zaměřenou na  oslabení, ochuzení, rozklad vlasti.

Takovou činost by nikdy netrpěl.

https://bit.ly/3xQ32vC

sdílet na