Šer Chán a Tabákí. Metafora Putina popsala pozici Spojených států a jejich vazalů
Vladimir Putin ve svém poselství použil živé literární obrazy – a to především ve zmínce o hrdinech slavné „Knihy džunglí“ od Rudyarda Kiplinga.
Koho měla hlava státu na mysli, když použil metaforu o Šer Chánovi a šakalovi Tabákí, který vyje „aby potěšil svého panovníka“?
21. dubna se Vladimír Putin obrátil na Federální shromáždění se zprávou. Na první pohled by mohli být mezinárodní odborníci zklamáni: prezident věnoval zahraniční politice malou pozornost, hovořil hlavně
o koronaviru a o sociální sféře. Žádné významné mezinárodní prohlášení.
Jiné než dětské knihy
Ve skutečnosti jsou však tato zklamání nemístná.
Za prvé – proto, že mlčení Vladimíra Putina o řadě otázek (například o budoucím setkání s Bidenem, nebo ani slova o Ukrajině) říká více než mnoho slov a prohlášení.
Za druhé – ruský prezident ve svém projevu nastínil svou vizi hlavních problémů současného systému mezinárodních vztahů. Namísto dalšího mnichovského projevu to Vladimir Putin udělal několika větami – pomocí obrázků ze známé a oblíbené „Knihy džunglí“ od Rudyarda Kiplinga.
Zde stojí za připomenutí, že celá řada knih, které považujeme za dětské, hovoří o věcech dospělých.
„Farma zvířat“ vypráví o hrůzách uzurpace moci elitami – a pokud se dříve věřilo, že autor této knihy George Orwell psal o SSSR, nyní ve “Farmě zvířat” je možné vidět současnou liberálně-totalitní Ameriku.
Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna od Marka Twaina ukazuje čtenáři podstatu amerického charakteru a způsobu života – těch lidí, díky nimž byla Amerika velikou.
„Neználek na Měsíci“ je obecně manuál o současném kapitalismu.
Ale “Kniha džunglí” od Rudyarda Kiplinga (obvykle ji nazýváme „Mauglí“) je o současném systému mezinárodních vztahů. Koneckonců, zákon Džungle není „každý sám za sebe“, jak si někteří myslí.
Džungle je jedinečný svět, kde spolu žijí různá zvířata (dravá a býložravá, plazící se a létající) a také se řídí nepsanými zákony.
Zejména „vodní příměří“, kdy během velkého sucha predátoři neloví na napáječce, kam jsou zvířata nucena přijít uhasit žízeň.
Například Moskva nabídla Spojeným státům zavedení takového příměří během koronaviru (například odstranění některých sankcí vůči Íránu, aby tam mohly mezinárodní lékařské organizace dodávat léky),
ale Washington odmítl dodržovat „koronavirové příměří“ .
Obecně platí, že „Kipling byl skvělý spisovatel,“ řekl Putin.
Připomenu, že v roce 2011, již Putin použil scénu z této knihy v momentě, kdy hovořil o zahraničních agentech. Lidé „kteří mají cestovní pas občana Ruské federace, ale jednají v zájmu cizího státu a za cizí peníze“. Podle Putina jim bylo řečeno: „Pojď ke mně, Banderlogu!“
Šer Chán bez zákona
Ve své nové zprávě použil ruský prezident jiný obraz. Porovnal Spojené státy se Šer Chánem, kolem kterého „se točí nejrůznější malí tabákíové (šakali), všechno je jako u Kiplinga – a vyjí, aby si naklonili svého panovníka.“
V Kiplingově díle Kniha džunglí je zbabělý šakal Tabákí společníkem hlavní záporné postavy tygra Šer Chána.
„Snaží se (USA) tu tady, tu onde (pařáty) zachytit Ruska, nemají k tomu žádný důvod. A hned se kolem nich točí jako kolem Šer Chána všelijací malí Tabákíové (šakali) …“
A srovnání je více než přesné.
Obyvatelé Džungle by samozřejmě rádi viděli ve Spojených státech jakéhosi Akélu = Vůdce Svobodné smečky demokratických zemí. Který, pokud už zabije jiná zvířata, pak jenom z nouze. Pro jídlo, ne pro potěšení.
Kdo ctí zákony Džungle a je jejich ochráncem.
A kdo je zodpovědný za všechny obyvatele Džungle a chrání je před hrozbami.
Pokud by USA nechtěly / nemohly stát se Akélou, pak by byli všichni docela spokojeni s přeměnou Ameriky na Háthí. Slona a nejmocnější zvíře v Džungli, které žije samo a nezasahuje do života ostatních. Nezasahuje do záležitostí jiných. Například jako Čína.
Místo toho se však z Ameriky stal Šer Chán. Vrah, který vezme život pro potěšení. Kdo se vidí a staví se nad obecně přijímané zákony Džungle, protože v jeho chápání je hlavní zákon „každý sám za sebe“.
Zabijáka se zmrzačenou tlapou, a proto už nemůže lovit rychlá a silná zvířata.
Ve skutečnosti nezáleží na tom, proč byla Amerika zmrzačená – únava voličů z mnoha ztracených válek, nedostatek zdrojů pro války nové, rozkol v americké společnosti – ale důležité je, že toto trauma učinilo Spojené státy velmi selektivní při výběru obětí.
Nyní otevřeně loví jen slabé a pomalé – například se snaží dorazit ty, kteří strádají koronavirem (a tak opovržlivě plivou na „vodní příměří“ a další zákony Džungle). Nebo organizování pokusů o atentát na zahraniční vůdce, kteří se jim nelíbí – například Alexandra Lukašenka.
Dalším způsobem, jak Šér Chán hledá jídlo, je vyhnat ostatní od jejich legitimní kořisti.
Například Amerika není schopna otevřeně konkurovat čínským technologicky vyspělým společnostem nebo ruskému Rosatomu a tak zahajuje rozsáhlé propagandistické a špionážní kampaně, které se snaží zlikvidovat i myšlenku o spolupráci s “toxickými” Rusy či Číňany.
Tabákí bez respektu
Šer Chán využívá skutečnosti, že i když není obratný při lovu, je stále silný.
A protože se stádo býků pro jeho zadupání do země ještě nezformovalo (dobře, lépe řečeno nenašel se zatím ten, kdo toto stádo shromáždí), každý se bojí Šer Chána i jen dotknout.
A toho využívají různí Tabákíové, kteří se točí kolem chromého predátora, aby ho oslavovali, lísali se k němu a pod jeho rouškou útočili na ještě slabší, a za to je jim dovoleno ohlodávat od něj hozené zbytky.
“Pro pokorného tvora, jako jsem já, je dokonce i ohlodaná kost velkolepou hostinou.
Kdo jsme my, Gidur-log [Šakalí kmen], abychom si vybírali?“ – řekl Tabákí.
Je jasné, že v Džungli Tabákí nikdo nerespektuje, nikdo s ním nemluví – ani orel Chil, ani slon Háthí, ani vlci Svobodné smečky (s výjimkou těch liberálů, kteří jsou upřímně fascinováni silou a arogancí Šer Chána).
“Indičtí vlci pohrdají Tabákí, protože způsoboval problémy, dělal neplechu, klebetil, a pojídal hadry a kousky kůže na venkovských skládkách. Zároveň se ho báli protože šakal Tabákí, více než kdokoli jiný v džungli, je schopný se zbláznit, a pak zapomene, že se někdy někoho bál, a běhá lesem a kousne každého, koho potká”. říká Kniha džunglí.
Tabákí by pravděpodobně našel společný jazyk pouze s Banderlogem – kmenem bez zákona, od narození zasažený šílenstvím.
Není těžké uhodnout, koho měl Putin na mysli když mluvil o Tabákí.
Možná Čechy s jejich příběhy o ruských Bondech – Petrovovi a Boširovovi.
Nebo Volodymyra Zelenského a další představitelé ukrajinské elity, kterými pohrdají i evropští vlci – pohrdají a zároveň se bojí šílenství ukrajinské elity.
Vlci by s radostí Tabákí zlomili hřbet, ale zatím se stále ještě bojí hněvu Šer Chána.
Zatím se bojí.
Slovenský Dunčo zabrechal, aby potešil svojho pána.
Díky Bohu ,že již Rusko začalo nazývat věci pravými jmény a pan Lavrov když mluví o jisté zemi už neříká partner ale protivník.
Držím palce Rusku aby udrželo svou novou tvrdou linii a aby při tom nepadl jediný ruský voják.
Teď už otřesení,vše řídící londýnští aparátčíci čumí na červené čáry V.V.Putina.
Země se zachvěla, ruský medvěd je připraven,chránit útokem to ,co mu je drahé.
Nejsměšnější je to, jak se někteří šašci tlučou do hrudi jak jsme to těm Rusům snížením počtu diplomatů natřeli. V čété z toho byli v euforii. Nevím čím ta naše věrchuška přemýšlí, hlavou to nebude. Pokud si myslí, že “tím to končí” tak by se měli velice rychle vzpamatovat. Na kroky Moskvy, které proti nám v Rusku určitě chystají, budou čumět jak telata na nová vrata. Zacharova to řekla jasně … “odpověď dostanou”.
Bohužel na tu jejich politiku v zájmu zámořského “partnera” doplatí obyčejní lidé, my všichni.